2. ročník Bulletinu ATHENA

ATHENA 4/2004

Dobrý den Vážení přátelé astronomie,
ani jsme se nenadáli a rok 2003 je pryč. A s ním i první – v podstatě experimentální – ročník našeho časopisu. Přes nevelký zájem veřejnosti o tuto aktivitu členů astronomických kroužků při Hvězdárně Vsetín (a o astronomii vůbec) jsme se rozhodli, že bulletin ATHENA bude vycházet i nadále. My – kolektiv autorů – a také ostatní členové AK III jsme si totiž již dávno zvykli na to, že naše snaha o popularizaci královny všech věd – astronomie či kosmonautiky se na Vsetíně míjí účinkem, a že tak ve svém volném čase, s přemírou nasazení a mnohdy nad rámec svých současných znalostí překládáme a sepisujeme aktuální informace v podstatě proto, abychom postupně zdokonalili své vlastní schopnosti a ty případně uplatnili někde jinde. Je totiž nanejvýš optimistické očekávat, že tam, kde astronomie skončila v průběhu 80. let famózním seriálem Dr. Jiřího Grygara – Okna vesmíru dokořán, budou schopni její upadající tradici oživit „pouzí“ členové astronomických kroužků (i když s vydatnou pomocí vedení hvězdárny). Bez schopných odborných pracovníků a pozorných návštěvníků to nepůjde! Nikdo nechce, a ani nemá právo nutit člověku lásku k astronomii. Ale připadá mi přinejmenším zarážející, že by se hvězdárně za 50 let své existence nepodařilo vyvolat zájem v desítkách lidských srdcí a myslí, a doživotní zápal pro astronomii či kosmonautiku alespoň u některých z nich. A přesto to tak vypadá. Letos v říjnu se hvězdárna po dlouhých letech opět pokusila zorganizovat větší dvoudenní akci s několika přednáškami, která se konala v rámci Světového kosmického týdne. Dokonce pozvala čestného hosta, Ing. Tomáše Přibyla, který je dnes bezesporu jedním z nejlepších popularizátorů kosmonautiky u nás. Přestože o akci byla zmínka v médiích (i když velmi zkomolená, jak už to místní novináři dokážou), přestože plakáty upozorňující na její konání visely měsíc předem na nástěnkách hvězdárny a ve většině středních i základních škol, skončila oslava Světového kosmického týdne na Vsetíně vlastně ostudou. Jedinou záchranou pro organizátory se tak stala současná dostatečně široká základna členů astronomických kroužků. Ti byli totiž (až na dvě čestné výjimky bohužel potvrzující pravidlo) jedinými návštěvníky, kteří konání akce zaznamenali a navíc neváhali přijít. Pokud by to bylo pravidlem i v jiných místech České republiky, nedivil bych se. Ale jak je možné, že v jedné nejmenované vesnici (se zlomkem obyvatel v porovnání se Vsetínem) se v rámci stejné celosvětové akce uskutečnila jediná přednáška, na kterou přišlo 150 lidí? Že by Vsetíňáci měli víc starostí než jinde, nebo jsou snad pohodlnější? Nevím, možná že je to naše chyba, ale jaká? Každopádně pro ty, kteří se prakticky na všech astronomických a popularizačních akcích hvězdárny podílejí, to není nijak povzbuzující. Nezbývá nám, než si přát úspěšnější rok 2004, doufejme, že nebude poslední jak pro bulletin ATHENA, tak pro Hvězdárnu Vsetín.

Chandra poprvé „naslouchá“ černé díře Hermes ztracený, nalezený Komety XX aneb „V prosinci“ Komety XXI aneb „Ziggy Stardust“ Konec sondy Galileo (stručný přehled mise) Kosmonautika XV - Velký čínský úspěch Mars Express u cíle Bouřková sezóna 2003 Astronomická zima 2004 Polární záře 20. listopadu 2003 Hon na auroru aneb „Jednou ji prostě uvidím“ Co se děje ...

ATHENA 5/2004

Dobrý den Vážení přátelé astronomie,
jelikož začátek letošního roku je bohatý na významné či zajímavé astronomické nebo chcete-li kosmonautické události, je také aktuální číslo bulletinu ATHENA nabité články s nejrůznější tématikou.

Pozornost je věnována například planetě Mars a především právě probíhajícímu výzkumu jejího povrchu pod hlavičkou programu americké NASA s názvem Mars Exploration Rovers. V jeho rámci přistály začátkem roku na Marsu dvě automatické sondy Spirit a Opportunity. Přes počáteční technické problémy pracují v sou-časnosti oba roboti velmi spolehlivě a přinášejí dlouho očekávané výsledky, které jednoznačně potvrzují minulou přítomnost tekoucí vody na povrchu planety. Podobně přesvědčivé důkazy tentokrát o zmrzlé vodě na Marsu přinesla také evropská sonda Mars Express, která nyní krouží na oběžné dráze kolem planety. Její mise je naneštěstí úspěšná jen z části. Nepodařilo se totiž navázat spojení s modulem Beagle 2, který měl přinést důkazy o případné existenci primitivního „marsovského“ života.

