3. ročník Bulletinu ATHENA

ATHENA 8/2005

Dobrý den vážení přátelé,
rok se s rokem sešel a bulletin Hvězdárny Vsetín s názvem Athena začíná již třetí rok své existence. Jako všichni lidé, i my, kolektiv autorů Atheny, vždy doufáme, že nový rok bude lepší a úspěšnější, než ten předchozí. Naneštěstí tomu tak většinou není a oproti letům minulým se toho změní pramálo.

S příchodem nového roku 2005 se však na Vsetínské Hvězdárně změnilo mnoho. Dopadla na ni řada změn, které se v budoucnu bezesporu promítnou také na její činnosti. Po více jak padesáti letech totiž přestala Hvězdárna Vsetín existovat jako samostatný právnický subjekt a stala se malou součástí instituce mnohem větší — no nic proti, i náš stát vstoupil do Evropské Unie. Od 1.1.2005 patří Hvězdárna Vsetín pod Muzeum regionu Valašsko ve Vsetíně. Toto na první pohled nelogické spojení bylo vynuceno dobou, kdy kultura a vzdělání jsou tím posledním, do čeho je náš chudý stát ochoten investovat, a tak se snaží alespoň ušetřit. Na druhou stranu je však třeba říci, že neustále ochabující zájem o přírodní vědy mu rozhodování o institucích tohoto zaměření značně ulehčuje.

Povězme si však upřímě, že jsme mohli dopadnout daleko hůř. Mnoho institucí v celé ČR, včetně několika hvězdáren, ztratilo v uplynulých letech svou právní subjektivitu a posléze bylo zrušeno úplně. Přechodem pod Muzeum získáváme jakous-takous jistotu, že Hvězdárna Vsetín bude v několika následujících letech fungovat dál a že se ve zdraví dožije alespoň svých šedesátých narozenin. Doufejme tedy společně, že Hvězdárna Vsetín i její buletin Athena, začínají společně novou úspěšnější etapu svého vývoje.

Tímto bychom chtěli popřát všem vsetínským astronomům, a nejen jim, mnoho štěstí, zdraví a jasných nocí bez světelného znečištění v roce 2005.

Nové snímky Titanu ze sondy Cassini Divoký vznik planet Komety XXVII aneb „Vánoční kometa - C/2004 Q2 (Machholz)“ Komety XXVIII aneb „Drtivý dopad“ Pusťte Mars k vodě! Bouřková sezóna 2004 Přechod silné studené fronty 19. listopadu 2004 Co se děje ...

ATHENA 9/2005

Vážení přátelé,
první tři měsíce roku 2005 uplynuly jako voda a vy dostáváte do rukou nové číslo čtvrtletníku ATHENA. Tentokrát se jedná o vydání jarní, dokonce Velikonoční. Opravdu, i když to ještě před dvěma týdny nevypadalo, máme jaro a nejen astronomické.

Poté, co se ve druhé polovině ledna paní Zima konečně ujala své moci (povězme si upřímně, že k velké radosti nás všech nadevše milujících zimní radovánky), a to i nad místy, která jí nikdy v minulosti nepříslušela, se ještě v polovině března zdálo, že jaro je v nedohlednu. Téměř 60 cm sněhu a denní teploty hluboko pod bodem mrazu ani těm nejotrlejším lyžařům příliš optimizmu do žil nevlilo. A najednou bác, tři dny stačily ktomu, aby tak neotřesitelná panovnice, jakou Zima bezesporu umí být, kapitulovala a s hanbou, ano přátelé s hanbou, utekla z bojiště.

Náhlé oteplení a několik milimetrů dešťových srážek, které společně jaro předznamenaly, však přineslo také nové vrásky na čelo všech, kteří za uplynulá desetiletí zažili některou z katastrofických povodní, které střední Evropu postihly. Poměrně rychlé tání se projevilo také u nás. Na Bečvě byl vyhlášen 1. stupeň povodňové aktivity, který však na rozdíl od jiných míst trval jen krátce. Stačilo ale, aby napršeno jindy nijak významných 30 mm srážek a neštěstí mohlo být hotovo.

