1. ročník Bulletinu ATHENA

ATHENA 1/2003

Vážení příznivci astronomie, kosmonautiky, meteorologie a příbuzných oborů. Dostáváte do rukou první číslo čtvrtletního bulletinu Athena, který vydávají členové Astronomického kroužku III při Hvězdárně Vsetín. Na několika následujících stranách naleznete přehled zajímavých událostí z různých oblastí vědy a výzkumu, tak jak je viděli jednotliví autoři. Původní verze článků jste měli možnost shlédnout v průběhu minulých tří měsíců na vývěsních tabulích hvězdárny nebo na internetové adrese vsetin.astronomy.cz

Časopis nemá ambice zaznamenat vše důležité. Rubriky odpovídají především zájmům a činnosti autorů v průběhu uvedeného období. Toto vydání obsahuje převážně příspěvky věnované meziplanetární hmotě a kosmickému výzkumu. Příští číslo ale může být stejně dobře sestaveno z článků o kosmologii či tornádech. Záleží pouze na aktivitě jednotlivých přispívatelů. Texty uveřejňujeme v původní podobě bez zásadních korekcí. Tvoří tedy přehled toho, co se stalo za uplynulé tři měsíce roku 2003. Snahou je poskytnout Vám vše ve čtivé a kompaktní podobě. Vydání je doplněno informacemi o dění na Hvězdárně Vsetín, zajímavých úkazech na obloze a očekávaných startech do vesmíru ve druhém čtvrtletí tohoto roku.

Věříme, že k takto koncipovanému periodiku najdou přístup i ti, kteří nemají čas pozastavit se u nástěnek hvězdárny, či pročítat jednotlivé články na internetu jeden po druhém. Nemáte-li dostatečně rychlý přístup k internetu, nebo vhodnou tiskárnu, můžete si výtisk bulletinu vyžádat u zaměstnanců hvězdárny v papírové podobě, rádi Vám jej poskytneme. S případnými dotazy se pak můžete obrátit na Hvězdárnu Vsetín e-mailem na adrese hvezdarna@vs.inext.cz.

Zároveň doufám, že prominete případné chyby či malé nedostatky, které vznikají spíše díky přemíře snahy a nedostatku zkušeností. Vše se pokusíme dále vylepšit a zpřístupnit tak aktivity vsetínské hvězdárny všem zájemcům.

Komety XIII aneb „Jak na Nový rok, ...“ Objeven člen nové skupiny trojanů Změřena rychlost šíření gravitace Leonidy 2002 aneb „Velice tiché ave“ Komety XIV aneb „V1 NEAT“ Komety XV aneb „C/2002 Y1 Juels-Holvorcem“ Tajemná komnata Jupiteru Déšť meteorů v Chicagu Kosmonautika VIII - Co přinesl rok 2002 Kosmonautika IX - Zkáza Columbie Columbia - 53 sekund před ztrátou spojení Kosmonautika X - Good luk for the last flight Sonda Pioneer 10 poslala k Zemi svůj poslední signál Rok 2002 počasí plné zvratů a rekordů Co se děje ... Zdroje informací

ATHENA 2/2003

Dobrý den vážení čtenáři,
máme za sebou další tři měsíce roku 2003, během kterých se odehrálo mnoho zajímavých událostí ve světě astronomie, kosmonautiky i meteorologie. Především letošní květen byl, pokud jde o astronomické úkazy, jedním z nejbohatších měsíců za posledních několik let. Dne 7. května jsme byli svědky přechodu planety Merkur přes sluneční disk. Díky pěknému počasí zavítaly na vsetínskou hvězdárnu asi dvě stovky návštěvníků a úkaz byl pozorován po celou dobu jeho trvání. Členové astronomických kroužků pořídili při této příležitosti spoustu zajímavých fotografií, z nichž některé si můžete prohlédnout na straně 20 v článku Pavla Svozila Přechod Merkuru přes Slunce 7. května 2003, který se tomuto úkazu věnuje blíže.

Zatmění Měsíce 16. května bylo z České republiky pozorovatelné jen obtížně, a tak nás nemusí ani mrzet, že počasí zabránilo jeho sledování ze Vsetína úplně. Vše jsme si vynahradili o patnáct dní později – 31. května, kdy nastalo částečné zatmění Slunce. Ti, kteří si v sobotu ráno přivstali, měli možnost spatřit nezapomenutelné divadlo. Asi nejsilnějším zážitkem (jak pro návštěvníky, tak pro „zkušené harcovníky amatérské astronomie“) byl samotný začátek úkazu. Naprosto nezvykle se zpoza kopce začal vynořovat ostrý zářící roh, úkaz nesrovnatelný s klasickým východem kruhového disku, tak jak jej všichni známe. K našemu překvapení se však asi po minutě objevil roh druhý a postupně se nad obzor vyhoupl celý „turecký půlměsíc“ (situaci zachycuje fotografie). Pro mne osobně to byl snad nejpůsobivější východ Slunce, jaký jsem kdy zažil.

