Hvězdárna Vsetín logo Muzea regionu Valašsko logo Zlínského kraje
Z důvodu výjimečných opatření je hvězdárna pro veřejnost UZAVŘENA !
Kosmonautika

STS-120 Discovery - posádka

Další letošní misí amerického raketoplánu je let STS-120 Discovery, který je prozatím naplánován na 23. října 2007 v 15:38 UT. Hlavním úkolem bude, jak již je v poslední době zvykem dostavba Mezinárodní kosmické stanice ISS (International Space Station), ke které bude dopraven nový přetlakový modul Node 2. V rámci soutěže amerických školáků dostal později poetičtější označení Harmony. I když je modul Node 2 americkým dílem stanice ISS, byl vyroben v Itálii. To je také důvodem pro přítomnost italského astronauta Paola Naspoliho na palubě raketoplánu. Dalším úkolem bude výměna dlouhodobého člena Expedice 16 Claytona Andersona, kterého nahradí Daniel Tani. Ten doplní dvojici Peggy Whitsonová a Jurij Malenčenko, kteří jsou na stanici ISS od 12. října 2007.

Pamela Ann Melroyová
Obr. 1: Pamela Ann Melroyová. [1]
George David Zamka
Obr. 2: George David Zamka. [3]
Stephanie Diana Wilsonová
Obr. 3: Stephanie Diana Wilsonová. [5]
Scott Edward Parazynski
Obr. 4: Scott Edward Parazynski. [7]
Douglas Harry Wheelock
Obr. 5: Douglas Harry Wheelock. [9]
Paolo Angelo Nespoli
Obr. 6: Paolo Angelo Nespoli. [11]
Daniel Michio Tani
Obr. 7: Daniel Michio Tani. [13]
Clayton Conrad Anderson
Obr. 8: Clayton Conrad Anderson. [15]
Posádka STS-120 Discovery
Obr. 9: Posádka raketoplánu Discovery STS-120, zleva: Scott E. Parazynski, Douglas H. Wheelock, Stephanie D. Wilsonová, George D. Zamka, Pamela A. Melroyová, Daniel M. Tani a Paolo A. Nespoli. [17]
Při pěti výstupech do volného prostoru bude mimo již zmíněné instalace modulu Harmony proveden přesun příhradové konstrukce ITS-P6 z centrálního dílu na své konečné místo ITS-P5. Po rozvinutí na něm umístěných solárních panelů získá stanice dalších 20 kW elektrické energie, což má mimochodem i pozitivní dopad pro pozemního pozorovatele přeletů stanice ISS, která se bude jevit o něco jasnější než doposud. Celá mise by měla trvat 15 dnů a přistání je zatím naplánováno na 6. listopadu 2007. Bližší podrobnosti k technické části a průběhu mise budou uvedeny v následujícím článku STS-120 Discovery – průběh mise.

Přistupme ale nyní k tématu článku, kterým je seznámení čtenáře s posádkou mise STS-120 amerického raketoplánu Discovery.

Pamela Ann Melroyová

Narodila se 17. září 1961 v kalifornském Palo Alto, za své rodné město však považuje Rochester ve státě New York. Melroyová je vdaná s Douglasem Hollettem a zatím spolu nemají děti. K jejím koníčkům patří divadlo, step, jazzové tance, čtení, vaření a samozřejmě i létání. V roce 1983 získala vysokoškolský titul z fyziky a astronomie na Wellesley College a o rok později z planetární geologie na prestižním MIT (Massachusetts Institute of Technology). V roce 1985 dokončila Pamela Melroyová studia na akademii U. S. Air Force ROTC a stala se pilotkou tankovacího letounu KC-10 Extender, později byla vybrána mezi testovací piloty se specializací na dopravní letoun C-17 Globemaster III. V průběhu prvního konfliktu v Perském zálivu podnikla Melroyová přes 200 bojových a podpůrných misí. Celkem má na svém kontě více jak 5 000 letových hodin na 45 různých strojích.

