Hvězdárna Vsetín logo Muzea regionu Valašsko logo Zlínského kraje
Od 13. 3. 2020 je hvězdárna pro veřejnost UZAVŘENA !
Kosmonautika

STS-118 Endeavour – průběh mise

Start raketoplánu Endeavour, nejmladšího z flotily amerických raketoplánů, k misi STS-118 byl původně naplánován na 7. srpna 2007 ve 23:02 UT, což již u nás znamenalo následující den – středu 8. srpna 2007 a čas 01:02 SELČ. Na raketoplánu se však objevily problémy s netěsností kabiny a technici museli provést demontáž přetlakového ventilu PPRV B (Positive Pressure Relief Valve B). Nový ventil byl vymontován z raketoplánu Atlantis. Tato oprava si vyžádala skluz startu o jeden den na 8. srpna ve 22:36:36 UT, což opět při změně časového pásma na středoevropský letní čas (SELČ) představuje přesun do dalšího dne, tj. čtvrtka 9. srpna 2007 v 00:36:36 [1].

Logo mise STS-118
Obr. 1: Logo mise STS-118 Endeavour. [9]
Nákladový prostor
Obr. 2: Nákladový prostor raketoplánu. Nahoře je stykovací uzel ODS, pod ním modul Spacehab, pak ITS S5 a dole vlevo v bílém kulovém obalu gyroskop CMG a vedle něj na pravé straně plošina ESP-3. [10]
STS-118 Endeavour na startu
Obr. 3: Americký raketoplán Endeavour je připraven ke startu mise STS-118. [11]
Při startu bude hmotnost celé sestavy STS 2 050 588 kg, z čehož na vlastní raketoplán připadá 121 823 kg (při přistání 100 878 kg) [2]. Startovat se bude z rampy LC-39A kosmodromu Cape Canaveral na Floridě. V případě nestandardní situace může raketoplán vykonat několik nouzových manévrů. V první fázi letu je to návrat na místo startu, tzv. RTLS (Return To Launch Site), kdy by raketoplán přistál zpět na kosmodromu na Floridě. Dalším možným manévrem je TAL (Transatlantic Abort Landing), kdy raketoplán přeletí Atlantický oceán a přistane na některém ze záložních letišť v Evropě nebo Africe. Při misi STS-118 jsou připravena záložní letiště ve španělské Zaragoze, Moronu a francouzském Istres. Posledním nouzovým manévrem je AOA (Abort Once Around), či-li nouzový oblet Země s přistáním ve White Sands nebo zpátky na Cape Canaveral. V podstatě existuje ještě jeden nouzový režim ATO (Abort To Orbit), při kterém je raketoplán naveden na oběžnou dráhu s jinými parametry, než bylo plánováno [3].

Posádku raketoplánu STS-118 Endeavour tvoří sedm astronautů. Velitelem je Scott J.Kelly, pilotem Charles O. Hobaugh a letovými specialisty Dafydd R. Williams, Barbara R. Morganová, Richard A. Mastracchio, Tracy E. Caldwellová a Benjamin A. Drew, Jr. Více o posádce se dozvíte v článku STS-118 posádka [4]. Velmi sledovanou osobou bude Barbara Morganová, která byla náhradnicí v programu Učitel ve vesmíru, v rámci kterého se měla na oběžnou dráhu kolem Země podívat Christa McAuliffeová. Bohužel mise STS-51L raketoplánu Challenger skončila 28. ledna 1986 tragédií, při které zahynula celá sedmičlenná posádka.

