Hvězdárna Vsetín logo Muzea regionu Valašsko logo Zlínského kraje
Akce hvězdárny

Poznávání bez hranic

O víkendu 26. - 28. května 2006 se v lyžařském středisku Velká Rača (nedaleko Čadce na severozápadě Slovenska) uskutečnila další část programu příhraniční spolupráce mezi hvězdárnami ve Valašském Meziříčí a Kysuckém Novém mestě, na kterém se kromě jiných podílí také Společnost pro MeziPlanetární Hmotu (SMPH).

zahájení
Obr. 1: Zahájení semináře obstarali úvodním slovem ředitel hvězdárny v Kysuckém Novém mestě Ján Mäsiar (vpravo) a ředitel hvězdárny ve Valašském Meziříčí Libor Lenža.
Foto: Jiří Srba
o čase
Obr. 2: Historii a současnost měření času nejen pro astronomické účely shrnul ve svém příspěvku Stanislav Kaniansky z Krajské hvezdárně a planetária Maxmiliána Hella v Žiari nad Hronom.
Foto: Jiří Srba
výšlap
Obr. 3: Pokus o výstup na Velkou Raču se uskutečnil za nepříznivého počasí, proto jsme jej museli ukončit ve druhém výškovém táboře, aniž jsme stali na vrcholu.
Foto: Jiří Srba
kuloarní diskuse
Obr. 4: Součástí každého semináře jsou i neformální kuloární diskuze. Na snímku jsou zprava Miroslav Znášik (Žilina), Karel Halíř (Plzeň) a Peter Delinčák (Čadca).
Foto: Jiří Srba
Projekt s názvem „Poznávání bez hranic“ je podporován Evropskou unií a spolufinancován v rámci Fondu mikroprojektů programu INTERREG IIIA. Jeho úkolem je především obnovení kulturních i odborných vazeb mezi sousedními regiony současné České republiky a Slovenské republiky, které byly přetrhány po rozdělení bývalého Československa v roce 1993. Program projektu je zaměřen na děti a mládež, ale nezapomíná ani na pedagogické pracovníky, zaměstnance hvězdáren a další zájemce o astronomii.

Náplní tohoto víkendu byl „pozorovatelský seminář“ plný příspěvků věnovaných současným možnostem amatérské astronomie. Zúčastnilo se jej na 35 zájemců z řad studentů i učitelů a pracovníků hvězdáren. Stěžejním tématem praktika byla metodika pozorování různých typů úkazů (zatmění, zákrytů hvězd měsícem i planetkami, sledování meteorů a komet, …). Pozornost byla věnována také použití moderní techniky od digitálních fotoaparátů, přes GPS přijímače až po CCD kamery nejrůznějších typů.

Seminář byl zahájen v pátek 27. května ve 14 h. Po úvodním slově obou hlavních manažerů projektu - Jána Mäsiara z Kysuckého Nového mesta a Libora Lenžy z Valašského Meziříčí zazněl první příspěvek v podání Karla Halíře, ředitele Hvězdárny v Rokycanech, věnovaný současným možnostem astronoma amatéra při pozorování zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy. Tato pozorování mají dosud neocenitelný přínos i pro astronomy profesionály. Přesné zjištění okamžiku takového úkazu může odborníkům poskytnout řadu jinak obtížně zjistitelných informací. V případě zákrytů hvězd Měsícem může být odhalena podvojnost systému hvězdy. Zákryty hvězd planetkami jsou pak dobrou metodou pro zpřesňování drah, velikosti a profilu asteroidů. Pečlivý amatér (ve spolupráci s dalšími) pak může získat informace, které ocení i odborník. Budoucnost v tomto ohledu patří především pozorování zákrytů hvězd transneptunickýckými tělesy. Krátce byly zmíněny také tečné zákryty hvězd Měsícem, o kterých podrobněji pojednával následující příspěvek ředitele Kysucké hvezdárně Jána Mäsiara.

Pozorování tečného zákrytu patří k poměrně obtížným úkolům vzhledem k náročné předchozí přípravě a organizaci (většinou „malé expedice“ několika pozorovatelů). Tečný zákryt, kdy sledovaná hvězda problikává za nerovnostmi Měsíčního terénu těsně na jeho okraji, patří totiž k úkazům, které lze pozorovat jen z poměrně malého území. Výsledkem kvalitního pozorování několika pozorovatelů rozmístněných podél hranice úplného zákrytu je profil měsíčního povrchu v místě, kde k zákrytu došlo.

Velmi důležitým zařízením pro každého astronoma jsou hodiny. Kvalitní časová základna mnohdy rozhoduje o tom, zda vaše pozorování bylo úspěšné či nikoliv. Historii a současnost měření času nejen pro astronomické účely shrnul ve svém příspěvku Stanislav Kaniansky z Krajské hvezdárně a planetária Maxmiliána Hella v Žiari nad Hronom.

Večerní program byl věnován metodice pozorování meteorů v podání Jaroslava Gerboše z Hvezdárně v Banskej Bystrici a podrobnému seznámení s možnostmi současné digitální fotografie, které na svých vlastních zkušenostech dokumentoval astronom amatér Peter Delinčák z Čadce.

Páteční večer měl být zakončen praktickými ukázkami pozorování meteorů, komet či astrofotografie, naneštěstí počasí přálo jen kuloárním diskusím.

