Hvězdárna Vsetín logo Muzea regionu Valašsko logo Zlínského kraje
Na základě opatření vlády proti šíření koronaviru je od pátku 18. 12. 2020 do odvolání Hvězdárna Vsetín UZAVŘENA !

Počet zobrazených článků: 15 (z celkem 125 nalezených)

| 0-15 | 15-30 | 30-45 | 45-60 | 60-75 | 75-90 | 90-105 | 105-120 | 120-125 |
Astronomie

Těsný průlet asteroidu 2004 MN4 kolem Země

Dne 13. dubna 2029 budou moci astronomové pozorovat zajímavý úkaz. Dosud nejtěsnější průlet planetky kolem Země. Těleso s označením 2004 MN4 proletí ve vzdálenosti pouhých 36 350 kilometrů od středu Země (cca 5,7 poloměrů Země). I přes relativně malou vzdálenost od povrchu (30 000 km) je srážka se Zemí takřka vyloučena a tak si jej astronomové budou moci prohlédnou pěkně z blízka. Planetka o velikosti přibližně 320 metrů bude mít v době maximálního přiblížení jasnost 3,3 mag. a po obloze se bude pohybovat rychlostí 42 stupňů za hodinu, napříč souhvězdím Raka. Srovnatelné přiblížení se statisticky odehraje asi jednou za 1 300 let, takže pokud bude jasno, máme se na co těšit.

| Autor: Marián Trlica | Vydáno dne 22. 02. 2005 | 5092 přečtení | Vytisknout článek
Astronomie

Komety XXVIII aneb "Drtivý dopad"

Výzkum meziplanetární hmoty patří v posledním desetiletí k nejstěžejnějším úkolům moderní astrofyziky a kosmonautiky. Jako jedna z mála oblastí současné astronomie je totiž v přímém vztahu k praxi, neboť se snaží, zatím teoreticky, řešit problém z nejožehavějších – možné ohrožení Země a tedy lidstva impakty těles z vesmíru. Takovými objekty mohou být buď asteroidy nebo komety.

| Autor: Jiří Srba | Vydáno dne 10. 01. 2005 | 4552 přečtení | Vytisknout článek
Astronomie

Komety XXVII aneb "Vánoční a Novoroční kometa – C/2004 Q2 (Machholz)"

Přestože sousloví "Vánoční kometa" je známé téměř každému s trochou kulturního povědomí, jen málo kdo už ví, že se v podstatě jedná o velký historický omyl. Jeho původcem je slavný italský malíř Giotto di Bondone, autor známé fresky v kapli Scrovegniů v Padově, která zachycuje narození Ježíše Krista. Nad jeho jesličkami je jako Betlémská hvězda znázorněna jasná vlasatice. Tehdy poprvé, více jak třináct století po narození Krista, bylo položeno pomyslné rovnítko mezi pojmy Betlémská hvězda a Vánoční kometa. Žádné historické záznamy, které by tuto souvislost prokazovaly, však neexistují a dnešní astronomové se kloní spíše k názoru, že tou pravou Betlémskou hvězdou byla planeta nebo přesněji dvojice planet – Jupiter a Saturn, které na počátku našeho letopočtu prošly několikrát velmi těsnou konjunkcí. Jako předlohu betlémské hvězdy však autor fresky použil kometu nám dnes známou jako 1P/Halley, která na nebi zářila teprve dva roky před tím, než začal na díle pracovat, tedy v roce 1301. Téměř jistě tedy můžeme říci, že naše předky do Betléma kometa nepřilákala.

| Autor: Jiří Srba | Vydáno dne 09. 12. 2004 | 5246 přečtení | Vytisknout článek
Astronomie

Divoký vznik planet

O tom, jak vlastně vznikají planetární systémy kolem mladých hvězd, existuje celkem ucelená představa. Na začátku je oblak prachu a plynu okolo mateřské hvězdy, ve kterém se postupně tvoří zhustky spojující se mezi sebou, přičemž se takto postupně vytvářejí tělesa stále větší a kompaktnější. Popsaný proces v ideálním případě časem vede až ke vzniku planet. Takzvané protoplanetární disky, tedy oblaka onoho zárodečného materiálu, pozorují astronomové již řadu let. Jejich existence výborně podporuje výše uvedenou představu tvorby planet. Nicméně výsledky nových pozorování celé řady mladých hvězd naznačují, že v některých případech jsou tyto procesy mnohem dramatičtější, než si vědci původně mysleli.

