Hvězdárna Vsetín logo Muzea regionu Valašsko logo Zlínského kraje
Z důvodu výjimečných opatření je hvězdárna pro veřejnost UZAVŘENA !
Kosmonautika

STS-122 Atlantis - posádka

Další letošní misí amerického raketoplánu je let STS-122 Atlantis, který je prozatím naplánován na 6. prosince 2007 ve 21:31 UT. Hlavním úkolem bude doprava dalšího modulu k Mezinárodní kosmické stanici ISS (International Space Station). Jedná se o evropský přetlakový laboratorní modul Columbus. Jeho součástí bude velké množství vědecké aparatury a zařízení, jako je biologická laboratoř Biolab pro zkoumání rostlin i živočichů nebo European Physiology Modules pro lékařské experimenty a výzkum. Na vnějším povrchu modulu bude umístěna observatoř Solar Monitoring Observatory pro sledování slunečního záření. Dalším úkolem bude výměna dlouhodobého člena Expedice 16 Daniela Taniho, kterého nahradí francouzský astronaut Léopold Eyharts. Ten doplní dvojici Peggy Whitsonová a Jurij Malenčenko, kteří jsou na stanici ISS již od 12. října 2007.

Stephen Nathaniel Frick
Obr. 1: Stephen Nathaniel Frick. [1]
Alan Goodwin Poindexter
Obr. 2: Alan Goodwin Poindexter. [3]
Leland Devon Melvin
Obr. 3: Leland Devon Melvin. [5]
Rex Joseph Walheim
Obr. 4: Rex Joseph Walheim. [6]
Hans Wilhelm Schlegel
Obr. 5: Hans Wilhelm Schlegel. [8]
Stanley Glen Love
Obr. 6: Stanley Glen Love. [10]
Léopold Eyharts
Obr. 7: Léopold Eyharts. [11]
Daniel Michio Tani
Obr. 8: Daniel Michio Tani. [13]
Posádka STS-122 Atlantis
Obr. 9: Posádka raketoplánu Atlantis STS-122, zleva: Leland D. Melvin, Stephen N. Frick, Rex J. Walheim, Leopold Eyharts , Stanley G. Love, Alan G. Poindexter a Hans Schlegel. [15]
Tři výstupy do volného prostoru budou zejména zaměřeny na instalaci modulu Columbus a drobnější práce na dalších částech stanice (zejména modulu Harmony). Celá mise by měla trvat 12 dnů a přistání je zatím naplánováno na 17. prosince 2007. Bližší podrobnosti k technické části a průběhu mise budou uvedeny v následujícím článku STS-122 Atlantis – průběh mise.

Přistupme ale nyní k tématu článku, kterým je seznámení čtenáře s posádkou mise STS-122 amerického raketoplánu Atlantis.

Stephen Nathaniel Frick

Narodil se 30. září 1964 ve městečku Gibsonia na předměstí Pittsburghu ve státě Pensylvánie. Je ženatý, ale zatím bezdětný. Mezi jeho koníčky patří lyžování, jízda na kole, vysokohorská turistika a stanování. Roku 1986 získal titul bakaláře v oboru aerokosmických technologií na U.S. Naval Acadamy, v roce 1994 titul leteckého inženýra na kalifornskéU.S. Naval Postgraduate School . Už v průběhu studia se cvičil na stíhacím útočném letounu F/A-18 Hornet, na kterém podnikl i 26 bojových letů v rámci operací při první válce v Perském zálivu. Frick má na svém kontě více jak 3 200 letových hodin na 35 různých druzích letadel. Dále se může pyšnit přes 370 úspěšnými přistáními na palubě letadlové lodi.

