Hvězdárna Vsetín logo Muzea regionu Valašsko logo Zlínského kraje

6. ročník Bulletinu ATHENA

ATHENA 20/2008

Vážení čtenáři,

právě držíte v rukou jubilejní 20. číslo čtvrtletního bulletinu ATHENA, u jehož zrodu stála trojice spolupracovníků vsetínské hvězdárny. Ti se dozvěděli, že v dobách dávno minulých vycházel na hvězdárně její vlastní časopis Informátor. Proto se rozhodli obnovit tradici a začít vydávat svoji vlastní tiskovinu, kterou nazvali na počest řecké bohyně moudrosti ATHENA. První číslo nového bulletinu vsetínské hvězdárny vyšlo 30. dubna 2003 a od té doby si začala ATHENA razit cestu ke svým čtenářům. V poslední době si každé vydání na internetu přečte asi 550 čtenářů, což je jistě potěšující a doufám, že se tento počet bude nadále zvětšovat.

Uplynulý rok byl ve znamení dvou významných událostí. Tou první, celosvětovou, byla velká oslava 50. výročí od vypuštění první družice světa Sputniku. Hvězdárna Vsetín se do programu oslav samozřejmě zapojila a uspořádala celkem 17 akcí, které navštívilo 929 lidí, mimo jiné ze Spojených států amerických, Polska, Slovenska a Maďarska. Opět se tak zařadila mezi hlavní organizace popularizující kosmonautiku v České republice. Druhou zásadní událostí loňského roku byl odchod odborného pracovníka hvězdárny a šéfredaktora bulletinu ATHENA Jiřího Srby na nedalekou hvězdárnu do Valašského Meziříčí. Od 1. prosince na jeho místo nastoupil Martin Leskovjan, který je dlouholetým spolupracovníkem vsetínské hvězdárny.

Pojďme se ale nyní podívat, co nás čeká v novém čísle bulletinu ATHENA. Poslední výzkumy ukazují, že voda není ve sluneční soustavě nijak unikátní sloučeninou. Jak je to s její přítomností na jednom z měsíců planety Saturn se dočtete na straně 3 v článku Japetus: voda na útěku, Cassini na stopě. Většina sekce o kosmonautice se věnuje letům amerických raketoplánů STS-120 Discovery a STS-122 Atlantis. Druhý jmenovaný raketoplán měl původně startovat již v prosinci, ale technické problémy donutily NASA k odkladu na leden. Proto v tomto vydání najdete pouze představení posádky Atlantisu. Ve stejné sekci naleznete články o sondě Dawn mířící do pásu planetek a o plánované misi Juno, která se vydá za několik let k Jupiteru. Již tradičně si ke konci roku, v meteorologické sekci, můžete přečíst článek Bouřková sezóna 2007 věnovaný statistickému zpracování bouřkových jevů v uplynulém roce. Na straně 18 je krátký článek o setkání členů Společnosti pro Meziplanetární Hmotu, kteří zasedali na výroční poradě právě na půdě vsetínské hvězdárny. O stránku dále naleznete reportáž ze setkání českých a slovenských odborníků v kosmickém výzkumu uspořádaném Národním technickým muzeem v Praze u příležitosti oslav 50 let kosmonautiky. Závěr bulletinu ATHENA je již od prvního čísla vždy věnován rubrice Co se děje…, kde se dozvíte na tři měsíce dopředu vše potřebné pro pozorování Slunce, Měsíce a planet naší sluneční soustavy. Posledních několik stran je věnováno přehledu komet pozorovatelných relativně malými dalekohledy.

Věřím, že si ATHENA udrží Vaši přízeň i v nadcházejícím roce 2008 a že se budete rádi vracet na internetové stránky Hvězdárny Vsetín pro nové informace ze světa astronomie, kosmonautiky a meteorologie. Za celou redakci a všechny pracovníky hvězdárny Vám přeji příjemné vykročení do nového roku a mnoho štěstí a úspěchů v jeho průběhu.

