Hvězdárna Vsetín logo Muzea regionu Valašsko logo Zlínského kraje
Z důvodu výjimečných opatření je hvězdárna pro veřejnost UZAVŘENA !
Meteorologie

Teplotní ostrov ve Vsetíně

V odborné literatuře se často setkáváme s termínem tepelný ostrov města. Kde se tento ostrov nachází nebo co si pod ním můžeme představit? Tepelný ostrov města je městská zástavba, která vykazuje znatelně vyšší teploty vzduchu než okolí města. Toto zvýšení teploty je způsobeno za spolupůsobení specifického aktivního povrchu měst, antropogenní produkce tepelné energie, průmyslové, dopravní a jiné činnosti ve městech. Aktivní povrch je tvořen střechami a stěnami budov, vozovkami s umělým povrchem, malou plochou zeleně. Významný podíl má i typ zástavby a šířka ulic (Sobíšek, 1993). Specifický aktivní povrch, nahromadění průmyslových podniků, obytných a jiných budov dokážou podstatně změnit téměř všechny klimatické charakteristiky (Demek, 1976). V centrech měst pozorujeme nižší průměrnou rychlost větru, vyšší denní i roční průměrnou teplotu vzduchu, nižší průměrnou vlhkost vzduchu, sníženou dohlednost, vyšší hodnotu znečištění, sníženou hodnotu slunečního svitu, u středně velkých a velkých měst také vyšší hodnoty oblačnosti a vyšší hodnoty srážkových úhrnů (Vysoudil, 2006).

Instalace čidla na anténu automobilu (Navrátil, 2010)
Obr. 1: Instalace čidla na anténu automobilu. Foto M. Navrátil, 2010
Příprava PC před zahájením jízd (Navrátil, 2010)
Obr. 2: Příprava PC před zahájením jízd. Foto M. Navrátil, 2010
Trasy jízd
Obr. 3: Trasy jízd. [1]
Zjištěné hodnoty na trase z Janišova na Jasénku
Obr. 4: Zjištěné hodnoty na trase z Janišova na Jasénku.
Zjištěné hodnoty na trase z Rybníků do Zbrojovky
Obr. 5: Zjištěné hodnoty na trase z Rybníků do Zbrojovky.
Zjištěné hodnoty na trase z Ohrady, přes Sychrov do centra
Obr. 6: Zjištěné hodnoty na trase z Ohrady, přes Sychrov do centra.
Teplotní rozdíly v centru města
Obr. 7: Teplotní rozdíly v centru města. [1]

Historie teploměrných jízd

V padesátých letech minulého století prováděl jako první Evžen Quitt teploměrné jízdy Brnem a zjistil rozdíly okamžitých hodnot až 9,3 °C. Velké rozdíly teplot byly zjištěny i u nepříliš vzdálených ulic, místy až 3 °C. Je prokázáno, že větší rozdíly teplot jsou v letních měsících v porovnání se zimními měsíci (Horník, 1982). V současné době je pomocí teploměrných jízd v kombinaci se staničním měřením hodnoceno podnebí Olomouce a Brna v rámci projektu: „Víceúrovňová analýza městského a příměstského klimatu na příkladu středně velkých měst“.

Metody měření

Měření se provádí v noci, podmínkou je, že minimálně posledních 16 – 20 hodin muselo být radiační počasí. Vysoudil (1997) charakterizuje radiační počasí jako: „Den kdy je oblačnost menší než 2/10, rychlost větru nižší než 2 m·s-1 a velká denní amplituda teploty vzduchu“.

Na anténu automobilu se umístí čidlo digitálního teploměru (obr. 1), čidlo je z přední strany kryto plastovou destičkou bránící teplému vzduchu, který proudí po karosérii automobilu v ovlivňování měřených hodnot na čidle. Kabel z čidla je sveden do digitálního měřicího přístroje. Ten je propojen s počítačem, kde se zaznamenávají zjištěná data (obr. 2). Hodnoty jsou zapisovány zhruba po 500 metrech. Každá trasa se za noc měří 2×. Výsledná hodnota je aritmetickým průměrem obou měření. Průměrná rychlost automobilu provádějícího měření je 40 km/h.

Výsledky měření

Ve Vsetíně byly stanoveny tři trasy měření (obr. 3). V průběhu července a srpna, kdy byly splněny potřebné podmínky (radiační počasí) byly stanovené trasy v nočních hodinách několikrát projety automobilem s čidlem. Bylo potvrzeno, že i ve Vsetíně jsou podstatné teplotní rozdíly mezi centrem města a okolními údolími (obr. 4,5,6).

