Hvězdárna Vsetín logo Muzea regionu Valašsko logo Zlínského kraje
Na základě opatření vlády proti šíření koronaviru je od pátku 18. 12. 2020 do odvolání Hvězdárna Vsetín UZAVŘENA !
Akce hvězdárny

Astronomické léto 2004 na hvězdárně

I když nás v létě nečekají takové astronomické lahůdky, jakými byly květnové úplné zatmění Měsíce anebo přechod Venuše přes sluneční disk na začátku června, na obloze se neustále něco děje a především noční nebe poseté stovkami hvězd často připravuje svým obdivovatelům různá milá překvapení v podobě zajímavých vesmírných objektů. Některé z nich lze spatřit pomocí dalekohledů při návštěvě prázdninových pozorování na vsetínské hvězdárně.

Na Slunce a sluneční skvrny se můžete přijít podívat každý pracovní den od 9:00 do 15:00 hodin. Večerní astronomická pozorování pro veřejnost se na hvězdárně konají za jasné a bezmračné oblohy vždy v pátek. V červenci obvykle probíhají od 22:00 do 23:30 hodin, v srpnu od 21:00 do 23:00 hodin a v září již od 20:30 do 22:30 hodin. Vstupné je pro dospělé 10,- Kč, pro děti a mládež 5,- Kč.

Tělesem, na které velmi často míří dalekohledy při večerních pozorováních, je Měsíc. Nejlépe bývá pozorovatelný několik dní před a po první čtvrti. V létě to bude vždy v závěru jednotlivých kalendářních měsíců. V

Z jasných planet sluneční soustavy bude večer viditelný jen Jupiter, a to pouze do poloviny července. Poté nastane přibližně půlroční období, kdy se na večerní obloze nebude nacházet žádná pouhým okem pozorovatelná planeta!

Do začátku září bude u nás i v menších dalekohledech (např. v triedrech) pozorovatelná kometa C/2003 K4 (LINEAR). Byla objevena 28. května 2003 pomocí 1,0-metrového teleskopu typu Cassegrain vyhledávacího systému LINEAR (Lincoln Near Earth Asteroid Research) nacházejícího se na základně White Sands v Socorro v americkém státě New Mexico [2]. Jelikož se kometa teprve přibližuje ke Slunci, bude ještě nadále zjasňovat. Maximální jasnosti by měla dosáhnout až na podzim při průchodu přísluním.

Nejjasnějšími hvězdami letní a zároveň i celé severní hvězdné oblohy jsou modrobíle zářící Vega a oranžový Arcturus, který je ve skutečnosti obří hvězdou s průměrem 28 krát větším než má Slunce. Vega vytváří spolu s dalšími jasnými hvězdami Altairem a Denebem tzv. Letní trojúhelník – nápadný asterismus, jež slouží k lepší orientaci na obloze.

Z vícenásobných hvězdných systémů budou v létě po-zorovatelné například dvojhvězdy Albireo, Mizar, γ Delphini, Acrab a od srpna i Alamak, dále čtyřhvězda ε Lyrae, otevřená hvězdokupa M 11 v souhvězdí Štítu anebo kulové hvězdokupy M 13 v Herkulovi a M 15 v Pegasovi.

Z nehvězdných objektů návštěvníkům obvykle ukazujeme difúzní mlhovinu M 8 – Lagunu v souhvězdí Střelce a planetární mlhoviny M 27 – Dumbbell v Lištičce či M 57 – Prstencovou v Lyře. A v srpnu se pak do programu večerních pozorování opět po půlroce vrátí i spirální galaxie M 31 nacházející se v souhvězdí Andromedy.

Na závěr ještě několik informací o meteorech. Na přelomu července a srpna mají každoročně zvýšenou aktivitu Aquaridy, komplex čtyř meteorických rojů s velmi podobnými drahami ve sluneční soustavě, a ve čtvrtek 12. srpna nastane maximum nejznámějšího meteorického roje Perseid.

K pozorování „padajících hvězd“, jak se meteorům také lidově říká, není potřeba navštěvovat žádnou hvězdárnu. Stačí si najít neosvětlené místo s dobrým výhledem na oblohu a mít trochu trpělivosti a štěstí. Je velmi pravděpodobné, že vám během několika minut nějaký meteor nad hlavou přeletí a v době maxima Perseid jich může být i několik desítek za hodinu!

[1] Hvězdářská ročenka 2004.
[2] The LINEAR project. Dostupné z: http://www.ll.mit.edu/LINEAR.

| Autor: Pavel Svozil | Vydáno dne 07. 07. 2004 | 2153 přečtení | Vytisknout článek