Hvězdárna Vsetín logo Muzea regionu Valašsko logo Zlínského kraje
Od 13. 3. 2020 je hvězdárna pro veřejnost UZAVŘENA !
Kosmonautika

STS-125 Atlantis – průběh mise

Dlouho očekávaný start raketoplánu Atlantis k misi STS-125 je naplánován po mnoha odkladech na pondělí 11. května 2009 v 18:01:49 UT [1]. Cílem jeho letu nebude Mezinárodní kosmická stanice ISS (International Space Station), jak je již několik let zvykem, ale raketoplán se naposledy podívá k Hubbleovu vesmírnému dalekohledu HST (Hubble Space Telescope). Nakonec se tak uskuteční dlouho diskutovaná servisní mise SM-4, která by měla zajistit prodloužení životnosti Hubbleova vesmírného dalekohledu minimálně do roku 2013. Pro případ, že by se v průběhu mise raketoplánu Atlantis stala událost, která by zabránila bezpečnému návratu zpět na Zemi, je připraven raketoplán Endeavour se čtyřčlennou posádkou k záchranné misi STS-400. Doufejme, že k takové situaci nedojde a lety raketoplánu budou nadále pokračovat letošními třemi misemi k Mezinárodní kosmické stanici ISS v červnu, srpnu a listopadu [2].

Logo STS-125
Obr. 1: Logo mise STS-125 Atlantis. [6]
Nákladový prostor STS-125
Obr. 2: Pohled do nákladového prostoru raketoplánu Atlantis s vybavením pro misi STS-125. [7]
Raketoplán STS-125 Atlantis
Obr. 3: Raketoplán Atlantis připravený k misi STS-125. [8]
STS-400
Obr. 4: Grafická simulace záchranné mise STS-400 raketoplánu Endeavour. Na horním obrázku je zobrazena situace při spojení obou raketoplánů, na dolním obrázku je pak zobrazena orientace raketoplánů v průběhu přestupu astronautů do raketoplánu Endeavour. [3]
SI C&DH
Obr. 5: Modul elektroniky SI C&DH, jehož část způsobila výpadek činnosti HST v druhé polovině roku 2008. Při misi STS-125 bude vyměněn za nový. [9]
COS
Obr. 6: Ukládání nového přístroje COS do ochranného boxu. [10]
WFC 3
Obr. 7: Ukládání nového přístroje WFC 3 do ochranného boxu. [11]
RSU
Obr. 8: Technici připravují jednotky RSU s gyroskopy. [12]
FGS
Obr. 9: Ukládání optického systému FGS do ochranného boxu. [13]
BMU
Obr. 10: Astronaut Feustel trénuje instalaci baterií BMU. [14]
Rozložení vědeckých přístrojů
Obr. 11: Rozložení vědeckých přístrojů po ukončení mise SM-4. [15]
Rozložení základních systémů
Obr. 12: Rozložení základních systémů HST po ukončení mise SM-4. [16]
Přípravy ke startu raketoplánu Atlantis začaly již 22. srpna 2008, kdy byla v budově VAB smontována startovací sestava a 4. září 2008 se vydala na startovací komplex LC-39A. Vypuštění raketoplánu k Hubbleovu vesmírnému dalekohledu bylo v tomto okamžiku naplánováno na 8. října 2008. Řádění hurikánu Ike, který zasáhl jih Spojených států amerických, poškodilo střechu střediska řízení kosmických letů v Houstonu a zapříčinilo tak odklad startu raketoplánu Atlantis na 14. října 2008. Bohužel se stalo něco s čím nikdo nepočítal. Dne 27. září 2008 došlo k výpadku řídící jednotky CU/SDF (Control Units/Science Data Formatter), která slouží ke správnému naformátování všech dat přenášených na Zemi. Po dvou dnech rozhodla NASA o odložení servisní mise STS-125 na rok 2009 a raketoplán Atlantis byl 20. října 2008 převezen zpět do montážní budovy VAB. Na konci října byly oznámeny dvě zprávy – jedna dobrá a druhá špatná. Ta první informovala o úspěšném přepojení jednotky CU/SDF na záložní okruh B, ta druhá o opětovném odkladu startu, tentokrát na květen 2009. Opětovný převoz raketoplánu Atlantis na startovací komplex LC-39A proběhl 31. března 2009. Datum startu se následně ustálilo na 11. květnu 2009.

