Hvězdárna Vsetín logo Muzea regionu Valašsko logo Zlínského kraje
Akce hvězdárny

Astronomické léto 2003 na hvězdárně

Pracovníci hvězdárny ve Vsetíně zvou všechny zájemce o astronomii na prázdninová pozorování. Na Slunce a sluneční skvrny je možné se přijít podívat každý pracovní den od 09:00 do 15:00 hodin. Večerní astronomická pozorování pro veřejnost se na hvězdárně konají za jasné a bezmračné oblohy vždy v pátek. V červenci budou probíhat od 22:00 do 23:30 hodin, v srpnu od 21:00 do 23:00 hodin a v září pak od 20:30 do 22:30 hodin. Vstupné je pro dospělé 10,- Kč, pro děti a mládež 5,- Kč.

Pro větší skupiny návštěvníků, např. příměstské tábory, oddíly skautů, pionýrů apod., je možné se s pracovníky hvězdárny domluvit na jiném termínu či programu (exkurze, videopořad, beseda nebo přednáška). Pro letní tábory v okolí Vsetína nabízíme večerní pozorování menšími přenosnými dalekohledy přímo v místě jejich konání. Telefon na hvězdárnu je 571 411 819 a e-mail hvezdarna@vs.inext.cz.

Největší astronomickou událostí celého léta bude velká periheliová opozice Marsu, která nastane v závěru prázdnin, tedy v době, kdy bude rudá planeta po jednom a čtvrt roce opět viditelná i večer. Ve středu 27. srpna se Mars přiblíží k Zemi na vzdálenost 55,76 milionů km (0,37 AU), což je nejméně za posledních několik tisíc let! Planeta dosáhne maximální jasnosti -2,9 mag a její kotouček bude mít na obloze zdánlivou velikost 25,1”. Pokud nebude povrch Marsu zahalen do celoplanetární prachové bouře jako při opozici v roce 2001, budou ve větších dalekohledech velmi dobře pozorovatelné některé nápadnější albedové útvary, např. světlá polární čepička nebo tmavá oblast Syrtis Major v blízkosti rovníku. Mars se však letos nachází nízko nad obzorem, kde se pohybuje mezi hvězdami jižní oblohy, a tak jeho sledování bývá často rušeno neklidem atmosféry.

Z ostatních planet sluneční soustavy bude v létě na večerním nebi pozorovatelný už jen Jupiter, a to pouze na počátku července, kdy jej můžete spatřit krátce po západu Slunce velmi nízko nad západním obzorem. Při sledování dalekohledem je možné v blízkosti této největší planety uvidět i některý z jeho čtyř velkých, tzv. Galileovských měsíců – Io, Europu, Ganymeda nebo Callisto.

Měsíc je v tomto období večer nejlépe pozorovatelný vždy v první polovině jednotlivých kalendářních měsíců. Již při menším zvětšení lze v dalekohledech hvězdárny obdivovat krásu měsíčních „moří“, hor a hlavně velkého množství kráterů nejrůznějších tvarů a velikostí. Krátery vyniknou zejména v blízkosti terminátoru, tj. na rozhraní osvětlené a neosvětlené části povrchu, a nejlépe bývají pozorovatelné několik dní před a po první čtvrti.

Z objektů vzdáleného vesmíru lze v průběhu letních pozorování vybírat z mnoha vícenásobných hvězdných systémů. Ke shlédnutí nabídneme např. barevnou dvojhvězdu Albireo, známou trojhvězdu Mizar Alcor (jasnější Mizar je dvojhvězda), čtyřhvězdu  Lyrae nebo některou z dalších, již méně známých dvojhvězd – Acrab, Izar, γDelphini a od září i Alamak.

Z „nehvězdných“ (tzv. deep sky) objektů bývají na hvězdárně pozorovány kulové hvězdokupy M 3 v souhvězdí Honicích psů, M 13 v Herkulovi, M 15 v Pegasovi a M 22 ve Střelci, otevřené hvězdokupy M 11 ve Štítu a M 39 v Labuti nebo mlhoviny M 8 – Laguna ve Střelci, M 27 – Dumbbell v souhvězdí Lištičky a M 57 – Prstencová v Lyře.

Za výborných podmínek se skleněné „oko“ hlavního dalekohledu může podívat i na některou ze spirálních galaxií, např. M 81 ve Velké medvědici či M 51 – Vírovou galaxii v Honicích psech, která se od Země nachází ve vzdálenosti asi 30 milionů světelných let!

Prázdninové měsíce jsou rovněž obdobím se zvýšenou aktivitou meteorů. V nejbližších týdnech bude v činnosti hned několik meteorických rojů, z nichž nejvýznamnější jsou Aquaridy s maximem na přelomu července a srpna a především Perseidy, které jsou vůbec nejznámějším meteorickým rojem. Jejich maximum s frekvencí až 90 meteorů za hodinu letos nastane v noci z 12. na 13. srpna. Pozorování Perseid však tentokrát bude značně rušeno Měsícem v úplňku. Ke sledování meteorů ani nemusíte navštěvovat hvězdárnu. Stačí si jen najít nějaké neosvětlené místo, nejlépe někde v kopcích nad městem, a pak už můžete začít počítat, kolik padajících hvězd uvidíte a kolik štěstí tedy budete mít :-)


| Autor: Pavel Svozil | Vydáno dne 26. 06. 2003 | 2121 přečtení | Vytisknout článek