Hvězdárna Vsetín logo Muzea regionu Valašsko logo Zlínského kraje
Astronomie

Komety XVIII aneb "Bezhlaví jezdci"

Stejně jako loni, je letní nebe v polovině července na komety nebývale chudé. Navíc se zdá, že se situace v dohledné době výrazně nezlepší. Všechna tělesa pozorovatelná ze severní polokoule mají buď velmi nepříznivé podmínky viditelnosti a nebo jsou příliš slabá pro vizuální sledování (v tom nejhorším případě platí obě varianty najednou).

com_arr
Obr. 1: Série fotografií, které byly pořízeny kosmickou sluneční observatoří SOHO. První snímek zaznamenává vstup jedné z komet do sluneční atmosféry. Následující trojice pak dokumentuje pohyb "prachové struktury" po dráze komet (označeno šipkami). [1]
A tak jsou v současnosti, zcela nečekaně, nejjasnějšími kometami na obloze periodické 65P/Gunn a 116P/Wild 4. Jejich jasnost na hranici +12 mag sice není nijak oslnivá, ale při použití středně velkého dalekohledu by obě měly být v dosahu. Daleko větším problémem při pozorování je jejich nízká deklinace (-33° respektive -21°) a poloha těsně nad jižním obzorem. 65P se nachází v souhvězdí Střelce a je viditelná po celou noc, zatímco 116P můžete nalézt v první polovině noci ve Vahách. Pokud vyrážíte na dovolenou někam na jih, nezapomeňte s sebou vzít dalekohled, tam jsou pozorovací podmínky zmíněných komet mnohem lepší.

Obě komety mají maximum jasnosti již za sebou. 116P/Wild 4 prošla přísluním 21. ledna 2003 a nejvyšší jasnosti kolem +11,5 mag dosáhla v průběhu května. Se zvětšující se vzdáleností od Slunce bude v příštích týdnech výrazně slábnout. 65P/Gunn, která prošla periheliem 11. května tohoto roku, byla nejsnáze pozorovatelná v červnu s jasností kolem +11 mag. V průběhu července by její jasnost měla klesat jen velmi zvolna.

Kometa C/2002 O7 (LINEAR) ani zdaleka nesplnila původní předpoklady. Podle nich měla být již počátkem července jasnější +10 mag, nestalo se. Současná jasnost O7 (LINEAR) se pohybuje kolem +11 mag a její pozorování začíná být velmi obtížné. Kometa se totiž nachází v jarním souhvězdí Lva a to se pomalu ztrácí ve večerním soumraku. Navíc se rychle pohybuje směrem k jihu, takže zhruba od konce července bude od nás zcela nepozorovatelná. Týká se jí tedy stejná poznámka jako předchozí dvojice - chcete-li ji ještě spatřit, vyrazte na jih.

Z ostatních těles žádné předběžně nedosáhne takové jasnosti, aby bylo v průběhu prázdnin viditelné menšími dalekohledy. Zajímavá je další z periodických komet - 53P/Van Biesbroeck, která je v současnosti o magnitudu jasnější než se čekalo (dosahuje hodnoty jasnosti +13 mag). V průběhu srpna by to navíc mohlo být ještě o něco lepší, neboť 53P projde periheliem teprve 9. října 2003. Za zmínku stojí také nová kometa C/2003 K4 (LINEAR), která byla objevena jako planetkový objekt 28. května přehlídkovým systémem LINEAR. Jeho kometární povahu potvrdilo několik pozorovatelů hned v následujících dnech. C/2003 K4 (LINEAR) je v současnosti slabší +15 mag, ale v průběhu příštího roku by měla být sledovatelná triedry nebo dokonce pouhým okem - necháme se překvapit. O všem podstatném vás budu jako vždy informovat.

Na závěr mám pro vás jednu zajímavost. Dne 24. května zaznamenala kosmická sluneční observatoř SOHO dvojici komet vstupujících v těsném sledu do sluneční atmosféry. Obě tělesa patřila do Kreutzovy skupiny komet a pohybovala se po velmi podobných drahách. Vzdálenost jejich perihelia odpovídala hodnotě asi 0,1 slunečního poloměru nad povrchem Slunce (cca 0,0005 AU) a předpokládalo se tedy, že komety úplně zaniknou a rozptýlí se hluboko v koroně, stejně jako většina jim podobných.

Pomineme-li fakt, že dvojice těles na stejné dráze je poměrně neobvyklým jevem, projevila tato "dvojčata" ještě jinou zvláštnost. Po předpokládaném průchodu přísluním byla 27. května v místech očekávané polohy komet nalezena prachová struktura, pohybující se směrem od Slunce a připomínající samostatný kometární ohon. Podobný jev byl naposledy sledován v roce 1998 a jedná se teprve o třetí zaznamenanou "bezhlavou vlasatici" z celkového počtu 600 komet pozorovaných observatoří SOHO.

