Hvězdárna Vsetín logo Muzea regionu Valašsko logo Zlínského kraje
Od 13. 3. 2020 je hvězdárna pro veřejnost UZAVŘENA !
Kosmonautika

50 let kosmonautiky - česká kosmonautika

Ve čtvrtek 4. října 2007 jsme si připoměli přesně 50 let od vypuštění první umělé družice světa Sputniku. Hvězdárna Vsetín připravila velké množství akcí v rámci oslav tohoto významného jubilea kosmonautiky. Jednou z iniciativ bylo uspořádání výstavy 50 let kosmonautiky v Galerii Gratis vsetínského zámku. Pro ty z vás, kteří jste neměli možnost tuto výstavu navštívit přinášíme obrázky a internetový přepis panelů. Jako poslední, devátý, uveřejňujeme panel nazvaný Česká kosmonautika.

Magion 1
Obr. 1: První československá družice Magion 1 odstartovala 24. října 1978 k výzkumu magnetosféry a ionosféry Země. Celkem bylo vypuštěno pět družic této řady. [1]
Remek
Obr. 2: Zatím jediný český kosmonaut Vladimír Remek pobýval ve vesmíru v období od 3. do 10. března 1978. Většinu tohoto času strávil na sovětské orbitální stanici Saljut 6. Na fotografii je připsáno věnování všem zaměstnancům i návštěvníkům Hvězdárny Vsetín. [1]
Mimosa
Obr. 3: MIMOSA je první ryze českou družicí vypuštěnou na oběžnou dráhu kolem Země. Stalo se tak 30. června 2003 v rámci splátky ruského dluhu vůči České republice. [1]
Účastníci KNP
Obr. 4: Fotografie účastníků každoročního setkání zájemců o kosmonautiku nazvaného Kosmos-News Party, které se koná pravidelně v Lázních Bohdaneč u Pardubic. Jedná se o největší akci podobného druhu v České republice a dalo by se říct i Evropě. Mnoho účastníků tvoří přední odborníci a hosty pravidelně bývají i kosmonauti. [1]
czCube
Obr. 5: Družice czCube je první amatérskou družicí vyvíjenou v České republice. Tým odborníků vznikl původně kolem Kosmo Klubu, ale později vytvořil svoje vlastní občanské sdružení. Účelem družice je především dokázat možnost postavení kosmického zařízení pouze na základě běžně dostupné elektroniky a s minimálním rozpočtem. [1]
Plakátek k SKT
Obr. 6: Plakátek k letošnímu Světovému kosmickému týdnu. Už na první pohled je jasné, že letošní ročník se bude odehrávat v duchu oslav 50 let od vypuštění Sputniku. Vsetínská hvězdárna samozřejmě opět nezůstane pozadu a aktivně se ke Světovému kosmickému týdnu připojí. [1]
Přednáška na hvězdárně
Obr. 7: Pohled do přednáškového sálu vsetínské hvězdárny, kde probíhá přednáška Ing. Martina Zapletala na téma výzkumu meziplanetární hmoty. Tato přednáška byla spolu s dalšími uspořádána v roce 2006 v rámci konání Světového kosmického týdne. [1]
Hvězdárna Vsetín
Obr. 8: Na snímku je snad všem známá vsetínská hvězdárna, která se velkou měrou podílí na popularizaci kosmonautiky a její vliv začíná pomalu zasahovat i za hranice České republiky. V polovině srpna například obdržela hvězdárna děkovný e-mail od týmu vědců americké sondy Phoenix za propagaci této mise v České republice. [1]
I když se to na první pohled nezdá, patří Česká republika k zemím s dlouholetým kosmickým výzkumem. Už v rámci prvního mezinárodního projektu Interkosmos, mezi Sovětským svazem a státy východní Evropy, byly téměř na všech družicích umístěny české experimenty. Spolupráce však pokračovala dále a tehdejší Československo se 24. října 1978 dočkalo vypuštění první vlastní družice Magion 1. Účelem mise bylo simultánní sledování a měření zemské magnetosféry a ionosféry. Další družice řady Magion následovaly v letech 1989, 1991, 1995 a 1996.

Ještě před vypuštěním vlastní družice se dočkalo Československo vyslání svého kosmonauta do vesmíru. Stal se jim Vladimír Remek, který spolu se sovětským kolegou Alexejem A. Gubarevem strávil téměř 8 dní ve vesmíru. Start nosné rakety Sojuz s pilotovanou kabinou Sojuz 28 se uskutečnil 2. března 1978 a cílem letu byla orbitální stanice Saljut 6. Vladimír Remek se stal po Američanech a Rusech zástupcem třetího státu ve vesmíru a navíc spolu s Gubarevem tvořil první mezinárodní posádku. Po rozpadu Československa byl úspěch Remka připsán České republice a Slovensko si muselo na svého prvního kosmonauta počkat až do roku 1999, kdy se ke stanici Mir vydal Ivan Bella.