Mezi astronauty NASA byla Pamela Melroyová zařazena 9. prosince 1994. V Johnsonově vesmírném středisku JSC se kvalifikovala na pilotku raketoplánu a spolu s některými dalšími astronauty se v roce 2003 pracovala pro Columbia Reconstruction Team. Svůj první kosmický let absolvovala Melroyová, při misi STS-92 raketoplánu Discovery v říjnu 2000, na pozici pilotky. Stala se tak 397. člověkem a 37. ženou ve vesmíru. V říjnu 2002 proběhl druhý let (STS-112 Atlantis) Melroyové, při kterém byla opět ve funkci pilotky raketoplánu. Celkem strávila ve vesmíru 23 dní, 17 hodin a 41 minut. Při misi STS-120 Discovery se stane Pamela Melroyová druhou ženou v historii, která bude velet americkému raketoplánu Space Shuttle. [1, 2]

George David Zamka

Narodil se 29. června 1962 ve městě Jersey City ve státě New Jersey. Vyrůstal v New York City a Irvingtonu (oba stát New York), Medellínu v jihoamerické Kolumbii nebo Rochester Hills v Michiganu. Zamka je ženatý s Elisou Walkerovou a mají spolu dvě děti. Mezi jeho zájmy patří posilování, běh, jízda na kole, přístrojové potápění a plavení na lodi. V roce 1984 vystudoval matematiku na United States Naval Academy a v roce 1997 provozní management na Florida Institute of Technology. Do armády vstoupil květnu 1984 a zpočátku létal na útočném letounu A-6E Intruder, později přesedlal na univerzální F/A-18 Hornet. Na svém kontě má 66 bojových misí v rámci operace Pouštní bouře. Od roku 1994 pracuje jako testovací pilot, kde se zabývá zejména projekty na zdokonalení letounu F/A-18. Zamka doposud nalétal více než 4 000 hodin na 30 druzích letadel.

Dne 4. června 1998 byl George Zamko vybrán do oddílu astronautů americké NASA. Zde se zabýval zejména systémy raketoplánu a způsoby navigace a řízení ve vesmíru jako je např. spojení a těsné přiblížení. Na svůj první let si musel počkat až na letošní start mise STS-120 Discovery, kde bude ve funkci pilota. [3, 4]

Stephanie Diana Wilsonová

Narodila se 27. září 1966 v Bostonu ve státě Massachusetts. Wilsonová je vdaná a k jejím zálibám patří lyžování, hudba, sbíraní známek a cestování. V roce 1992 získala titul inženýr z letectví a kosmonautiky na University of Texas. Při studiu začala pracovat pro kosmonautické oddělení společnosti Martin Marietta a v roce 1992 nastoupila do Laboratoře tryskových pohonů JPL (Jet Propulsion Laboratory) Pasadeně. Zde Stephanie Wilsonová pracovala v týmu vědců a techniků sondy Galileo, zejména skupiny navigace a komunikace.

Do týmu astronautů NASA byla vybrána 1. května 1996 a po dvouletém tréninku byla kvalifikována do funkce letového specialisty. Má zkušenosti jak se systémy Mezinárodní kosmické stanice ISS, tak i částmi raketoplánu. Své první zkušenosti při vesmírném letu získala v červenci 2006, kdy probíhala mise STS-121 raketoplánu Discovery. Wilsonová při ní působila jako letová specialistka a stala se 443. člověkem, resp. 42. ženou ve vesmíru. Celkem má za sebou 12 dní, 18 hodin a 37 minut dlouhý vesmírný let. Při misi STS-120 Discovery bude stejně jako v předchozím případě na pozici letové specialistky. [5, 6]

Scott Edward Parazynski

Narodil se 28. července 1961 ve městě Little Rock ve státě Arkansas, ale za svá rodná města považuje Palo Alto v Kalifornii (zde se mimochodem narodila Pamela Ann Melroyová) a Evergreen v Coloradu. Parazynski je ženatý s Gail Vozzellaovou a mají spolu dvě děti. Mezi jeho koníčky patří turistika, horolezectví, létání, přístrojové potápění, lyžování, cestování a fotografování. Pro zajímavost uvádíme, že Scott Parazynski zdolal nejvyšší vrchol Ameriky – Aconcaguu v Argentině s výškou 6 962 m. V roce 1989 vystudoval s vyznamenáním medicínu na Stanford Medical School.

