Dne 13. dubna 2029 budou moci astronomové pozorovat zajímavý úkaz. Dosud nejtěsnější průlet planetky kolem Země. Těleso s označením 2004 MN4 proletí ve vzdálenosti pouhých 36 350 kilometrů od středu Země (cca 5,7 poloměrů Země). I přes relativně malou vzdálenost od povrchu (30 000 km) je srážka se Zemí takřka vyloučena a tak si jej astronomové budou moci prohlédnou pěkně z blízka. Planetka o velikosti přibližně 320 metrů bude mít v době maximálního přiblížení jasnost 3,3 mag. a po obloze se bude pohybovat rychlostí 42 stupňů za hodinu, napříč souhvězdím Raka. Srovnatelné přiblížení se statisticky odehraje asi jednou za 1 300 let, takže pokud bude jasno, máme se na co těšit.

Výzkum meziplanetární hmoty patří v posledním desetiletí k nejstěžejnějším úkolům moderní astrofyziky a kosmonautiky. Jako jedna z mála oblastí současné astronomie je totiž v přímém vztahu k praxi, neboť se snaží, zatím teoreticky, řešit problém z nejožehavějších – možné ohrožení Země a tedy lidstva impakty těles z vesmíru. Takovými objekty mohou být buď asteroidy nebo komety.

Přestože sousloví "Vánoční kometa" je známé téměř každému s trochou kulturního povědomí, jen málo kdo už ví, že se v podstatě jedná o velký historický omyl. Jeho původcem je slavný italský malíř Giotto di Bondone, autor známé fresky v kapli Scrovegniů v Padově, která zachycuje narození Ježíše Krista. Nad jeho jesličkami je jako Betlémská hvězda znázorněna jasná vlasatice. Tehdy poprvé, více jak třináct století po narození Krista, bylo položeno pomyslné rovnítko mezi pojmy Betlémská hvězda a Vánoční kometa. Žádné historické záznamy, které by tuto souvislost prokazovaly, však neexistují a dnešní astronomové se kloní spíše k názoru, že tou pravou Betlémskou hvězdou byla planeta nebo přesněji dvojice planet – Jupiter a Saturn, které na počátku našeho letopočtu prošly několikrát velmi těsnou konjunkcí. Jako předlohu betlémské hvězdy však autor fresky použil kometu nám dnes známou jako 1P/Halley, která na nebi zářila teprve dva roky před tím, než začal na díle pracovat, tedy v roce 1301. Téměř jistě tedy můžeme říci, že naše předky do Betléma kometa nepřilákala.

O tom, jak vlastně vznikají planetární systémy kolem mladých hvězd, existuje celkem ucelená představa. Na začátku je oblak prachu a plynu okolo mateřské hvězdy, ve kterém se postupně tvoří zhustky spojující se mezi sebou, přičemž se takto postupně vytvářejí tělesa stále větší a kompaktnější. Popsaný proces v ideálním případě časem vede až ke vzniku planet. Takzvané protoplanetární disky, tedy oblaka onoho zárodečného materiálu, pozorují astronomové již řadu let. Jejich existence výborně podporuje výše uvedenou představu tvorby planet. Nicméně výsledky nových pozorování celé řady mladých hvězd naznačují, že v některých případech jsou tyto procesy mnohem dramatičtější, než si vědci původně mysleli.

Dne 26. října 2004 prolétla ve vzdálenosti pouhých 1 200 km od Titanu, největšího měsíce Saturnu, meziplanetární sonda Cassini. Výsledkem jsou velmi detailní záběry Titanu pořízené nejen kamerami, ale i radarem, který má Cassini na palubě.

Letošní rok je doposud na jasnější komety neobvykle bohatý a naštěstí pro nás, nadšené obdivovatele vlasatic, tomu tak bude i nadále. Některé z objektů, které jsou ke spatření v poslední čtvrtině roku 2004, budou sice obtížně pozorovatelné, ale to je mnohdy na sledování komet to nejzajímavější. Navíc se jedná o tělesa naprosto nevyzpytatelná a každý okamžik strávený u dalekohledu se může stát chvílí objevu takřka pro každého, ať se jedná o zkušeného pozorovatele či naprostého nováčka. K tomu je však třeba mít dostatek odvahy na to, udělat si čas, který sledování noční oblohy věnujete. Věřte mi, stojí to za to.

Ve čtvrtek 28. října v časných ranních hodinách nastane letošní druhé úplné zatmění Měsíce. Úkaz bude u nás viditelný téměř v celém svém průběhu kromě fáze polostínového zatmění na jeho konci, kdy již Měsíc zapadne.

