Komety XXVI aneb "Horké novinky pro říjen – prosinec 2004"

Letošní rok je doposud na jasnější komety neobvykle bohatý a naštěstí pro nás, nadšené obdivovatele vlasatic, tomu tak bude i nadále. Některé z objektů, které jsou ke spatření v poslední čtvrtině roku 2004, budou sice obtížně pozorovatelné, ale to je mnohdy na sledování komet to nejzajímavější. Navíc se jedná o tělesa naprosto nevyzpytatelná a každý okamžik strávený u dalekohledu se může stát chvílí objevu takřka pro každého, ať se jedná o zkušeného pozorovatele či naprostého nováčka. K tomu je však třeba mít dostatek odvahy na to, udělat si čas, který sledování noční oblohy věnujete. Věřte mi, stojí to za to.

Obr. 1: Snímek komety C/2003 K4 (LINEAR) pořízený 4. srpna 2004 CCD kamerou SBIG ST-7 a teleobjektivem MTO 8/500 mm na Hvězdárně Vsetín. Foto: autor

Obr. 2: Snímek komety C/2001 Q4 (NEAT) pořízený 16. září 2004 CCD kamerou SBIG ST-7 a teleobjektivem MTO 8/500 mm na Hvězdárně Vsetín. Foto: Emil Březina

Obr. 3: Snímek komety C/2003 T4 (LINEAR) pořízený 16. září 2004 CCD kamerou SBIG ST-7 a teleobjektivem MTO 8/500 mm na Hvězdárně Vsetín. Foto: Emil Březina

Obr. 4: Snímek komety 78P/Gehrels pořízený 16. září 2004 CCD kamerou SBIG ST-7 a teleobjektivem MTO 8/500 mm na Hvězdárně Vsetín. Foto: Emil Březina

Obr. 5 a 6: Dvojice snímků komety 29P/Schwass- mann-Wachmann. Snímek nahoře byl získán 9. září 2004, snímek dole pak 16. září 2004. Jasně patrná je změna vzhledu komety. Horní snímek zachycuje pozdní výbojové stádium předchozího outburstu, ke kterému došlo v průběhu léta. Spodní je pak dokladem nového vzplanutí starého jen několik dní. Snímky byly pořízeny CCD kamerou SBIG ST-7 a teleobjektivem MTO 8/500 mm na Hvězdárně Vsetín.

Obr. 7: Vyhledávací mapka pro kometu C/2004 Q2 (Machholz) pro období 20. října 2004 – 8. ledna 2005. Kometa prochází souhvězdími Zajíce (Lep), Holubice (Col), Rydla (Cae), Eridána (Eri) a Býka (Tau). Její poloha je zobrazena pro 20. prosince 2004. Na mapě jsou hvězdy do jasnosti +7,0 mag.

Nejjasnější kometou příštích tří měsíců bude pravděpodobně nově nalezená vlasatice nesoucí označení C/2004 R2 (ASAS). Byla objevena teprve 3. září 2004 na snímcích, které pořídil mezinárodní tým pozorovatelů prostřednictvím automatického systému dalekohledů polského projektu ASAS (All Sky Automated Survey) [1], jehož hlavním úkolem je fotometrické monitorování hvězd do +14 mag (zhruba 107 objektů). Systém ASAS-3, který objevový snímek získal, je složen ze tří teleskopů – dvou širokoúhlých teleobjektivů Minolta 2,8/200 mm a dalekohledu s úzkým zorným polem typu Cassegrain o průměru primárního zrcadla 250 mm a světelnosti 1:3,3. Celý systém je umístěn na observatoři Las Campanas [2] v Chile.

Na základě pouhých několika desítek astrometrických měření z celého světa byla spočítána první dosud parabolická dráha nově nalezeného objektu, která naznačuje, že nic není jisté, pokud jde o jeho konečnou jasnost. Kometa projde periheliem 7. října 2004 ve vzdálenosti pouhých 0,11 AU od Slunce. Pokud se jedná o novou vlasatici, která poprvé přichází do centrální oblasti sluneční soustavy, mohlo by se stát, že její jádro nepřežije průlet přísluním. K definitivní předpovědi je však třeba provést řadu fotometrických měření a kontinuálně sledovat aktivitu jádra.