Celá letošní zima může být brána jako prototyp ročního období, které budeme zažívat stále častěji. V důsledku globálního oteplování nastupují naše zimy později a trvají déle. Jak teplotní tak srážkové extrémy se vyskytují častěji a zaznamenávají stále větší odchylky od normálu (jak to říci jednoduše, prostě jsou stále extrémnější).

Zatímco globální oteplování je v současnosti prokázaným jevem, nad jeho příčinami se stále vedou vědecké, ale i politické spory. Existují dvě ortodoxní pojetí. První nejčastěji slyšíme z řad radikálních ekologických organizací a tvrdí, že (zjednodušeně řečeno) za vše může člověk. Druhým pólem je pak alibistický postoj zastávaný především Spojenými státy, které v podstatě hlásají, že se vlastně nic neděje a jestli ano, pak za to nemůžeme. Pravda je jako obvykle někde uprostřed. A podobně je nutno přistupovat také k řešení tohoto problému. Jestliže je globální oteplování nevyhnutelným procesem například v důsledku změn sluneční činnosti, které se zpožděním dolehnou na zemské klima, pak je na nás, abychom rozhodli, zda budeme jeho následky nadále zhoršovat vypouštěním skleníkových plynů do atmosféry a ignorovat tak objektivní zodpovědnost vůči budoucím generacím, které na naši nedůslednost bezesporu doplatí.

Už jsme si zvykli, že dokonce o těch nejzávažnějších otázkách rozhodují úplně jiné pohnutky, než by měly. Jsou to peníze. A jelikož šetrný přístup k našemu nejbližšímu okolí jakož i celé planetě Zemi něco stojí (a vždy bude něco stát), čekáme až se problém vyřeší sám, či to za nás udělá někdo jiný. Ty nejzávažnější krize pak řešíme v okamžiku, kdy to někoho stojí život (a mnohdy ani to nestačí). Jak řekl klasik: „Tady se pořád jenom čeká, Moravský pole, Lipany, Bílá Hora…“, doufejme, že to s globálním oteplováním nedopadne stejně.

Na Marsu bylo nalezeno zamrzlé jezero Těsný průlet asteroidu 2004 MN4 kolem Země Komety XXIX aneb „Zajímavá tělesa v dubnu až červnu 2005“ Tak vzdálený, tak podivný a přece tak známý Budoucnost průzkumu sluneční soustavy kosmickými sondami I Kosmonautika XVIII - Čtvrtstoletí s Ariane Přehled vybraných významných letů amerikého raketoplánu Space Shuttle Atmosférické fronty Co se děje ...

ATHENA 10/2005

Vážení přátelé Hvězdárny Vsetín a astronomie vůbec,
dovolte mi, abych v dnešním úvodníku zabrousil trochu do historie Hvězdárny Vsetín, která v letošním roce oslaví 55. výročí svého založení. Za dobu své existence prošla nejen hvězdárna sama, ale i její okolí v tom nejširším slova smyslu, řadou změn, které se nesmazatelně zapsaly do jejího vzhledu a fungování.

Hvězdárna byla slavnostně otevřena 30. července 1950 jako výsledek spolupráce mnoha lidí, především astronomických nadšenců — amatérů, kteří byli schopni zorganizovat a finančně zajistit stavbu hvězdárny vokrajové části tehdy ještě nevelkého Vsetína. Takřka na koleně byl postaven také první místní dalekohled, který sloužil jak pro odbornou, tak pro popularizační činnost.

Za dobu své historie byla hvězdárna několikrát dostavována i přistavována a mnohokrát opravována jak zevnitř tak zvenku. Získala tak současný vzhled (a také množství dnes prakticky nepoužitelných prostor, které je třeba s velkým úsilím udržovat, ačkoliv žádný užitek nepřinášejí).

Na druhé straně, již pět let po oficiálním otevření, tedy v roce 1955, hvězdárna obměnila své přístrojové vybavení. Původní dalekohled byl nahrazen sadou nových přístrojů na tovární paralaktické montáži. Tyto teleskopy slouží dodnes a „díky za ty dary“. Přes svou nespornou kvalitu jsou však již spíše historickými exponáty, stejně jako většina ostatního astronomického vybavení, které je v majetku hvězdárny. (Snad proto jsme se začátkem tohoto roku stali součástí Muzea regionu Valašsko.) Navíc stále rostoucí světelné znečištění způsobené „rozvíjejícím a rozrůstajícím“ se Vsetínem způsobilo, že provozování astronomie na Vsetíně se stává obtížným úkolem. A i když se dnes občas objevují snahy o zakoupení nových dalekohledů, vyskytují se také hlasy, které ne neprávem namítají, že to prostě nemá cenu. Proč?