Mise STS-118 je 20. letem raketoplánu Endeavour (výrobní označení OV-105), celkově se pak jedná o 119. let amerického raketoplánu. Cílem je opět Mezinárodní kosmická stanice ISS, ke které raketoplán dorazí třetí letový den. V nákladovém prostoru se nachází díl příhradové konstrukce ITS S5, vnější plošina ESP-3, silový gyroskop CMG a přetlakový laboratorní modul Spacehab. Příhradová konstrukce ITS (Integrated Truss Structure) bude ve výsledku složena z 11 segmentů, z nichž právě ITS S5 patří k těm nejmenším. Jeho délka je 3,37 m, šířka 4,55 m a výška 4,24 m. Hmotnost konstrukčního dílu je 1 584 kg a jeho cena dosáhla hodnoty 10 971 693 USD [2]. Účelem ITS S5 je hlavně zajištění mechanického a elektrického spojení mezi díly ITS S3/S4 (vynesen při misi STS-117 Atlantis) a ITS S6 (bude vynesen při misi STS-119 Discovery na začátku roku 2009). Vnější plošina ESP-3 (External Stowage Platform-3) je poslední ze tří platforem pro umisťování „čehokoli“. Snad jedinou významnou zajímavostí je, že ESP-3 je plně robotizovaná a sama se za asistence manipulátoru SSRMS připojí ke stanici. Nebude tedy potřeba výstup astronautů. Velmi zajímavou výbavou je přetlakový laboratorní modul Spacehab, který si při této misi odslouží svoje poslední operativní nasazení [5]. Původně se počítalo s tím, že by tento modul sloužil k zásobování stanice ISS, nakonec od toho bylo upuštěno po nasazení italských zásobovacích modulů MPLM. Celkem se moduly Spacehab vydaly do vesmíru 22krát, naposledy zatím při tragické misi raketoplánu Columbia na začátku roku 2003.

Předstartovní příprava raketoplánu ke startu je při misích velmi podobná, proto si v případě zájmu prohlédněte zdroje [6] nebo [7]. NASA prozatím není rozhodnuta, jak dlouhá bude mise STS-118, ve hře jsou dvě možnosti – 11 dnů nebo 15 dnů dlouhá mise. Vše závisí na správné činnosti nového energetického systému SSPTS (Station-Shuttle Power Transfer System), který má umožnit napájení raketoplánu ze zdrojů stanice ISS. Proto následující denní přehled obsahuje jak časový plán A, tak i časový plán B [8] (revize k 3. srpnu 2007).

Průběh operační fáze (plán A)

(čas od začátku mise ve formátu DD:HH:MM)