Startovní sestava raketoplánu se při misi STS-125 skládá z kosmického letounu – raketoplánu (OV-104 Atlantis), vnější palivové nádrže ET s výrobním označením ET-130 a pomocných startovacích motorů SRB sady BI-137. Hmotnost celého komplexu je při misi STS-125 Atlantis 2 049 940 kg, z čehož na vlastní raketoplán připadá při startu 119 823 kg a při přistání 102 530 kg [3].

Na levé horní hraně nákladového prostoru raketoplánu je umístěn robotický manipulátor SRMS (Shuttle Remote Manipulator System). Na protější straně je nástavec OBSS (Orbital Boom Sensor System) pro kontrolu tepelné ochrany raketoplánu. Dále je vybavení nákladového prostoru v porovnání s předchozími lety velmi nestandardní. V přední části se nachází komora pro výstup astronautů do volného prostoru a po jejich stranách jsou schránky s nástroji. Následuje nosič SLIC (Super Lightweight Interchangeable Carrier) o hmotnosti 800 kg na který je možné umístit vybavení o maximální celkové hmotnosti 2 500 kg. V průběhu mise STS-125 Atlantis je na SLIC následující vybavení pro Hubbleův vesmírný dalekohled o hmotnosti 1 700 kg:

  • Wide Field Camera 3 (WFC 3) – širokoúhlá kamera, která nahradí zastaralý přístroj WF/PC-2 (Wide-Field Planetary Camera 2), který byl na Hubbleův vesmírný dalekohled nainstalován již v roce 1993. Nový přístroj se bude doplňovat se systémem tří kamer ACS, jenž jsou na dalekohledu instalovány od roku 2002 a snímají objekty zejména ve viditelném oboru spektra. Naproti tomu má WFC 3 daleko širší pole působnosti, což mu umožňují dva kanály, ve kterých může pozorovat. Prvním je UVIS (Ultraviolet‐Visible) vybavený 16 Mpx CCD senzorem pracujícím v blízkém ultrafialovém, viditelném a blízkém infračerveném oboru spektra na vlnových délkách 200 – 1 000 nm. Druhý kanál NIR (Near‐Infrared) je vybaven 1 Mpx HgCdTe senzorem pracujícím v blízké infračervené oblasti na vlnových délkách 850 – 1 700 nm. Vědeckými úkoly WFC 3 je například sledování vývoje galaxií, detailní studium populace hvězd u nejbližších galaxií nebo rozložení a charakter temné hmoty a energie.
  • Battery Module Units (BMUs) – téměř každé umělé kosmické těleso s panely fotovoltaických článků je vybaveno také bateriemi, které mu dodávají potřebnou energii v okamžiku kdy se nachází ve stínu. Hubbleův vesmírný dalekohled má periodu oběhu kolem Země přibližně 96 minut, z čehož se 60 minut pohybuje osvětlen Sluncem a 36 minut je ve stínu Země. Při druhé situaci nastupují na scénu Ni-H2 baterie, kterých je šest a jsou schopné dodat celkem 450 Ah. Každá z baterií je složena z 22 jednotlivých článků zapojených do série, jenž měly na Zemi kapacitu 88 Ah. Z důvodu limitace termoregulačního systému Hubbleova vesmírného dalekohledu mohou být ale na oběžné dráze nabíjeny pouze na 75 Ah. V průběhu servisní mise bude vyměněno všech šest baterií, které jsou na dalekohledu umístěny od jeho vypuštění, což je přes 19 let. O více jak 13 let tak překonaly plánovanou životnost a staly se nejdéle pracujícími bateriemi na nízké oběžné dráze kolem Země. To je dáno jejich robustním designem, přísnými normami podle kterých byly zhotoveny a také chemickou stálostí Ni-H2 baterií.