| Autor: Emil Březina | Vydáno dne 09. 11. 2004 | 2427 přečtení | Vytisknout článek
Astronomie

Nové snímky Titanu ze sondy Cassini

Dne 26. října 2004 prolétla ve vzdálenosti pouhých 1 200 km od Titanu, největšího měsíce Saturnu, meziplanetární sonda Cassini. Výsledkem jsou velmi detailní záběry Titanu pořízené nejen kamerami, ale i radarem, který má Cassini na palubě.

| Autor: Emil Březina | Vydáno dne 08. 11. 2004 | 2284 přečtení | Vytisknout článek
Astronomie

Komety XXVI aneb "Horké novinky pro říjen – prosinec 2004"

Letošní rok je doposud na jasnější komety neobvykle bohatý a naštěstí pro nás, nadšené obdivovatele vlasatic, tomu tak bude i nadále. Některé z objektů, které jsou ke spatření v poslední čtvrtině roku 2004, budou sice obtížně pozorovatelné, ale to je mnohdy na sledování komet to nejzajímavější. Navíc se jedná o tělesa naprosto nevyzpytatelná a každý okamžik strávený u dalekohledu se může stát chvílí objevu takřka pro každého, ať se jedná o zkušeného pozorovatele či naprostého nováčka. K tomu je však třeba mít dostatek odvahy na to, udělat si čas, který sledování noční oblohy věnujete. Věřte mi, stojí to za to.

| Autor: Jiří Srba | Vydáno dne 08. 10. 2004 | 5416 přečtení | Vytisknout článek
Astronomie

Úplné zatmění Měsíce 28. října 2004

Ve čtvrtek 28. října v časných ranních hodinách nastane letošní druhé úplné zatmění Měsíce. Úkaz bude u nás viditelný téměř v celém svém průběhu kromě fáze polostínového zatmění na jeho konci, kdy již Měsíc zapadne.

| Autor: Pavel Svozil | Vydáno dne 22. 09. 2004 | 4723 přečtení | Vytisknout článek
Astronomie

Cizí světy

Ještě před několika lety, když padla otázka, jestli jsou planety také u jiných hvězd, jsme byli nuceni odpovídat: „Ano, velmi pravděpodobně jsou, ale zatím žádný důkaz o jejich existenci nemáme.“ Dnes je situace zcela odlišná. Zprávy o objevech dalších extrasolárních planet jsou na denním pořádku. Potud tedy nic zajímavého – jenže…

| Autor: Emil Březina | Vydáno dne 13. 09. 2004 | 3005 přečtení | Vytisknout článek
Astronomie

Cassini & Saturn

Sonda Cassini si u Saturnu vede nadmíru úspěšně. Kromě spousty nádherných, detailních záběrů planety a jejích prstenců také objevila dva nové měsíce Saturnu. I když je to stále jen začátek (vždyť celá mise je plánována na dobu čtyř let), určitě stojí za to podívat se alespoň na několik vybraných událostí blíže.

| Autor: Emil Březina | Vydáno dne 03. 09. 2004 | 2151 přečtení | Vytisknout článek
Astronomie

Komety XXV aneb "Červenec – září 2004"

Léto je většinou považováno za období zaslíbené milovníkům noční oblohy. Nevýhoda krátkých nocí je vyvážena příjemnými teplotami, a tak pozorovatel nemusí trpět přimrzlý k dalekohledu, jak tomu mnohdy bývá po zbytek roku. Letošní léto je zájemcům o komety nebývale nakloněno. Na oblohu se v průběhu následujících tří měsíců dostane hned několik těles pozorovatelných amatérskými dalekohledy či triedry, a tak nezbývá než si vybrat.

| Autor: Jiří Srba | Vydáno dne 08. 07. 2004 | 5326 přečtení | Vytisknout článek
Astronomie

Titan pod drobnohledem

Titan je největším měsícem Saturnu a druhým největším přirozeným satelitem ve sluneční soustavě. Je zároveň jediným známým tělesem svého druhu s hustou atmosférou, která je složena především z dusíku a metanu. Titanova atmosféra však má jednu nepříjemnou vlastnost – ve viditelném světle je neprůhledná. Tato skutečnost způsobila, že jsme až do nedávné doby netušili, jak vlastně vypadá jeho povrch. Teď už to díky obřímu dalekohledu VLT [1], se zrcadlem o průměru 8,2 m, víme docela dobře.