Druhý den semináře byl zahájen krátkým seznámením s možnostmi a nástrahami pozorování komet, které pro účastníky připravil Jiří Srba (SMPH, Hvězdárna Vsetín). Kromě vizuálních metod, které dodnes hrají významnou úlohu při sledování jasnosti komet, byly představeny také možnosti CCD fotometrie. Nastíněna byla také metodika zpracování pozorování a jejich publikace v International Comet Quarterly (ICQ), či perspektivy spolupráce amatérů a profesionálů v této oblasti.

Druhým dopoledním příspěvkem bylo poměrně podrobné seznámení účastníků s historií a současností družicových navigačních systémů spojené s praktickými ukázkami používaných zařízení. Správné určení aktuální polohy je totiž druhým stěžejním parametrem, který rozhoduje o kvalitě a užitečnosti mnoha typů astronomických pozorování. Na svou předchozí přednášku o čase v něm navázal Stanislav Kaniansky.

Velmi zajímavým příspěvkem byla prezentace Miroslava Znášika z Hvězdárně v Žilině věnovaná možnostem pozorování optických ohybových jevů při sledování zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy. Dnes existuje řada zdokumentovaných případů, kdy zkušení pozorovatelé spatřili po výstupu hvězdy zpoza neosvětlené části Měsíce jakési „zabliknutí“ (nesouvisející ze seeingem), jehož vysvětlení se hledá jen obtížně. Zdá se však, že původ jevu lze hledat ve vlnové povaze světla a s ní souvisejících ohybových jevech, které v kombinaci s vlastnostmi lidského zraku a určitými charakteristikami daného úkazu (spektrální typ hvězdy, relativní rychlost výstupu, …) mohou teoreticky vést k popsanému vjemu. Rozebrány byly také praktické problémy při dokumentaci tohoto jevu objektivními metodami (kamerami). Pro vyřešení problému bude potřeba ještě spousta práce, jeho vysvětlení by však mohlo vést ke zpřesnění výsledků dosahovaných v rámci pozorování zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy.

Sobotní odpoledne bylo vyplněno neúspěšným pokusem o výstup na Velkou Raču. Chladné deštivé počasí a hrozící mlha nás donutili pokus o zdolání vrcholu ukončit ve druhém výškovém táboře a sestoupit zpět do tábora základního. Během výstupu se však účastníkům podařilo na vlastní kůži ověřit další pravidlo související s používáním moderní techniky - máte-li přístroj napájený bateriemi, mějte u sebe náhradní. Přijímač GPS, jehož funkce měla být při pochodu dokumentována, vypověděl službu.

V sobotu večer následovaly další dvě přednášky - prezentace Jána Mäsiara věnovaná záludnostem určování I. a IV. kontaktu při zatměních Slunce. Mimo program (jako náhrada za praktická pozorování, která opět znemožnilo počasí) pak odezněla cestopisně-astronomická prezentace Karla Halíře, věnovaná úspěšné expedici západočeských astronomů za úplným zatměním Slunce do Turecka.

Program semináře byl zakončen v neděli dopoledne jednak přednáškou Miroslava Znášika, která byla věnována určování přesné zeměpisné pozice z dostupných atlasů, map a dalších zdrojů (za účelem využití při astronomických pozorovaní, ale nejen při nich), a za druhé „závěrečným slovem“ Libora Lenžy v přednášce s názvem „Možnosti a perspektivy odborných pozorování nejen na hvězdárnách“.

Všichni účastnící se shodli na tom, že problém mnohdy tkví především v samotné definici toho, co míníme pod souslovím „odborné pozorování“. Jisté je, že jistá odborná činnost na hvězdárny prostě patří. Vzhledem k měnícímu se postavení hvězdáren (zřizovatelé, sponzoři, právní subjektivita, …) je však třeba pečlivěji vybírat oblasti, na které se odborná činnost orientuje tak, aby výsledky byly použitelné i pro profesionálního astronoma a zároveň při propagaci činnosti mezi nejširší veřejností. Důležitá je v tomto směru také spolupráce jednotlivých zařízení mezi sebou a koordinace programů například s některým profesionálním astronomickým pracovištěm, která umožní za stávajících podmínek zkvalitnit výsledky a zajistit jejich publikaci a přímé použití. Nevýhodou současného stavu je, že na většině hvězdáren nelze po právní stránce čistě realizovat aktivity nadšených amatérů.

Až na nepříznivé počasí, které účastníkům znemožnilo vyzkoušet nově nabyté vědomosti v praxi, se víkend ve středisku Velká Rača vydařil. Na tomto místě si dovolím malý komentář. Nejen já jsem stále více překvapen zájmem mladých lidí ze Slovenska o astronomii. Jako příklad uvedu svou vlastní zkušenost ze Vsetína. Setkáváme-li se zde s mladými zájemci o astronomii, pak se jedná většinou o členy Historicko-Astronomické společnosti z Ilavy (tedy ze Slovenska). Doufejme společně, že takováto setkání přivedou i českou omladinu zpět na hvězdárny a hlavně pod hvězdnou oblohu.

[1] POZNÁVÁNÍ BEZ HRANIC Home Page. Dostupné z: http://projekty.astrovm.cz/pbh/indexpbh.php.

| Autor: Jiří Srba | Vydáno dne 05. 06. 2006 | 2768 přečtení | Vytisknout článek