Hvězdárna Vsetín logo Muzea regionu Valašsko logo Zlínského kraje
Kosmonautika

Budoucnost výzkumu sluneční soustavy kosmickými sondami III - Mars

Na rozdíl od minulých dvou článků, kde jsem psal, že zájem kosmických mocností o průzkumy Měsíce, Merkuru a Venuše na dlouhou dobu stagnoval, v případě Marsu tomu tak není, alespoň ne v posledních letech. Je sice pravda, že mezi misemi sond Viking ve druhé polovině sedmdesátých let a misí sondy Mars Global Surveyor v roce 1996 uplynulo více než dvacet let, od tohoto roku se však se sondami k rudé planetě „roztrhnul pytel“. Pro příklad uveďme americké sondy Mars Pathfinder, Mars Observer (neúspěšný), Mars Climate Orbiter (neúspěšný), Mars Polar Lander (rovněž neúspěšný), 2001 Mars Odyssey, v současné době operující Spirit a Opportunity, částečně úspěšný evropský Mars Express, zcela neúspěšný ruský Mars 96 a neúspěšnou japonskou sondu Nozomi (Planet – B) (více o historii výzkumu Marsu viz. Athena 8/2005). V nejbližších letech zájem o Mars neklesne, můžeme se těšit na tři americké sondy k této planetě – Mars Reconnaisance Orbiter (MRO), Phoenix a Mars Scientific Laboratory (MSL).

MRO
Obr. 1: Sonda Mars Reconnaisance Orbiter [1].
Phoenix
Obr. 2: Sonda Phoenix [2].
MSL
Obr. 3: Sonda Mars Science Laboratory [3].
Mars Reconnaisance Orbiter odstartoval pomocí nosné rakety Atlas V (401) během startovacího okna v pátek 12.8.2005 v 13:43 SELČ. Cesta potrvá 7 měsíců, během ní bude provedeno 5 korekcí dráhy. V březnu roku 2007 dorazí sonda k Marsu a na 25 minut bude zažehnut její hlavní motor. Tímto manévrem klesne rychlost sondy o 1 km/s a sonda přejde na polární dráhu ve výškách 300 až 45000 km nad povrchem s oběžnou dobou 35 hodin. Následujících více než 6 měsíců trvající brzdění o atmosféru (aerobreaking) upraví parametry dráhy na 255 x 320 km, s nejnižším bodem nad jižním pólem a nejvyšším nad pólem severním. Vědecká měření a pozorování budou probíhat od listopadu 2006 do listopadu 2008. Sonda sestává z hlavního tělesa, které je vyrobeno z titanu, uhlíkových kompozitů a hliníkové voštiny. K němu jsou připojeny dva panely solárních článků 5,35 x 2,53 m a vysokozisková parabolická anténa o průměru 3 m, dále je zde pohonný systém, komunikační a řídící systémy, navigační a vědecké vybavení. Celková hmotnost sondy je 2180 kg, včetně 1149 kg pohonných látek a 139 kg vědeckého vybavení.

Sonda má 20 raketových motorů, 6 hlavních bude použito pro navedení sondy na oběžnou dráhu, dalších 6 slouží ke korekcím dráhy a zbylých 8 na změny orientace. Všechny motory jsou napájeny ze stejné nádrže.

Komunikační zařízení používá 8 GHz pásmo X a nízkoziskové antény pásmo Ka, předpokládá se, že rychlost přenosu dat bude 3,5 Mb/s. Hlavní počítač je osazen procesorem X2000 Rad 750, což je v podstatě 133 MHz procesor se zvýšenou odolností proti radiaci. Záznamová jednotka SSM má kapacitu 160 Gb a RAM paměť o 160 MB.

Vědeckými cíli mise jsou: charakterizace povrchu planety a identifikace druhů terénů souvisejících s vodou, nalezení oblastí, které mají nejvyšší potenciál stát se přistávacími místy příštích misí. Užitečný náklad budou tvořit tyto přístroje:

 - HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) – stereoskopická kamera s vysokým rozlišením pro viditelnou oblast spektra určená k detailnímu sledování povrchu

 - CRISM (Compact Reconnaissance Imaging Spectrometer for Mars) – spektrometr pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast spektra pro studium složení povrchu

 - MCS (Mars Climate Sounder) – infračervený radiometr pro studium atmosféry

 - SHARAD (SHAllow subsurface sounding RADar ) – radar určený pro hledání podpovrchové vody, dodaný ISA (italská kosmická agentura)

 - CTX (Context Camera) – širokoúhlé, informativní snímkování

 - MARCI (Mars Color Imager) – sledování oblačnosti a prachových bouří

Kromě těchto vědeckých přístrojů budou na palubě instalovány některé inženýrské experimenty, např. komunikační sada pro pásmo UHF k testování použitelnosti v příštích výpravách.

Mise sondy Phoenix začne během 22 denního startovacího okna v srpnu 2007 z Cape Canaveral Air Force Station na Floridě pomocí nosné rakety Delta II. Cesta potrvá něco kolem 10 měsíců, během ní bude provedeno 6 korekčních manévrů. Ve výšce 125 km nad povrchem vstoupí přistávací pouzdro do marťanské atmosféry, z jedné strany kryto tepelným štítem, na druhé straně vybaveno anténou. Tato anténa bude zajišťovat spojení se Zemí, přičemž bude k retranslaci signálů využívat satelitů, které již kolem Marsu obíhají. Poté, co sonda zpomalí na 1,7 Machu, se otevře padák, tepelný štít bude odhozen, aktivuje se přistávací radar a vysunou se přistávací nohy. Ve výšce 1 km nad povrchem se odpojí sonda od padáku a zažehnou se přistávací motory, 12 metrů nad povrchem bude již sonda sestupovat konstantní rychlostí, motory se vypnou v okamžiku, kdy dotykové sensory ohlásí přistání.

