Hvězdárna Vsetín logo Muzea regionu Valašsko logo Zlínského kraje
Od 13. 3. 2020 je hvězdárna pro veřejnost UZAVŘENA !
Astronomie

Komety XXXV - aneb "Kometa roku - 73P"

Ve světě pozorovatelů komet existují dva typy událostí – ty nepředvídatelné, a takové, které jsou naopak očekávány dlouho dopředu. Nepředvídatelný je například objev nové vlasatice, která zazáří na nebi a opět se na tisíce let ztratí v chladných hlubinách vnější sluneční soustavy. Jiné komety se však ke Slunci vracejí s poměrně krátkou periodou několika let a jejich "znovunalezení" lze spolehlivě předpovědět, a tedy očekávat. Každý průchod přísluním však není pro danou kometu stejně významný. Pokud nastanou nějaké "neobvyklé okolnosti", stane se z očekávaného návratu událost, o které se v astronomickém světě mluví dlouho dopředu. A to je přesně případ komety 73P/Schwassmann-Wachmann.

Obr. 1: Dvojice snímků komety 73P. Fotografie byly pořízeny 17. (nahoře) a 23. (dole) října 1995 na The Puckett Observatory. Záběry byly získány CCD kamerou AP7 a dalekohledem o průměru objektivu 30 cm.

Foto: Tim Puckett [5]
Obr. 2: Grafy vývoje jasnosti komety 73P v jednotlivých návratech ke Slunci. Na oranžové křivce je patrný výrazný růst jasnosti před průchodem přísluním v roce 1995 (viz text) a následný neobvyklý tvar světelné křivky v porovnání s ostatními. Na ose x je vynesen čas ve dnech před a po průchodu periheliem. Svislá čára v bodě 0 označuje přísluní. [7]
Obr. 3: Snímek rozděleného jádra komety 73P pořízený 27. prosince 1995 dalekohledem SPACEWATCH se zrcadlem o průměru 91 cm.

FOTO: Jim V. Scotti [6]
Obr. 4: Snímek složky C komety 73P pořízený 28. února 2006 na Hvězdárně Vsetín kamerou SBIG ST-7 a objektivem MTO 8/500 mm. Délka expozice 1140 s.

FOTO: Jiří SRBA
Periodickou kometu, která dnes nese označení 73P, objevili dva němečtí astronomové Arnold Schwassmann a Arno Arthur Wachmann již 2. května 1930. Oba tehdy pracovali na observatoři Hamburk–Bergedorf v Německu. Novou vlasatici nalezli na fotografických deskách exponovaných v rámci projektu sledování planetek. Byla velmi difúzní s jasností kolem +9,5 mag a stala se třetí periodickou kometou, kterou společně objevili. Po průchodu přísluním dostala označení 1930 IV Schwassmann–Wachmann 3.

Během tohoto návratu dosáhla maximální jasnosti v rozmezí +6 mag až +7 mag a dne 31. května 1930 proletěla pouhých 0,0616 AU od Země, což je jen cca 240 krát dál, než obíhá Měsíc. Naposledy byla pozorována 24. srpna téhož roku. Z provedených měření bylo poměrně záhy patrné, že kometa obíhá kolem Slunce s krátkou periodou asi 5,4 roku.

Bylo také jasné, že je ve skutečnosti velmi slabým objektem, který byl objeven jen díky blízkému setkání se Zemí. Nepříznivé geometrické podmínky dalších předpovězených návratů totiž vedly k tomu, že vlasatice byla na dlouho ztracena. Šanci na její opětovné nalezení navíc snížily dva těsné průchody kolem Jupiteru, ke kterým došlo v letech 1953 a 1965. Kometa se přiblížila k obří planetě na 0,9 AU a 0,25 AU, což mírně pozměnilo její trajektorii.

V sedmdesátých letech 20. století se Beljajev a Šaporev pokusili o nový výpočet dráhy ztracené komety 1930 IV a ukázali, že v roce 1979 by mohly nastat vhodné podmínky pro její znovuobjevení, dokonce nejlepší od roku 1930. A opravdu. Dne 13. srpna 1979 nalezli J. Johnston a M. Buhagiar pracující na observatoři v australském Perthu novou kometu, která jevila pohyb rychlostí a směrem, které byly předpovězeny pro ztracenou P/Schwassmann–Wachmann 3. Okamžik průchodu přísluním se sice od předpovězeného lišil o plných 34 dní, ale "byla to teda vona".