Athena 20/2008
  • Japetus: voda na útěku, Cassini na stopě
  • Kosmonautika XXIII - Dawn
  • STS-120 Discovery - posádka
  • STS-120 Discovery - průběh mise
  • Budoucnost výzkumu sluneční soustavy kosmickými sondami VII - Juno
  • STS-122 Atlantis - posádka
  • Bouřková sezóna 2007
  • Stretnutie SMPH 23. až 25. novembra 2007 vo Vsetíně - report
  • Ohlédnutí za Setkáním českých a slovenských odborníků v kosmickém výzkumu
  • Co se děje ... + obsáhlé informace o pozorovatelných kometách v dalším čtvrtletí

ATHENA 21/2008

Vážení čtenáři,

pomalu nám začíná jaro, dny se prodlužují, teplota stoupá a příroda se začíná pomalu probouzet k životu. Napsal bych také, že tají poslední zimní sněhy a ledy, ale bohužel letošní sněhová nadílka byla více než tristní. Také jsme již prodělali onen nepříjemný, leč nutný, okamžik, kdy se ručička na hodinách posunula o jednu hodinu dopředu a začal platit středoevropský letní čas. A právě v těchto dnech vychází další číslo čtvrtletního bulletinu vsetínské hvězdárny ATHENA s pořadovým číslem 21.

V průběhu uplynulých tří měsíců se toho na obloze událo požehnaně, dokonce se i střílelo. Naštěstí ne na astronomy, ale na jednu neposlušnou družici americké armády. A to přesně v den velkého nebeského divadla – úplného zatmění Měsíce. Bohužel nad Vsetínem v té době nepanovaly příznivé klimatické podmínky a obyvatelé valašského města si tak na další podobný úkaz musejí počkat. Nebude to ale trvat dlouho. Již 1. srpna nastane částečné zatmění Slunce a hned 16. srpna částečné zatmění Měsíce. O obou úkazech Vás budeme s předstihem informovat na internetových stránkách hvězdárny.

Více štěstí přálo vsetínským astronomům v noci ze 7. na 8. března, kdy byl pozorován zákryt hvězdy HIP 53899 planetkou Hughes. Společně s valašskomeziříčskou hvězdárnou byl naplánován experiment souběžného sledování tohoto úkazu z obou stanic. Bohužel mlha nedovolila pozorování ve Valašském Meziříčí a tak se pracovalo pouze na Vsetíně, kde byl přítomen Emil Březina a Jiří Srba. Data byla následně zpracována a odeslána do centrály Asteroidal Occultation Observers in Europe. Vsetínské pozorování tohoto zákrytu bylo jediné pozitivní, další z Polska a Rakouska již úspěšná nebyla. O tom jak probíhal celý úkaz a jaké jsou jeho výsledky se můžete dočíst v článku Zákryt hvězdy planetkou Hughes uveřejněného na straně 3.

Tím se pomalu dostáváme k obsahu aktuálního čísla bulletinu ATHENA. Na úvodní stránce astronomické sekce je ještě uveřejněn krátký článek Laviny na Marsu, kde se dočtete, že i na rudé planetě se vyskytují jevy známé ze zasněžených svahů pozemských hor. V oddíle věnovaném kosmonautice se nacházejí především informace ohledně misí amerických raketoplánů. Konkrétně jde o dvě mise k Mezinárodní kosmické stanici ISS. Tou první je STS-122 Atlantis na straně 5 a druhou STS-123 Endeavour na stranách 11 až 17. Opomenut nebyl ani výzkum planet. V polovině ledna totiž kolem Merkuru prolétla sonda MESSENGER a vyfotografovala oblasti, o kterých jsme do té doby neměli žádné informace. Stalo se tak po dlouhých 33 letech od poslední návštěvy sondy Mariner 10. Podrobný průběh prvního přiblížení najdete v článku MESSENGER hlásí Merkur v dohledu umístěného na straně 8.

To že si s námi počasí v posledních letech zahrává není potřeba nikterak zdůrazňovat. Důkazem může být i článek Rekordní počasí ve Vsetíně v roce 2007 obsahující přehled meteorologických údajů a zajímavostí z loňského, extrémně teplého, roku. Naleznete jej na stráně 18. Závěr ATHENY již tradičně patří rubrice Co se děje..., v níž mimo základních astronomických informací na následující tři měsíce najdete i pozvánky na akce konané vsetínskou hvězdárnou. Největší v příštím kvartálu budou Dny astronomie 2008, které se ponesou v duchu 100. výročí pádu Tunguzského meteoritu.

Úvodník dospěl ke svému konci a já Vám přeji za celou redakci a kolektiv autorů příjemné čtení na následující stránkách bulletinu ATHENA.