    1. den letu
  • start 8. srpna ve 22:37 UT (T +00:00:00)
  • kontrola palubních systémů raketoplánu
  • otevření dveří nákladového prostoru a spuštění termoregulačního systému
  • aktivace přetlakového laboratorního modulu Spacehab
  • provedení korekčního manévru NC-1
  • oživení manipulátoru SRMS
  • zahájení odpočinku 9. srpna ve 04:37 UT (T +00:06:00)
    2. den letu
  • probuzení posádky 9. srpna ve 12:37 UT (T +00:14:00)
  • provedení korekčního manévru NC-2
  • připojení nádstavce OBSS k manipulátoru SRMS
  • kontrola povrchu tepelné ochrany raketoplánu
  • kontrola skafandrů EMU pro výstupy do volného prostoru
  • aktivace stykovacího uzlu ODS
  • provedení korekčního manévru NC-3
  • zahájení odpočinku 10. srpna ve 04:07 UT (T +01:05:30)
    3. den letu
  • probuzení posádky 10. srpna ve 12:07 UT (T +01:13:30)
  • provedení korekčního manévru NC-4
  • zahájení přibližovacího manévru TI
  • rotační manévr RPM pro kontrolu povrchu raketoplánu posádkou ISS
  • připojení ke stanice v 17:51 UT (T +01:19:14)
  • otevření průlezu ve 20:07 UT (T +01:21:30)
  • uvítací ceremoniál a bezpečnostní školení
  • vyzvednutí ITS S5 pomocí SRMS a jeho předání SSRMS
  • aktivace SSPTS
  • zahájení odpočinku posádky 11. srpna ve 04:07 UT (T +02:05:30)
  • astronauti Mastracchio a Williams spí v přechodové komoře Quest při tlaku kolem 700 hPa
    4. den letu
  • probuzení posádky 11. srpna ve 12:07 UT (T +02:13:30)
  • přípravy k prvnímu výstupu do volného prostoru EVA-1
  • deaktivace SSPTS v průběhu EVA-1
  • přesunutí SSRMS s konstrukcí ITS S5 do montážní polohy
  • zahájení výstupu vypuštěním atmosféry z přechodové komory v 17:07 UT (T +02:18:30)
  • propojování příhradových konstrukcí S5 a S3/S4
  • složení radiátorů PVR na ITS P6
  • ukončení výstupu EVA-1 ve 23:32 UT (T +03:00:55) po 6 hodinách a 25 minutách
  • opětovná aktivace SSPTS
  • zahájení odpočinku posádky 12. srpna ve 03:37 UT (T +03:05:00)
    5. den letu
  • probuzení posádky 12. srpna v 11:37 UT (T +03:13:00)
  • připojení nádstavce OBSS ke staničnímu manipulátoru SSRMS (v případě potřeby)
  • kontrola tepelné ochrany raketoplánu Endeavour (v případě potřeby)
  • přenášení nákladu mezi raketoplánem a stanicí ISS
  • zahájení odpočinku posádky 13. srpna ve 03:07 UT (T +04:04:30)
  • astronauti Mastracchio a Williams spí v přechodové komoře Quest při tlaku kolem 700 hPa
    6. den letu
  • probuzení posádky 13. srpna v 11:07 UT (T +04:12:30)
  • přípravy ke druhému výstupu do volného prostoru EVA-2
  • zahájení výstupu vypuštěním atmosféry z přechodové komory v 16:07 UT (T +04:17:30)
  • instalace nového silového gyroskopu CMG-3 na ITS Z1
  • umístění vadného gyroskopu na vnější plošinu ESP-2
  • ukončení výstupu EVA-2 ve 22:32 UT (T +04:23:55) po 6 hodinách a 25 minutách
  • zahájení odpočinku posádky 14. srpna v 02:37 UT (T +05:04:00)
    7. den letu
  • probuzení posádky 14. srpna v 10:37 UT (T +05:12:00)
  • vyzvednutí plošiny ESP-3 z nákladového prostoru raketoplánu pomocí SRMS
  • předání ESP-3 staničnímu manipulátoru SSRMS
  • instalace ESP-3 na díl příhradové konstrukce ITS P3
  • vzdělávací program pod vedením Barbary Morganové
  • zahájení odpočinku posádky 15. srpna v 02:37 UT (T +06:04:00)
  • astronauti Mastracchio a Anderson spí v přechodové komoře Quest při tlaku kolem 700 hPa
    8. den letu
  • probuzení posádky 15. srpna v 10:37 UT (T +06:12:00)
  • přípravy ke třetímu výstupu do volného prostoru EVA-3
  • zahájení výstupu vypuštěním atmosféry z přechodové komory v 15:37 UT (T +06:17:00)
  • instalace telekomunikační výbavy SASA a BSP
  • přesun vozíků CETA 1 a CETA 2
  • vyzvednutí boxů experimentů MISSE-3 a MISSE-4
  • ukončení výstupu EVA-3 ve 22:02 UT (T +06:23:25) po 6 hodinách a 25 minutách
  • zahájení odpočinku posádky 16. srpna v 02:07 UT (T +07:03:30)

V případě, že by NASA zvolila delší mise, přejděte na časový plán B!

