7. ročník Bulletinu ATHENA

ATHENA 24/2009

Vážení čtenáři,

klidné a pohodové vánoční svátky jsou již za námi, dárky rozdány a cukroví snědeno. Možná někdo z vás pod stromečkem dostal nadělenu zajímavou publikaci o astronomii či dokonce dalekohled. A vězte, že takový dárek by byl přímo symbolický pro nadcházející rok 2009, který byl Organizací spojených národů OSN a UNESCO vyhlášen Rokem astronomie. Právě před 400 lety totiž věhlasný matematik a astronom Galileo Galilei namířil svůj dalekohled poprvé k obloze. K zapojení do této celosvětové akce se přihlásila i Česká republika a české aktivity můžete sledovat na internetových stránkách www.astronomie2009.cz. Pracovníci a spolupracovníci Hvězdárny Vsetín připraví průběžně během roku celou řadu zajímavých článků, přednášek a jiných akcí věnovaných právě astronomii a vztahujících se tím de facto k Roku astronomie.

V novém roce doznalo změny osazenstvo vsetínské hvězdárny. Do důchodu odešli dva zaměstnanci — Pavel Hanák a Ludmila Urbanová, kteří na hvězdárně pracovali více než tři desítky let. Není v mých silách vypsat, co vše za svého působení udělali, ale je všem jasné, že ochotní a pro věc zapálení lidé toho za tak dlouhou dobu dokáží opravdu nepředstavitelně moc. Přeji jim tedy jménem celého kolektivu pracovníků a spolupracovníků Hvězdárny Vsetín pevné zdraví, mnoho spokojenosti a krásných okamžiků do dalších let. V návaznosti na tuto událost nastoupil na hvězdárnu nový odborný pracovník Miroslav Jedlička. Ten však dlouhodobě na hvězdárně působil jako spolupracovník a vynikající astrofotograf a tak pro něj bude nové zaměstnání jistě velmi vítaným spojením jeho zájmů a povolání. I jemu přeji mnoho sil a rychlé překonání počátečních problémů v nové profesi odborného astronoma. Jak vidíte, přinesl přelom let 2008 a 2009 mnoho změn a novinek na Hvězdárně Vsetín, stejně jako ve výzkumu blízkého i vzdáleného vesmíru.

Pojďme se nyní podívat, co zajímavého se nachází na stránkách nového čísla bulletinu Hvězdárny Vsetín. V sekci astronomie je to na straně 3 článek o úspěšném ukončení mise americké sondy Phoenix, jež v polární oblasti Marsu získala důkazy o přítomnosti ledu. Další článek je věnovaný hodně opomíjenému ekologickému problému světelného znečištění, které, aniž si to uvědomujeme, poznamenává každého z nás. Na straně 4 se dočtete o jedné z metod na ohodnocení kvality noční oblohy zasažené větší či menší měrou světelným znečištěním. Část bulletinu zabývající se kosmonautikou je zaměřena spíše na pilotované lety. Mezi velmi očekávanou patřila servisní mise raketoplánu Atlantis k Hubbleovu vesmírnému dalekohledu HST, která se měla uskutečnit na sklonku roku 2008. Bohužel závada na počítači HST vedla k odkladu mise — prozatím na 12. května 2009. Už teď si však můžete na stránce 6 přečíst některá zajímavá fakta a informace z dlouhé historie Hubbleova vesmírného dalekohledu. Na straně 15 zase můžete nostalgicky zavzpomínat na sovětský raketoplán Buran, jež 15. listopadu 1988 oslavil 20 let od svého prvního a zároveň posledního startu.

S koncem roku se na stránky bulletinu ATHENA dostane přehled bouřkové sezóny za uplynulý rok. Ten letošní byl na bouřky spíše průměrný, což můžete sami posoudit z údajů na straně 17. Již nezbývá, než zmínit poslední rubrik u Co se děje…, kde jsou informace o dění na obloze a podrobné mapky a elementy drah pro vybrané komety.

Na závěr úvodníku mi dovolte popřát vám mnoho štěstí, zdraví a pracovních i osobních úspěchů v novém roce 2009.

Phoenix - úkol splněn! Světelné znečištění v číslech STS-125 Atlantis - Hubbleův vesmírný dalekohled Herní magnát letí do vesmíru Česká republika vstoupila do Evropské kosmické agentury STS-126 Endeavour - průběh mise Raketoplán Buran - legenda jediného startu Bouřková sezóna 2008 Co se děje ... + obsáhlé informace o pozorovatelných kometách v dalším čtvrtletí

ATHENA 25/2009

Vážení čtenáři,

právě pročítáte nové číslo čtvrtletního bulletinu Hvězdárny Vsetín ATHENA, tentokráte s jubilejním číslem 25. Jsme tu s vámi tedy již více než šest let a za tu dobu jsme vám přinesli přesně 236 článků na 524 stranách. Tento objem by jistě vydal na pořádně tlustou knihu. Doufám, že nám zachováte přízeň i v následujících letech a že se počet vydaných bulletinů bude řádně rozšiřovat. Přejděme však nyní k událostem uplynulých prvních tří měsíců letošního roku.