Trasa 1 z Janišova na Jasénku, jak na začátku, tak na konci potvrdila nižší teplotu vzduchu s rostoucí nadmořskou výškou. Zajímavý je výrazný vzrůst teploty u bývalého Telecomu. Následně je krásně pozorovatelná chladnější oblast při přejíždění mostu přes řeku Bečvu u restaurace Snaha a následný vzrůst teploty ve spodní části Dolní Jasénky. Na konci grafu, Horní Jasénka – točna je zřejmý počátek vzrůstající teploty, tento trend pokračuje až k vrcholu Dušné. Jedná se o důkaz výskytu teplotní inverze.

Trasa 2 z Rybníků do Jasenic opět potvrzuje trend klesající teploty s rostoucí nadmořskou výškou. Na ulici Konečná je nízká teplota ovlivněná menším úhrnem slunečního svitu. Předpokládáme zde také katabatické stékání studeného vzduchu v nočních hodinách z údolí Potůčky. Proudění vzduchu tuto oblast výrazně ochlazuje. Opět je krásně vidět zvýšená teplota centra města, chladná oblast u řeky Bečvy a na začátku sídliště Luh, kde je úzké údolí, malá prosluněnost a předpokládané ochlazování Jasenickým potokem, zejména v letních měsících.

Trasa 3 z Ohrady přes Sychrov do centra potvrzuje vyšší teploty vzduchu na sídlišti Ohrada a Sychrov. Výrazný teplotní rozdíl je zřejmý opět v centru města. Na této trase byla oblast vlakového nádraží analyzována jako absolutně nejteplejší místo města.

Nejchladnějším místem Vsetína byla vyhodnocena údolí Janišov, Jasénka a Jasenice. Důvodem je kratší délka slunečního svitu, který do těchto údolí dopadá, místy lze předpokládat noční katabatické stékání studeného vzduchu z okolních hor na dno údolí. Podíl má také tepelná kapacita protékajících potoků těmito údolími. Například potok Jasenice dosti podstatně ovlivňuje nižší teplotu na Jasenické ulici u ZŠ Luh, zejména v létě. Neopomenutelný význam při ochlazování těchto údolí má intenzita provětrávání. Ve Vsetíně převládá západní a jihovýchodní vítr, který s sebou přináší podél řeky Bečvy studený vzduch. Ten dále proudí podél toků do některých údolí a ochlazuje je.

Do středně teplé oblasti můžeme zařadit sídliště Rokytnice a Rybníky, které jsou díky zvlněnému reliéfu jižně od města ochuzeny o značnou část slunečního svitu. Výhodou těchto sídlišť je dostatek zelených ploch uvnitř nebo na okraji.

Teplá oblast města je tvořena sídlišti Sychrov, Ohrada a Trávníky. Díky své poloze mají vysoký úhrn slunečního svitu, který prohřívá budovy, ty během noci vyzařují přebytečné teplo. Hustší zástavba zabraňuje intenzivnějšímu provětrávání a míchání přehřátého vzduchu od budov s chladnějším vzduchem od řeky Bečvy. To jsou důvody vyšších teplot.

Nejteplejší částí města je oblast vlakového nádraží, Smetanovy ulice, náměstí Svobody, budovy bývalého Telecomu. Centrum města, především Dolní náměstí je ochlazováno od řeky Bečvy. Oblast náměstí Svobody pak ochlazuje park. Naopak okolí vlakového nádraží se výrazně přehřívá množstvím zastavěné plochy a absencí zeleně. Největší teplotní rozdíl byl zjištěn mezi údolím Janišov a vlakovým nádražím, činí 5,5 °C. Zajímavým zjištěním byla takřka každonoční inverze potvrzená na trase centrum – Dušná. Obr. 7 znázorňuje absolutní hodnoty teploty vzduchu v centru města.


DEMEK, J. a kol. (1976): Úvod do obecné fyzické geografie. Praha: Academia, s. 400.
HORNÍK, S. a kol. (1982): Základy fyzické geografie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, s. 398.
SOBÍŠEK, B. a kol. (1993): Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Ministerstvo životního prostředí ČR, s. 594.
VYSOUDIL, M. (2006): Meteorologie a klimatologie. UP Olomouc, s. 281, ISBN 80-244-1455-4
[1] Seznam [online]. 2012 [cit. 2010-12-25]. Mapy.cz. Dostupné z: http://www.mapy.cz/….

| Autor: Bořek Navrátil | Vydáno dne 28. 12. 2010 | 4338 přečtení | Vytisknout článek