Dalším nosičem situovaným ve středu nákladového prostoru raketoplánu je ORUC (Orbital Replacement Unit Carrier), jenž zajišťuje přepravu ORUs (Orbital Replacement Units) na oběžnou dráhu a zpátky na Zemi. Při misi STS-125 Atlantis je na ORUC umístěno následující vybavení:

  • Cosmic Origins Spectrograph (COS) – spektrograf je určen ke studiu a zjištění původu rozměrných struktur ve vesmíru a pomůže zároveň zjistit jak se formovaly prvky důležité pro život jako je uhlík a železo. Dále pak formování, vývoj a stáří galaxií nebo vznik hvězdných a exoplanetárních systémů. COS je nejcitlivější spektrograf jaký byl kdy vyvinut pro kosmické použití a pracuje ve dvou kanálech. Prvním je FUV (Far Ultraviolet) vybavený senzorem cross‐delay line o rozměrech 32 768 x 1 024 px pracujícím na vlnových délkách 125 – 206 nm se spektrálním rozlišením 16 000 až 24 000 nebo 2 000 až 3 000. Druhý kanál NUV (Near Ultraviolet) je vybavený 1 Mpx senzorem MAMA pracujícím na vlnových délkách 170 – 320 nm se stejným spektrálním rozlišením jako kanál FUV. Spektrograf COS bude nainstalován místo systému korektivní optiky COSTAR (Corrective Optics Space Telescope Axial Replacement), který zajišťoval korekci aberace primárního zrcadla pro původní přístroje. Všechny nově nainstalované přístroje již mají vlastní optické korekční členy a proto se COSTAR již dlouho nepoužíval.
  • Fine Guidance Sensor (FGS) – na palubě Hubbleova vesmírného dalekohledu se nacházejí tři rozměrné boxy s optickým systémem FGS pro velmi přesnou pointaci obsahující velké množství zrcadel, čoček, hranolů, servomechanizmů a fotonásobičů. Představíme-li si, že sedíme uvnitř dalekohledu a díváme se ven jeho optickým systémem, pak jeden FGS míří směrem nahoru a další dva doprava a doleva. Vedle gyroskopů je FGS klíčový komponent pro správnou a efektivní orientaci a pointaci dalekohledu v prostoru. K tomu se využívají obvykle dva FGS moduly, které se zaměří na dvě předem vybrané „navigační“ hvězdy a signál o vychýlení předávají řídícímu počítači. FGS jsou schopny měřit zdánlivý pohyb hvězdy s přesností 0,0028 arcsec. Pomocí gyroskopů se pozice přesně doladí a Hubbleův vesmírný dalekohled je precizně zaměřen na bod svého zájmu s chybou ne větší než 0,007 arcsec. Tím ale funkce FGS nekončí. Zbývající třetí modul může být využit pro astrometrii (přesné měření polohy a pohybu hvězd) a většinou se vybírá ten nejvýkonnější, kterým je v současné době FGS 1. V průběhu servisní mise bude vyměněn modul FGS 2 a je velmi pravděpodobné, že se bude následně využívat pro astrometrii, kdy se hledají možné exoplanetární systémy, nové dvojhvězdy nebo měří úhlový průměr hvězd, galaxií a dalších objektů.
  • Rate Sensor Units (RSUs) – jedná se o tři jednotky, z nichž v každé je jeden pár gyroskopů, které jsou nezbytně nutné k pointaci Hubbleova vesmírného dalekohledu. Pro správnou funkci jsou nutné funkční tři gyroskopy a tři jsou v záloze. Po změně algoritmů stačí nyní k zajištění správné pointace pouze dva funkční gyroskopy. V historii Hubbleova vesmírného dalekohledu proběhla výměna gyroskopů několikrát. Je to dáno jak jejich omezenou životností, tak zejména strategickým významem pro chod dalekohledu. První výměna čtyř gyroskopů proběhla již v roce 1993 při první servisní misi. Všech šest gyroskopů se dočkalo výměny při třetí servisní misi (SM-3A) v roce 1999, která byla vyslána právě z důvodu selhání čtyř gyroskopů a bylo nutné je neprodleně vyměnit za nové.
  • Vybavení pro opravu ACS (Advanced Camera for Surveys) – systém tří kamer ACS obsahuje širokoúhlou kameru WFC, kameru s vysokým rozlišením HRC a kameru pro pozorování Slunce SBC. Na Hubbleův vesmírný dalekohled byla instalována při čtvrté servisní misi (SM-3B) v roce 2002. Bohužel selhání záložní elektroniky v roce 2007 způsobilo, že v současné době je v činnosti pouze jeden kanál, konkrétně SBC. Přímá oprava vadné elektroniky není možná a proto bude instalován nový napájecí zdroj a řídící obvody pro kameru WFC, které překlenou zničené části. Astronauti nebudou mít čas pro opravu kamery HRC a bude se doufat, že se jej podaří oživit a napájet přes externí zdroj instalovaný pro WFC.
  • Vybavení pro opravu STIS (Space Telescope Imaging Spectrograph) – obrazový spektrograf byl na Hubbleův vesmírný dalekohled instalován v průběhu druhé servisní mise (SM-2) v roce 1997. Svoji funkci ukončil v roce 2004 po selhání napájecího zdroje. Jeho hlavním úkolem bylo pořizování spekter k odhalení např. chemického složení nebo teploty planet, komet, hvězd, mezihvězdného plynu a galaxií. Velkou předností přístroje STIS je možnost pořizování spekter prostorově rozlehlých objektů jako jsou galaxie zabírající plochu několika obrazových bodů. Oblast elektromagnetického spektra, ve které je STIS schopen pracovat je od ultrafialového přes viditelné až po blízké infračervené. V průběhu opravy astronauti vymění nízkonapěťový zdroj, který obsahuje zničený konvertor napětí. Výměna bude relativně jednoduchá, ale bude vyžadovat nesmírnou pečlivost, neboť krycí panel je uchycen 111 šroubky. Po instalaci nového napájecího zdroje bude elektronický box uzavřen pouze krytem s jednoduchým upevněním a odpadne tak nutnost jej opět přichytit 111 šroubky.
  • IMAX 3D Cargo Bay Camera – jedná se o kameru technologie IMAX 3D, která je na palubě raketoplánu již potřetí. Na provoz kamery je vyškolen velitel a pilot raketoplánu, kteří zachytí historické události spojené s poslední servisní misí k Hubbleovu vesmírnému dalekohledu. Film bychom měli mít možnost shlédnout na jaře 2010 v kinech IMAX a IMAX 3D pod, prozatím pracovním, názvem Hubble 3D.