Aktuální jasnost komety C/2004 R2 (ASAS) se sice pohybuje okolo +8 mag (25. září 2004), ale podmínky její viditelnosti jsou pro středoevropany velmi nevýhodné. Kometa se nyní koncem září nachází na rozhraní souhvězdí Hydry a Poháru jen asi 17° od Slunce a nad střední Evropou vychází teprve kolem 6 h SEČ. Podmínky pro její pozorování se navíc začátkem října ještě zhorší, neboť 7.10. 2004 kometa projde na obloze ve vzdálenosti pouhých 1,1° od Slunce. Tou dobou by měla být pozorovatelná v koronografech kosmické sluneční observatoře SOHO [3]. V maximu by mohla dosáhnout jasnosti až +3 mag. Po průchodu periheliem však bude zřejmě rychle slábnout. Již v druhé polovině října bude zvečera pozorovatelná i od nás. Při elongaci kolem 22° se však bude nacházet jen nízko (asi 15°) nad jihozápadním obzorem v souhvězdí Hada a pravděpodobně již bude nevýrazným objektem jasnosti kolem +6 mag.

Druhou nejjasnější kometou následujícího období snad bude další z horkých zářijových novinek C/2004 Q2 (Machholz), kterou 27. srpna vizuálně objevil Donald Edward Machholz prostřednictvím dalekohledu typu Newton o průměru hlavního zrcadla 150 mm. Pro zajímavost několik slov o objeviteli. S hledáním komet začal 1. ledna 1975 a pokračuje v něm stále již takřka 30 let. Za tu dobu napozoroval neuvěřitelných 7064 hodin a objevil celkem 10 komet, přičemž od jeho posledního objevu uplynulo letos 13. srpna právě deset let. K nalezení komety C/2004 Q2 potřeboval 1457 hodin.

Podmínky pro sledování komety C/2004 Q2 (Machholz) nebudou především v říjnu a listopadu nijak příznivé, což nás může jen mrzet, neboť již nyní je jasnější +10 mag. Kometa se totiž nachází na rozhraní souhvězdí Zajíce, Holubice a Rydla v deklinaci -28°. Vychází sice již kolem půlnoci, ale vzhledem k nízké deklinaci se nedostane výše než asi 10° nad jižní obzor. Podmínky pro její pozorování se však budou výrazně zlepšovat v průběhu prosince, kdy její deklinace začne díky geometrii dráhy prudce vzrůstat. Koncem prosince se kometa dostane do souhvězdí Býka a mohla by být pozorovatelná i pouhým okem. Na začátek příštího roku si pro pozorovatele připravila několik lahůdek jako například průlet kolem otevřené hvězdokupy Plejády (M 45). O tomto úkazu si však podrobněji povíme příště.

Třetí jasnou vlasaticí, která bohužel z našeho území nebude pozorovatelná, je kometa C/2003 K4 (LINEAR). Jak je patrné z označení, byla objevena již v loňském roce, a jelikož v průběhu první poloviny roku 2004 byla dostatečně jasná a pozorovatelná ze střední Evropy, byla kontinuálně sledována také ze Vsetína. Pro nás není bez zajímavosti, že se 4. října bude na obloze nacházet jen 2,6° od Slunce a mohla by tedy být taktéž ke spatření v některém z koronografů, observatoře SOHO [4] jako poměrně rozsáhlý objekt o jasnosti asi +6 mag. Po průchodu přísluním bude tato kometa pozorovatelná jen z jižní polokoule.

