Hvězdárna Vsetín logo Muzea regionu Valašsko logo Zlínského kraje

Odborná činnost

Za uplynulá desetiletí se odborní pracovníci hvězdárny věnovali nejrůznějším oblastem astronomie. Již v padesátých letech svými pozorováními proslavil vsetínskou hvězdárnu Karel Skřehota, který se věnoval především sledování proměnných hvězd a pozorování zákrytů hvězd Měsícem.

Velmi úspěšně se do povědomí odborníků v celém Československu zapsal také program sledování sluneční aktivity prostřednictvím „atmosferik“, jemuž se dlouhá léta věnoval hlavně Zdeněk Kamarád. Zajímavé bylo také propojení tohoto projektu se sledováním výskytu slunečních skvrn a jejich zakreslováním, kterým se v 80. letech zabýval spolupracovník hvězdárny Ladislav Hurta.

Vizuální pozorování meteorů

V současnosti je většina odborné činnosti na hvězdárně spojena s oblastí výzkumu meziplanetární hmoty. Od roku 1994 zde vizuálně pozorujeme meteory, především v obdobích okolo maxima aktivity hlavních meteorických rojů. (více o metodě pozorování a naší činnosti)

Videopozorování meteorů

Mimo vizuálního pozorování významných meteorických rojů jsme se na naší hvězdárně začali zabývat také videopozorováním meteorů, čímž jsme chtěli rozšířit své působení i v této oblasti. Proto jsme se na podzim roku 2012 rozhodli sestavit vlastní stanici pro videopozorování meteorů a připojit se k rostoucí síti stanic stejného zaměření. Ke zprovoznění naší stanice došlo v únoru 2013. Zpracovaná data jsou posílána do Česko-Slovenské sítě CEMENT, která je součástí širší databáze EDMONT (více)

Vizuální pozorování komet

V létě roku 2010 se na hvězdárně začaly vizuálně pozorovat komety. Většinou pomocí malých teleskopů se u komet zjišťuje jejich celková jasnost (tzv. fotometrie), a dále pak úhlová velikost a stupeň kondenzace komy a úhlová délka případných ohonů. Zpracovaná pozorování komet bývají zasílána do mezinárodních databází International Comet Quarterly v USA a Comet Observation Database ve Slovinsku a rovněž do české databáze vedené u Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu. Výsledky pozorování pracovníka hvězdárny Pavla Svozila jsou uvedeny v tomto přehledu.

Detekce bleskových výbojů

Hvězdárna také dlouhou dobu spolupracovala s Výzkumným ústavem energetickým v Brně v oblasti sledování bleskových výbojů. I když Výzkumný ústav již projekt ukončil, přesto v této činnosti pokračujeme i nadále, hlavně z důvodů občasného zájmu veřejnosti o naměřené údaje. V roce 1999 byla provedena modernizace přijímače bleskových výbojů a jeho propojení s původním mechanickým registračním zařízením. O dva roky později bylo toto zařízení nahrazeno počítačovou registrací s automatickým zpracováním dat. (více)

Sledování silných bouří a doprovodných jevů

Kromě registrace bleskových výbojů sledujeme ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem také jevy doprovázející silné bouře. Občas rovněž provádíme ohledání škod způsobených bouřemi, kdy je cílem určit, jaký jev tyto škody způsobil. Takto se nám např. podařilo v roce 2004 odhalit výskyt slabého tornáda nedaleko obce Seninka či silný propad studeného vzduchu (tzv. downburst), který způsobil škody v oblasti "Na Mezných" mezi Bratřejovem a Pozděchovem. (více)

CCD fotometrie komet

Po zakoupení CCD kamery SBIG-ST7 na konci devadesátých let byl v roce 2003 na hvězdárně zahájen projekt „CCD fotometrie komet“. Zpracovaná měření jasností komet jsou odesílána do databáze mezinárodní organizace ICQ (International Comet Quarterly) a zde i publikována. Pozorovatelé meteorů i komet úzce spolupracují se Společností pro MeziPlanetární Hmotu (SMPH). (více, staré stránky)

Zákryty hvězd Měsícem

Tento program fungoval na vsetínské hvězdárně od roku 2009 do roku 2010. Vzhledem k narůstajícím problémům s rušením časového signálu DCF77 a snižujícícm se zájmem o výsledky této činnosti, byl zákrytový program do značné míry omezen.
Zákryty hvězd Měsícem byly zaznamenávány pomocí videokamery OSCAR na videorekordér. Do videosignálu z kamery byly průběžně vkládány časové značky standardu DCF, což je nezbytně nutné pro následné vyhodnocení záznamu. Výsledná data byla zasílána k dalšímu zpracování do IOTA ES (International Occultation Timing Association – European Section). Více informací z doby, kdy kdy byl program zákrytů aktivní se dočtete (zde.)

INFORMÁTOR a ATHENA

Koncem šedesátých let začala hvězdárna pravidelně vydávat astronomický zpravodaj INFORMÁTOR, který vycházel až do roku 1982. Na tradici tohoto periodika navázali bývalí členové astronomických kroužků. Na jaře roku 2003 vyšlo první číslo čtvrtletního bulletinu Hvězdárny Vsetín s názvem ATHENA, který si kladl za cíl poskytnout zájemcům o astronomii, kosmonautiku a meteorologii materiály, které se jinak objevují v informačních skřínkách hvězdárny. S rozrůstající dostupností informačních zdrojů na internetu začal bulletin ATHENA v posledních letech ztrácet na významu. Poslední číslo vyšlo v roce 2010.(více)