V zadní části nákladového prostoru je nosič MULE (Milti-Use Lightweight Equipment Carrier), který podobně jako jako ORUC slouží k dopravě ORUs na oběžnou dráhu a zpátky na Zemi. Při misi STS-125 Atlantis je na MULE umístěno následující vybavení:

  • Science Instrument Command and Data Handling (SI C&DH) – je modul obsahující veškerou potřebnou elektroniku pro příjem povelů pro vědecké přístroje ze Země a přenos dat zpátky. Mozkem celého SI C&DH modulu je standardní řídící počítač a dále obsahuje hlavní řídící jednotku, čtyři paměťové moduly a interface zajišťující komunikaci mezi řídícím počítačem a řídící jednotky CU/SDF. Počítač zajišťuje mimo monitorování a kontroly vědeckých přístrojů také řízení chladícího systémů pro přístroj NICMOS. Výše zmíněné moduly kromě řídícího počítače jsou zdvojeny a v případě závady se přejde na okruh B. To se přesně stalo i v případě problémů, které vedly k odkladu startu servisní mise STS-125 a o které je psáno výše.
  • New Outer Blanket Layers (NOBLs) – během servisní mise v roce 1997 astronauti pozorovali poškození tepelné izolace Hubbleova kosmického dalekohledu, která slouží k zamezení rychlých změn teploty při přechodu dalekohledu do stínu Země a při výstupu ze stínu. Nová izolace NOBL nahradí starou, která bude demontována, ale v případě nedostatku času se ponechá stará izolace na svém místě a překryje se novou. Přísné pozemní testování NOBL zajišťuje jeho vysokou odolnost proti dlouhodobému vystavení nabitým částicím, rentgenovému a ultrafialovému záření a cyklickým změnám teploty po dobu 10 let. NOBL je vyroben ze speciální fólie z nerezové oceli, která je umístěna na ocelovém rámu. Během servisní mise SM-3A v roce 1999 byly instalovány tři panely NOBL, běhen mise SM-3B v roce 2002 další jeden panel a při současní misi budou vyměněny tři panely NOBL.