Čtvrtou zajímavou kometou na obloze je již slábnoucí "hvězda" uplynulých několika měsíců C/2001 Q4 (NEAT), která v maximu jasnosti v průběhu května dosáhla +3 mag a byla pozorovatelná pouhým okem. Její aktuální jasnost se pohybuje na hranici +10 mag, a k jejímu spatření budete tedy potřebovat alespoň středně veliký dalekohled. Oproti předpovědi je asi o něco slabší (25. září, +10,1 mag). Podmínky pro její pozorování jsou poměrně příznivé, během celého období bude cirkumpolární a bude se nacházet vysoko nad obzorem v souhvězdích Malé medvědice, Draka a Kefea.

Dalším objektem, na který je třeba upozornit, je kometa C/2003 T4 (LINEAR), která by měla být ozdobou oblohy v příštím roce. Je v současnosti (25. září) ještě slabá, její jasnost se pohybuje kolem +14 mag, ale v závěru roku 2004 by již měla překročit magickou hranici jasnosti +10 mag a stát se tak pozorovatelnou malými dalekohledy či triedry. Vlastníte-li však větší dalekohled, můžete se pokusit o její nalezení již nyní. Podmínky pro její sledování jsou totiž poměrně výhodné. Kometa je po celé období pozorovatelná večer nad severozápadním obzorem v elongaci kolem 70°. Její výška nad obzorem se však bude postupně snižovat a proto bude v závěru období lépe pozorovatelná ráno nad obzorem severovýchodním.

Pro majitele středně velkých dalekohledů nebudou v následujícím období bez zajímavosti ani některé krátkoperiodické komety. Především pak dvě z nich, 78P/Gehrels a 29P/Schwassmann- Wachmann. Prvně jmenovaná projde přísluním 27. října 2004 a tou dobou bude pozorovatelná jako objekt o jasnosti kolem +10 mag. Už nyní je však poměrně zajímavým tělesem o jasnosti kolem +12 mag s vyvinutým ohonem. Podmínky pro její sledování jsou navíc velmi výhodné. Po celé následující tři měsíce se bude pohybovat na rozhraní souhvězdí Býka a Berana a bude tak pozorovatelná po celou noc dostatečně vysoko nad obzorem. Tuto kometu objevil Tom Gehrels v roce 1973 na deskách exponovaných Schmidtovou komorou o průměru 122 cm observatoře Mount Palomar [4]. V současnosti obíhá kolem Slunce jednou za 7,22 roku po dráze s excentricitou ~0,46. Nejblíže slunci se dostane na 2,01 AU (za drahou planety Mars) a nejdále se může nacházet 5,47 AU od Slunce (což je za drahou planety Jupiter).

Druhá jmenovaná, 29P/Schwassmann- Wachmann, je bezesporu nejzajímavějším tělesem kometárního typu vůbec. Byla objevena již v roce 1927 německými astronomy Arnoldem Schwassmannem a Arthurem Wachmannem, kteří v té době pracovali na hvězdárně v Hamburku [5]. Se svou téměř kruhovou dráhou (perihelium 5,72 AU, afelium 6,25 AU, excentricita ~0,044) a periodou oběhu 14,65 roku je 29P pozorovatelná prakticky kdykoliv se na obloze dostane dále než 30° od Slunce. Navíc je známa svými častými outbursty (krátkodobým výrazným zvýšením aktivity a také jasnosti až o 5 mag), při kterých během několika aktivních týdnů prochází třemi fázemi, kdy je nejprve téměř stelárním objektem o jasnosti kolem +11 mag, přes difúzní obláček o rozměrech několika úhlových minut takřka bez centrální kondenzace, až po nenápadný objekt jasnosti kolem +15,5 mag v klidnějším období. Takových výbuchů prodělala kometa letos již několik. Poslední byl zaznamenán v polovině září a vzhledem k tomu, že kometa prošla v létě přísluním lze očekávat, že období její zvýšené aktivity zdaleka nekončí. Aktuálně se její jasnost pohybuje kolem +12 mag.

Jak je nesporně patrné z předchozích řádků, je letos na podzim opravdu z čeho vybírat. Doufejme tedy, že nám počasí bude přát alespoň tak jako doposud.