Dvě planetky na neobvyklých drahách

Není to ani tak dávno, co vědci z projektu Deep Ecliptic Survey objevili 21. srpna 2001 prvního trojana planety Neptun, planetku s nepříliš poetickým označením 2001 QR322. A již o pár měsíců později byly objeveny dvě blízkozemní planetky na neobvyklých drahách.

Obr. 1, 2 a 3: Dráha asteroidu 2002 AA29. [1]

Asteroid s označením 2002 AA29 byl objeven 9. ledna 2002 projektem LINEAR, největším „kombajnem“ na hledání planetek. A co je na dráze této přibližně šedesátimetrové planetky tak zvláštního? Srovnáme-li dráhu tělesa 2002 AA29 a dráhu Země nenajdeme mnoho rozdílů. Je totiž členem skupiny koorbitálních planetek Země (ECA – Earth Coorbital Asteroid), tedy planetka s rezonancí středních rychlostí 1:1 se Zemí. To znamená, že společně se Zemí si hrají hru na honěnou, neustále se přibližují a vzdalují. Největšího přiblížení dosáhly 8. ledna 2003, jejich vzdálenost činila 5,83 milionu kilometrů. Země svou gravitací tuto planetku udržuje neustále v dostatečné vzdálenosti. Nejlépe však lze dráhu planetky 2002 AA29 znázornit na obrázcích. Na prvním obrázku je pohled na dráhu planetky 2002 AA29 v případě, že bychom zastavili oběh Země kolem Slunce. Celá dráha má skoro kruhový tvar způsobený neustálým urychlováním a zpomalováním asteroidu gravitací Země. Planetka 2002 AA29 se tedy pohybuje za Zemí a pomalu ji dohání. Poté, co se přiblíží na vzdálenost necelých 6 mil. km, ji Země zpomalí a začne „dohánět“. Když se Země opět přiblíží k planetce (nyní ale z „druhé“ strany) na již zmiňovaných 6 mil. km, svou gravitací planetku naopak urychlí a ta začne Zemi dohánět, a tak pořád dokola. Planetce trvá přesně jeden rok než utvoří jednu smyčku spirály a 95 let než přejde z jedné strany Země na druhou.

Z výpočtů dráhy se ukázalo, že v období let 550 až 600 n. l. a v budoucnosti též v letech 2600 a 3880 se planetka 2002 AA29 stala a stane kvazisatelitem Země, tedy jakýmsi druhým měsícem, i když na něj bude stále svou gravitací působit Slunce. Obrázky 2 a 3 ukazují dráhu asteroidu v mezeře, která mu chybí, aby opsal celý kruh kolem Slunce. Tedy popisují její dráhu v období, kdy již není na koorbitální dráze, nýbrž na výše popsané kvazisatelitní dráze. A právě tento přechod z koorbitální na kvazisatelitní dráhu činí tento asteroid tak výjimečným.

A konečně druhým tělesem je asteroid objevený ráno 11. února 2003 opět hledacím projektem LINEAR. Planetka s označením 2003 CP20 obíhá kolem Slunce v maximální vzdálenosti pouhých 0,9779 AU přičemž minimální vzdálenost Země – Slunce je 0,983 AU. Z toho vyplývá, že celá jeho dráha se nachází uvnitř oběžné dráhy Země. Byl tedy objeven první člen nové skupiny planetek neoficiálně nazvané superAten. Oficiálně je však asteroid stále řazen do skupiny planetek Aten.

U tohoto asteroidu, jehož velikost je odhadována na 2 až 3 km, bylo po čtrnáctidenním pozorování od objevu zjištěno, že planetka obíhá po dráze s velikostí hlavní poloosy a = 0,7574240 AU, excentricitou e = 0,322130 a periodou 0,66 roku. Planetka 2003 CP20 byla objevena v době největší elongace, tedy úhlové vzdálenosti 76° od Slunce. Tento asteroid se k Zemi může přiblížit pouze na 0,19 AU, ale k planetě Venuši se může přiblížit až na pouhých 0,05 AU.

Byla tedy objevena nová skupina blízkozemních planetek. K již známým skupinám Apollo, Amor, Aten a také výše zmiňované skupině koorbitálních planetek Země, tak přibyla nová „skupina“ planetek obíhajících uvnitř dráhy Země.