Jak jste možná zaznamenali v minulém úvodníku, je rok 2009 ve znamení astronomie a pocelou jeho dobu probíhají po světě nejrůznější akce od přednášek a výstav až po významné mezinárodní aktivity. Do projektu se zapojila i Hvězdárna Vsetín a jednou z novinek uskutečněnou v půlce února byla přednáška využívající metody 3D projekce známou například z kin IMAX. Návštěvníci vsetínské hvězdárny tak měli možnost plně si vychutnat krásy blízkého i vzdáleného vesmíru. Pokud jste přednášku promeškali, tak nezoufejte, určitě se dočkáte dalších. Mimo přednášek uspořádá Hvězdárna Vsetín výstavu „Astronomie v průběhu staletí“, která bude slavnostně otevřena 20. června 2009 ve věži vsetínského zámku.

Asi největší astronomickou událostí začátku letošního roku bylo březnové vypuštění americké družice Kepler. Ta má za úkol hledat exoplanety o velikosti srovnatelné se Zemí do vzdálenosti přibližně 3 000 světelných let od naší sluneční soustavy. Druhým významným okamžikem je vypuštění, prozměnu evropské, družice GOCE, která bude mapovat gravitační pole Země s vysokou přesností a rozlišovací schopností. Na tomto projektu se podílejí také vědci z České republiky, konkrétně z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.

V aktuálním vydání čtvrtletního bulletinu Hvězdárny Vsetín ATHENA je v sekci věnované astronomii pouze jeden článek, jenž se zabývá supernovou v galaxii NGC 266. Proč je právě tato supernova zajímavá se dočtete na straně 3. Kosmonautiku reprezentují zejména dva články o misi raketoplánu Discovery, který na konci března dopravil na Mezinárodní kosmickou stanici ISS poslední díl příhradové konstrukce s panely fotovoltaických článků. A ve stejném měsíci se ke kosmické stanici vydala další dlouhodobá posádka a také kosmický turista Charles Simonyi, jenž se do vesmíru za vlastní peníze vypravil podruhé. Více se dočtete na straně 10. Pokud vás v zimním období trápila inverze, tak si jistě rádi přečtěte článek na stránce 12, který je tomuto meteorologickému jevu věnovaný a popisuje mechanizmus jeho vzniku. Meteorologii je věnovaný i poslední příspěvek, kde je připomenuto počasí na Vsetíně v závěru rekordně teplého roku 2008. Chybět samozřejmě nemůže dlouholetá rubrika Co se děje… s přehledem dění na obloze pro následující tři měsíce, která je doplněna o podrobné mapky a elementy drah vybraných komet.

O supernově, která vzplála příliš brzy STS-119 Discovery - posádka STS-119 Discovery - průběh mise Simonyi podruhé kosmickým turistou Inverzní počasí Počasí na Vsetíně v závěru rekordně teplého roku 2008 Co se děje ... + obsáhlé informace o pozorovatelných kometách v dalším čtvrtletí

ATHENA 26/2009

Vážení čtenáři,

s mírným zpožděním dostáváte do rukou další číslo čtvrtletního bulletinu Hvězdárny Vsetín ATHENA. Tentokrát je vydání rozsahem poněkud chudší, ale doufám, že i přesto si najdete v obsahu článek, který vás něčím zaujme či potěší. V uplynulých třech měsících na hvězdárně horlivě vrcholily přípravy výstavy Astronomie v průběhu staletí, jež byla slavnostně zahájena 20. června 2009 v prostorách vsetínského zámku. Přijměte tedy pozvání na výstavu jako satisfakci — možnost budete mít až do 1. listopadu 2009, kdy bude výstava ukončena.

Dlouho očekávaná, důležitá, přínosná a úspěšná, tak taková byla květnová mise amerického raketoplánu Atlantis k Hubbleovu vesmírnému dalekohledu. Astronautům se podařilo nainstalovat nové vědecké i provozní vybavení a opravit několik problémů, které již několik let nejslavnější dalekohled trápily. Bude tak moci pracovat na oběžné dráze minimálně do roku 2013. Shodou okolností byl jedním ze členů posádky Andrew Jay Feustel s českými kořeny. Na palubu raketoplánu vzal Nerudovy Písně kosmické, jež budou předány o prázdninách Astronomickému ústavu Akademie věd České republiky v Ondřejově. Obdobně si před 35 lety počínal i další astronaut s českými předky Eugene Andrew Cernan, který stejnému ústavu daroval československou vlaječku, již měl s sebou na povrchu Měsíce při letu Apolla 17. Tím jsem trošičku nakousl letošní 40. výročí přistání prvních lidí na Měsíci, ale to si necháme až do příštího vydání.