Ještě před několika lety, když padla otázka, jestli jsou planety také u jiných hvězd, jsme byli nuceni odpovídat: „Ano, velmi pravděpodobně jsou, ale zatím žádný důkaz o jejich existenci nemáme.“ Dnes je situace zcela odlišná. Zprávy o objevech dalších extrasolárních planet jsou na denním pořádku. Potud tedy nic zajímavého – jenže…

Sonda Cassini si u Saturnu vede nadmíru úspěšně. Kromě spousty nádherných, detailních záběrů planety a jejích prstenců také objevila dva nové měsíce Saturnu. I když je to stále jen začátek (vždyť celá mise je plánována na dobu čtyř let), určitě stojí za to podívat se alespoň na několik vybraných událostí blíže.

Léto je většinou považováno za období zaslíbené milovníkům noční oblohy. Nevýhoda krátkých nocí je vyvážena příjemnými teplotami, a tak pozorovatel nemusí trpět přimrzlý k dalekohledu, jak tomu mnohdy bývá po zbytek roku. Letošní léto je zájemcům o komety nebývale nakloněno. Na oblohu se v průběhu následujících tří měsíců dostane hned několik těles pozorovatelných amatérskými dalekohledy či triedry, a tak nezbývá než si vybrat.

Titan je největším měsícem Saturnu a druhým největším přirozeným satelitem ve sluneční soustavě. Je zároveň jediným známým tělesem svého druhu s hustou atmosférou, která je složena především z dusíku a metanu. Titanova atmosféra však má jednu nepříjemnou vlastnost – ve viditelném světle je neprůhledná. Tato skutečnost způsobila, že jsme až do nedávné doby netušili, jak vlastně vypadá jeho povrch. Teď už to díky obřímu dalekohledu VLT [1], se zrcadlem o průměru 8,2 m, víme docela dobře.

Poté, co nebeské jeviště severní polokoule definitivně opustila kometa C/2002 T7 (LINEAR), která byla ozdobou oblohy po téměř celou zimu, je letošní jaro prozatím o jasnější vlasatici ochuzeno. To se však brzy změní. Už delší dobu se na jihu ke svému představení chystá velká kometa C/2001 Q4 (NEAT), která vrchol svého vystoupení v podobě průchodu periheliem předvede i nám. Stane se tak začátkem května 2004.

Poté, co byl v lednu 2003 v důsledku havárie nosiče Ariane 5 ESC-A zrušen plánovaný start ambiciózní evropské mise Rosetta, bylo nutno projekt během jediného roku značně přepracovat. Původní cíl kometa 46P/Wirtanen byl nahrazen jiným - kometou 67P/Churyumov-Gerasimenko1, což si vyžádalo nejen výrazné úpravy v koncepci celé mise, ale také spoustu další práce. Jednak bylo nutno pomocí pozemních i kosmických telekopů důkladně prozkoumat nově zvolený cíl. Za druhé bylo potřeba provést drobné změny a příslušné testy na přistávacím modulu, neboť větší jádro komety 67P způsobí přistání asi dvojnásobnou rychlostí, než se kterou bylo počítáno v případě 46P. Navíc bylo v důsledku zdržení nutno mírně navýšit rozpočet mise, což byl (alespoň z počátku) poměrně klíčový problém vzhledem k finančním potížím ESA. Nakonec se vše podařilo zdárně vyřešit a sonda je připravena ke startu 26. února 2004. Je tedy právě čas si o misi "Nová Rosetta" něco povědět.

Zákryty hvězd planetkami patří v posledním desetiletí mezi amatéry k nejsledovanějším úkazům. Důvodem je, že i s poměrně jednoduchými pomůckami, jako jsou hodinky a diktafon, lze získat data, jejichž vědecká hodnota může být poměrně vysoká. Na základě odpozorovaného zákrytu je totiž za určitých okolností možné až řádově zvýšit přesnost dráhy sledované planetky. Navíc je-li takových jednotlivých pozorování více, lze přibližně odhadnout tvar vzdáleného asteroidu. Toho lze jinak docílit pouze pomocí výkonných radarů a i to jen u planetek, které prolétají v těsném okolí Země. Navíc se v poslední době ukazuje, že nemalá skupina objektů hlavního pásu asteroidů je tvořena dvojicí vzájemně obíhajících těles. Takový zákryt pak dává možnost tuto podvojnost odhalit.

Jak jsem vás již informoval v minulém díle našeho seriálu článků o výzkumu meziplanetární hmoty, měla začátkem ledna roku 2004 proběhnout stěžejní část mise Stardust. Stalo se. Stejnojmenná sonda proletěla prachoplynnou obálkou komety 81P/Wild a odebrala z ní vzorky prachových částic. Kromě toho pořídila desítky zajímavých fotografií a získala množství informací o struktuře kometární atmosféry - komy. Přestože definitivní konec mise spojený s návratem vzorků na Zemi je plánován až na leden roku 2006, již první zveřejněné informace si zasluhují naši pozornost.