Kromě Marsu jsme mnoho prostoru věnovali také výzkumu meziplanetární hmoty. Kolem komety 81P/Wild proletěla americká sonda Stardust a úspěšně odebrala vzorky nejstaršího materiálu ve sluneční sou-stavě, které v průběhu roku 2006 dopraví na Zemi pro podrobný výzkum. Navíc po ročním odkladu odstarto-vala ambiciózní evropská mise Rosetta, která má v roce 2014 uskutečnit přelomové první přistání na povrchu jádra komety 67P/Churyumov-Gerasimenko a podrobně prozkoumat kometární materiál i procesy probíhající při jeho interakci se slunečním větrem.

Pokud jde o pozemskou astronomii, které se můžete jako pozorovatelé sami zúčastnit, je také z čeho vybírat. V průběhu ledna se například podařilo vůbec poprvé ze vsetínské hvězdárny napozorovat zákryt hvěz-dy planetkou. Úkaz, který je ke spatření jen několikrát do roka prostřednictvím malého dalekohledu a velmi výjimečně dokonce pouhým okem.

Zajímá-li vás sledování hvězdné oblohy dalekohledy či jen neozbrojeným okem, přijdete si v příštích měsících na své. Na dubnové obloze zazáří na krátkou dobu hned pětice planet – Merkur, Venuše, Mars, Saturn a Jupiter. Začátkem května je doplní kometa C/2001 Q4 (NEAT), která by mohla dosáhnout jasnosti až +2 mag a stát se tak pohodlně pozorovatelnou pouhým okem. Sama planeta Venuše se postará o tři významné úkazy. Už třetího dubna projde jen malý kousek jižně od známé otevřené hvězdokupy Plejády (M 45). Dne 21. května dojde k dennímu zákrytu Venuše Měsícem a 8. června dopoledne pak nastane dlouho očekávaný přechod planety Venuše přes sluneční disk. Navíc 4. května večer budeme moci opět po několika měsících sledovat úplné zatmění Měsíce, které bude pozorovatelné z území České republiky po téměř celou dobu svého trvání.

Máte-li zájem se o některých ze zmíněných událostí dozvědět podrobnější informace, listujte, prosím, dále. O všech důležitých událostech budete jako vždy předem informováni na vývěsních nástěnkách hvězdárny případně na stránkách http://vsetin.astronomy.cz. Pokud chcete vědět ještě víc, kontaktujte Hvězdárnu Vsetín na adrese hvezdarna@vs.inext.cz.

Komety XXII aneb „Klid po prachové bouři“ Zákryt hvězdy SAO 94989 planetkou 308 Polyxo Komety XXIII aneb „Na kometě“ Duch na Marsu Dvanáct kol na Marsu Voda na Meridiani Planum? Vodní led na jižním pólu Marsu Počasí na Valašsku v roce 2003 Astronomické jaro 2004 Co se děje ...

ATHENA 6/2004

Dobrý den Vážení přátelé astronomie,
když jsme na začátku června v takřka rodinném prostředí Astronomického kroužku III při Hvězdárně Vsetín diskutovali o předpovědi počasí na příštích deset dní, ani zdaleka nás nenapadlo, že 8. uvidíme přechod Venuše přes sluneční disk v plné kráse. Naopak, v našem druhdy tak veselém kolektivu převažovaly nálady spíše opačné, pesimistické. Jak by taky ne, vždyť většina z nás byla od začátku svého působení v amatérské astronomii kována také meteorologií a i kdyby ne, pranostiku o svatém Medardovi znají i malé děti. Ne že by pranostiky byly zrovna z arzenálu moderního meteorologa, ale většinu poznatků našich předků o dešti, mlhách a vůbec slotě všeho druhu je zvláště zde, na Valašku v okolí Vsetínské Bečvy, nutno brát velmi vážně. A tak panovaly upřímné obavy o to, jak to toho osmého nakonec dopadne.

Tentokrát byla Matka Příroda k nám astronomům i návštěvníkům hvězdárny nejvýše milostiva, a i když se dopoledne 8. června neobešlo bez mlhy a několika oblaků, měli jsme všichni možnost celý úkaz shlédnout na vlastní oči. Hvězdárnu během dopoledních hodin navštívilo tolik zájemců, jako jindy za půl roku a to jsou ty prchavé okamžiky, kdy i ti nejzarytější pesimisté v našich řadách rádi podlehnou chvilkovému návalu optimismu a věří, že popularizace astronomie v té nejkrystaličtější podobě – tedy s okem u dalekohledu – má svůj hluboký smysl.

Během přechodu Venuše přes sluneční disk jsme pořídili desítky zajímavých dokumentárních fotografií, které zachycují nejen úkaz samotný, ale vše podstatné okolo. Pokud jste si tedy tak vzácný úkaz nechali ujít, pak máte možnost shlédnout alespoň naše snímky a načerpat trochu pozitivní energie z atmosféry, která zde panovala. Jak se totiž ukázalo již o den později, není jí nikdy dost.

