Hvězdárna Vsetín logo Muzea regionu Valašsko logo Zlínského kraje
Kosmonautika

Budoucnost výzkumu sluneční soustavy kosmickými sondami II - Merkur a Venuše

Stejně jako v případě Měsíce, nastalo i u Venuše období horečnatého výzkumu, kdy k této planetě startovala jedna sonda za druhou. Toto období začalo již záhy po prvních kosmických letech, a to počátkem šedesátých let, konkrétně rokem 1961, kdy odstartovala sovětská sonda Veněra 1 (spojení bylo však ztraceno). Poté následovalo velké množství dalších pokusů, většinou opět sovětských a opět neúspěšných. První úspěch zaznamenali sovětští vědci a technici sondou Veněra 4 v roce 1967. Dva dny po ní proletěl kolem Venuše rovněž americký Mariner 5. Zatím poslední úspěšnou misí byla sonda Magellan – přílet k Venuši roku 1990. Merkur zkoumala jediná sonda, Mariner 10 v roce 1974, v současné době k němu letí americká sonda MESSENGER (detaily viz. Athena 7/2004).

Sonda Venus Express
Obr. 1: Sonda Venus Express [1].
sonda Planet-C
Obr. 2: Sonda Planet - C [3].
sonda Bepi Colombo
Obr. 3: Sonda Bepi Colombo [4].
Na konec tohoto roku je naplánován start evropské meziplanetární sondy Venus Express, na rok přespříští pak start japonské sondy Planet – C, cílem obou je Venuše. K Merkuru je plánována mise Bepi – Colombo Evropské kosmické agentury.

Kosmická sonda Venus Express odstartuje letos v říjnu nebo listopadu z kazašského kosmodromu Bajkonur pomocí nosné rakety Sojuz – Fregat; po navedení na dráhu k Venuši jí cesta potrvá 153 dnů. Design této sondy je založen na jiné evropské sondě Mars Expressu, přičemž celková hmotnost Venus Expressu je 1200 kg a její vědecké vybavení je tvořeno nevyužitými přístroji ze sond Mars Express a Rosetta. Jedná se o:

VMC (širokoúhlou kameru pro sledování planety, původní design přístroje HRSC/SRC sondy Mars Express a přístroje OSIRIS sondy Rosetta)

ASPERA-4 (výzkum interakce mezi slunečním větrem a atmosférou Venuše, design přístroje ASPERA 3 z Mars Expressu)

MAG (měření magnetického pole, původně ROMAP na Rosettě)

PFS (studium atmosféry pomocí Fourierovy infračervené spektroskopie)

SPICAV (spektroskopické studium atmosféry pozorováním Slunce nebo hvězd při průchodu paprsků, SPICAM Mars Expressu)

VeRa (rádiové sondování atmosféry, RSI z Rosetty)

VIRTIS (spektroskopické sledování atmosféry a povrchu, VIRTI z Rosetty)

Jak je zřejmé z vybavení sondy, jejím hlavním úkolem je studium plazmatu, atmosféry a povrchu. Výsledky mohou rozšířit naše znalosti o složení, cirkulaci a vývoji atmosféry. Znalosti interakce mezi atmosférou a povrchem napoví něco o vulkanismu. Na závěr dodejme, že sonda je výsledkem spolupráce mezi členskými státy ESA a Ruskou federací.

Japonská sonda Planet – C by měla startovat někdy během roku 2008 pomocí nosné rakety M – V a na orbitu Venuše vstoupit v roce 2009. Vybavena má být pěti speciálními palubními kamerami, schopnými pozorovat planetu v infračerveném a ultrafialovém oboru spektra, což by mělo umožnit sledování planety od povrchu až po svrchní vrstvy atmosféry. Navedena by měla být na eliptickou oběžnou dráhu ve výšce 300 – 60 000 km nad povrchem, což umožní komplexní sledování atmosférických jevů a úniků částic do volného prostoru. Informace o této sondě jsou jen kusé, jelikož je zatím ve vývoji a ne vše je jasné a rozhodnuté.