Již brzy po vystudování, 31. března 1992, byl vybrán do týmu astronautů NASA. Po roce tréninku v Johnsonově vesmírném středisku byl kvalifikován na pozici letového specialisty a následně prodělal základní výcvik pro práci ve volném kosmickém prostoru. Ke svému prvnímu kosmickému letu se dostal, poměrně brzy, v listopadu 1994 jako letový specialista při misi STS-66 Atlantis a stal se 318. člověkem ve vesmíru. Poté byl vybrán mezi astronauty pro dlouhodobý pobyt na stanici Mir. Bohužel jeho tělesná výška překračovala přípustnou mez pro ruské lodě Sojuz-TM a Parazynski tak byl z výcviku vyřazen. Musel se tedy spokojit „jenom“ s návštěvním letem k Miru v rámci mise STS-86 Atlantis v roce 1997, při kterém poprvé vystoupil do volného kosmického prostoru. Třetí kosmický let Scotta Parazynskeho proběhl na přelomu října a listopadu 1998. Jednalo se o misi STS-95 raketoplánu Discovery a znalci kosmonautiky již určitě tuší, čím byl tento let výjimečný. V posádce raketoplánu byl dosud nejstarší kosmonaut, legenda amerického kosmického programu, John Herschell Glenn, kterému v době letu bylo 77 let! Ten mimo jiné drží i rekord v nejdelší přestávce mezi dvěma kosmickými lety. Poprvé se do vesmíru vydal 20. února 1962 jako první Američan a třetí člověk v historii. Do jeho druhého letu na raketoplánu uběhlo neuvěřitelných 36 let. Vraťme se ale ke Scottu Parazynskemu. Jeho zatím poslední absolvovaný let proběhl v roce 2001 při misi STS-100 raketoplánu Endeavour, v rámci níž byl k Mezinárodní kosmické stanici ISS připojen manipulátor SSRMS. Navíc si Scott Parazynski připsal další dva výstupy do volného prostoru a celkem už tak mimo bezpečí kosmické lodi strávil 19 hodin a 51 minut. Jeho čtyři kosmické lety dohromady trvaly 42 dní, 13 hodin a 9 minut. Při misi STS-120 Discovery bude Parazynski opět plnit funkci letového specialisty. [7, 8]

Douglas Harry Wheelock

Narodil se 5. května 1960 v Binghamton ve státě New York, ale za své rodné město považuje Windsor, který se nachází také ve státě New York. Wheelock je ženatý a má jedno dítě. Mezi jeho záliby patří baseball, vysokohorská turistika, létání a sbíraní sportovních pamětihodností. V roce 1983 vystudoval aplikované vědy a inženýrství na United States Military Academy ve West Point a v roce 1992 letectví a kosmonautiku na Georgia Institute of Technology. Jako vojenský pilot nalétal více jak 2 500 hodin na 43 různých strojích (jak letounech, tak i vrtulnících). Později byl zařazen mezi testovací piloty Army Aviation Technical Test Center.

Mezi astronauty NASA byl vybrán 4. června 1998 a prodělal dvouletý intenzivní výcvik na systémy raketoplánu a Mezinárodní kosmické stanice ISS. Několik let pracoval v Houstonu jako CAPCOM při Expedicích 2, 4 a 8 dlouhodobých posádek na ISS a pro své kvality byl převelen do Hvězdného městečka u Moskvy. Zde zajišťoval spojení s řídícím střediskem letů v texaském Houstonu. Mise STS-120 Discovery bude první vesmírnou zkušeností Douglase Wheelocka a uskuteční při ní i tři výstupy do volného prostoru. [9, 10]

Paolo Angelo Nespoli

Narodil se 6. dubna 1957 v italském Milánu, ale za své rodné město považuje Verano Brianza. Nespoli je doposud svobodný a mezi jeho zájmy patří přístrojové potápění, létání, počítačový software a hardware. V roce 1989 vystudoval letectví a kosmonautiku na Polytechnic University of New York. Už v roce 1977 vstoupil do italské armády, kde pracoval jako instruktor parašutistů v Scuola Militare di Paracadutismo, později vstoupil do speciálních jednotek 9° Btg d'Assalto. K Evropské kosmické agentuře ESA se Paolo Nespoli připojil v roce 1991 jako technický instruktor astronautů.