Při příštím návratu v polovině 80. let se ji opět nalézt nepodařilo, vzhledem k nepříznivým geometrickým podmínkám. Od roku 1990, kdy nastal dosud nejpříznivější návrat, je však pozorována pravidelně a přináší jedno překvapení za druhým. Všechno začalo v roce 1995. Kometa byla ještě v srpnu toho roku podle očekávání slabým objektem, její jasnost se pohybovala kolem +13 mag. Počátkem září, v době, kdy byla obtížně pozorovatelná vizuálně díky nízké elongaci, byl radioteleskopicky detekován značný nárůst emise iontů OH, který pokračoval celých 14 dní. Když se konečně podařilo kometu spatřit vizuálně, byla 100 krát jasnější než v srpnu, měla asi +8,3 mag. Na této hodnotě setrvala až do počátku října, kdy jiní pozorovatelé oznámili další vzrůst jasnosti na asi +6 mag. Kometa byla v té době nápadným objektem i v menších dalekohledech, a to přesto, že se stále nacházela nízko nad obzorem a byla sledovatelná jen za soumraku. Když už se v polovině října zdálo, že 73P konečně slábne, došlo k dalšímu "outburstu" a kometa se vrátila na hodnotu jasnosti kolem +6,3 mag, jako by odmítala zeslábnout. Přestože se vzdalovala od Země i od Slunce, byla pozorovatelná jako objekt +8,5 mag ještě v polovině prosince.

"Nestandardní" chování a chaotický vývoj jasnosti komety většinou signalizuje, že s jejím jádrem není něco v pořádku. Proto ani příliš nepřekvapilo, když se v průběhu prosince 1995 začala objevovat hlášení o pozorování tří až pěti oddělených jader komety 73P. Vlasatice se však postupně stala velmi difúzním objektem a počátkem roku 1996 rychle zeslábla.

S velkým napětím tak byl očekáván příští návrat, který připadl na rok 2001. Nebylo totiž jisté, zda kometa nezanikla úplně. Prošla však periheliem 27. ledna. Přestože podmínky pro její sledování byly velmi špatné, byly nalezeny tři složky původního jádra označené v roce 1995 písmeny B, C a E. Hlavní komponenta C byla velmi aktivní a dokonce jasnější než se očekávalo  [1].

V letošním roce 2006 projde kometa 73P/Schwassmann-Wachmann periheliem opět. Stane se tak 7. června. Hlavní složka C byla při tomto návratu znovuobjevena poměrně brzy, již 22. října 2005 ji nalezl C. W. Hergenrother jako velmi slabý objekt s jasností +19 mag, malou komou o průměru 6" a krátkým ohonem o délce 8". Dne 6. ledna 2006 byl nalezen další fragment, pravděpodobně se jedná o již známou komponentu B. Třetím kouskem původního jádra komety 73P, který byl objeven, je jadérko označené G [2]. Bylo zaznamenáno koncem února, a je pravděpodobně totožné se složkou E, sledovanou již při minulém návratu. Navíc byla počátkem března 2006 zpozorována čtveřice dalších miniaturních kousků podél spojnice jader B-G a zdá se, že to není zdaleka vše. Kometa 73P/Schwassmann-Wachmann se rychle rozpadá [3]. Všechny fragmenty prolétnou v roce 2006 poměrně blízko Země a stane se tak v polovině května.

Na tomto místě si dovolím malou odbočku, která se vztahuje k těsným setkáním kometárních jader se Zemí. Organizace MPC (Minor Planet Center) udává ve svých materiálech 20 dobře zdokumentovaných přiblížení vlasatic k planetě Zemi na vzdálenost menší než 0,102 AU. Objevový návrat komety 73P zde figuruje na 9. místě (0,062 AU) a ten současný s touto tabulkou také mírně zamíchá. Hlavní složka C projde 13. května 2006 ve vzdálenosti 0,079 AU od Země, komponenta B jí bude následovat o den později, když proletí asi 0,067 AU od nás a vše zakončí jadérko G dne 17. května přiblížením na 0,065 AU [4].

S těsným setkáním komety se Zemí také souvisí možný výskyt spršky meteorů. Rojem, který je vývojově svázán s kometou 73P jsou t Herkulidy, které byly objeveny spolu s ní v roce 1930. Svou velmi nízkou aktivitu projevují mezi 19. květnem a 19. červnem, přičemž maximum připadá na 9. června. Výrazný nárůst aktivity však není očekáván.