Druhým významným milníkem posledních tří měsíců bylo vypuštění dvojice evropských sond — Herschel a Planck. Družicová observatoř Herschel pracuje v infračervené oblasti elektromagnetického spektra a bude se snažit odpovědět na vznik a vývoj galaxií v raném stádiu vesmíru. Samozřejmě se ale jeho pozorování využijí i k jiným vědeckým úkolům. Druhá jmenovaná observatoř Planck bude měřit teplotu kosmického mikrovlnného pozadí. Primárním úkolem Plancku je pomoci odpovědět některé otázky vzniku vesmíru. Obě observatoře nyní procházejí fází testování, po níž již bude následovat plný operační provoz. Máme se tedy rozhodně na co těšit a můžu vám již dnes slíbit, že s významnými objevy z Herschelu či Plancku se setkáte i na stránkách bulletinu ATH ENA.

Přikročme však nyní k aktuálnímu 26. vydání bulletinu Hvězdárny Vsetín. Jak již bylo anoncováno v úvodu, je toto číslo méně obsáhlé a každá rubrika obsahuje jeden článek. V astronomii se seznámíte s aktuálním problémem slunečního minima v článku Záhada chybějících slunečních skvrn — vyřešena? Kosmonautiku prezentuje popis průběhu mise STS-125 Atlantis k Hubbleovu vesmírnému dalekohledu. A jako poslední tématickou rubriku máme meteorologii, v níž je článek o počasí na Vsetíně v zimě 2008/2009. Úplně na závěr uveřejňujeme informaci o plánu na znovuzprovoznění urychlovače LHC. Chybět samozřejmě nemůže dlouholetá rubrik a Co se děje… s přehledem dění na obloze pro následující tři měsíce, která je doplněna o podrobné mapky a elementy drah vybraných komet.

Přeji vám všem příjemné chvilky strávené s čtvrtletním bulletinem ATHENA.

Záhada chybějících slunečních skvrn - vyřešena? STS-125 Atlantis - průběh mise Počasí na Vsetíně v zimě 2008/2009 CERN upřesníl plán znovuspuštění urychlovače LHC Co se děje ... + obsáhlé informace o pozorovatelných kometách v dalším čtvrtletí

ATHENA 27/2009

Vážení čtenáři,

protože náš šéfredaktor Michal Václavík je tentokrát natolik zavalen prací, že se mu nedostává času k sepsání tradičního úvodníku do bulletinu Athena, nezbylo mi, než se do toho (jak praví klasik „v zájmu civilizace“) pustit sám. Pracovní vytíženost našeho šéfredaktora je zřejmá už po nahlédnutí do obsahu tohoto čísla Atheny, kde (a to prosím vůbec poprvé a doufejme, že i naposled) chybí články o kosmonautice, kteréžto většinou bývají právě Michalovým dílem. Určitým zástupcem kosmonautiky je však alespoň pozvánka na akce pořádané vsetínskou hvězdárnou v rámci Světového kosmického týdne.

Kromě ní v tomto vydání naleznete například článek Okrajové novinky, který se, zcela překvapivě a nečekaně, zabývá okrajovými, a proto často přehlíženými novinkami ve vědě. Dále narazíte na článek Zákryty hvězd Měsícem, jenž přináší podrobnosti o nejnovějším odborném programu, který jsme na naší hvězdárně rozběhli. V sekci Astronomie je ještě jeden článek, a to Webkamery světových observatoří, jehož název je myslím dostatečně výmluvný sám o sobě. V meteorologické části Atheny naleznete už skoro tradiční (tentokrát dokonce dva) články s přehledem zajímavých projevů počasí zaznamenaných na vsetínské meteorologické stanici na jaře a v létě. Sekce Informace skrývá jednak už zmíněnou pozvánku na Světový kosmický týden a jednak klasické Co se děje… s nejnovějšími informacemi o tom, co nás v nejbližších třech měsících čeká za astronomické zajímavosti na obloze, samozřejmě včetně informací o jasnějších kometách.

Na závěr mi nezbývá, než všem čtenářům popřát hezké zážitky při čtení našeho bulletinu, a také, ježto další číslo vyjde až v novém roce, veselé Vánoce a šťastný nový rok 2010.

Okrajové novinky I Nový odborný program: zákryty hvězd Měsícem Webkamery světových observatoří Počasí na Vsetíně na jaře 2009 Počasí na Vsetíně v létě 2009 Světový kosmický týden 2009 Co se děje…