Vědecké vybavení sondy představuje jedno z nejsofistikovanějších a nejvyspělejších zařízení, které kdy bylo (bude:-) na Mars vysláno:

 - RA (Robotic Arm) – robotické rameno určené pro hloubení děr a odebírání podpovrchových vzorků, které předá ke zpracování dalším přístrojům

 - RAC (Robotic Arm Camera) – kamera umístěná nad lopatkou RA

 - SSI (Surface Stereoscopic Imager) – slouží jako „oči“ sondy, poskytne stereoskopické, širokoúhlé snímky s vysokým rozlišením

 - MARDI (Mars Descent Imager) – poskytne barevné širokoúhlé snímky během přistávacího manévru

 - MECA (Microscopy, Electrochemistry, and Conductivity Analyzer) – představuje kombinaci několika vědeckých zařízení: chemickou laboratoř, mikroskopy, sondu pro měření tepelné a elektrické vodivosti

 - MET (Meteorological Station) – stanice pro měření meteorologických charakteristik

Mise Phoenix je první z celého programu amerického průzkumu Marsu nazvaného „Scout Program“ a je náhradou za neúspěšnou sondu Mars Polar Lander (MPL). Přistane tedy v severních polárních oblastech. Zde bude zkoumat geologickou historii a biologický potenciál polárních oblastí planety, kde sonda Mars Odyssey odhalila možný výskyt vodního ledu.

Dalším americkým počinem ve výzkumu Marsu má být Mars Science Laboratory (MSL). Jde o rover, tedy pojízdné vozítko podobné MERům [5]. Měl by startovat nejdříve v roce 2009. Z tohoto důvodu je o sondě známo poměrně málo, ve skutečnosti jde jen o rámcový projekt. Z toho, co je známo, lze uvést tyto cíle: určit biologický potenciál v místě přistání a okolí, charakterizovat místní geologické a geochemické podmínky, prozkoumat procesy související s obyvatelností a pro-zkoumat radiaci u povrchu.

K tomu by měly sloužit: neutronový detektor vody od Ruské federální kosmické agentury, soubor meteorologických zařízení poskytnutý španělským ministerstvem vzdělání a vědy a spektrometr od Kanadské kosmické agentury a německého Max Planck Institut for Chemistry. Zdrojem energie by měly být místo solárních článků radioizotopové termoelektrické generátory (RTG).

[1], [2], [3] NSSDC. Dostupné z: http://nssdc.gsfc.nasa.gov/planetary/mars_future.html.
[4] University of Arizona. Dostupné z: http://phoenix.lpl.arizona.edu/.
[5] NASA/JPL. Dostupné z: http://marsrovers.jpl.nasa.gov/home/.

Související články:
Phoenix – úkol splněn! (14.11.2008)
Kosmonautika XXV – První úkol pro Rosettu (26.08.2008)
Kosmonautika XXIV - MESSENGER hlásí Merkur v dohledu (12.01.2008)
Budoucnost výzkumu sluneční soustavy kosmickými sondami VII - Juno (22.10.2007)
Kosmonautika XXIII – Dawn (03.10.2007)
Budoucnost výzkumu sluneční soustavy kosmickými sondami VI (a trocha exobiologie) - ExoMars (05.08.2007)
Kosmonautika XXII – Mýtický Fénix míří na Mars (04.08.2007)
Budoucnost výzkumu sluneční soustavy kosmickými sondami V - Aktuální stav k lednu 2007 (27.01.2007)
Kosmonautika XX - Venus Express u cíle (18.06.2006)
První snímky Marsu ze sondy MRO (30.03.2006)
Kosmonautika XIX – Deset let SOHO (27.12.2005)
Budoucnost výzkumu sluneční soustavy kosmickými sondami IV - Asteroidy, Jupiter, Kuiperův pás a ještě dál (12.12.2005)
Budoucnost výzkumu sluneční soustavy kosmickými sondami II - Merkur a Venuše (16.08.2005)
Marťanská vozítka budou jezdit ještě dlouho (27.06.2005)
Budoucnost výzkumu sluneční soustavy kosmickými sondami I - Měsíc (25.03.2005)
Pusťte Mars k vodě! (27.12.2004)
Cestovatel na pokraji Vesmíru (20.08.2004)
Kosmonautika XVII - Cíl mise: Merkur (09.08.2004)
Sonda Cassini a pán prstenců (14.06.2004)
Dvanáct kol na Marsu (24.02.2004)
Duch na Marsu (16.01.2004)
Mars Express u cíle (27.12.2003)
Konec sondy Galileo (02.10.2003)
Konečně i k Plutu (05.07.2003)
Marsochody na pochodu (20.06.2003)
Kosmonautika XIII - Mars Express na cestě (19.06.2003)
S atomovým reaktorem k Jupiteru (09.05.2003)
Sonda Pioneer 10 poslala k Zemi svůj poslední signál (02.03.2003)
| Autor: Martin Zapletal | Vydáno dne 18. 08. 2005 | 7380 přečtení | Vytisknout článek