Dění v kosmonautice se pomalu přesouvá od vyšetřování katastrofy raketoplánu Columbia k novým tématům. Přesto zařazujeme článek Kosmonautika XI – Zkáza Columbie podruhé shrnující dostupné informace o příčinách a průběhu katastrofy, jehož autorem je Michal Václavík. Během června se k Marsu vydala hned trojice sond, aby pátraly po stopách života. Podrobnosti si můžete přečíst v článcích Emila Březiny (Marsochody na pochodu, str. 13) a Michala Václavíka (Kosmonautika XIII – Mars Express na cestě, str.14).

Abychom nezapomněli na meteorologii. Vzhledem k tomu, že za poslední měsíc byla na území České republiky zaznamenána dvě slabá tornáda, uveřejňujeme článek Martina Setváka a jeho kolegů z Českého hydrometeorologického ústavu Bezpečnost osob v blízkosti konvektivních bouří, který shrnuje základní pravidla, jak se chovat, přichází-li silná bouřka.

To ale není zdaleka vše. Doufám tedy, že si každý z vás najde ve druhém čísle našeho čtvrtletníku alespoň nějaký článek, který ho zaujme. Více fotografií a nejaktuálnější informace naleznete jako vždy na internetové stránce Hvězdárny Vsetín – http://vsetin.astronomy.cz. Hodně zábavy při čtení přeje Jiří Srba, šéfredaktor.

Komety XVI aneb „Rosettská deska“ Dvě planetky na neobvyklých drahách Komety XVII aneb „Byl pozdní večer ...“ Scénař dopadu asteroidu pro 16. března 2880 Kosmonautika XI - Zkáza Columbie podruhé Koněčně i k Plutu Kosmonautika XII - Vega NASA připravuje projekt Prometheus Marsochody na pochodu Kosmonautika XIII - Mars Express na cestě Bezpečnost osob v blízkosti konvektivních bouří (bouřek) Přechod Merkuru přes Slunce 7. května 2003 Astronomické léto 2003 na hvězdárně Co se děje ...

ATHENA 3/2003

Dobrý den Vážení přátelé astronomie,
máme za sebou další tři měsíce roku 2003 a Vy dostáváte do rukou nové číslo bulletinu ATHENA. V astronomickém světě se opět přihodilo mnoho zajímavého. Tou nejsledovanější událostí byla bezesporu velká opozice planety Mars, která oprávněně vzbudila značnou pozornost, a to nejen v astronomických kruzích. Vždyť se jednalo o největší přiblížení Země a Marsu za posledních zhruba 60000 let.

Bohužel, jak už je v novinářském světě zvykem, najde se vždy nejvíc takových, kteří se ženou za senzací. Sporadické články či televizní šoty o planetě Mars se sice objevovaly již během července, ale ze strany veřejnosti jim patrně bylo věnováno pramálo pozornosti. Poté zájem novinářů na dlouhou dobu uvadl a opět se objevil teprve za dlouhý měsíc. Vystupňování kampaně několik dní před kýženou událostí pak dovedlo nejednoho ze zájemců k závěru, že jediná příležitost pro pozorování planety nastane právě v den opozice – 28. srpna. A tak se stalo, že ačkoliv Mars byl a stále je pěkně pozorovatelný již od poloviny srpna, většina návštěvníků hvězdárny upnula svou pozornost na již zmíněné datum či jeho těsné okolí.

Malá vsetínská hvězdárna byla v těchto dnech zavalena davy lidí, kteří se tlačili ve frontách mezi kopulí a vstupní branou, a stávali se nervózními poté, co během večera spatřili zářící rudý kotouček Marsu jen na několik sekund. Nelze popřít, že část odpovědnosti na této situaci neseme my, za což se všem omlouvám. Nestihli jsme pružně zareagovat a informovat zájemce v předstihu. Ale jak bychom to mohli udělat? Poté, co nám před dvěmi lety vedení města vzalo příležitost informovat veřejnost na jediném frekventovaném místě, v meteorologickém sloupu na Dolním náměstí, nedozví se o naší činnosti nikdo nic, dokud k nám nezavítá osobně. Navíc, jak chcete pomocí letáku či krátké zprávy reagovat na sdělení celoplošných médií? Dokud v televizi nepadla o Marsu zmínka, nebyl téměř žádný zájem o pozorování. Den poté bychom uživili deset odborných pracovníků, větší budovu s jednou kopulí navíc a několik moderních dalekohledů. To je samozřejmě nereálné.

Podobné situace jsou z našeho pohledu řešitelné jediným způsobem – zlepšením komunikace s veřejností. To však nelze udělat bez ohlasu. Přesto, že dlouhá léta píši články o astronomii pro vsetínskou hvězdárnu, nikdy jsem neobdržel žádnou reakci (a pokud vím nikdo z mých kolegů také ne), asi je všechno jasné a srozumitelné. Přesto Vás prosím, bude-li vám příště v oblasti astronomie cokoliv nejasného a budete-li chtít navštívit hvězdárnu, ptejte se, jsme tu od toho abychom Vám odpovídali.

Komety XVIII aneb „Bezhlaví jezdci“ Perseidy 2003 Komety XIX aneb „2 of 156“ Mořské světy Kosmonautika XIV - Česká republika opět míří do kosmu Prometheus po rusku Příčina havárie raketoplánu Columbia Blesky Úplné zatmění Měsíce 9. listopadu 2003 Astronomický podzim 2003 Světový kosmický týden 2003 Co se děje ...