Posádku raketoplánu Atlantis při misi STS-125 bude tvořit velitel Scott Douglas Altman, pilot Gregory Carl Johnson a letoví specialisté Michael Timothy Good, Katherine Megan McArthurová, John Mace Grunsfeld, Michael James Massimino a Andrew Jay Feustel. Podrobnosti k posádce najdete v samostatném článku STS-125 Atlantis – posádka. V průběhu mise proběhne pět výstupů do volného prostoru EVA (Extra-Vehicular Activity), kterých se účastní dvě pracovní dvojice. První tvoří astronauti Grunsfeld a Feustel (EVA-1, -3, -5) a druhou Good a Massimino (EVA-2, -4). V případě, že by to situace vyžadovala by bylo možné uskutečnit i šestý výstup do volného prostoru.

Aby byla mise STS-125 považována za úspěšnou musí být splněny alespoň následující operace: instalace dvou RSU, WFC 3, COS, výměna SI C&DH a obou BMU se šesti bateriemi. Pro úplný úspěch mise je potřeba splnit všechny předchozí úkoly a navíc instalovat třetí RSU, opravit STIS nebo ACS a vyměnit FGS 2.

V případě, kdy by došlo ke znemožnění návratu raketoplánu Atlantis zpátky na Zemi, by na řadu přišla již v úvodu zmíněná záchranná mise STS-400 Endeavour. Raketoplán Atlantis totiž bude obíhat po oběžné dráze Hubbleova vesmírného dalekohledu (výška přibližně 560 km a sklon dráhy 28,47°), která je odlišná od oběžné dráhy Mezinárodní kosmické stanice ISS (výška přibližně 350 km a sklon dráhy 51,64°) a není v jeho možnostech k ní doletět. Poprvé od července 2001 se tak ke startu současně připravují dva raketoplány a využívají oba startovní komplexy LC-39A a LC-39B. Při situaci znemožňující bezpečný návrat posádka raketoplánu Atlantis přejde do nouzového režimu a co nejvíce omezí spotřebu elektrické energie a kyslíku. Prodlouží tak možnost přežití až na 25 dní. Mezitím v co nejbližším možném termínu odstartuje raketoplán Endeavour se čtyřčlennou posádkou astronautů-záchranářů, kterou tvoří velitel Christopher John Ferguson, pilot Eric Allen Boe a letoví specialisté Robert Shane Kimbrought a Stephen Gerard Bowen. Druhý letový den by se raketoplán Endeavour zespodu přiblížil k raketoplánu Atlantis, přičemž by oba byly k sobě otočeny nákladovým prostorem. Manipulátor raketoplánu Endeavour by se zachytil o nástavec OBSS na Atlantis a vzdálenost mezi oběma raketoplány by byla kolem 7,5 metrů. Poté by se oba raketoplány natočily nákladovými prostory přesně proti sobě, což je poloha poskytující největší stabilitu. Prostorově by byl Atlantis orientován spodní částí ve směru letu a kabinou směrem k Zemi, za ním by byl Endeavour orientován ve směru letu horní částí a motorickou částí směrem k Zemi. Třetí letový den by se začalo s přestupem posádky raketoplánu Atlantis na Endeavour. Jako první by do volného prostoru vystoupil Grunsfeld a Feustel, kteří by natáhli lano podél manipulátoru SRMS až do nákladového prostoru raketoplánu Endeavour. Za nimi by již po laně dostala do bezpečí McArthurová. Tato operace by měla trvat 4 hodiny a 50 minut. Následující den by se Grunsfeld vrátil zpět na Atlantis a pomohl svým kolegům Messiminovi a Johnsonovi do raketoplánu Endeavour. Ještě ten samý den by se Messimino vrátil zpátky na Atlantis a pomohl posledním dvěma členům Goodovi a Altmanovi do raketoplánu Endeavour. Oba tyto výstupy by měly dohromady trvat 4 hodiny a 15 minut. Následně by došlo k oddělení obou raketoplánů a let raketoplánu Endeavour by již pokračoval standardním způsobem. Zachráněná posádka by měla své místo na obytné palubě, původní posádka raketoplánu Endeavour na letové palubě. Přistání by se uskutečnilo osmý letový den. Doufejme však, že se tento scénář nestane skutečností a že mise STS-125 proběhne zdárně podle plánu.

