Co lze pozorovat v březnu
Pozorování Slunce a slunečních skvrn probíhají za příznivých podmínek v pracovních dnech od 9:00 do 15:00 hodin.
Večerní astronomická pozorování se v březnu konají každý pátek, vždy od 19:00 do 21:00 hodin.
Pozorování probíhají pouze za jasné a bezmračné oblohy!
Vstupné: děti 6 až 15 let / studenti / senioři / ZTP 50 Kč, dospělí 60 Kč, rodinné (do 5 osob) 140 Kč.
Pro zájemce, kteří chtějí sami sledovat noční oblohu připravuje server HEAVENS ABOVE interaktivní mapu hvězdné oblohy. Ovládání je velmi jednoduché, v horní části je možno změnit datum a čas, pro který se má vygenerovat mapa, v dolní části pak co vše má být na mapě zobrazeno. Mapu si můžete pomocí ikony tiskárny přenést do formátu pdf a pohodlně vytisknout pro potřeby pozorování.
V neděli 29. března se přechází na středoevropský letní čas. Ručičky hodin si posuneme o 1 hodinu dopředu – z 2:00 na 3:00 hod.
(Všechny časové údaje uvedené v textu jsou v SEČ.)
Slunce
 |
Dne 1. března vychází Slunce v 6 hodin 44 minut a zapadá v 17 hodin 42 minut, dne 31. března vychází v 5 hodin 39 minut a zapadá v 18 hodin 30 minut.
V pátek 20. března v 15 hodin 46 minut vstoupí Slunce do znamení Berana. Nastává jarní rovnodennost a začíná astronomické jaro. |
 |
Večer bude Měsíc nejlépe pozorovatelný až v samém závěru března.
Fáze Měsíce
| Fáze |
Datum |
| úplněk |
3. března ve 12 hodin 38 minut |
| poslední čtvrt |
11. března v 10 hodin 38 minut |
| nov |
19. března ve 02 hodiny 23 minut |
| první čtvrt |
25. března ve 20 hodin 18 minut |
V úterý 10. března v 15 hodin se Měsíc na své dráze od Země nejvíce vzdálí (404 345 km), bude v odzemí čili apogeu. Naopak, v neděli 22. března ve 22 hodin se k Zemi nejvíce přiblíží (366 884 km), bude tedy v přízemí – perigeu.
|
Merkur
 |
Nejmenší planeta Sluneční soustavy není tento měsíc pozorovatelná. |
Venuše
 |
Planetu v roli Večernice spatříme zvečera nízko nad západním obzorem. Nachází se, s výjimkou dvou dnů, v souhvězdí Ryb. Jen 12. a 13. března „nahlédne“ do Velryby. Její jasnost bude -3,9 mag. |
Mars
 |
Rudá planeta není tento měsíc pozorovatelná. |
Jupiter
 |
Královskou planetu můžeme v březnu pozorovat po většinu noci mimo rána v souhvězdí Blíženců. Její jasnost bude nepatrně klesat z -2,5 mag na -2,3 mag. |
Saturn
 |
Pána prstenců můžeme spatřit již jen počátkem měsíce večer nízko nad západním obzorem. Podobně jako Venuše se nachází v souhvězdí Ryb a jeho jasnost v době pozorovatelnosti bude +1,0 mag. |
Uran
 |
Uran se v roce 2026 bude pohybovat souhvězdím Býka, poblíž známé otevřené hvězdokupy M45 „Plejády“. Od začátku roku až do března bude viditelný v první polovině noci, a jeho jasnost postupně nepatrně poklesne z +5,6 mag na +5,8 mag. V dubnu potom bude pozorovatelný jen večer nad západním a severozápadním obzorem.
Od května do poloviny července nebude pozorovatelný vůbec. Pak se vrátí na ranní oblohu, kde ho nalezneme nad východoseverovýchodním obzorem. Počátkem srpna už vychází o půlnoci.
Období jeho nejlepší viditelnosti nastává od konce září až do konce roku, kdy bude na obloze nad naším obzorem po většinu noci či celou noc a jeho jasnost do konce roku poroste na +5,6 mag.
Uran lze (alespoň teoreticky) pozorovat i pouhým okem. Rozhodně vhodnější je však použít k jeho vyhledání mezi hvězdami dalekohled. |
Neptun
 |
Po celý rok 2026 se Neptun bude nacházet v souhvězdí Ryb. K vyhledání planety je potřeba použít alespoň triedr nebo malý astronomický dalekohled. Kotouček planety lze rozlišit až při zvětšení 200krát či větším. Vodítkem pro nalezení Neptunu může být v první třetině roku planeta Saturn, která bude na obloze v jeho blízkosti.
Počátkem roku bude Neptun na nebi večer, postupně ale bude klesat k západnímu obzoru. V únoru už bude večer nízko nad obzorem a od března do druhé poloviny května se planeta stane nepozorovatelnou. Na ranní oblohu se vrátí na přelomu května a června. Na začátku července již planeta vychází o půlnoci. Nejlepší podmínky na její pozorování budou od srpna do konce října, kdy bude nad horizontem po většinu noci nebo po celou noc.
Jasnost Neptunu se bude v průběhu roku měnit mezi +7,8 mag a +8,0 mag. |
Trpasličí planety
 |
V současnosti patří do skupiny trpasličích planet pět těles: největší těleso hlavního pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem – (1) Ceres, a čtyři velká transneptunická tělesa – (134 340) Pluto, (136 108) Haumea, (136 199) Eris a (136 472) Makemake.
Amatérskými prostředky je rozumně pozorovatelná pouze Ceres. Nejpříznivější podmínky pro její pozorování nastávají až na konci roku, protože se blíží opozice se Sluncem v lednu roku 2027.
Na začátku letošního roku se Ceres nachází na večerní obloze v souhvězdí Velryby, ale pozorovatelná je jen obtížně, protože v té době její jasnost klesne na +9,1 mag. V první polovině března se Ceres stává nepozorovatelnou. Období relativně dobré viditelnosti začíná ve druhé polovině léta. Až do konce roku se bude pohybovat souhvězdím Blíženců.
Na podzim se příznivě projeví stoupající deklinace i jasnost, koncem roku už jsou podmínky pro pozorování Cerery vynikající. Do poloviny listopadu jasnost stoupá na +8,0 mag a do konce prosince pak Ceres ještě rychle zjasní až na +6,9 mag.
Pluto, Haumea, Eris a Makemake jsou tělesa natolik vzdálená, že jsou ze Země pozorovatelná pouze velkými teleskopy. Pluto má totiž jasnost +14,5 mag, Makemake s Haumeou +17 mag a Eris dokonce jen +19 mag! |
Meteory
 |
Tento měsíc není v činnosti žádný z významnějších meteorických rojů. |
Komety
 |
Tento měsíc není pozorovatelná žádná jasná kometa. |
Zdroj informací: Hvězdářská ročenka 2026, Stellarium, internet
|
|
|