Dne 1. května 1996 byl Stephen Frick vybrán do oddílu astronautů NASA a převelen do Johnsonova vesmírného střediska JSC v Houstonu. Po dvou letech dokončil výcvik a kvalifikoval se na pozici pilota amerického raketoplánu Space Shuttle. Poprvé se Frick podíval, jako 412. člověk, do vesmíru při letu STS-110 Atlantis v období mezi 8. a 19. dubna 2002. Jednalo se o 13. misi amerického raketoplánu k Mezinárodní kosmické stanice ISS a v jejím průběhu byla ke stanici připojena část příhradového nosníku ITS (konkrétně se jednalo o ITS-S0). Poprvé byl při výstupu do volného prostoru použit staniční manipulátor SSRMS (Space Station Remote Manipulator System) a dále se jednalo o první misi, při které všechny výstupy do volného prostoru proběhly z přechodové komory modulu Quest. Frick byl při letu STS-110 ve funkci pilota a strávil ve vesmíru celkem 10 dní 19 hodin a 43 minut. Při své druhé kosmické výpravě (STS-122 Atlantis) bude na pozici velitele. [1, 2]

Alan Goodwin Poindexter

Narodil se 5. listopadu 1961 v kalifornské Pasadeně, ale za své rodné město považuje Rockville v Marylandu. Poindexter je ženatý s Lisou Pfeifferovou a mají spolu dvě děti. Mezi jeho zájmy patří jízda na motorce, běh, vzpírání, vodní lyžování, plavba na lodi, lov a rybolov. V roce 1986 získal titul bakaláře aerokosmických technologií na Georgia Institute of Technology a o devět let později titul leteckého inženýra na U.S. Naval Postgraduate School. Svoji leteckou kariéru zasvětil zejména stroji F-14 Tomcat, se kterým se účastnil i dvou nasazení v Perském zálivu. Od konce roku 1995 se Poindexter stal testovacím pilotem amerického námořnictva a zabýval se digitálním systémem řízení letu stíhacího letounu F-14 Tomcat. Poindexter celkem nalétal přes 3 500 hodin na více jak 30 letounech a společně s tím provedl okolo 450 přistání na palubě letadlové lodi.

Od 4. června 1998 je Alan Poindexter v týmu astronautů NASA, prodělal potřebný výcvik v JSC a později se podílel na pomocných aktivitách pro astronauty na floridském kosmodromu Cape Canaveral. Svůj první kosmický let prožije Poindexter při misi STS-122 Atlantis ve funkci pilota. [3]

Leland Devon Melvin

Narodil se 15. února 1964 ve městě Lynchburg ve Virginii a zatím je svobodný. K jeho koníčkům patří fotografování, hra na klavír, jízda na kole, tenis a snowboarding. Dále se velmi rád stará o své dva psy. V roce 1986 získal vysokoškolský titul bakalář v oboru chemie na University of Richmond a roku 1991 titul inženýra v oblasti materiálového inženýrství na University of Virginia. Ještě v období studia začal Melvin pracovat pro NASA, přesněji v oddělení nedestruktivního testování materiálů ve virginském Langley Research Center (LaRC). Zde se zabýval využitím senzorů z optických vláken k měření mechanického, teplotního a chemického poškození kompozitních a kovových materiálů. V dalších projektech se například zabýval vypracováním optické interferometrické metody ke kvantitativnímu určování poškození konstrukcí a materiálů jak v letecké, tak i kosmické technice. Roku 1994 byl vybrán jako vedoucí týmu, který pracoval na síti senzorů z optických vláken pro vícenásobně použitelný kosmický prostředek druhé generace X-33 [4]. Bohužel celý program X-33, resp. Venture Star byl, i přes značnou rozpracovanost, v roce 2001 ukončen.

Dne 4. června 1998 byl Leland Melvin vybrán mezi astronauty NASA a v JSC se začal připravovat na pozici letového specialisty. Mise STS-122 raketoplánu Atlantis bude první kosmickou zkušeností Lelanda Melvina. [5]

Rex Joseph Walheim

Narodil se 10. října 1962 v kalifornském Redwood City, ale za své rodné město považuje město San Carlos rovněž v Kalifornii. Walheim je ženatý s Margii Dotsonovou a mají spolu dvě děti. Mezi jeho záliby patří lyžování, vysokohorská turistika, softbal a fotbal. V roce 1984 získal titul bakaláře strojního inženýrství na University of California, o pět let později titul technologického inženýra na University of Houston. Od roku 1984 pracoval Walheim v americkém letectvu U.S. Air Force, kde působil na pozici operátora včasné výstrahy před raketovým jaderným útokem. Od roku 1986 pobýval v JSC jako technický pracovník mechanických letových systémů amerického raketoplánu a vedl skupinu starající se o podvozek a brzdy raketoplánu a nouzové bariéry pro případ pozdního dosednutí na dráhu. Později se Walheim dostal do velitelství NORADu, kde se zabýval zdokonalováním radarů včasné výstrahy a od roku 1992 působil jako letový inženýr na škole testovacích pilotů na Edwardsově letecké základně v Kalifornii.