Pokud jde o výslednou jasnost komety 73P/Schwassmann-Wachmann při tomto návratu, můžeme jen tipovat. Odhady nejvyšší jasnosti komponenty C se pohybují v rozmezí +4 mag až +7 mag. Složka B bude v maximu patrně o 2 magnitudy slabší, G o další dvě. Vzhledem k velmi těsnému průletu kolem Země lze také jen stěží odhadnout, jak bude kometa na obloze vypadat. O její pozorovatelnosti si povíme více v průběhu dubna, kdy již bude složka C pozorovatelná malými dalekohledy.

[1] Kronk; G. W.; Cometography – Comet 73P. Dostupné z: http://cometography.com/pcomets/073p.html.
[2] Mayer; M.; 73P-G [comets-ml]. Dostupné z: http://www.yahoogroups.com/group/comets-ml.
[3] Hönig; S.; Further fragments of 73P [comets-ml]. Dostupné z: http://www.yahoogroups.com/group/comets-ml.
[4] Closest Approaches to the Earth by Comets; MPC. Dostupné z: http://cfa-www.harvard.edu/iau/lists/ClosestComets.html.
[5] The Puckett Observatory Cometwatch Program. Dostupné z: http://www.cometwatch.com/.
[6] SPACEWATCH Comet Pictures. Dostupné z: http://spacewatch.lpl.arizona.edu/pics.html.
[7] Yoshida; S.; 73P/Schwassmann-Wachmann Profile. Dostupné z: http://www.aerith.net/comet/catalog/0073P/2006.html.

Související články:
Komety XXXVII aneb „Deset let komety století“ (29.05.2007)
Komety XXXVI aneb „Ohlédnutí za C/2006 P1 (McNaught)“ (23.02.2007)
Komety XXXIV aneb "Jasná C/2006 A1 (Pojmanski)" (20.02.2006)
Komety XXXIII aneb "Ziggy Stardust se vrací" (04.02.2006)
Komety XXXII aneb "Článek nejen pro pamětníky" (10.10.2005)
Komety XXXI aneb "Deep Impact po impaktu" (04.07.2005)
Komety XXX aneb "Opět drtivý dopad" (06.05.2005)
Komety XXIX aneb "Zajímavá tělesa na jaře 2005" (10.03.2005)
Komety XXVIII aneb "Drtivý dopad" (10.01.2005)
Komety XXVII aneb "Vánoční a Novoroční kometa – C/2004 Q2 (Machholz)" (09.12.2004)
Komety XXVI aneb "Horké novinky pro říjen – prosinec 2004" (08.10.2004)
Komety XXV aneb "Červenec – září 2004" (08.07.2004)
Komety XXIV aneb "Čekání na C/2001 Q4 (NEAT)" (07.04.2004)
Komety XXIII aneb "Na kometě" (17.02.2004)
Komety XXII aneb "Klid po prachové bouři" (06.01.2004)
Komety XXI aneb "Ziggy Stardust" (16.12.2003)
Komety XX aneb "V prosinci..." (05.12.2003)
Komety XIX aneb „Encke - 2 of 156“ (05.09.2003)
Komety XVIII aneb "Bezhlaví jezdci" (05.07.2003)
Komety XVII aneb "Byl pozdní večer..." (15.05.2003)
Komety XVI aneb "Rosettská deska" (05.04.2003)
Komety XV aneb "C/2002 Y1 Juels - Holvorcem" (14.02.2003)
Komety XIV aneb "V1 NEAT" (14.02.2003)
Komety XIII aneb "Jak na Nový rok, …" (04.01.2003)
Komety XII aneb "Sprchujete se rádi?" (04.10.2002)
Komety XI aneb "CONTOUR on tour" (04.09.2002)
Komety X (speciál) aneb Tak náhodný objev, jak jen může být (15.08.2002)
Komety X aneb Letní novinky a překvapení (14.08.2002)
Komety IX aneb "I am falling into pieces" (17.07.2002)
Komety VIII aneb "Zavřete oči, odcházím" (03.07.2002)
Komety VII aneb "Volba mé miss" (03.04.2002)
Komety VI aneb Nová královna se slavnou minulostí (03.03.2002)
Komety V aneb Balíček jarních překvapení (01.02.2002)
Komety IV aneb Jasnější komety pouze v "síti sítí" (03.01.2002)
Komety III aneb "Velká Vánoční kometa" C/2001 WM1 (LINEAR) (01.11.2001)
Komety II aneb historický návrat 19P/Borrelly (01.10.2001)
Komety I aneb dva měsíce ve znamení C/2001 A2 (LINEAR) (01.09.2001)
| Autor: Jiří Srba | Vydáno dne 10. 03. 2006 | 4740 přečtení | Vytisknout článek