V následujícím textu a tabulce, jež navazují na předchozí 
„Přehled vybraných významných letů amerických raketoplánů Space     Shuttle“ [1], je uvedena celková statistika minulých letů     raketoplánů. Závěr článku se potom zabývá neradostnou budoucností těchto unikátních kosmických dopravních prostředků, která     bude spojena s výrazným omezením počtu startů a ukončením jejich provozu již na počátku příštího desetiletí. 		
    |      |   
    |   Obr. 1: Rollout raketoplánu Discovery na startovací rampu 39B na Cape Canaveral před letem STS-114. [7]   |   
  
  Raketoplán 
Space Shuttle odstartoval poprvé do vesmíru 12. dubna 1981 ke zkušebnímu letu 
STS-1 Columbia. Za     24 let startovalo 5 orbiterů (družicových stupňů) do kosmu celkem 113-krát [
2, 
3]. Z toho bylo 112 startů     úspěšných a 1 (v pořadí 25.) neúspěšný, když 28. ledna 1986 pouhých 73 sekund po startu z Cape Canaveral na Floridě vybuchl     raketoplán 
Challenger (let 
STS-51L) a jeho 7-členná posádka zahynula [4].  
  Ze 112 vesmírných letů se raketoplány 111-krát úspěšně vrátily zpět na Zemi, při prozatím posledním letu STS-107     však 16 minut před přistáním 1. února 2003 došlo ve výšce 63 kilometrů nad zemským povrchem k havárii a rozpadu raketoplánu     Columbia [2]. Všech 7 členů posádky rovněž zahynulo. Po této tragédii byly všechny další kosmické výpravy     raketoplánů až do vyšetření příčin havárie Columbie a hlavně přijetí nových bezpečnostních opatření, jak v     konstrukci celého systému raketoplánů, tak i v průběhu samotných letů, už téměř na dva a půl roku pozastaveny.  
    K Mezinárodní kosmické stanici ISS, která se od roku 1998 postupně buduje na oběžné dráze kolem Země, letělo zatím     16 výprav raketoplánů [3]. Orbitery Atlantis a Endeavour se spojily se stanicí každý šestkrát,     Discovery pak čtyřikrát. Columbia k ISS neletěla ani jednou a už ani nepoletí…  
    V tabulce (viz tab.1) jsou uvedena jména a označení všech „letových“ orbiterů (OV = Orbiter Vehicle), datum jejich     prvního startu, popř. havárie a celkový počet startů jednotlivých družicových stupňů do vesmíru [3, 4]. Enterprise pro     jeho větší hmotnost do kosmu nikdy neletěl a byl používán jen při pozemních testech (např. vibrační zkoušky, volné lety v     atmosféře nebo zkoušky přistávacího manévru).  
    K prvnímu letu po tragické havárii Columbie odstartuje raketoplán Discovery v rámci mise STS-114     nazvané „Return to Flight“ nejdříve 13. července 2005 [5]. Tehdy se totiž otevře nejbližší vhodné startovací okno (se startem za denního světla) pro lety z     Cape Canaveral k ISS. Pokud let Discovery proběhne bez větších problémů, bude jej pravděpodobně ještě letos     v září následovat mise STS-121 raketoplánu Atlantis [6].  
    Start letu STS-114 bude pro raketoplány „začátkem jejich konce“, protože podle současných plánů amerického     Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku NASA čeká na zbývající tři orbitery už jen posledních 28 letů, které     budou zbezpečnostních důvodů směřovat pouze k ISS [6]. Krátce po splnění všech amerických     závazků vůči programu ISS pak bude provoz raketoplánů definitivně ukončen. Závěrečná mise STS-141 se má     uskutečnit v roce 2010 nebo 2011.  
    |    |   |   Orbiter   |     Označení   |     1. start   |     Havárie   |     Počet startů   |   
      |   Enterprise   |     OV-101   |     použití při pozemních zkouškách   |        |     0   |   
      |   Columbia   |     OV-102   |     12.04.1981   |     01.02.2003   |     28   |   
      |   Challenger   |     OV-099   |     04.04.1983   |     28.01.1986   |     9 (+ 1 neúspěšný)   |   
      |   Discovery   |     OV-103   |     30.08.1984   |        |     30   |   
      |   Atlantis   |     OV-104   |     03.10.1985   |        |     26   |   
      |   Endeavour   |     OV-105   |     07.05.1992   |        |     19   |