O sedm let později byl vybrán Italskou kosmickou agenturou ASI do oddílu evropských astronautů. V roce 2000 prošel Nespoli základním výcvikem systémů raketoplánu a Mezinárodní kosmické stanice ISS. Do roku 2003 prošel ještě tréninkem ovládání manipulátoru SRMS raketoplánu a pokročilými technikami výstupu do volného prostoru. Mise STS-120 Discovery bude první vesmírnou zkušeností Paola Nespoliho a je to jediný zahraniční astronaut na palubě raketoplánu při tomto letu. [11, 12]

Daniel Michio Tani

Narodil se 1. února 1961 ve městečku Ridley Park v Pensylvánii, ale za své rodné město považuje město Lombard v Illinois. Tani je ženatý s Jane Eganovou a mají spolu dvě děti. Mezi jeho koníčky patří golf, tenis, běh, létání, hudba a vaření. V roce 1988 vystudoval strojní inženýrství na Massachusetts Institute of Technology (MIT). Ve stejném roce začal pracovat pro společnost Orbital Sciences Corporation, která mimochodem provozuje starty kosmické rakety Pegasus, která startuje z letadla. Již v této době začal spolupracovat s NASA a JPL.

Do týmu astronautů NASA byl vybrán 1. května 1996 a v Johnsonově vesmírném středisku prodělal dvouletý výcvik, na jehož konci byl kvalifikován na pozici letového specialisty. V prosinci 2001 se uskutečnil Taniho první kosmický let při misi STS-108 raketoplánu Endeavour. Daniel Tani se tak stal 409. člověkem ve vesmíru a celkem jeho první zkušenost trvala 11 dní, 19 hodin a 36 minut. Při misi STS-120 Discovery bude pouze pasažérem „nahoru“ a na Mezinárodní kosmické stanici ISS se připojí k dlouhodobé posádce Expedice 16, kde vystřídá svého kolegu Claytona Andersona. Zpět na Zemi se vrátí na palubě raketoplánu Atlantis při misi STS-122. [13, 14]

Clayton Conrad Anderson

Narodil se 23. února 1959 ve městě Omaha v Nebrasce, ale za své rodné město považuje Ashland (taktéž Nebraska). Je ženatý se Susan Harreldovou a mají spolu dvě děti. Mezi jeho záliby patří soudcování dorosteneckých sportovních utkání, létání, skládání hudby, hra na piano, varhany a zpěv. V roce 1983 získal titul inženýr letecké techniky na Iowa State University.

Ve stejném roce začal Anderson pracovat pro Johnsonovo vesmírné středisko, kde se například zabýval vedením jednoho z týmů navrhujícího trajektorie pro mise sond Galileo nebo Magellan. Do týmu astronautů NASA byl přijat 4. června 1998 a do vesmíru měl poprvé letět na palubě raketoplánu Endeavour (mise STS-118) v srpnu letošního roku. Plány se však změnily a jeho první let se uspíšil právě v rámci mise STS-117 Atlantis. Clayton Anderson tvoří člena dlouhodobé posádky stanice ISS, kde vystřídal svoji krajanku Sunitu Williamsovou. Zpátky na Zemi by se vrátí při misi STS-120 raketoplánu Discovery a nahradí jej Daniel Tani, Anderson poté zaujme jeho místo v raketoplánu při cestě „dolů“. [15, 16]