Mezi astronauty NASA byl Rex Walheim vybrán 1. května 1996 a prodělal dvouletý výcvik na pozici letového specialisty. Jeho první kosmický let proběhl mezi 8. a 19. dubnem 2002 při misi STS-110 Atlantis, kde se mimochodem setkal se Stephenem Frickem, a stal se 413. člověkem ve vesmíru. Na svém kontě má mimo 10 dní 19 hodin a 43 minut kosmického letu také dva výstupy do volného prostoru o celkové délce 14 hodin a 15 minut. Stejně jako u svého prvního letu, bude i při misi STS-122 Rex Walheim na pozici letového specialisty. [6, 7]

Hans Wilhelm Schlegel

Narodil se 3. srpna 1951 v německém městě Überlingen, ale za své rodné město považuje Aachen. Schlegel je podruhé ženatý s německou astronautkou Heike Schlegel-Walpotovou, se kterou má dvě děti; z prvního manželství má pak pět dětí. Jeho koníčky jsou lyžování, létání, přístrojové potápění, čtení a považuje se za velkého domácího kutila. V roce 1979 dokončil studia fyziky na univerzitě v Aachenu, kde poté několik let pracoval jako akademický pracovník a zabýval fyzikou pevných látek.

Dne 3. srpna 1987 byl vybrán do oddílu astronautů Spolkové republiky Německo a základní výcvik získal v německém výcvikovém středisku astronautů společně s dalšími kandidáty – Renate Brümmerovou, Gerhardem Thielem, Ulrichem Walterem a svou budoucí druhou ženou Heike Walpotovou. Na začátku 90. let se začal připravovat v Německu a později i ve Spojených státech na kosmický let v pozici specialisty na užitečné zatížení. První kosmický let Schlegela proběhl od 26. dubna do 6. května 1993 při misi STS-55 Columbia a stal se tak 292. člověkem ve vesmíru. Spolu s ním byl na palubě ještě jeden německý astronaut Ulrich Walter. Oba dva se starali o více jak 90 experimentů v kosmické laboratoři Spacelab D-2, která byla uložena v nákladovém prostoru raketoplánu. Na své konto si Schlegel připsal 9 dní 23 hodin a 40 minut dlouhý kosmický let. V období let 1995 až 1997 se připravoval ve Hvězdném městečku u Moskvy na společnou rusko-německou misi Mir '97. Hans Schlegel prošel kompletním výcvikem a byl v záložní posádce kosmické lodi Sojuz TM-25. Mise STS-122 Atlantis bude jeho druhou kosmickou zkušeností. [8, 9]

Stanley Glen Love

Narodil se 8. června 1965 v kalifornském městě San Diego, ale za své rodné město považuje Eugene v Oregonu. Love je ženatý s Jancy McPheeovou a mají spolu dvě děti. Mezi jeho zájmy patří létání, vysokohorská turistika, jízda na kole, alternativní hudba a kreslené filmy. V roce 1987 získal titul bakaláře fyziky na kalifornské Harvey Mudd College, o dva roky později titul magistra v oboru astronomie na University of Washington. Ve studiu pokračoval nadále a roku 1993 získal doktorát z astronomie. Už jako student pracoval na vysoké škole, nejprve jako učitel programování, později jako asistent ve fyzikálních a chemických laboratořích University of Oregon. Od roku 1994 pracoval na University of Hawaii v Honolulu na modelování utváření chondrulí v meteoritech a historií jejich dopadů na Zemi.

