Co lze pozorovat v lednu
Pozorování Slunce a slunečních skvrn probíhají za příznivých podmínek v pracovních dnech od 9:00 do 15:00 hodin.
Večerní astronomická pozorování se v lednu konají v pátek od 17:00 do 19:00 hodin.
Pozorování probíhají pouze za jasné a bezmračné oblohy!
Vstupné: děti 6 až 15 let / studenti / senioři / ZTP 40 Kč, dospělí 50 Kč, rodinné (do 5 osob) 120 Kč.
Pro zájemce, kteří chtějí sami sledovat noční oblohu připravuje server HEAVENS ABOVE interaktivní mapu hvězdné oblohy. Ovládání je velmi jednoduché, v horní části je možno změnit datum a čas, pro který se má vygenerovat mapa, v dolní části pak co vše má být na mapě zobrazeno. Mapu si můžete pomocí ikony tiskárny přenést do formátu pdf a pohodlně vytisknout pro potřeby pozorování.
Všechny časové údaje uvedené v textu jsou v SEČ.
Slunce
 |
Dne 1. ledna Slunce vychází v 7 hodin 58 minut a zapadá v 16 hodin 09 minut, dne 31. ledna vychází v 7 hodin 35 minut a zapadá v 16 hodin 53 minut.
V sobotu 4. ledna ve 14 hodin bude Země Slunci nejblíže (147,1 milionu km), bude tedy v přísluní – periheliu. V neděli 19. ledna ve 21 hodin 00 minut vstoupí Slunce do znamení Vodnáře. |
Měsíc
 |
Večer bude Měsíc nejlépe pozorovatelný v první polovině ledna.
Fáze Měsíce
| Fáze |
Datum |
| první čtvrt |
7. ledna v 00 hodin 56 minut |
| úplněk |
13. ledna ve 23 hodin 26 minut |
| poslední čtvrt |
21. ledna ve 21 hodin 30 minut |
| nov |
29. ledna ve 13 hodin 36 minut |
Ve středu 8. ledna v 1 hodinu se Měsíc na své dráze dostane nejblíže Zemi (370 207 km), bude v přízemí čili perigeu. Naopak, v úterý 21. ledna v 6 hodin se od Země nejvíce vzdálí (404 258 km), bude tedy v odzemí – apogeu.
V sobotu 4. ledna v 18 hodin 42 minut (platí pro Vsetín) zakryje Měsíc planetu Saturn. Ta v průběhu minuty a půl postupně zmizí za Sluncem neosvětlenou stranou Měsíce, aby se přibližně po hodině opět objevila zpoza osvětlené části měsíčního kotouče.
|
Merkur
 |
Nejmenší planetu Sluneční soustavy můžeme spatřit začátkem měsíce ráno velmi nízko nad jihovýchodním obzorem. Její jasnost bude v době viditelnosti -0,4 mag.
|
Venuše
 |
Planetu určitě nepřehlédneme večer vysoko nad jihozápadním obzorem. Letos svou nebeskou pouť Večernice zahájí v souhvězdí Vodnáře, ze kterého v poslední dekádě ledna přejde do Ryb. Během této cesty její jasnost postupně stoupne z -4,5 mag na -4,8 mag |
Mars
 |
Rudá planeta bude na obloze po celou noc. Postupně přejde ze souhvězdí Raka do Blíženců, přičemž její jasnost nepatrně poklesne z -1,2 mag na -1,1 mag. |
Jupiter
 |
Královskou planetu budeme moci pozorovat po většinu noci mimo rána. Stále zůstává v souhvězdí Býka a její jasnost bude pomalu klesat z -2,8 mag na -2,6 mag. |
Saturn
 |
Pána prstenců nalezneme na obloze večer vysoko nad jihozápadním horizontem. Nadále zůstává v souhvězdí Vodnáře a jeho jasnost bude +1,1 mag. |
Uran
 |
Uran se po většinu roku 2025 bude pohybovat souhvězdím Býka, kam se na počátku března přesune z Berana. V lednu bude pozorovatelný v první polovině noci, s přibývajícím časem se ale bude jeho viditelnost postupně zkracovat směrem k večeru a jeho jasnost přitom nepatrně poklesne z +5,6 mag na +5,8 mag. Od konce dubna pak již nebude pozorovatelný vůbec.
Na oblohu, nejprve jen ranní, se Uran vrátí v červenci. Nalezneme jej ráno nad východním obzorem jižně od známé hvězdokupy M45 Plejády, a severně od Venuše. Uran se bude během léta a podzimu účastnit pravidelných setkání s Měsícem, Plejádami a Aldebaranem.
Období jeho nejlepší viditelnosti nastává od srpna až do konce roku, kdy bude na obloze nad naším obzorem po celou noc či po většinu noci a jeho jasnost se do konce roku vrátí na +5,6 mag.
Uran lze (alespoň teoreticky) pozorovat i pouhým okem. Rozhodně vhodnější je však použít k jeho vyhledání mezi hvězdami dalekohled. |
Neptun
 |
Po celý rok 2025 se bude Neptun nacházet v souhvězdí Ryb poblíž hranice s Vodnářem. K vyhledání planety je potřeba použít alespoň triedr nebo malý astronomický dalekohled. Kotouček planety lze rozlišit až při zvětšení 200krát či větším. Vodítkem pro nalezení může být planeta Saturn, která bude na obloze v blízkosti Neptunu po celý rok.
Počátkem roku bude Neptun na nebi večer, postupně ale bude klesat k jihozápadu a v březnu se planeta stane nepozorovatelnou. Na oblohu se vrátí v červnu. Nejlepší podmínky na pozorování budou od konce července do poloviny října, kdy planeta bude nad horizontem po většinu noci nebo po celou noc.
Jasnost Neptunu se bude v průběhu roku měnit mezi +7,8 mag a +8,0 mag. |
Trpasličí planety
 |
V současnosti patří do skupiny trpasličích planet pět těles: největší těleso hlavního pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem – (1) Ceres, a čtyři velká transneptunická tělesa – (134 340) Pluto, (136 108) Haumea, (136 199) Eris a (136 472) Makemake.
Amatérskými prostředky je rozumně pozorovatelná pouze Ceres. Až do začátku srpna však nebude tato trpasličí planeta pozorovatelná. Pak ji s jasností +8,6 mag nalezneme na ranní obloze v souhvězdí Velryby. Nejlepší podmínky pro pozorování nastanou začátkem října, kdy bude dosahovat jasnosti +7,6 mag a vrcholí ve výšce téměř 30° nad obzorem. Stále se bude pohybovat souhvězdním Velryby, v němž setrvá až do konce roku 2025.
Pluto, Haumea, Eris a Makemake jsou tělesa natolik vzdálená, že jsou ze Země pozorovatelná pouze velkými teleskopy. Pluto má totiž jasnost +14,5 mag, Makemake s Haumeou +17 mag a Eris dokonce jen +19 mag! |
Meteory
 |
První dny letošního roku budou již tradičně patřit meteorickému roji Kvadrantid. Jejich maximum, při němž by se na obloze mohlo objevit 60 až 80 meteorů za hodinu, se očekává 3. ledna v 16 hodin ale trvá jen několik hodin. Šance spatřit alespoň některé z meteorů tohoto roje tak máme jen 4. ledna nad ránem. |
Komety
 |
Tento měsíc nebude pozorovatelná žádná jasná kometa. |
Zdroj informací: Hvězdářská ročenka 2024, Stellarium, internet
|
|
|
