Co lze pozorovat v květnu
Pozorování Slunce a slunečních skvrn probíhají za příznivých podmínek ve středu od 9:00 do 15:00 hodin, popř. v ostatních pracovních dnech na rezervaci.
Večerní astronomická pozorování se v květnu konají v pátek od 21:00 do 23:00 hodin.
Pozorování probíhají pouze za jasné a bezmračné oblohy!
Vstupné: děti 6 až 15 let / studenti / senioři / ZTP 40 Kč, dospělí 50 Kč, rodinné (do 5 osob) 120 Kč.
Pro zájemce, kteří chtějí sami sledovat noční oblohu připravuje server HEAVENS ABOVE interaktivní mapu hvězdné oblohy. Ovládání je velmi jednoduché, v horní části je možno změnit datum a čas, pro který se má vygenerovat mapa, v dolní části pak co vše má být na mapě zobrazeno. Mapu si můžete pomocí ikony tiskárny přenést do formátu pdf a pohodlně vytisknout pro potřeby pozorování.
Všechny časové údaje jsou v přehledu uvedeny v SELČ.
Slunce
 |
Dne 1. května Slunce vychází v 5 hodin 37 minut a zapadá ve 20 hodin 18 minut, dne 31. května vychází ve 4 hodiny 57 minut a zapadá ve 20 hodin 59 minut.
Dne 21. května v 8 hodin 09 minut vstoupí Slunce do znamení Blíženců.
|
Měsíc
 |
Večer bude Měsíc nejlépe pozorovatelný v posledních květnových dnech.
Fáze Měsíce
| Fáze |
Datum |
| úplněk |
5. května v 19 hodin 34 minut |
| poslední čtvrt |
12. května v 16 hodin 28 minut |
| nov |
19. května v 17 hodin 53 minut |
| první čtvrt |
27. května v 17 hodin 22 minut |
Dne 11. května v 7 hodin se Měsíc na své dráze dostane Zemi nejblíže (369 309 km), bude v přízemí čili perigeu. V pátek 26. května ve 4 hodiny se od Země naopak nejvíce vzdálí (404 547 km), bude tedy v odzemí – apogeu.
|
Merkur
 |
Nejmenší planeta Sluneční soustavy nebude tento měsíc pozorovatelná. |
Venuše
 |
Planetu v roli Večernice určitě nepřehlédneme vysoko nad západním obzorem. Na začátku května přejde ze souhvězdí Býka do Blíženců a její jasnost stále lehce poroste z -4,1 mag na -4,3 mag.
Večer 23. května bude nad západním obzorem pozorovatelné nápadné seskupení Měsíce, planet Venuše a Marsu, kterým budou sekundovat jasné hvězdy Castor a Pollux ze souhvězdí Blíženců. |
Mars
 |
Rudou planetu uvidíme na obloze v první polovině noci. V průběhu května bude postupně putovat souhvězdím Blíženců a její jasnost bude nadále klesat z +0,9 mag až na +1,3 mag. |
Jupiter
 |
Královskou planetu nalezneme na konci měsíce ráno nízko nad východním obzorem. Bude se nacházet v souhvězdí Berana se stabilní jasností -2,1 mag. |
Saturn
 |
Pána prstenců můžeme spatřit ráno nad jihovýchodním obzorem. Nalezneme jej v souhvězdí Vodnáře a jeho jasnost bude +1,0 mag. |
Uran
 |
Uran se po celý rok 2023 bude pohybovat souhvězdím Berana. V lednu bude pozorovatelný po většinu noci mimo rána. S přibývajícím časem se ale bude jeho viditelnost postupně zkracovat směrem k večeru a jeho jasnost přitom lehce poklesne z +5,7 mag na +5,9 mag. Od poloviny dubna pak již nebude pozorovatelný vůbec.
Na oblohu, nejprve jen ranní, se vrátí v červenci. Nalezneme jej nad východním obzorem, zhruba v polovině vzdálenosti mezi Jupiterem a známou otevřenou hvězdokupou M45 Plejádami. Jeho viditelnost se bude postupně prodlužovat, až v říjnu a listopadu bude na obloze po celou noc, v prosinci po většinu noci kromě rána. Nejlépe bude pozorovatelný od září až do konce roku. V říjnu a listopadu dosáhne jasnosti +5,6 mag.
Uran lze (alespoň teoreticky) pozorovat i pouhým okem. Rozhodně vhodnější je však použít k jeho vyhledání mezi hvězdami dalekohled. |
Neptun
 |
V roce 2023 se Neptun bude pohybovat v souhvězdí Ryb. K vyhledání planety je potřeba alespoň triedr nebo malý astronomický dalekohled. Kotouček planety lze rozlišit až při zvětšení 200krát či větším.
Na začátku roku bude Neptun na obloze večer, ale již ve druhé polovině února se planeta stane nepozorovatelnou. Na ranní oblohu se vrátí až po letním slunovratu. Nejlepší podmínky na pozorování budou od srpna do října, kdy planeta bude nad obzorem téměř po celou noc.
Jasnost Neptunu se bude v průběhu roku měnit mezi +7,8 mag a +8,0 mag. |
Trpasličí planety
 |
V současnosti patří do skupiny trpasličích planet pět těles: největší těleso hlavního pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem – (1) Ceres, a čtyři velká transneptunická tělesa – (134 340) Pluto, (136 108) Haumea, (136 199) Eris a (136 472) Makemake.
Amatérskými prostředky je rozumně pozorovatelná pouze Ceres. Nejlepší podmínky na její spatření jsou v první třetině roku 2023. Během ledna ji najdeme na ranní obloze v souhvězdí Panny, s jasností +8,2 mag. V únoru a březnu bude putovat souhvězdím Vlasů Bereniky, kde ji 21. března zastihneme v opozici se Sluncem a s jasností +6,9 mag. Během května navštíví souhvězdí Lva, aby se pak na konci měsíce vrátila do Panny. Její jasnost v té době opět klesne pod +8 mag a její viditelnost se během léta rychle zhoršuje. Od srpna do konce roku je pak Ceres nepozorovatelná.
Pluto, Haumea, Eris a Makemake jsou tělesa natolik vzdálená, že jsou ze Země pozorovatelná pouze velkými teleskopy. Pluto má totiž jasnost +14 mag, Makemake s Haumeou +17 mag a Eris dokonce jen +19 mag! |
Komety
 |
Tento měsíc není pozorovatelná žádná jasná kometa. |
Meteory
 |
Dne 6. května nastane maximum meteorického roje Eta Aquarid, který však bývá od nás obtížně pozorovatelný. Jeho mateřským tělesem je slavná Halleyova kometa. Poměrně ploché maximum přinese asi 20 meteorů za hodinu. Roj bude v činnosti prakticky až do konce měsíce. |
Zdroj informací: Hvězdářská ročenka 2023, Stellarium, internet
|
|
|