Celou událost lze vysvětlit tak, že poté co z malého jádra unikla většina těkavých látek i vody (což je za extrémních podmínek hluboko v koroně pravděpodobné), jsou přerušeny procesy vedoucí k tvorbě komy. Postupně zmizí centrální kondenzace a samotné jádro (pokud nějaké zbylo) je pro své malé rozměry nepozorovatelné. Zaznamenaná struktura pak odpovídá více-méně tomu, co známe jako prachový ohon. Jeho tvorba je v tak těsné blízkosti Slunce pro kometu doslova brutálním procesem a je dost možné, že oblak představuje většinu materiálu, původně vázaného v jádře.

Studie tohoto prachového oblaku by mohly pomoci nalézt odpověď na jednu z podstatných otázek fyziky komet, a to osvětlit rozdělení velikosti částic vázaných v jádře. Podle Dr. D. Bieseckera, pracujícího pro NOAA Space Environment Center - Boulder, Colorado, může vysoká soudržnost ohonu znamenat, že je z větší části tvořen zrnky prachu o stejné velikosti. Na přesný závěr je však ještě brzy. Nicméně se zdá, že třetím pozorováním byla potvrzena existence skupiny těles, která z dosud neznámých důvodů mají schopnost na krátkou dobu vytvořit samostatně existující prachový ohon.


Související články:
Komety XXXVII aneb „Deset let komety století“ (29.05.2007)
Komety XXXVI aneb „Ohlédnutí za C/2006 P1 (McNaught)“ (23.02.2007)
Komety XXXV - aneb "Kometa roku - 73P" (10.03.2006)
Komety XXXIV aneb "Jasná C/2006 A1 (Pojmanski)" (20.02.2006)
Komety XXXIII aneb "Ziggy Stardust se vrací" (04.02.2006)
Komety XXXII aneb "Článek nejen pro pamětníky" (10.10.2005)
Komety XXXI aneb "Deep Impact po impaktu" (04.07.2005)
Komety XXX aneb "Opět drtivý dopad" (06.05.2005)
Komety XXIX aneb "Zajímavá tělesa na jaře 2005" (10.03.2005)
Komety XXVIII aneb "Drtivý dopad" (10.01.2005)
Komety XXVII aneb "Vánoční a Novoroční kometa – C/2004 Q2 (Machholz)" (09.12.2004)
Komety XXVI aneb "Horké novinky pro říjen – prosinec 2004" (08.10.2004)
Komety XXV aneb "Červenec – září 2004" (08.07.2004)
Komety XXIV aneb "Čekání na C/2001 Q4 (NEAT)" (07.04.2004)
Komety XXIII aneb "Na kometě" (17.02.2004)
Komety XXII aneb "Klid po prachové bouři" (06.01.2004)
Komety XXI aneb "Ziggy Stardust" (16.12.2003)
Komety XX aneb "V prosinci..." (05.12.2003)
Komety XIX aneb „Encke - 2 of 156“ (05.09.2003)
Komety XVII aneb "Byl pozdní večer..." (15.05.2003)
Komety XVI aneb "Rosettská deska" (05.04.2003)
Komety XV aneb "C/2002 Y1 Juels - Holvorcem" (14.02.2003)
Komety XIV aneb "V1 NEAT" (14.02.2003)
Komety XIII aneb "Jak na Nový rok, …" (04.01.2003)
Komety XII aneb "Sprchujete se rádi?" (04.10.2002)
Komety XI aneb "CONTOUR on tour" (04.09.2002)
Komety X (speciál) aneb Tak náhodný objev, jak jen může být (15.08.2002)
Komety X aneb Letní novinky a překvapení (14.08.2002)
Komety IX aneb "I am falling into pieces" (17.07.2002)
Komety VIII aneb "Zavřete oči, odcházím" (03.07.2002)
Komety VII aneb "Volba mé miss" (03.04.2002)
Komety VI aneb Nová královna se slavnou minulostí (03.03.2002)
Komety V aneb Balíček jarních překvapení (01.02.2002)
Komety IV aneb Jasnější komety pouze v "síti sítí" (03.01.2002)
Komety III aneb "Velká Vánoční kometa" C/2001 WM1 (LINEAR) (01.11.2001)
Komety II aneb historický návrat 19P/Borrelly (01.10.2001)
Komety I aneb dva měsíce ve znamení C/2001 A2 (LINEAR) (01.09.2001)
| Autor: Jiří Srba | Vydáno dne 05. 07. 2003 | 3695 přečtení | Vytisknout článek