Astronomický podzim 2003

Podzimní počasí s častými mlhami, oblačností a dešťovými srážkami obvykle nebývá příliš vhodné ke sledování hvězdného nebe. Pokud se ale vyjasní, dá se i nyní na obloze uvidět mnoho zajímavých vesmírných objektů. Nejznámější a nejjasnější z nich pak můžete spatřit v průběhu večerních pozorování na vsetínské hvězdárně.

Mars se už po svém srpnovém největším přiblížení k Zemi za posledních 60 000 let začal od naší planety pomalu vzdalovat. Přesto bude ještě několik měsíců pozorovatelný nad jižním obzorem jako jasná načervenalá „hvězda“. Se zvětšující se vzdáleností od Země však budou jeho jasnost i úhlová velikost postupně klesat.

Na konci listopadu se na večerní oblohu po půl roce opět přesune „Pán prstenů“ – Saturn a počátkem prosince se letos poprvé na večerním nebi objeví i nejjasnější a k Zemi nejbližší planeta sluneční soustavy Venuše. Budete ji moci spatřit po západu Slunce jako velmi jasnou večernici nízko nad jihozápadním horizontem.

Měsíc bude v závěru tohoto roku večer nejlépe pozorovatelný na přelomu jednotlivých kalendářních měsíců, kdy „doroste“ do první čtvrti a na obloze bude mít tvar písmene „D“. V neděli 9. listopadu krátce po půlnoci nastane úplné zatmění Měsíce, jež bude na Valašsku viditelné v celém svém průběhu.

Z meteorických rojů mají na podzim nejvyšší hodinové frekvence Tauridy, Orionidy, Leonidy a Geminidy. Tauridy se skládají ze dvou složek. Maximum aktivity jižní větve nastane 3. listopadu, severní větev dosáhne svého maxima až 13. listopadu. Mateřským tělesem Taurid je periodická kometa 2P/Encke, která má nejkratší dobu oběhu kolem Slunce ze všech známých komet – pouze 3,3 roku. Kometa nás možná překvapí na konci listopadu, kdy by mohla být při svém současném návratu pozorovatelná i v menších dalekohledech.

Orionidy bývají každoročně nejaktivnější kolem 22. října. Maximum Leonid, které se v předchozích letech projevily meteorickými dešti, nastane 18. listopadu a Geminid 14. prosince. Pozorování maxim Taurid, Leonid i Geminid bude silně rušeno Měsícem!

Z vícenásobných hvězdných systémů bývají v tomto období často pozorovány dvojhvězdy Albireo, Alamak, Mizar a γ Delphini nebo čtyřhvězda ε Lyrae.

Modrobílý Mizar je ve skutečnosti spektroskopickou čtyřhvězdou a s nedalekým Alcorem tvoří tzv. optickou dvojhvězdu, kdy na obloze vidíme obě hvězdy v těsné blízkosti, ve vesmíru však jsou od sebe značně vzdálené a fyzicky spolu vůbec nesouvisí.

K nejslabším vesmírným objektům, na které se můžete podívat pomocí dalekohledů na hvězdárně, patří mlhoviny a hvězdokupy. Na podzim bývají pozorovatelné např. planetární mlhoviny M 27 – Dumbbell v souhvězdí Lištičky a M 57 – Prstencová v Lyře, kulové hvězdokupy M 13 v Herkulovi a M 15 v Pegasovi nebo otevřené hvězdokupy χ a h Persei a M 34 v Perseovi a Cr 399, kterou astronomové pro její vzhled pojmenovali „Ramínko na šaty“.

Celý podzim bude rovněž pozorovatelná 2,5 milionů světelných let vzdálená spirální galaxie M 31 v souhvězdí Andromedy. Za výborných podmínek bude možné v hlavním dalekohledu hvězdárny spatřit v blízkosti M 31 i její průvodce – malé eliptické galaxie M 32 a M 110.

Večerní astronomická pozorování pro veřejnost se na vsetínské hvězdárně konají za jasné a bezmračné oblohy vždy v úterý a pátek. V říjnu budou probíhat od 19:00 do 21:00 hodin, v listopadu od 18:00 do 20:00 hodin a v prosinci pak od 17:00 do 19:00 hodin. Vstupné je pro dospělé 10,- Kč, pro děti a mládež 5,- Kč.