Do týmu astronautů NASA byl vybrán 4. června 1998 a prošel tréninkem na systémy amerického raketoplánu a Mezinárodní kosmické stanice ISS. Dlouhou dobu pracoval Stanley Love jako capcom, tj. osoba která zajišťuje hlasové spojení mezi astronauty ve vesmíru a pozemním řídícím střediskem v Houstonu. Mise STS-122 raketoplánu Atlantis bude jeho premiérový kosmický let. [10]

Léopold Eyharts

Narodil se 28. dubna 1957 ve francouzském městě Biarritz. Eyharts je ženatý s Dominique Eyhartsovou a mají spolu jedno dítě. Jeho zájmy jsou čtení, počítače, tenis a jízda na horském kole. V roce 1979 dokončil studia na French Air Force Academy jako letecký inženýr. Ve francouzském letectvu létal zejména na stroji SEPECAT Jaguar, ale má velké zkušenosti i s letouny Mirage 2000, Alpha Jet apod. od roku 1988 je veden jako testovací pilot a na svém kontě má přes 3 500 letových hodin na 40 různých letadlech, navíc má za sebou 20 seskoků padákem a jednu katapultáž z letadla.

V únoru roku 1990 byl Eyharts vybrán mezi francouzské astronauty pro program malého raketoplánu Hermes, jehož projekt byl však zrušen. Léopold Eyharts se ale dostal do druhého výběru astronautů Evropské kosmické agentury ESA a v letech 1991 a 1993 prodělal dva krátkodobé výcviky ve Hvězdném městečku u Moskvy. Plnohodnotný výcvik proběhl v roce 1995, kdy se připravoval jako člen záložní posádky Sojuzu TM-24 pro společný rusko-francouzský let Cassiopeia ke stanici Mir. Poprvé do vesmíru letěl Eyharts na palubě kosmické lodi Sojuz TM-27 a jeho mise trvala od 29. ledna do 19. února 1998, kdy se vrátil zpět na Zemi na palubě Sojuzu TM-26. Celkem jeho let trval 20 dní 16 hodin a 37 minut a stal se 373. člověkem ve vesmíru. Při misi STS-122 raketoplánu Atlantis bude Eyharts dopraven na stanici ISS jako člen dlouhodobé posádky Expedice 16, kde nahradí amerického astronauta Daniela Taniho. Na Zemi se má Léopold Eyharts vrátit na přelomu ledna a února 2008 při misi STS-123 raketoplánu Endeavour. [11, 12]

Daniel Michio Tani

Narodil se 1. února 1961 ve městečku Ridley Park v Pensylvánii, ale za své rodné město považuje město Lombard v Illinois. Tani je ženatý s Jane Eganovou a mají spolu dvě děti. Mezi jeho koníčky patří golf, tenis, běh, létání, hudba a vaření. V roce 1988 vystudoval strojní inženýrství na Massachusetts Institute of Technology (MIT). Ve stejném roce začal pracovat pro společnost Orbital Sciences Corporation, která mimochodem provozuje starty kosmické rakety Pegasus, která startuje z letadla. Již v této době začal spolupracovat s NASA a JPL.

Do týmu astronautů NASA byl vybrán 1. května 1996 a v Johnsonově vesmírném středisku prodělal dvouletý výcvik, na jehož konci byl kvalifikován na pozici letového specialisty. V prosinci 2001 se uskutečnil Taniho první kosmický let při misi STS-108 raketoplánu Endeavour. Daniel Tani se tak stal 409. člověkem ve vesmíru a celkem jeho první zkušenost trvala 11 dní 19 hodin a 36 minut. Druhý kosmický let absolvoval při misi STS-120 Discovery v říjnu 2007, kdy byl dopraven na Mezinárodní kosmickou stanici ISS a připojil se k dlouhodobé posádce Expedice 16. Zpět na Zemi se vrátí na palubě raketoplánu Atlantis při misi STS-122. [13, 14]

