Co lze pozorovat v březnu
Pozorování Slunce a slunečních skvrn probíhají za příznivých podmínek ve středu od 9:00 do 15:00 hodin, popř. v ostatních pracovních dnech na rezervaci.
Večerní astronomická pozorování se v březnu konají v pátek od 19:00 do 21:00 hodin.
Pozorování probíhají pouze za jasné a bezmračné oblohy!
Vstupné: děti 6 až 15 let / studenti / senioři / ZTP 40 Kč, dospělí 50 Kč, rodinné (do 5 osob) 120 Kč.
Pro zájemce, kteří chtějí sami sledovat noční oblohu připravuje server HEAVENS ABOVE interaktivní mapu hvězdné oblohy. Ovládání je velmi jednoduché, v horní části je možno změnit datum a čas, pro který se má vygenerovat mapa, v dolní části pak co vše má být na mapě zobrazeno. Mapu si můžete pomocí ikony tiskárny přenést do formátu pdf a pohodlně vytisknout pro potřeby pozorování.
V neděli 26. března se přechází na středoevropský letní čas. Ručičky hodin si posuneme o 1 hodinu dopředu (z 2:00 na 3:00 hod.).
Všechny časové údaje jsou v přehledu uvedeny v SEČ.
Slunce
 |
Dne 1. března Slunce vychází v 6 hodin 44 minut a zapadá v 17 hodin 41 minut, dne 31. března vychází v 5 hodin 40 minut a zapadá v 18 hodin 30 minut.
Dne 20. března ve 22 hodin 24 minut vstoupí Slunce do znamení Berana. Nastává jarní rovnodennost a z astronomického hlediska nám začíná jaro.
|
Měsíc
 |
Večer bude Měsíc nejlépe pozorovatelný v posledních březnových dnech.
Fáze Měsíce
| Fáze |
Datum |
| úplněk |
7. března ve 13 hodin 40 minut |
| poslední čtvrt |
15. března ve 3 hodiny 08 minut |
| nov |
21. března v 18 hodin 22 minut |
| první čtvrt |
29. března ve 3 hodiny 32 minut |
Dne 3. března v 19 hodin se Měsíc na své dráze dostane od Země nejdále (405 915 km), bude v odzemí čili apogeu. V neděli 19. března v 16 hodin se k Zemi naopak nejvíce přiblíží (362 680 km), bude tedy v přízemí – perigeu, a nakonec 31. března ve 12 hodin se ještě stihne vrátit do odzemí – apogea (404 955 km).
|
Merkur
 |
Nejmenší planetu Sluneční soustavy budeme mít šanci spatřit na konci měsíce nízko nad západním obzorem. Její jasnost bude postupně klesat z -1,6 mag na -1,2 mag. |
Venuše
 |
Planetu v roli Večernice určitě nepřehlédneme vysoko nad západním obzorem. Její jasnost bude po celý březen -4,0 mag,
V ranních hodinách 2. března dojde ke konjunkci Venuše s Jupiterem, kdy se k sobě zdánlivě přiblíží na vzdálenost rovnající se měsíčnímu úplňku. My je můžeme spatřit večer před setkáním a večer po něm.
|
Mars
 |
Rudou planetu uvidíme na obloze po většinu noci kromě rána. Ke konci měsíce přejde ze souhvězdí Býka do Blíženců a její jasnost bude nadále klesat z +0,4 mag až na +0,9 mag. |
Jupiter
 |
Královskou planetu budeme moci v průběhu března pozorovat na večerní obloze, jak postupně klesá k západnímu obzoru. Zároveň se bude pomalu pohybovat souhvězdím Ryb a její jasnost setrvá na -2,1 mag. |
Saturn
 |
Pán prstenců nebude tento měsíc pozorovatelný. |
Uran
 |
Uran se po celý rok 2023 bude pohybovat souhvězdím Berana. V lednu bude pozorovatelný po většinu noci mimo rána. S přibývajícím časem se ale bude jeho viditelnost postupně zkracovat směrem k večeru a jeho jasnost přitom lehce poklesne z +5,7 mag na +5,9 mag. Od poloviny dubna pak již nebude pozorovatelný vůbec.
Na oblohu, nejprve jen ranní, se vrátí v červenci. Nalezneme jej nad východním obzorem, zhruba v polovině vzdálenosti mezi Jupiterem a známou otevřenou hvězdokupou M45 Plejádami. Jeho viditelnost se bude postupně prodlužovat, až v říjnu a listopadu bude na obloze po celou noc, v prosinci po většinu noci kromě rána. Nejlépe bude pozorovatelný od září až do konce roku. V říjnu a listopadu dosáhne jasnosti +5,6 mag.
Uran lze (alespoň teoreticky) pozorovat i pouhým okem. Rozhodně vhodnější je však použít k jeho vyhledání mezi hvězdami dalekohled. |
Neptun
 |
V roce 2023 se Neptun bude pohybovat v souhvězdí Ryb. K vyhledání planety je potřeba alespoň triedr nebo malý astronomický dalekohled. Kotouček planety lze rozlišit až při zvětšení 200krát či větším.
Na začátku roku bude Neptun na obloze večer, ale již ve druhé polovině února se planeta stane nepozorovatelnou. Na ranní oblohu se vrátí až po letním slunovratu. Nejlepší podmínky na pozorování budou od srpna do října, kdy planeta bude nad obzorem téměř po celou noc.
Jasnost Neptunu se bude v průběhu roku měnit mezi +7,8 mag a +8,0 mag. |
Trpasličí planety
 |
V současnosti patří do skupiny trpasličích planet pět těles: největší těleso hlavního pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem – (1) Ceres, a čtyři velká transneptunická tělesa – (134 340) Pluto, (136 108) Haumea, (136 199) Eris a (136 472) Makemake.
Amatérskými prostředky je rozumně pozorovatelná pouze Ceres. Nejlepší podmínky na její spatření jsou v první třetině roku 2023. Během ledna ji najdeme na ranní obloze v souhvězdí Panny, s jasností +8,2 mag. V únoru a březnu bude putovat souhvězdím Vlasů Bereniky, kde ji 21. března zastihneme v opozici se Sluncem a s jasností +6,9 mag. Během května navštíví souhvězdí Lva, aby se pak na konci měsíce vrátila do Panny. Její jasnost v té době opět klesne pod +8 mag a její viditelnost se během léta rychle zhoršuje. Od srpna do konce roku je pak Ceres nepozorovatelná.
Pluto, Haumea, Eris a Makemake jsou tělesa natolik vzdálená, že jsou ze Země pozorovatelná pouze velkými teleskopy. Pluto má totiž jasnost +14 mag, Makemake s Haumeou +17 mag a Eris dokonce jen +19 mag! |
Komety
 |
Tento měsíc není pozorovatelná žádná jasná kometa. |
Meteory
 |
Tento měsíc není v činnosti žádný z významnějších meteorických rojů. |
Zdroj informací: Hvězdářská ročenka 2023, Stellarium, internet
|
|
|
