CCD fotometrie komet na Hvězdárně Vsetín v roce 2006

V roce 2006 pokračoval na Hvězdárně Vsetín projekt CCD fotometrie komet, který byl zahájen v roce 2003. Na pozorování komet se aktivně podílí dva pozorovatelé – Emil Březina a Jiří Srba. Během uplynulého roku došlo k významné změně. V průběhu dubna 2006 byl původní primární přístroj používaný k fotometrii od roku 2003 – teleobjektiv MTO 8/500 mm – nahrazen newtonovým dalekohledem o průměru zrcadla 150 mm a světelností 1:8. Dalekohled vlastní výroby původně umístěný na dobsonově montáži byl modifikován pro práci s CCD kamerou a upevněn na montáž v kopuli vsetínské hvězdárny, kde je umístěn natrvalo.

Obr. 1: Newton BlackPearl 150/1200 na montáži hlavního dalekohledu vsetínské hvězdárny.

Obr. 2: Graf zachycuje statistiku CCD fotometrie komet na Hvězdárně Vsetín za rok 2006. Uveden je počet pozorovacích nocí, sledovaných těles a počet měření v základní i doplňkových aperturách pro jednotlivé měsíce roku.

Obr. 3: Snímek komety 174P/Echeclus pořízený 11. ledna 2006 na Hvězdárně Vsetín přes MTO 8/500 mm kamerou SBIG ST-7.

Obr. 4: Snímek komety 73P (komponenty B) pořízený 11. května 2006 na Hvězdárně Vsetín přes dalekohled Newton BlackPearl 150/1200 kamerou SBIG ST-7.

Obr. 5: Snímek komety C/2006 M4 (SWAN) pořízený 25. října 2006 na Hvězdárně Vsetín přes dalekohled Newton BlackPearl 150/1200 kamerou SBIG ST-7.

Obr. 6: Snímek komety 29P/Schwassmann-Wachmann pořízený 16. října 2006 na Hvězdárně Vsetín přes dalekohled Newton BlackPearl kamerou SBIG ST-7.

Obr. 7: Snímek komety 4P/Faye pořízený 10. října 2006 na Hvězdárně Vsetín přes dalekohled Newton BlackPearl kamerou SBIG ST-7.

Od konstruktérů obdržel teleskop oficiální označení Newton BlackPearl 150/1200 (vychází z jeho tmavé povrchové úpravy). Během roku však byly k fotometrii experimentálně použity také jiné přístroje (objektivy Pentacon 1.8/50 mm, Jupiter 4/200 mm, Orestegor 4/300 mm). Ke snímání je stále využívána CCD kamera SBIG ST-7. S instalováním nového dalekohledu byl také pořízen nový fotometrický filtr (obor R), který by měl přispět ke zpřesnění naměřených výsledků (teprve za použití tohoto filtru je přesně dodržen princip používané metody).

V roce 2006 bylo fotografováno celkem v průběhu 36 nocí, což je méně oproti roku 2005. Průměrně bylo každý měsíc pozorováno ve 3 nocích (nejvíce 8 nocí v červenci, nejméně 0 v prosinci). Rozdíl je dán jednak přechodem na nový přístroj, kdy během jara bylo uskutečněno několik testovacích nocí. Teleskop bylo třeba několikrát přejustovat. Další propad nastal díky deštivému počasí v srpnu, ten se však podařilo nahradit v průběhu září a října. Podstatné byly také jiné aktivity pozorovatelů :-). Do dubna 2006 bylo pozorováno se starým systémem CCD + MTO, celkem bylo tímto způsobem napozorováno 10 nocí (poslední 8. dubna 2006). Po tomto datu byla pro účely CCD fotometrie pravidelně používána již jen nová sestava CCD (R filtr) + Newton BlackPearl.

V průběhu roku 2006 bylo sledováno celkem 25 různých těles, z toho bylo 16 komet krátkoperiodických (4 sledované komponenty komety 73P jsou brány jako jeden objekt) a 9 dlouhoperiodických. Celkem 13 z uvedených 25 komet se nepodařilo v roce 2006 zachytit kvůli nízké jasnosti. Nejsledovanějšími kometami byly: 177P/Barnard – (16/93 – měření v základní apertuře/měření celkem), 73P/Schwassmann-Wachmann (jádra B, C, G, R) – (20/90), 29P/Schwassmann-Wachmann – (17/87), 4P/Faye – (16/89). Celková doba provedených expozic jednotlivých komet přesáhla 38 hodin. Na skládaných snímcích s expozičními časy od 120 s do 1200 s bylo provedeno 639 měření jasnosti, z toho 173 v základní apertuře (nejčastěji 0,5' – MTO a  0,2' – Newton), zbytek v aperturách doplňkových (až po 18' respektive 10'). Celkem 48 měření bylo negativních. Zpracovaná data jsou zasílána do International Comet Quarterly (ICQ) pro publikaci v cirkulářích. Od podzimu 2006 jsou tato data dostupná také na internetu přímo na stránkách ICQ . Získané fotografie slouží rovněž k prezentaci činnosti Hvězdárny Vsetín. Výsledky a zajímavosti související s projektem jsou uváděny na stránkách hvězdárny.