    9. den letu
  • probuzení posádky 16. srpna ve 10:07 UT (T +07:11:30)
  • dokončení přenosu vybavení a materiálu mezi ISS a STS
  • volný půlden posádky
  • společná videokonference posádky ISS a STS
  • rozloučení posádek
  • uzavření průlezu ve 21:52 UT (T +07:23:15)
  • kontrola spojovacích systémů
  • zahájení odpočinku posádky 17. srpna v 01:37 UT (T +08:03:00)
    10. den letu
  • probuzení posádky 17. srpna v 09:37 UT (T +08:11:00)
  • deaktivace SSPTS
  • odpojení od stanice v 13:16 UT (T +08:14:39)
  • dva separační manévry
  • inspekční oblet stanice ISS
  • kontrola tepelné ochrany raketoplánu pomocí nádstavce OBSS
  • zahájení odpočinku posádky 18. srpna ve 01:37 UT (T +09:03:00)
    11. den letu
  • probuzení posádky 18. srpna v 09:37 UT (T +09:11:00)
  • test reaktivního orientačního systému RCS
  • přípravy raketoplánu k přistání
  • úprava oběžné dráhy
  • zahájení odpočinku posádky 19. srpna ve 01:37 UT (T +10:03:00)
    12. den letu
  • probuzení posádky 19. srpna v 09:37 UT (T +10:11:00)
  • zavření dveří návratového prostoru
  • zážeh motorů OMS, začátek přistávacího manévru na 171. oběhu, v 17:06 UT (T +10:18:29)
  • přistání na kosmodromu KSC na Floridě 19. srpna v 18:10 UT (T +10:19:33)

Průběh operační fáze (plán B)

(čas od začátku mise ve formátu DD:HH:MM)

Prvních osm dní je shodných s časovým plánem A!

    9. den letu
  • probuzení posádky 16. srpna ve 10:37 UT (T +07:12:00)
  • vzdělávací program pod vedením Barbary Morganové
  • volný půlden posádky
  • společná videokonference posádky ISS a STS
  • zahájení odpočinku posádky 17. srpna v 01:37 UT (T +08:03:00)
  • astronauti Williams a Anderson spí v přechodové komoře Quest při tlaku kolem 700 hPa
    10. den letu
  • probuzení posádky 17. srpna v 09:37 UT (T +08:11:00)
  • přípravy ke čtvrtému výstupu do volného prostoru EVA-4
  • zahájení výstupu vypuštěním atmosféry z přechodové komory ve 14:37 UT (T +08:16:00)
  • instalace dvojice antén EWIS
  • odstranění antény pro příjem signálu GPS
  • instalace mikrometeorického štítu na laboratorní modul Destiny
  • připevnění držáku pro nádstavec OBSS
  • ukončení výstupu EVA-4 ve 21:02 UT (T +08:22:25) po 6 hodinách a 25 minutách
  • zahájení odpočinku posádky 18. srpna v 01:07 UT (T +09:02:30)
    11. den letu
  • probuzení posádky 18. srpna v 09:07 UT (T +09:10:30)
  • přenášení materiálu mezi STS a ISS
  • vzdělávací program
  • zahájení odpočinku posádky 19. srpna v 00:07 UT (T +10:01:30)
    12. den letu
  • probuzení posádky 19. srpna v 08:07 UT (T +10:09:30)
  • volný půlden posádky
  • rozloučení posádek
  • uzavření průlezu v 19:42 UT (T +10:21:05)
  • kontrola spojovacích systémů
  • zahájení odpočinku posádky 19. srpna ve 23:37 UT (T +11:01:00)
    13. den letu
  • probuzení posádky 20. srpna v 07:37 UT (T +11:09:00)
  • deaktivace SSPTS
  • odpojení od stanice ve 12:01 UT (T +11:13:04)
  • dva separační manévry
  • inspekční oblet stanice ISS
  • kontrola tepelné ochrany raketoplánu pomocí nádstavce OBSS
  • zahájení odpočinku posádky 20. srpna ve 23:37 UT (T +12:01:00)
    14. den letu
  • probuzení posádky 21. srpna v 07:37 UT (T +12:09:00)
  • test reaktivního orientačního systému RCS
  • přípravy raketoplánu k přistání
  • úprava oběžné dráhy
  • zahájení odpočinku posádky 21. srpna ve 23:37 UT (T +13:01:00)
    15. den letu
  • probuzení posádky 22. srpna v 07:37 UT (T +13:09:00)
  • zavření dveří návratového prostoru
  • zážeh motorů OMS, začátek přistávacího manévru v 15:46 UT (T +13:17:09)
  • přistání na kosmodromu KSC na Floridě 22. srpna v 16:49 UT (T +13:18:12)

Upozornění pro čtenáře: autor článku si je vědom, že popis údálostí je velmi zjednodušen a omezen na nutné minimum. Proto vyzývá případné zájemce o podrobnější informace, aby napsali zprávu do komentáře pod článkem popř. oslovili autora (mail, icq, …).