Předstartovní příprava raketoplánu ke startu je při všech misích velmi podobná a pro misi STS-125 ji můžete sledovat ve Virtual Mission Control Center [4] na serveru kosmo.cz. Následující denní přehled obsahuje základní údaje o průběhu celé mise [5] (revize k 28. dubnu 2009 – pozor, do startu se může aktualizovat. Po startu se údaje již aktualizovat nebudou!).

Průběh operační fáze

(čas od začátku mise ve formátu DD:HH:MM)

    1. den letu
  • start 11. května v 18:01 UT (T +00:00:00)
  • zážeh motorů OMS a navedení na oběžnou dráhu kolem Země v 18:44 UT (T +00:00:43)
  • kontrola palubních systémů raketoplánu
  • otevření dveří nákladového prostoru a spuštění termoregulačního systému
  • oživení manipulátoru SRMS
  • provedení korekčního manévru NC-1
  • zahájení odpočinku posádky 12. května v 01:01 UT (T +00:07:00)
    2. den letu
  • probuzení posádky 12. května v 09:01 UT (T +00:15:00)
  • provedení korekčního manévru NC-2
  • připojení nástavce OBSS k manipulátoru SRMS
  • kontrola skafandrů EMU pro výstupy do volného prostoru
  • kontrola povrchu tepelné ochrany pravého křídla pomocí OBSS
  • kontrola povrchu tepelné ochrany přídě raketoplánu pomocí OBSS
  • kontrola povrchu tepelné ochrany levého křídla pomocí OBSS
  • uložení nástavce OBSS
  • kontrola bloků motorů OMS
  • provedení korekčního manévru NC-3
  • zahájení odpočinku posádky 13. května v 01:01 UT (T +01:07:00)
    3. den letu
  • probuzení posádky 13. května v 09:01 UT (T +01:15:00)
  • provedení korekčního manévru NC-4
  • zahájení přibližovacího manévru TI
  • zachycení HST v 16:54 UT (T +01:22:53)
  • prohlídka HST
  • zahájení odpočinku posádky 14. května v 00:31 UT (T +02:06:30)
    4. den letu
  • probuzení posádky 14. května v 08:31 UT (T +02:14:30)
  • přípravy k prvnímu výstupu do volného prostoru EVA-1
  • zahájení výstupu vypuštěním atmosféry z přechodové komory ve 12:16 UT (T +02:18:15)
  • demontáž WF/PC-2
  • instalace WFC3
  • výměna SI C&DH
  • instalace SCM
  • ukončení výstupu EVA-1 v 18:36 UT (T +03:00:45) po 6 hodinách a 30 minutách
  • zahájení odpočinku posádky 15. května v 00:31 UT (T +03:06:30)
    5. den letu
  • probuzení posádky 15. května v 08:31 UT (T +03:14:30)
  • přípravy ke druhému výstupu do volného prostoru EVA-2
  • zahájení výstupu vypuštěním atmosféry z přechodové komory ve 12:16 UT (T +03:18:15)
  • výměna RSUs
  • výměna jednoho bloku BMU
  • ukončení výstupu EVA-2 v 18:41 UT (T +04:00:40) po 6 hodinách a 25 minutách
  • zahájení odpočinku posádky 16. května v 00:31 UT (T +04:06:30)
    6. den letu
  • probuzení posádky 16. května v 08:31 UT (T +04:14:30)
