Hvězdárna Vsetín logo Muzea regionu Valašsko logo Zlínského kraje
Od 13. 3. 2020 je hvězdárna pro veřejnost UZAVŘENA !

Co lze pozorovat v dubnu

Pro zájemce, kteří chtějí sami sledovat noční oblohu připravuje server HEAVENS ABOVE interaktivní mapu hvězdné oblohy. Ovládání je velmi jednoduché, v horní části je možno změnit datum a čas, pro který se má vygenerovat mapa, v dolní části pak co vše má být na mapě zobrazeno. Mapu si můžete pomocí ikony tiskárny přenést do formátu pdf a pohodlně vytisknout pro potřeby pozorování.

V neděli 29. března se přechází na středoevropský letní čas, přesněji z 2:00 na 3:00 hodiny!

Všechny časové údaje jsou v přehledu uvedeny v SELČ.

Slunce

Slunce Dne 1. dubna Slunce vychází v 6 hodin 36 minut a zapadá v 19 hodin 32 minut, 30. dubna vychází v 5 hodin 38 minut a zapadá v 20 hodin 18 minut.

Dne 19. dubna v 16 hodin 46 minut vstoupí Slunce do znamení Býka.

Měsíc

Aktuální fáze Měsíce Večer bude Měsíc nejlépe pozorovatelný vv prvních dubnových dnech av pak až vv samotném závěru měsíce.

Fáze Měsíce
FázeDatum
první čtvrt1. dubna ve 12 hodin 21 minut
úplněk8. dubna ve 4 hodiny 34 minut
poslední čtvrt15. dubna v 0 hodin 56 minut
nov23. dubna ve 4 hodiny 26 minut
první čtvrt30. dubna ve 22 hodin 38 minut

Dne 7. dubna ve 20 hodin se Měsíc dostane do přízemí a 20. dubna ve 21 hodin se ocitne v odzemí.

Merkur

Merkur Nejmenší planeta Sluneční soustavy není v průběhu dubna pozorovatelná.

Venuše

Venuše Planetu v roli Večernice můžeme spatřit večer vysoko nad západním obzorem. Bude se pomalu pohybovat souhvězdím Býka a její jasnost lehce poroste z -4,5 mag na -4,7 mag.

Mars

Mars Rudou planetu nalezneme ráno nízko nad jihovýchodním obzorem. Nachází se v souhvězdí Kozoroha a její jasnost bude v průběhu dubna stoupat z +0,8 mag na +0,4 mag.

Jupiter

Jupiter Královskou planetu můžeme pozorovat ráno nad jihovýchodním obzorem. Nadále setrvává v souhvězdí Střelce a její jasnost lehce poroste z -2,1 mag na -2,3 mag.

Saturn

Saturn Planetu ověnčenou prstenci nalezneme ve společnosti Jupiteru na ranní obloze nad jihovýchodním obzorem. Zůstává v souhvězdí Kozoroha a její jasnost jen nepatrně naroste z +0,7 mag na +0,6 mag.

Uran

Uran Uran nalezneme v průběhu roku 2020 v souhvězdí Berana. První dva měsíce jej můžeme pozorovat v první polovině noci, v březnu pak jen večer. Jeho jasnost bude postupně klesat z +5,7 mag na +5,9 mag. Od začátku dubna do druhé poloviny června nebude Uran pozorovatelný. Nejlepší podmínky pro pozorování nastanou od září do konce listopadu, kdy bude planeta nad obzorem prakticky po celou noc. V této době se jasnost opět vrátí na +5,7 mag. Uran lze (alespoň teoreticky) pozorovat i pouhým okem. Rozhodně vhodnější je však použít k jeho vyhledání mezi hvězdami dalekohled.

Neptun

Neptun Planeta Neptun je ze Země pozorovatelná jen za pomoci dalekohledu. V průběhu celého roku se bude nacházet v souhvězdí Vodnáře. Jasnost Neptunu se bude měnit mezi +7,8 mag+8,0 mag. Od poloviny února do poloviny června bude planeta nepozorovatelná, naopak nejlepší podmínky na pozorování nastanou v září.

Trpasličí planety

Pluto

V současnosti patří do skupiny trpasličích planet pět těles: největší těleso hlavního pásu asteroidů mezi Jupiterem a Marsem – (1) Ceres, a čtyři velká transneptunická tělesa – (134 340) Pluto, (136 108) Haumea, (136 199) Eris(136 472) Makemake.

Amatérskými prostředky je rozumně pozorovatelná pouze Ceres. Ale ta je v první polovině letošního roku nepozorovatelná. Nejlepší podmínky pro její sledování tedy připadají na srpen. Jasnost trpasličí planety bude v té době okolo +7,7 mag.

Pluto, Haumea, ErisMakemake jsou tělesa natolik vzdálená a malá, že jsou ze Země pozorovatelná pouze velkými teleskopy. Pluto má totiž jasnost +14 mag, Makemake s Haumeou +17 mag a Eris dokonce jen +19 mag!

Komety

Komety Na přelomu dubna a května máme šanci pozorovat v souhvězdí Žirafy kometu C/2019 Y4 (ATLAS). Předpovědi její jasnosti naznačují, že by mohla být pozorovatelná i malými dalekohledy.

Meteory

Meteory Večer 22. dubna nastane maximum meteorického roje Lyrid. Roj není sice příliš výrazný (obvyklá hodinová frekvence 15 meteorů), avšak díky gravitačním poruchám proudu meteoroidů se může jeho frekvence nepravidelně na krátkou dobu zvýšit až desetinásobně.

Zdroj informací: Hvězdářská ročenka 2020