[1] MEK – STS-118 En/F-20. Dostupné z: http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/sts-118/index.htm.
[2] STS-118 Endeavour Press Kit. Dostupné z: http://www.nasa.gov/pdf/182728main_STS-118_Press_Kit.pdf.
[3] Záznam přednášky Michala Václavíka Raketoplán, technický zázrak a ekonomická katastrofa.
[4] STS-118 posádka. Dostupné z: http://www.hvezdarna-vsetin.inext.cz/view.php?cisloclanku=2007070003.
[5] SPACEHAB Ready for Last Mission. Dostupné z: http://www.nasa.gov/mission_pages/shuttle/behindscenes/lastspacehab.html.
[6] STS-117 průběh mise. Dostupné z: http://www.hvezdarna-vsetin.inext.cz/view.php?cisloclanku=2007060001.
[7] STS-118 Countdown Summary Timeline. Dostupné z: http://www.cbsnews.com/network/news/space/....
[8] CBS NEWS STS-118 Flight Plan. Dostupné z: http://www.cbsnews.com/network/news/space/118/118flightplan.html.
[9] STS-118 Shuttle Mission Imagery. Dostupné z: http://spaceflight.nasa.gov/gallery/images/shuttle/sts-118/....
[10] Kennedy Media Gallery. Dostupné z: http://mediaarchive.ksc.nasa.gov/detail.cfm?mediaid=33095.
[11] Kennedy Media Gallery. Dostupné z: http://mediaarchive.ksc.nasa.gov/detail.cfm?mediaid=32800.

Související články:
STS-125 Atlantis – průběh mise (10.05.2009)
Simonyi podruhé kosmickým turistou (26.03.2009)
STS-119 Discovery – průběh mise (15.03.2009)
STS-119 Discovery - posádka (08.02.2009)
STS-126 Endeavour – průběh mise (17.11.2008)
Herní magnát letí do vesmíru (11.10.2008)
STS-125 Atlantis – Hubbleův vesmírný dalekohled (24.09.2008)
STS-125 Atlantis - online přenos (20.09.2008)
STS-124 Discovery – průběh mise (31.05.2008)
STS-124 Discovery - online přenos (02.05.2008)
STS-124 Discovery - posádka (02.05.2008)
Další expedice míří ke stanici (05.04.2008)
STS-123 Endeavour - průběh mise (08.03.2008)
STS-123 Endeavour - online přenos (08.03.2008)
STS-123 Endeavour - posádka (07.03.2008)
STS-122 Atlantis - průběh mise (21.11.2007)
STS-122 Atlantis - online přenos (19.11.2007)
STS-122 Atlantis - posádka (19.11.2007)
STS-120 Discovery - online přenos (22.10.2007)
STS-120 Discovery – průběh mise (22.10.2007)
STS-120 Discovery - posádka (21.10.2007)
STS-118 Endeavour - online přenos (06.08.2007)
STS-118 Endeavour - posádka (10.07.2007)
STS-117 Atlantis – shrnutí mise (01.07.2007)
STS-117 Atlantis – online přenos (05.06.2007)
STS-117 Atlantis – průběh mise (04.06.2007)
STS-117 Atlantis – posádka (22.05.2007)
Sojuz TMA-10 a návrat Expedice 14 (07.04.2007)
Statistika letů raketoplánů Space Shuttle (14.06.2005)
Přehled vybraných významných letů amerických raketoplánů Space Shuttle (30.03.2005)
Kosmonautika XV - Velký čínský úspěch (20.12.2003)
Příčina havárie raketoplánu Columbia (12.09.2003)
Kosmonautika XI - Zkáza Columbie podruhé (14.04.2003)
Kosmonautika IX - Zkáza raketoplánu Columbia (04.02.2003)
| Autor: Michal Václavík | Vydáno dne 05. 08. 2007 | 9643 přečtení | Vytisknout článek