Bepi – Colombo je projektem ESA (jedná se o spolupráci s JAXA/ISAS). Celá mise je stále ve fázi plánování, dá se tedy počítat s tím, že dojde k mnoha změnám. Kvůli rozpočtovým škrtům byl již zastaven vývoj přistávacího modulu MSE (The Mercury Surface Element). Zatím se tedy předpokládá, že mise bude sestávat ze dvou samostatných komponent: MPO (Mercury Planetary Orbiter) a MMO (Mercury Magnetospheric Orbiter, právě tu by mohla dodat JAXA/ISAS). Komponenty mohou být vypuštěny zároveň pomocí nosné rakety Ariane 5 nebo spíše každá zvlášť dvěma raketami Sojuz – Fregat v roce 2012. Cesta by měla trvat 4,2 roku s pomocí iontových motorů (SEPM – Solar-Electric Propulsion Module), chemických motorů (CPM – Chemical Propulsion Module) a gravitační asistence Měsíce, Venuše a Merkuru. Vědeckými cíli mise jsou: studium vnitřní struktury, geologie, chemického složení, kráterů, původu planety, dále struktury a dynamiky magnetického pole planety, složení zbytkové atmosféry, testování obecné teorie relativity, hledání asteroidů uvnitř oběžné dráhy Země a nakonec studium původu a vývoje planet, které se nacházejí blízko své mateřské hvězdy.

Hmotnost pohonných jednotek SEPM bez paliva bude 365 kg, k tomu připadá pro MPO 230 kg xenonu a pro MMO 238 kg xenonu jako paliva. Hmotnost CPM bude 71 kg a 156 kg paliva pro MPO a 334 kg paliva pro MMO. Celková startovací hmotnost MPO bude 1229 kg, MMO okolo 1200 kg.

MPO ponese snímkovací systém sestávající z širokoúhlé a teleskopické kamery, infračervený, ultrafialový, gama, rentgenový a neutronový spektrometr, laserový výškoměr, teleskop pro sledování blízkozemních objektů (NEO – near Earth objects) a rádiový experiment. MMO bude mít ve výbavě sadu magnetometrů, detektor nabitých částic, emitor kladně nabitých iontů a snímkovací zařízení.

Sonda je pojmenována po Guisseppe (Bepi) Colombovi (1920 – 1984) italském vědci, matematikovi a inženýrovi na univerzitě v Padově.


Související články:
Phoenix – úkol splněn! (14.11.2008)
Kosmonautika XXV – První úkol pro Rosettu (26.08.2008)
Kosmonautika XXIV - MESSENGER hlásí Merkur v dohledu (12.01.2008)
Budoucnost výzkumu sluneční soustavy kosmickými sondami VII - Juno (22.10.2007)
Kosmonautika XXIII – Dawn (03.10.2007)
Budoucnost výzkumu sluneční soustavy kosmickými sondami VI (a trocha exobiologie) - ExoMars (05.08.2007)
Kosmonautika XXII – Mýtický Fénix míří na Mars (04.08.2007)
Budoucnost výzkumu sluneční soustavy kosmickými sondami V - Aktuální stav k lednu 2007 (27.01.2007)
Kosmonautika XX - Venus Express u cíle (18.06.2006)
První snímky Marsu ze sondy MRO (30.03.2006)
Kosmonautika XIX – Deset let SOHO (27.12.2005)
Budoucnost výzkumu sluneční soustavy kosmickými sondami IV - Asteroidy, Jupiter, Kuiperův pás a ještě dál (12.12.2005)
Budoucnost výzkumu sluneční soustavy kosmickými sondami III - Mars (18.08.2005)
Marťanská vozítka budou jezdit ještě dlouho (27.06.2005)
Budoucnost výzkumu sluneční soustavy kosmickými sondami I - Měsíc (25.03.2005)
Pusťte Mars k vodě! (27.12.2004)
Cestovatel na pokraji Vesmíru (20.08.2004)
Kosmonautika XVII - Cíl mise: Merkur (09.08.2004)
Sonda Cassini a pán prstenců (14.06.2004)
Dvanáct kol na Marsu (24.02.2004)
Duch na Marsu (16.01.2004)
Mars Express u cíle (27.12.2003)
Konec sondy Galileo (02.10.2003)
Konečně i k Plutu (05.07.2003)
Marsochody na pochodu (20.06.2003)
Kosmonautika XIII - Mars Express na cestě (19.06.2003)
S atomovým reaktorem k Jupiteru (09.05.2003)
Sonda Pioneer 10 poslala k Zemi svůj poslední signál (02.03.2003)
| Autor: Martin Zapletal | Vydáno dne 16. 08. 2005 | 5989 přečtení | Vytisknout článek