Athena 21/2008
  • Laviny na Marsu
  • Zákryt hvězdy planetkou Hughes
  • STS-122 Atlantis – průběh mise
  • Kosmonautika XXIV – MESSENGER hlásí Merkur v dohledu
  • Padá družice!?
  • STS-123 Endeavour – posádka
  • STS-123 Endeavour – průběh mise
  • Rekordní počasí ve Vsetíně v roce 2007
  • Co se děje ... + informace o pozorovatelných kometách v dalším čtvrtletí

ATHENA 22/2008

Vážení čtenáři,

uplynuly opět tři měsíce a vy čtete další číslo čtvrtletního bulletinu vsetínské hvězdárny ATHENA. Píšeme již historii šestého roku našeho společného časopisu a tentokrát se v záhlaví nachází pořadové číslo 22. Co všechno přinesly minulé dny a týdny na poli vědních oborů astronomie, kosmonautiky a meteorologie? Zejména si celý svět připomněl sté výročí známé Tunguské katastrofy.

Přenesme se na chvíli do velkolepého carského Ruska. Sedíme ve vagónu vlaku číslo jedna transsibiřské magistrály a projíždíme monotónní krajinou pro nás i dnes exotické Sibiře. Když tu najednou okolím zahřmí mohutný výbuch a vzápětí skřípění brzd vlaku. Píše se 30. červen 1908 a na hodinkách máme čtvrt na osm ráno. Mnoho našich dosud spících spolucestujících se probouzí, někteří však po bujarém večeru zůstávají v poklidu spát a nevyruší je ani jedna z největších kosmických katastrof moderních dějin lidstva. Что случилось? Co se stalo? Vlak se pomalu rozjíždí a pokračujeme nerušeně v cestě dál na východ do přístavu Vladivostok, kam dorážíme po několika dnech. V místních novinách se dočítáme o svědectví sibiřských Evenků z oblasti řeky Podkamennaja Tunguska, kteří viděli na obloze ohnivou kouli a také, podobně jako my, slyšeli sérii mohutných výbuchů připomínajících salvu dělostřelecké baterie. Nu což, přežili jsme a můžeme se vydat zpět směrem na západ do Moskvy, snad nás nepotká v neprostupné sibiřské tajze další podobná událost. Více o tomto nebeském úkazu se dočtete po sto letech na čtvrté stránce Sibiřského života… ehm pardon, samozřejmě v bulletinu ATHENA.

Přeskočme z daleké minulosti do blízké budoucnosti, konkrétně do srpna letošního roku. Již první den tohoto měsíce, který většina národů označuje jako August budeme svědky zatmění Slunce. Jako úplné ho lze pozorovat v oblasti Číny, centrální Sibiře a severních končin naší Země, u nás se budeme muset spokojit s jeho částečným průběhem. O šestnáct dní později nastane další částečné zatmění. Nepostihne tentokrát naši mateřskou hvězdu, ale souputníka planety Země – Měsíc. V případě hezkého počasí bude v průběhu obou úkazů hvězdárna otevřena široké veřejnosti a budete si tak moci vychutnat nebeské představení doplněné o odborný výklad pracovníků vsetínského lidového astronomického institutu. S dostatečným předstihem se na webových stránkách hvězdárny objeví podrobnější informace o průběhu obou zatmění.

Udělejme opět časovou rošádu a z budoucnosti se vraťme do současnosti. Do přítomnosti v okamžiku psaní tohoto úvodníku a vydání časopisu, což pro většinu z vás již je vlastně minulostí. No pěkně se to ale s vámi motám v čase, neníliž pravda? Doufám, že nebudete podobně zamotaní v obsahu bulletinu ATHENA. Ten mimo zmiňovaný článek o Tunguské katastrofě obsahuje popis z počátku rutinní, ale jak se později ukázalo velmi nebezpečné výměny dlouhodobé posádky Mezinárodní kosmické stanice ISS. Kosmonautice zůstává věrná i další dvojice článků, která se věnuje misi amerického raketoplánu Discovery při letu STS-124. Nesmíme zapomenout ani na dávku meteorologie a zaměříme se na bezsněžnou zimu 2007/2008. A jak se sluší a patří na závěr každé ATEHNY patří rubrika Co se děje…, kde najdete přehled základních astronomických informací na následující měsíce a mapky pro pozorování jasnějších komet.

Na závěr vám všem, věrným čtenářům, přeji krásné prázdniny a slunečnou dovolenou strávenou na místě vašich snů.