Dne 9. června totiž Matka Příroda ukázala obyvatelům Valašska také svou odvrácenou tvář. O tornádech, meteorologických jevech souvisejících se silnými bouřemi, schopných poničit krajinu i lidská obydlí, slyšíme většinou jen z televize. Oblasti, o kterých se zde obvykle hovoří, jsou natolik vzdálené naší každodenní realitě, že pokud zprávy o nich vůbec zaznamenáme, pak jen prosviští našimi hlavami, aby zmizely v hlubinách času.

Tentokrát je vše jinak. Nejen Litovel, ale také Valašsko bylo zasaženo tornádem. Nedošlo naštěstí k žádným ztrátám na životech, ale škody na lesních porostech jsou značné. Naneštěstí bude zřejmě nutné si na podobné události zvyknout. V důsledku globálního oteplování (ať už je způsobeno činností člověka či nikoliv) nabývají bouře i ve střední Evropě mnohem častěji intenzity, při které se pravděpodobnost výskytu tornáda výrazně zvyšuje. A jelikož si člověk v moderním světě odvykl respektovat Přírodu a žít s ní v souladu, stal se sám mnohem zranitelnějším, než kdykoliv předtím. Velmi nerad pak připouští, že jeho vliv na okolní prostředí se svými účinky tornádu značně podobá. Proto než začneme Přírodu častovat přívlastky jako krutá a bezcitná, uvědomme si, že sami často nejsme o nic lepší, spíše naopak. Že bychom to zdědili po Matce?

Titan pod drobnohledem Komety XXIV aneb „Čekání na C/2001 Q4 (NEAT)“ Komety XXV aneb „Červenec - září 2004“ S atomovým reaktorem k Jupiteru Sonda Cassini a pán prstenců Kosmonautika XVI - Raketové motory Silná bouře 9. června 2004 Přechod Venuše přes Slunce 8. června 2004 Astronomické léto 2004 na hvězdárně Co se děje ...

ATHENA 7/2004

Dobrý den Vážení přátelé astronomie,
jak už poznalo mnoho takzvaných šéfredaktorů přede mnou, je napsání Úvodníku mnohdy tím nejkrkolomněším pracovním úkolem na celém vydání časopisu. Přitom nezávisí na tom, o jak prestižní nebo naopak bezvýznamné periodikum se jedná. Úvodník je totiž významnou součástí každého plátku a jeho autor na sebe vždy bere tu nejvyšší zodpovědnost, neboť právě tato slova budou prvními, která si čtenář s velkou pravděpodobností přečte. Jedná-li se navíc o populárně vědecký časopis našeho formátu, je nasnadě, že šéfredaktor musí sám na sebe klást vysoké požadavky, aby v konkurenci autorů dalších příspěvků nezapadl takříkajíc do podprůměru. O to složitější je pak vybrat téma, které by mělo čtenáře zaujmout na první pohled. Občas se to však ani přemírou snahy nepovede, a pak je třeba úvodník na poslední chvíli splácat.

Až doposud jde o standardní postup. Zajímavé ale je, že čím složitěji úvodník vzniká, a čím méně nápadů jeho autor dostává, tím kvalitnější a myšlenkově hlubší dílko může vzniknout. Pravda je totiž taková, že je velmi obtížné dostat nápad. Ale v okamžiku, kdy ho již máte, jste za vodou a vrhnete se mnohdy do bezhlavého psaní. Jakmile však nápad nepřichází a nepřichází, postupně dospějete do takového psychického stavu a časového presu, že chtě-nechtě musíte začít psát, ačkoliv na začátku stránky nemáte tušení, o čem to nakonec bude. Tím se ale oprostíte od jazykových neuvážeností a odměnou vašemu soustředění na formu je půl stránky krásného povídání, které tryská z vašeho nitra automaticky bez velkého přemýšlení. Prostě dáváte průchod myšlenkám, které by jinak zůstaly ukryty jen ve vaší mysli. Jediným štěstím pak je, že úvodník není nijak tématicky omezen.

Vážení čtenáři, ti z vás, kteří dočetli tyto jazykové kreace až sem, jistě pochopili, že jsem právě podrobně popsal martyrium vzniku Úvodníku pro již sedmé číslo čtvrtletníku Athena, který má za cíl seznámit všechny zájemce s děním na Hvězdárně Vsetín a v okolním vesmíru. Jako obvykle doufám, že si každý z vás přijde na své a nalezne v našem časopise alespoň něco zajímavého.

Cassini & Saturn Cizí světy Komety XXVI aneb „Horké novinky pro říjen – prosinec 2004“ Kosmonautika XVII – Cíl mise: Merkur Cestovatel na pokraji vesmíru Noc ohňů Sněhové vločky zblízka Úplné zatmění Měsíce 28. října 2004 Co se děje ...