[1] Astronaut Bio: Stephen N. Frick. Dostupné z: http://www.jsc.nasa.gov/Bios/htmlbios/frick.html.
[2] MEK – Frick, S. N. Dostupné z: http://mek.kosmo.cz/bio/usa/00412.htm.
[3] Astronaut Bio: Alan G. Poindexter. Dostupné z: http://www.jsc.nasa.gov/Bios/htmlbios/poindexter.html.
[4] X-33 Fact Sheet. Dostupné z: http://www.nasa.gov/centers/dryden/news/FactSheets/FS-067-DFRC.html.
[5] Astronaut Bio: Leland D. Melvin. Dostupné z: http://www.jsc.nasa.gov/Bios/htmlbios/melvin.html.
[6] Astronaut Bio: Rex J. Walheim. Dostupné z: http://www.jsc.nasa.gov/Bios/htmlbios/walheim.html.
[7] MEK – Walheim, R. J. Dostupné z: http://mek.kosmo.cz/bio/usa/00413.htm.
[8] Astronaut Bio: Hans W. Schlegel. Dostupné z: http://www.jsc.nasa.gov/Bios/htmlbios/schlegel.html.
[9] MEK – Schlegel, H. W. Dostupné z: http://mek.kosmo.cz/bio/ostatni/00292.htm.
[10] Astronaut Bio: Stanley G. Love. Dostupné z: http://www.jsc.nasa.gov/Bios/htmlbios/love.html.
[11] Astronaut Bio: Léopold Eyharts. Dostupné z: http://www.jsc.nasa.gov/Bios/htmlbios/eyharts.html.
[12] MEK – Eyharts, L. Dostupné z: http://mek.kosmo.cz/bio/ostatni/00373.htm.
[13] Astronaut Bio: Daniel M. Tani. Dostupné z: http://www.jsc.nasa.gov/Bios/htmlbios/tani.html.
[14] MEK – Tani, M. T. Dostupné z: http://mek.kosmo.cz/bio/usa/00409.htm.
[15] STS-122 Shuttle Mission Imagery. Dostupné z: http://spaceflight.nasa.gov/gallery/images/shuttle/sts-122/html/sts122-s-002.html.

Související články:
STS-125 Atlantis – průběh mise (10.05.2009)
Simonyi podruhé kosmickým turistou (26.03.2009)
STS-119 Discovery – průběh mise (15.03.2009)
STS-119 Discovery - posádka (08.02.2009)
STS-126 Endeavour – průběh mise (17.11.2008)
Herní magnát letí do vesmíru (11.10.2008)
STS-125 Atlantis – Hubbleův vesmírný dalekohled (24.09.2008)
STS-125 Atlantis - online přenos (20.09.2008)
STS-124 Discovery – průběh mise (31.05.2008)
STS-124 Discovery - online přenos (02.05.2008)
STS-124 Discovery - posádka (02.05.2008)
Další expedice míří ke stanici (05.04.2008)
STS-123 Endeavour - průběh mise (08.03.2008)
STS-123 Endeavour - online přenos (08.03.2008)
STS-123 Endeavour - posádka (07.03.2008)
STS-122 Atlantis - průběh mise (21.11.2007)
STS-122 Atlantis - online přenos (19.11.2007)
STS-120 Discovery - online přenos (22.10.2007)
STS-120 Discovery – průběh mise (22.10.2007)
STS-120 Discovery - posádka (21.10.2007)
STS-118 Endeavour - online přenos (06.08.2007)
STS-118 Endeavour – průběh mise (05.08.2007)
STS-118 Endeavour - posádka (10.07.2007)
STS-117 Atlantis – shrnutí mise (01.07.2007)
STS-117 Atlantis – online přenos (05.06.2007)
STS-117 Atlantis – průběh mise (04.06.2007)
STS-117 Atlantis – posádka (22.05.2007)
Sojuz TMA-10 a návrat Expedice 14 (07.04.2007)
Statistika letů raketoplánů Space Shuttle (14.06.2005)
Přehled vybraných významných letů amerických raketoplánů Space Shuttle (30.03.2005)
Kosmonautika XV - Velký čínský úspěch (20.12.2003)
Příčina havárie raketoplánu Columbia (12.09.2003)
Kosmonautika XI - Zkáza Columbie podruhé (14.04.2003)
Kosmonautika IX - Zkáza raketoplánu Columbia (04.02.2003)
| Autor: Michal Václavík | Vydáno dne 19. 11. 2007 | 7558 přečtení | Vytisknout článek