Statistika letů raketoplánů Space Shuttle

V následujícím textu a tabulce, jež navazují na předchozí „Přehled vybraných významných letů amerických raketoplánů Space Shuttle“ [1], je uvedena celková statistika minulých letů raketoplánů. Závěr článku se potom zabývá neradostnou budoucností těchto unikátních kosmických dopravních prostředků, která bude spojena s výrazným omezením počtu startů a ukončením jejich provozu již na počátku příštího desetiletí.

Obr. 1: Rollout raketoplánu Discovery na startovací rampu 39B na Cape Canaveral před letem STS-114. [7]

Raketoplán Space Shuttle odstartoval poprvé do vesmíru 12. dubna 1981 ke zkušebnímu letu STS-1 Columbia. Za 24 let startovalo 5 orbiterů (družicových stupňů) do kosmu celkem 113-krát [2, 3]. Z toho bylo 112 startů úspěšných a 1 (v pořadí 25.) neúspěšný, když 28. ledna 1986 pouhých 73 sekund po startu z Cape Canaveral na Floridě vybuchl raketoplán Challenger (let STS-51L) a jeho 7-členná posádka zahynula [4].

Ze 112 vesmírných letů se raketoplány 111-krát úspěšně vrátily zpět na Zemi, při prozatím posledním letu STS-107 však 16 minut před přistáním 1. února 2003 došlo ve výšce 63 kilometrů nad zemským povrchem k havárii a rozpadu raketoplánu Columbia [2]. Všech 7 členů posádky rovněž zahynulo. Po této tragédii byly všechny další kosmické výpravy raketoplánů až do vyšetření příčin havárie Columbie a hlavně přijetí nových bezpečnostních opatření, jak v konstrukci celého systému raketoplánů, tak i v průběhu samotných letů, už téměř na dva a půl roku pozastaveny.

K Mezinárodní kosmické stanici ISS, která se od roku 1998 postupně buduje na oběžné dráze kolem Země, letělo zatím 16 výprav raketoplánů [3]. Orbitery Atlantis a Endeavour se spojily se stanicí každý šestkrát, Discovery pak čtyřikrát. Columbia k ISS neletěla ani jednou a už ani nepoletí…

V tabulce (viz tab.1) jsou uvedena jména a označení všech „letových“ orbiterů (OV = Orbiter Vehicle), datum jejich prvního startu, popř. havárie a celkový počet startů jednotlivých družicových stupňů do vesmíru [3, 4]. Enterprise pro jeho větší hmotnost do kosmu nikdy neletěl a byl používán jen při pozemních testech (např. vibrační zkoušky, volné lety v atmosféře nebo zkoušky přistávacího manévru).

K prvnímu letu po tragické havárii Columbie odstartuje raketoplán Discovery v rámci mise STS-114 nazvané „Return to Flight“ nejdříve 13. července 2005 [5]. Tehdy se totiž otevře nejbližší vhodné startovací okno (se startem za denního světla) pro lety z Cape Canaveral k ISS. Pokud let Discovery proběhne bez větších problémů, bude jej pravděpodobně ještě letos v září následovat mise STS-121 raketoplánu Atlantis [6].

Start letu STS-114 bude pro raketoplány „začátkem jejich konce“, protože podle současných plánů amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku NASA čeká na zbývající tři orbitery už jen posledních 28 letů, které budou zbezpečnostních důvodů směřovat pouze k ISS [6]. Krátce po splnění všech amerických závazků vůči programu ISS pak bude provoz raketoplánů definitivně ukončen. Závěrečná mise STS-141 se má uskutečnit v roce 2010 nebo 2011.

Orbiter	Označení	1. start	Havárie	Počet startů
Enterprise	OV-101	použití při pozemních zkouškách		0
Columbia	OV-102	12.04.1981	01.02.2003	28
Challenger	OV-099	04.04.1983	28.01.1986	9 (+ 1 neúspěšný)
Discovery	OV-103	30.08.1984		30
Atlantis	OV-104	03.10.1985		26
Endeavour	OV-105	07.05.1992		19