Vsetínská bouřková sezóna byla letos svým průběhem průměrná, počtem bleskových výbojů lehce nadprůměrná a počtem bouřkových dnů spíše podprůměrná.

Ve srovnání s minulostí patřilo letošní léto na Valašsku k těm teplejším. Průměrné teploty všech tří letních měsíců byly ve Vsetíně vyšší než jejich dlouhodobé teplotní průměry. Ve srážkové činnosti se zde střídala krátká dvou až třídenní období s deštěm (při bouřkách intenzivnějším) s mnohem delšími suchými obdobími, kdy jedinou vláhu rostlinám dodávala noční rosa.

Obyvatelé Vsetína mají za sebou docela normální jaro. Alespoň z hlediska meteorologických údajů naměřených na místní klimatologické stanici a jejich srovnáním s dlouhodobými statistikami. Počasí zde mělo standardní průběh bez nějakých extrémů, které nás provázely v předchozích obdobích. Zatímco začátek jara byl ještě ve znamení doznívající zimy s občasným sněžením a mrazy, jeho závěr již ovládlo léto s teplotami nad +25 °C. Podobně jako vloni byly i v tomto roce všechny tři jarní měsíce teplotně mírně nadprůměrné.

Jak nejlépe popsat nedávno skončenou zimu, když na Vsetínsku napadlo nejvíce sněhu už v půlce listopadu, zato v lednu a únoru jsme se pořádného sněžení vůbec nedočkali a v březnu se nám nad hlavami několikrát blýskalo? Snad, že zima 2007/08 byla neobvyklá a tak trochu zvláštní. Z hlediska meteorologického byla docela teplá, na srážky průměrná. Srážky však z oblohy většinou padaly ve formě deště a nikoliv sněžení, jak by si asi mnoho z nás přálo.

Rok 2007 se zapsal do statistik vsetínské klimatologické stanice mnoha zajímavými a extrémními údaji. Dokonce v něm padlo i několik místních meteorologických rekordů. Hlavně to byl nejteplejší rok za 50 let existence stanice Českého hydrometeorologického ústavu, která se nachází v areálu Hvězdárny Vsetín. Průměrná roční teplota +8,92 °C byla o více jak 1,5 °C vyšší než dlouhodobý teplotní průměr. Na srážky k nám byla příroda nepatrně bohatší než v minulosti. Celkový úhrn srážek dosáhl 862,3 mm, což se rovná 105% srážkového normálu.

Letošní vsetínská bouřková sezóna byla poměrně výjimečná – jak svým průběhem, tak i počtem bleskových výbojů a bouřkových dnů. Pojďme se tedy na ni podívat blíže.

Možná si řeknete, co je to za nesmysl, aby oblaka svítila, a to ještě k tomu v noci. Taková oblaka však skutečně existují, ačkoliv nemají prakticky nic společného s běžnou oblačností, kterou pozorujeme za dne a například z ní prší.

V neděli 1. dubna 2007 uplynulo přesně 50 let od zahájení pravidelných meteorologických měření na klimatologické stanici, jež se nachází v areálu vsetínské hvězdárny.

Uplynulý rok 2006 byl jako celek z klimatického hlediska teplotně i srážkově mírně nadprůměrný, ale nebyl nijak výjimečný. Průměrná roční teplota 7,8 °C byla o 0,4 °C vyšší, než udává dlouhodobý průměr, a množství srážek 850,5 mm představuje 104 % průměrného ročního úhrnu na meteorologické stanici Vsetín. Slunce svítilo v proběhu roku 2006 celkem 1729,7 h. Přesto se během roku vyskytla řada klimatických extrémů, které v takto pojaté celoroční statistice sice zaniknou, ale rozhodně stojí alespoň za zaznamenání. Údaje v tomto článku jsou srovnávány s databází meteorologických záznamů hvězdárny, která je v elektronické podobě kompletní od roku 1988. Při srovnání s úplnými záznamy od počátku měření by se některé starší údaje o extrémech mohly lišit. Absolutní rekordy však dotčeny nebyly.

Ve srovnání s minulým rokem jsme letos na vsetínské hvězdárně zaznamenali téměř dvojnásobný počet bleskových výbojů. Přesto však nebyla tato bouřková sezóna nijak zvlášť silná.

Rok 2005 byl z hlediska výskytu hurikánů a tropických bouří v oblasti Atlantiku unikátní - jednak jejich počtem a jednak neobvyklými vlastnostmi tří z nejsilnějších hurikánů. Emily, Katrina a Rita byly totiž velmi bohaté na bleskové výboje, což v případě hurikánů rozhodně není pravidlem.

Patrně každý z nás již měl možnost obdivovat živé barvy duhy tvořící monumentální oblouk na nebi. Kromě tohoto úkazu však existuje i jiná skupina meteorologických jevů, které mohou vytvořit na obloze duhové obrazce. Jde, mimo jiné, o tzv. halové jevy, kterých existuje celá řada. Účelem tohoto článku však není popsat veškeré jejich varianty, ale klade si spíše za cíl stručně popsat principy jejich vzniku a upozornit čtenáře na nejzajímavější z nich.

S pojmem atmosférická fronta se čtenář jistě setkává prakticky denně, a to především v předpovědích počasí. Následující text si klade za cíl poskytnout o těchto významných meteorologických útvarech podrobnější informace.

Pokud se týká počtu bleskových výbojů, nevybočuje letošní sezóna z průměru. Jestliže se však zaměříme na škody, které bouře v průběhu tohoto roku napáchaly, je situace zcela odlišná.

Když jsme 12. srpna večer vyráželi, už jen ve třech lidech, pozorovat zbytkovou aktivitu meteorického roje Perseid, tušili jsme, že toho moc neuvidíme. Od západu totiž postupovala silná studená fronta a bylo jasné, že oblačnost dorazí ještě v první polovině noci. Navnaděni zážitkem z minulé noci jsme však přesto neodolali. Nakonec se nám nejenom podařilo napozorovat pár meteorů, ale stali jsme se svědky nádherné podívané – mohutné noční bouře.