Protože žijeme v době, kdy je zájem o přírodní vědy na ústupu a racionální uvažování nad světem prostě není v módě. Lidé a úřady jsou povrchní a více dají na vnější vzhled než na výsledky a kvalitu práce — a podle toho vám přidělují dotace na opravy budov místo peněz pro rozvoj astronomie. Veřejnost si sice postupně uvědomuje nutnost ochrany ovzduší, ale do té je třeba zahrnout i zamezení světelnému znečištění, a to už mnohým nevoní — protože to už stojí moc peněz (což ovšem nemusí být pravda). Lidé ztratili své spojení s přírodou, protože ze „sodíkového smogu“ svých měst nevidí hvězdy. Postupně tak přišli o zbytek své pokory před Zemí a Vesmírem jako takovým, ať už ho vnímají jakkoliv. Pohled na oblohu nezkaženou naší sobeckostí je srovnatelný s procházkou hlubokým původním panenským pralesem. Obloha našich měst je naopak srovnatelná s krajinou povrchového dolu. Stejně jako v případě rekultivace krajiny, je možné i hvězdnou oblohu zachránit. Je však třeba chtít.

Komety XXX aneb „Opět Drtivý dopad“ CCD fotometrie komet na Hvězdárně Vsetín - statistika roku 2004 Jižní polární čepička Marsu Objev kamenné exoplanety Hvězdná laboratoř Statistika letů raketoplánu Space Shuttle Budoucnost průzkumu sluneční soustavy kosmickými sondami II Marťanská vozítka budou jezdit ještě dlouho Halové jevy Co se děje ...

ATHENA 11/2005

Vážení přátelé,
čtvrté letošní číslo bulletinu ATHENA dostáváte do rukou poněkud dříve, než je obvyklé. Důvody pro tento krok jsou hned dva.

Prvním z nich je naplánovaná oslava Světového kosmického týdne (World Space Week), která se uskuteční na vsetínské hvězdárně již počtvrté, tentokrát v termínu 5. — 7. října 2005. Podrobnosti o programu této již tradiční akce se dočtete v článku Michala Václavíka na straně 20. Napovím jen, že jako obvykle bude na programu nejen řada zajímavých přednášek, ale také pravidelná pozorování noční oblohy spojená s případným sledováním přeletů Mezinárodní kosmické stanice ISS a světelných záblesků družic Iridium.

Druhým neméně závažným důvodem pro brzké zveřejnění ATHENY je částečné zatmění Slunce, které se odehraje již 3. října 2005 v dopoledních hodinách. Pokud bychom totiž dodrželi původní termín vydání jedenáctého čísla někdy na počátku října, nestihli bychom vás včas informovat o tomto zajímavém úkazu. Jelikož zatmění bude velmi dobře pozorovatelné i z Valašska, je mu věnován samostatný článeček Pavla Svozila na straně 19, kde se dozvíte vše potřebné.

Pokud se o zážitek z pozorování budete chtít podělit s námi, přijďte v pondělí 3. října dopoledne navštívit hvězdárnu. V případě hezkého počasí bude probíhat veřejné sledování úkazu hvězdářskými dalekohledy.

Přestože toto číslo ATHENY vychází o dobrých čtrnáct dní dříve, rozhodně nezůstanou ošizeni ani ti, kteří se chtějí dozvědět novinky ze světa astronomie, kosmonautiky, meteorologie a příbuzných oborů. Jako obvykle doufám, že si každý čtenář najde článek, který jej zaujme.

Odhalená tajemství měsíce Phoebe Komety XXXI aneb „Deep Impact po impaktu“ Perseidy 2005 Budoucnost průzkumu sluneční soustavy kosmickými sondami III Jak hledat exoplanety Hurikán Katrina z oběžné dráhy Historie a současnost hvězdárny Vsetín Částečné zatmění Slunce 3. října 2005 Světový kosmický týden 2005 na hvězdárně Co se děje ...