[1] Astronaut Bio: Pamela A. Melroy. Dostupné z: http://www.jsc.nasa.gov/Bios/htmlbios/melroy.html.
[2] MEK – Melroy[ová], P. A. Dostupné z: http://mek.kosmo.cz/bio/usa/00397.htm.
[3] Astronaut Bio: George D. Zamka. Dostupné z: http://www.jsc.nasa.gov/Bios/htmlbios/zamka.html.
[4] MEK – Zamka, G. D. Dostupné z: http://mek.kosmo.cz/bio/usa/00462.htm.
[5] Astronaut Bio: Stephanie D. Wilson. Dostupné z: http://www.jsc.nasa.gov/Bios/htmlbios/wilson.html.
[6] MEK – Wilson[ová], S. D. Dostupné z: http://mek.kosmo.cz/bio/usa/00443.htm.
[7] Astronaut Bio: Scott E. Parazynski. Dostupné z: http://www.jsc.nasa.gov/Bios/htmlbios/parazyns.html.
[8] MEK – Parazynski, S. E. Dostupné z: http://mek.kosmo.cz/bio/usa/00318.htm.
[9] Astronaut Bio: Douglas H. Wheelock. Dostupné z: http://www.jsc.nasa.gov/Bios/htmlbios/wheelock.html.
[10] MEK – Wheelock, D. H. Dostupné z: http://mek.kosmo.cz/bio/usa/00463.htm.
[11] Astronaut Bio: Paolo A. Nespoli. Dostupné z: http://www.jsc.nasa.gov/Bios/htmlbios/nespoli.html.
[12] MEK – Nespoli, A. S. Dostupné z: http://mek.kosmo.cz/bio/ostatni/00464.htm.
[13] Astronaut Bio: Daniel M. Tani. Dostupné z: http://www.jsc.nasa.gov/Bios/htmlbios/tani.html.
[14] MEK – Tani, M. T. Dostupné z: http://mek.kosmo.cz/bio/usa/00409.htm.
[15] Astronaut Bio: Clayton C. Anderson. Dostupné z: http://www.jsc.nasa.gov/Bios/htmlbios/anderson-c.html.
[16] MEK – Anderson, C. C. Dostupné z: http://mek.kosmo.cz/bio/usa/00457.htm.
[17] STS-120 Shuttle Mission Imagery. Dostupné z: http://spaceflight.nasa.gov/gallery/images/shuttle/sts-120/....

Související články:
STS-125 Atlantis – průběh mise (10.05.2009)
Simonyi podruhé kosmickým turistou (26.03.2009)
STS-119 Discovery – průběh mise (15.03.2009)
STS-119 Discovery - posádka (08.02.2009)
STS-126 Endeavour – průběh mise (17.11.2008)
Herní magnát letí do vesmíru (11.10.2008)
STS-125 Atlantis – Hubbleův vesmírný dalekohled (24.09.2008)
STS-125 Atlantis - online přenos (20.09.2008)
STS-124 Discovery – průběh mise (31.05.2008)
STS-124 Discovery - online přenos (02.05.2008)
STS-124 Discovery - posádka (02.05.2008)
Další expedice míří ke stanici (05.04.2008)
STS-123 Endeavour - průběh mise (08.03.2008)
STS-123 Endeavour - online přenos (08.03.2008)
STS-123 Endeavour - posádka (07.03.2008)
STS-122 Atlantis - průběh mise (21.11.2007)
STS-122 Atlantis - online přenos (19.11.2007)
STS-122 Atlantis - posádka (19.11.2007)
STS-120 Discovery - online přenos (22.10.2007)
STS-120 Discovery – průběh mise (22.10.2007)
STS-118 Endeavour - online přenos (06.08.2007)
STS-118 Endeavour – průběh mise (05.08.2007)
STS-118 Endeavour - posádka (10.07.2007)
STS-117 Atlantis – shrnutí mise (01.07.2007)
STS-117 Atlantis – online přenos (05.06.2007)
STS-117 Atlantis – průběh mise (04.06.2007)
STS-117 Atlantis – posádka (22.05.2007)
Sojuz TMA-10 a návrat Expedice 14 (07.04.2007)
Statistika letů raketoplánů Space Shuttle (14.06.2005)
Přehled vybraných významných letů amerických raketoplánů Space Shuttle (30.03.2005)
Kosmonautika XV - Velký čínský úspěch (20.12.2003)
Příčina havárie raketoplánu Columbia (12.09.2003)
Kosmonautika XI - Zkáza Columbie podruhé (14.04.2003)
Kosmonautika IX - Zkáza raketoplánu Columbia (04.02.2003)
| Autor: Michal Václavík | Vydáno dne 21. 10. 2007 | 6785 přečtení | Vytisknout článek