Úspěchy domácí kosmonautiky tím však zdaleka nekončí. Ještě ve spolupráci s odborníky ze Sovětského svazu připravili naši vědci některé přístroje na meziplanetární sondu Fobos 1 k Marsu nebo inerciální plošiny pro dvojice sond Vega zkoumající Venuši a Halleyovu kometu. V pozdějších letech šlo například o spolupráci na sondě Integral nebo vozítkách Spirit a Opportunity, které dodnes pracují na povrchu planety Mars.

Velkých úspěchů dosáhli čeští odborníci na poli měření velmi malých zrychlení. K těmto účelům slouží speciální přístroj nazývaný mikroakcelerometr, který u nás vyvíjeli vědci z Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově. Přesnost tohoto přístroje je natolik velká, že žádný jiný stát kromě České republiky nedokázal nic podobně kvalitního vyrobit. Poprvé se v praxi český mikroakcelerometr MACEK testoval v roce 1992 na ruské družici, o čtyři roky později i na palubě amerického raketoplánu Atlantis. Ve stejném roce bylo rozhodnuto o stavbě specializované družice MIMOSA, na jejíž palubě by pracoval zdokonalený mikroakcelerometr. A skutečně 30. června 2003 odstartovala dosud poslední česká družice na oběžnou dráhu kolem Země. Bohužel se vyskytla závada na systému aretace mikroakcelerometru a družice tak nemohla plnit svůj zadaný úkol.

Česká republika v poslední době usiluje o přistoupení k Evropské kosmické agentuře ESA. Z tohoto důvodu vznikla Česká kosmická kancelář, která zajišťuje spolupráci mezi tuzemskými subjekty a zahraničními partnery členských zemí ESA. Prozatím má Česká republika status spolupracujícího státu, ale již v letošním roce mají začít rozhovory o plném členství. Otevřela by se tak obrovská možnost pro český průmysl podílet se na hi-tech projektech, českým studentům spolupráce se špičkovými vědci v rámci studijních pobytů ve výzkumných centrech ESA.

Dlouhá tradice kosmonautiky v České republice se odrazila i na zájmu veřejnosti o tento bezpochyby krásný vědní obor. V roce 2004 vzniklo občanské sdružení Kosmo Klub, které sdružuje zájemce o kosmonautiku nejenom u nás, ale i v zahraničí. Mezi hlavní cíle Kosmo Klubu patří informování veřejnosti o dění v kosmonautice, organizování a podpora přednášek nebo výstav s kosmonautickou tématikou. Nedílnou součástí práce členů Kosmo Klubu je i spravování největšího českého internetového portálu www.kosmo.cz, který se může směle měřit i se zahraničními kosmonautickými portály. Společně s dalším občanským sdružením vyvíjí někteří členové Kosmo Klubu první českou amatérskou družici nesoucí název czCube. Vypuštění této malé technologické družice o hmotnosti do 1 kg se plánuje na nejbližší roky, je však potřeba sehnat sponzorský dar na start ve výši asi 50 000 dolarů.

Významnou mezinárodní akcí, které se účastní také Česká republika, je Světový kosmický týden. Ten se koná každoročně ve dnech 4. až 10. října a má připomenout dvě významné události kosmonautiky – start první družice světa 4. října 1957 a uzavření Mezinárodní úmluvy o mírovém využití kosmického prostoru 10. října 1967.

Světového kosmického týdne se od roku 2002 velmi aktivně účastní i Hvězdárna Vsetín, která vždy uspořádá několik přednášek na různá kosmonautická témata. Letošní Světový kosmický týden bude ale výjimečný – slavíme totiž 50 let od vypuštění první družice světa. Program, který připravili pracovníci a spolupracovníci vsetínské hvězdárny, je velmi obsáhlý. Vše začalo v září výstavou, kterou jste právě nyní navštívili a bude dále pokračovat souborem přednášek konaných každý zářijový pátek. Vrcholem bude již tradiční Světový kosmický týden, kdy bude na vsetínské hvězdárně připraven bohatý program plný dalších zajímavých přednášek a besed na rozmanitá témata sahající od počátků kosmonautiky až po budoucí projekty.

[1] Archiv vsetínské hvězdárny.






















































| Autor: Michal Václavík | Vydáno dne 30. 11. 2007 | 6260 přečtení | Vytisknout článek