Hvězdárna Vsetín logo Muzea regionu Valašsko logo Zlínského kraje
Akce hvězdárny

Dny astronomie 2009 na Hvězdárně Vsetín

Od středy 10. června do pátku 12. června se na vsetínské hvězdárně uskuteční již tradiční Dny astronomie – program složený z přednášek a astronomických pozorování. Letos uplyne 400 let od okamžiku, kdy člověk poprvé zamířil dalekohled na oblohu. Proto byl rok 2009 organizací UNESCO za podpory OSN vyhlášen jako Mezinárodní rok astronomie [1]. Program připravený pro návštěvníky Dnů astronomie je jedním z příspěvků Hvězdárny Vsetín k této významné události.

Mezinárodní rok astronomie 2009
Obr. č. 1: Logo Mezinárodního roku astronomie 2009. [1]

Program:

Středa 10. června:

18:00 – 19:00 hod: Uran a Neptun – vzdálení obři
Přednáška posluchačům nabídne přehled většiny dosavadních znalostí o Uranu a Neptunu. Obě planety jsou vzhledem ke své velké vzdálenosti od Země astronomy trošičku opomíjeny. Na rozdíl od ostatních planet sluneční soustavy kolem nich proletěla pouze jedna kosmická sonda – v 80. letech minulého století americký Voyager 2. Informace, které nám o Uranu i Neptunu poskytla sonda jsou v posledních letech doplňovány díky pozorováním Hubbleova vesmírného teleskopu anebo nových výkonných pozemských dalekohledů.
(přednáší Pavel Svozil)
 
19:00 – 20:00 hod: Astronomické oči
Dokument o možnostech poznávání vesmíru, které dává astronomům jejich hlavní pracovní nástroj – dalekohled.
(videopořad)

Čtvrtek 11. června:

18:00 – 19:00 hod: Astronomická fotografie včera a dnes
Uplatnění fotografie v astronomii mělo (a rozhodně stále má) pro tento vědní obor klíčový význam. Dá-li se o nějakém vynálezu prohlásit, že "změnil svět", pak pro astronomickou fotografii to platí doslovně. Díky ní jsme totiž mohli radikálně změnit a upřesnit naše představy o vesmíru. Přednáška se bude zabývat historií i současností astronomické fotografie a také možnostmi, které do rukou astronomů dává.
(přednáší Emil Březina)
 
19:00 – 20:00 hod: Vesmír na zápěstí
Astronomie a čas tvoří nerozlučnou dvojici. Měření času bylo i jedním z prvních úkolů astronomie. Způsoby, jak stanovit přesný čas prošly během staletí dlouhým vývojem. Dnes už bereme hodinky na svém zápěstí jako běžnou věc každodenní potřeby. V záplavě nejrůznějších modelů ovšem nalezneme i některé exempláře, které jsou spíše uměleckými díly a technickými zázraky. Tato přednáška se vám pokusí přiblížit alespoň pár ukázek z tzv. vysoké hodinařiny se vztahem k astronomii.
(přednáší Martin Leskovjan)

Pátek 12. června:

18:00 – 19:00 hod: Velmi klidné Slunce
Naše Slunce je životadárnou hvězdou a její neocenitelný význam byl člověku intuitivně zřejmý odpradávna. Díky využití prvních jednoduchých dalekohledů se pozorovatelům podařilo objevit jedenáctiletou periodu sluneční aktivity v podobě výskytu slunečních skvrn, která se stala jedním z prvních poznatků nového oboru – sluneční fyziky. Sluneční cyklus však není tak pravidelný, jak se dříve myslelo, důkazem budiž současné neobvykle hluboké minimum, doprovázené dalšími dosud nezaznamenanými jevy. Ukazuje se, že Slunci zdaleka nerozumíme tak dobře, jak jsem si mysleli.
(přednáší Jiří Srba)
 
19:00 – 20:00 hod: Odkaz Edwina Hubblea aneb Co je za Mléčnou dráhou
Až do začátku 20. století byl lidem známý vesmír velmi malý. Naše znalosti se omezovaly v podstatě jen na naši Galaxii, Mléčnou dráhu. V roce 1919 Edwin Hubble na Mt. Wilson Observatory nalezl tzv. cefeidy v Mlhovině v Andromedě. Jeho další pozorování v letech 1922 – 1923 jej vedla k závěru, že tyto mlhoviny jsou příliš daleko na to, aby byly součástí Mléčné dráhy a jsou to vlastně samostatné galaxie. Tak se zrodil jeden z největších objevů v historii astronomie, který stál na počátku (společně s Einsteinovou teorií relativity) nové vědní disciplíny, kosmologie. Další objevy následovaly a vytvořily tak naši současnou představu o vesmíru, kterou si přiblížíme v této přednášce.
(přednáší Martin Zapletal)

V průběhu Dnů astronomie budou od 9:00 do 16:00 hodin probíhat exkurze na hvězdárně a pozorování Slunce a od 22:00 do 23:30 hodin se budou konat večerní astronomická pozorování hvězdné oblohy. V případě nepříznivého počasí je pro návštěvníky připraven náhradní program ve formě astroprezentací, videopořadů a počítačových simulací oblohy.

Vstup na všechny akce bude během Dnů astronomie ZDARMA!


[1] Mezinárodní rok astronomie 2009; Dostupné z: http://www.astronomie2009.cz/.

| Autor: Emil Březina | Vydáno dne 03. 06. 2009 | 2579 přečtení | Vytisknout článek