V roce 2006 se na Vsetíně podařilo pozorovat celou řadu zajímavých událostí ve světě komet. První zajímavostí roku 2006 bylo bezpochyby vzplanutí objektu, který do té doby nesl planetkové označení 60 558 Echeclus (2000 EC98). Toto těleso jinak patřící mezi takzvané kentaury, poměrně velké objekty na pomezí planetek a komet, které se pohybují sluneční soustavou mezi drahami Saturnu a Uranu, projevilo kometární aktivitu nečekaně již v prosinci roku 2005. Aktivita byla tak výrazná, že těleso, které mezitím dostalo definitivní kometární označení 174P/Echeclus, bylo během ledna pozorovatelné velkými dalekohledy i vizuálně. Přestože se tou dobou nacházelo ve vzdálenosti téměř 13 AU od Země, bylo možné jej pozorovat i naším systémem, tehdy ještě přes teleobjektiv MTO 8/500 mm. Těleso jsme během ledna sledovali dvakrát, přičemž se jeho jasnost pohybovala kolem +14 mag. Pozorovatelná koma měla podle našich měření průměr až 1,5' což odpovídá fyzickému průměru až 800 000 km. Jedná se o dosud nejvzdálenější objekt kometárního typu pozorovaný ze Vsetína. Náhlé vzplanutí kentaura vyvolalo vlnu spekulací o tom, co může vést k tak rychlému nastartování kometární aktivity v tak velké vzdálenosti od Slunce. Jednoznačně se tuto kauzu uzavřít nepodařilo, ale na snímcích některých velkých dalekohledů se v průběhu února 2006 objevila sekundární kondenzace, což by mohlo ukazovat na možnou srážku dvou objektů.

Další významnou událostí bylo pozorování historického průletu komety 73P/Schwassmann-Wachmann v blízkosti Země na počátku května 2006. Dne 13. května se hlavní jádro komplexu nacházelo ve vzdálenosti pouhých 0,065 AU od Země, čímž se umístilo na 11. místě tabulky nejtěsnějších setkání Země s kometami. To však není to nejzajímavější. Už v průběhu ledna bylo jasné, že kometa bude složena minimálně ze tří úlomků. Nakonec však bylo v závislosti na přístroji a podmínkách sledováno několik desítek fragmentů, jejichž životnost se počítala v hodinách, maximálně ve dnech. Na hvězdárně Vsetín jsme úspěšně pozorovali tři nejjasnější úlomky označené B, C a G, pokoušeli jsme se také o sledování jádra R. Pro účely fotometrie jsme komplex komety 73P sledovali od ledna do května. Velkým překvapením byla jasnost komety. Hlavní komponenta C dosáhla jasnosti kolem +6 mag, jádro B po vzplanutí bylo nakonec ještě jasnější (asi +5 mag) a pozorovatelné i ze Vsetína pouhým okem, v dosahu větších dalekohledů bylo ještě jadérko G a krátkodobě několik dalších úlomků.

Během roku 2006 dosáhly viditelnosti pouhým okem ještě další dvě komety, C/2006 A1 (Pojmanski) a C/2006 M4 (SWAN). Prvně jmenovaná byla ze severní polokoule pozorovatelná jen obtížně především v průběhu března a navíc v době, kdy již její jasnost klesala. Proto jsme ji fotometricky pozitivně sledovali pouze 20. března, zato ale několika přístroji. Druhá vlasatice byla ozdobou podzimní oblohy, když po zjasnění 25. října 2006 dosáhla jasnosti až +4 mag. Podařilo se nám ji zaznamenat právě v maximální fázi světelné křivky, kdy byla pohodlně pozorovatelná pouhým okem. Z tohoto období pochází také uvedený obrázek (obr. 4), který vznikl kombinací jednoho snímku s různým nastavením jasu a kontrastu, aby vynikly struktury ohonu i centrální kondenzace kolem jádra.

Velkou pozornost jsme opět věnovali sledování vývoje jasnosti krátkoperiodické komety 29P/Schwassmann-Wachmann, která je velice zajímavým tělesem. Neperiodicky mění svou jasnost spíše v závislosti na sluneční činnosti než na poloze na vlastní téměř kruhové dráze. Navíc je pozorovatelná každý rok po dobu několika měsíců. I letos se nám za „naši péči“ odměnila, když jsme 16. října zaznamenali její zjasnění a sledovali rannou fázi outburstu s typickými znaky, jako jsou ostrá centrální kondenzace, velká vnější koma a celková jasnost kolem +12 mag.

Velmi pěknou vlasaticí letošního podzimu byla také 4P/Faye, které jsme věnovali značnou pozornost, jelikož v maximu dosáhla jasnosti +9 mag, což je dost na pozorování malými dalekohledy. Pro nás si připravila velice zajímavou podívanou na 10. října, když se na obloze nacházela poblíž jasné hvězdy +9 mag a galaxie nesoucí označení NGC 821.

Věříme, že projekt CCD fotometrie komet bude na Hvězdárně Vsetín pokračovat také v následujících letech. Naším cílem je získat v horizontu dvou let nový teleskop o průměru objektivu kolem 30 cm, který by kromě pozorování objektů noční oblohy pro potřeby vsetínské veřejnosti byl využíván také k „odborné činnosti“ - například fotometrii komet, ale nejen k ní. Rýsují se také nové možnosti spolupráce na bázi sledování zákrytů hvězd planetkami, která by bezpochyby přinesla zajímavé výsledky.