Athena 22/2008
  • Premenné hviezdy
  • Tunguzská katastrofa – fakta
  • Další expedice míří ke stanici
  • STS-124 Discovery – posádka
  • STS-124 Discovery – průběh mise
  • Počasí ve Vsetíně v zimě 2007/2008
  • Co se děje ... + informace o pozorovatelných kometách v dalším čtvrtletí

ATHENA 23/2008

Vážení čtenáři,

je to neuvěřitelné s jakou rychlostí poslední dobou vychází jedna ATHENA za druhou. I když se jedná o bulletin čtvrtletní a jeho periodicita je pevně daná, nemohu se zbavit pocitu, že jen co se vydá aktuální číslo, tak se blíží uzávěrka čísla následujícího. Kolegy z hvězdárny jsem v září uháněl ať rychle dopisují poslední články, neboť je potřeba aby bulletin, který držíte v rukou, vyšel pokud možno ještě před začátkem října. A ejhle – projevila se stará známá novinářská pravda, že nejslabším článkem redakce je šéfredaktor. Celé dlouhé dva týdny jsem nebyl schopen napsat pár vět, jenž na vás vykouknou po otevření bulletinu ATHENA a honosí se označením úvodník. Jak ale vidíte, respektive čtete, dílo bylo dokonáno. To zda úspěšně musíte ale posoudit vy – naši čtenáři.

Co zajímavého se tedy událo v období od července do září roku 2008? Předně vsetínská hvězdárna oslavila 30. července své 58. narozeniny a pomalu se blíží v pořadí již šesté kulatiny. Jak je již u mě dobrým zvykem, tak jsem na ně zapomněl a tak mě prosím alespoň nyní dovolte popřát malebné valašské hvězdárně jasnou oblohu, úspěšná odborná pozorování a hlavně hodně spokojených návštěvníků. A s tímto přáním trošičku souvisí i další novinka. V pondělí 14. července byl na hvězdárnu nainstalován nový dalekohled Newton 300/1700, který zkonstruoval pan Jiří Drbohlav ze Rtyně v Podkrkonoší. Dalekohled je určen zejména pro odbornou činnost, konkrétně pro CCD fotometrii komet. Aby se ale nejednalo o jen tak ledajaký astronomický přístroj, byla vyhlášena veřejná soutěž o jeho pojmenování. Nakonec se sešlo přesně 65 návrhů, z nichž byl jako vítězné vybráno jméno bohyně noci Nyx. Podrobnější popis a soupis všech došlých nápadů najdete na straně 19 v článku Výsledek soutěže „Pojmenujte dalekohled“.

Významnou událostí, která se pomalu blíží je Světový kosmický týden 2008, který se koná ve dnech 4. až 10. října a jehož se vsetínská hvězdárna každoročně pravidelně a úspěšně účastní. Letošním tématem je Exploring the Universe (Výzkum vesmíru) a tradičně je pro zájemce o kosmonautiku a dění v blízkém i vzdáleném vesmíru připravena šestice přednášek. Další informace včetně krátkých popisů jednotlivých přednášek si můžete přečíst na straně 17.

Přejděme nyní k obsahu v pořadí již 23. čtvrtletního bulletinu ATHENA vydávaného Hvězdárnou Vsetín. Sekce věnovaná astronomii je celá v duchu pozorování meteorů. První příspěvek se zaobírá nejslavnějším meteorickým rojem, kterým jsou srpnové Perseidy a ve druhém si můžete počíst o expedici LEPEX 2008, jenž si zase vzala na mušku roj α Aurigid. Velkou část rubriky o kosmonautice tvoří článek o návštěvě amerického astronauta Eugena Andrewa Cernana v České republice. Ten mimo oficialit besedoval se studenty pražských gymnázií a odpovídal na jejich zvídavé dotazy. Kompletní přepis zajímavé diskuze začíná na straně 5. Následující dva články se zabývají výzkumem Země pomocí družic na oběžné dráze a prvním vědeckým úkolem evropské meziplanetární sondy Rosetta. V žádném z vydání bulletinu ATHENA nesmí chybět meteorologie, kterou v aktuálním čísle reprezentují články pojednávající o vsetínském počasí na jaře a v létě letošního roku. Závěr jako vždy patří rubrice Co se děje..., kde jsou informace o dění na obloze a podrobné mapky a elementy drah pro vybrané komety.

V poslední větě bych rád všem čtenářům popřál příjemné chvilky strávené nad stránkami bulletinu ATHENA.

Athena 23/2008
  • Perseidy 2008
  • Expedice LEPEX 2008
  • Jeden den s Eugenem Cernanem
  • Budoucnost výzkumu kosmickými sondami VIII
  • Kosmonautika XXV - První úkol pro Rosettu
  • Počasí ve Vsetíně na jaře 2008
  • Počasí ve Vsetíně v létě 2008
  • Světový kosmický týden 2008
  • Výsledek soutěže "Pojmenujte dalekohled"
  • Co se děje ... + informace o pozorovatelných kometách v dalším čtvrtletí