| Autor: Emil Březina | Vydáno dne 10. 05. 2004 | 2133 přečtení | Vytisknout článek
Astronomie

Komety XXIV aneb "Čekání na C/2001 Q4 (NEAT)"

Poté, co nebeské jeviště severní polokoule definitivně opustila kometa C/2002 T7 (LINEAR), která byla ozdobou oblohy po téměř celou zimu, je letošní jaro prozatím o jasnější vlasatici ochuzeno. To se však brzy změní. Už delší dobu se na jihu ke svému představení chystá velká kometa C/2001 Q4 (NEAT), která vrchol svého vystoupení v podobě průchodu periheliem předvede i nám. Stane se tak začátkem května 2004.

| Autor: Jiří Srba | Vydáno dne 07. 04. 2004 | 4128 přečtení | Vytisknout článek
Astronomie

Komety XXIII aneb "Na kometě"

Poté, co byl v lednu 2003 v důsledku havárie nosiče Ariane 5 ESC-A zrušen plánovaný start ambiciózní evropské mise Rosetta, bylo nutno projekt během jediného roku značně přepracovat. Původní cíl kometa 46P/Wirtanen byl nahrazen jiným - kometou 67P/Churyumov-Gerasimenko1, což si vyžádalo nejen výrazné úpravy v koncepci celé mise, ale také spoustu další práce. Jednak bylo nutno pomocí pozemních i kosmických telekopů důkladně prozkoumat nově zvolený cíl. Za druhé bylo potřeba provést drobné změny a příslušné testy na přistávacím modulu, neboť větší jádro komety 67P způsobí přistání asi dvojnásobnou rychlostí, než se kterou bylo počítáno v případě 46P. Navíc bylo v důsledku zdržení nutno mírně navýšit rozpočet mise, což byl (alespoň z počátku) poměrně klíčový problém vzhledem k finančním potížím ESA. Nakonec se vše podařilo zdárně vyřešit a sonda je připravena ke startu 26. února 2004. Je tedy právě čas si o misi "Nová Rosetta" něco povědět.

| Autor: Jiří Srba | Vydáno dne 17. 02. 2004 | 5324 přečtení | Vytisknout článek
Astronomie

Zákryt hvězdy SAO 94989 planetkou 308 Polyxo

Zákryty hvězd planetkami patří v posledním desetiletí mezi amatéry k nejsledovanějším úkazům. Důvodem je, že i s poměrně jednoduchými pomůckami, jako jsou hodinky a diktafon, lze získat data, jejichž vědecká hodnota může být poměrně vysoká. Na základě odpozorovaného zákrytu je totiž za určitých okolností možné až řádově zvýšit přesnost dráhy sledované planetky. Navíc je-li takových jednotlivých pozorování více, lze přibližně odhadnout tvar vzdáleného asteroidu. Toho lze jinak docílit pouze pomocí výkonných radarů a i to jen u planetek, které prolétají v těsném okolí Země. Navíc se v poslední době ukazuje, že nemalá skupina objektů hlavního pásu asteroidů je tvořena dvojicí vzájemně obíhajících těles. Takový zákryt pak dává možnost tuto podvojnost odhalit.

| Autor: Jiří Srba | Vydáno dne 16. 02. 2004 | 2156 přečtení | Vytisknout článek
Astronomie

Komety XXII aneb "Klid po prachové bouři"

Jak jsem vás již informoval v minulém díle našeho seriálu článků o výzkumu meziplanetární hmoty, měla začátkem ledna roku 2004 proběhnout stěžejní část mise Stardust. Stalo se. Stejnojmenná sonda proletěla prachoplynnou obálkou komety 81P/Wild a odebrala z ní vzorky prachových částic. Kromě toho pořídila desítky zajímavých fotografií a získala množství informací o struktuře kometární atmosféry - komy. Přestože definitivní konec mise spojený s návratem vzorků na Zemi je plánován až na leden roku 2006, již první zveřejněné informace si zasluhují naši pozornost.

| Autor: Jiří Srba | Vydáno dne 06. 01. 2004 | 4297 přečtení | Vytisknout článek
| 0-15 | 15-30 | 30-45 | 45-60 | 60-75 | 75-90 | 90-105 | 105-120 | 120-125 |