Na Marsu bylo nalezeno zamrzlé moře

Evropské sondě Mars Express se podařilo nalézt důkazy o tom, že v teplejších místech Marsova povrchu poblíž rovníku planety se nachází zamrzlé moře. Jelikož teploty v rovníkové oblasti mohou v průběhu léta vystoupit až na hodnoty kolem bodu mrazu, může být právě objevená vodní plocha jedním z nejvážnějších kandidátů na nositele mimozemského života ve sluneční soustavě. Moře má rozlohu 800 x 900 km a jeho hloubka dosahuje 45 m. Nedávná pozorování provedená sondou Mars Express, která odhalila přítomnost metanu v atmosféře planety, přidávají objevu zamrzlého moře na důležitosti, neboť tyto poznatky společně zvyšují pravděpodobnost výskytu mikrobiálního života pod povrchem planety, která je jinak vyprahlá a neustále spalována smrtícím zářením z vesmíru.

Obr. 1: Snímek zamrzlé hladiny objeveného moře. Na povrchu je možno spatřit rozlámanou ledovou krustu. [1]

Objev zamrzlého moře na Marsu nás opět přiblížil ke konečnému poznání, zda na této planetě existuje či v minulosti existoval život. Podílel se na něm tým vědců z Open University, kteří pracují na zpracování snímků z přístroje High Resolution Stereo Camera (stereoskopická kamera s vysokým rozlišením) umístěného na palubě sondy Mars Express.

S týmem, který objev učinil, pracuje také Dr. John Murray z oddělení zabývajícího se jinak výzkumem Země. O nálezu říká: „Fakt, že se pod povrchem Marsu v minulosti vyskytovala teplejší vlhká místa, a důkazy o tom, že v některých oblastech jsou ještě i dnes, společně naznačují, že existuje pravděpodobnost přežití mikroskopických forem života až do dnešních dní. Mise Mars Express za krátkou dobu své činnosti změnila můj pohled na Mars jako takový.“

Zdá se, že voda tvořící zamrzlé moře pochází z podpovrchových vrstev planety a pravděpodobně vytryskla ze skupiny geologických zlomů v oblasti známé pod jménem Cerberus Fossae. Odtud odtekla během krátké doby v jakési kataklyzmické povodni a zaplnila propadlinu o rozměrech 800 x 900 km. To vše se odehrálo z geologického hlediska před poměrně krátkou dobou zhruba 5 milionů let. Moře je v současnosti hluboké asi 45 m, což je v pozemských podmínkách srovnatelné zhruba se Severním mořem. Na hladině se krátce po jeho vzniku vytvořila ledová tříšť, která jako jediná dnes prozrazuje jeho existenci a jako první vzbudila pozornost vědců.

Poměrně nízké stáří celého útvaru vyvolalo mezi vědci pozdvižení. Důvodem je fakt, že ačkoliv moře vzniklo zhruba v době, kdy se po Zemi procházeli první hominidé, je z geologického hlediska velmi mladé. A to naznačuje, že procesy, které zaplavovaly povrch Marsu v průběhu celých jeho dějin, jsou z planetárního pohledu stále ještě současností, a mohou se kdykoliv opakovat. Navíc, občas tekoucí voda uložená pod povrchem Marsu po miliony let je vhodným prostředím pro vznik a přežití mikroskopických organismů, které se tam mohou vyskytovat dodnes. Je jasné, že nalezené údolí pokryté zamrzlým mořem bude v budoucnosti podrobeno důkladnému průzkumu, a že se může dokonce stát jedním z primárních cílů budoucích misí k Marsu, jejichž úkolem bude pátrat po výskytu života.

Objev učinili: Dr. John Murray, Jan-Peter Muller (University College, London), Gerhard Neukum (Freie Universität, Berlin) a mezinárodní vědecký tým pracující na analýze dat z mise Mars Express. Ta je první evropskou misí k planetám a byla úspěšně navedena na oběžnou dráhu kolem Marsu o vánocích 2003. Od té doby sonda pořídila obrovské množství stereoskopických snímků z výšky kolem 270 km s vysokým rozlišením kolem 10 m.