  • přípravy ke třetímu výstupu do volného prostoru EVA-3
  • zahájení výstupu vypuštěním atmosféry z přechodové komory ve 12:16 UT (T +04:18:15)
  • demontáž COSTAR
  • instalace COS
  • oprava ACS
  • ukončení výstupu EVA-3 v 18:46 UT (T +05:00:45) po 6 hodinách a 30 minutách
  • zahájení odpočinku posádky 17. května v 00:31 UT (T +05:06:30)
    7. den letu
  • probuzení posádky 17. května v 08:31 UT (T +05:14:30)
  • přípravy ke čtvrtému výstupu do volného prostoru EVA-4
  • zahájení výstupu vypuštěním atmosféry z přechodové komory ve 12:16 UT (T +05:18:15)
  • oprava STIS
  • instalace NOBL 8
  • ukončení výstupu EVA-4 v 18:46 UT (T +06:00:45) po 6 hodinách a 30 minutách
  • zahájení odpočinku posádky 18. května v 00:31 UT (T +06:06:30)
    8. den letu
  • probuzení posádky 18. května v 08:31 UT (T +06:14:30)
  • přípravy k pátému výstupu do volného prostoru EVA-5
  • zahájení výstupu vypuštěním atmosféry z přechodové komory ve 12:16 UT (T +06:18:15)
  • výměna jednoho bloku BMU
  • výměna FGS 2
  • instalace NOBL 5
  • ukončení výstupu EVA-5 v 17:56 UT (T +06:23:55) po 5 hodinách a 40 minutách
  • zahájení odpočinku posádky 19. května v 00:31 UT (T +07:06:30)
    9. den letu
  • probuzení posádky 19. května v 08:31 UT (T +07:14:30)
  • uvolnění HST ve 12:53 UT (T +07:18:52)
  • dva separační manévry
  • kontrola povrchu tepelné ochrany pravého křídla pomocí OBSS
  • kontrola povrchu tepelné ochrany přídě raketoplánu pomocí OBSS
  • kontrola povrchu tepelné ochrany levého křídla pomocí OBSS
  • zahájení odpočinku posádky 20. května v 00:31 UT (T +08:06:30)
    10. den letu
  • probuzení posádky 20. května v 08:31 UT (T +08:14:30)
  • volný den posádky
  • tisková konference
  • navázání fonického spojení s posádkou ISS
  • zahájení odpočinku posádky 21. května v 00:01 UT (T +09:06:00)
    11. den letu
  • probuzení posádky 21. května v 01:01 UT (T +09:14:00)
  • test reaktivního orientačního systému RCS
  • tisková konference
  • složení antény pro pásmo Ku
  • přípravy raketoplánu k přistání
  • zahájení odpočinku posádky 21. května ve 23:31 UT (T +10:05:30)
    12. den letu
  • probuzení posádky 22. května v 10:13 UT (T +10:10:30)
  • přípravy raketoplánu k přistání
  • zavření dveří nákladového prostoru
  • zážeh motorů OMS, začátek přistávacího manévru ve 14:35 UT (T +10:20:34)
  • přistání na kosmodromu KSC na Floridě 22. května v 15:41 UT (T +10:21:40)

Upozornění pro čtenáře: autor článku si je vědom, že popis událostí je velmi zjednodušen a omezen na nutné minimum. Proto vyzývá případné zájemce o podrobnější informace, aby napsali zprávu do komentáře pod článkem popř. oslovili autora (mail, icq, …).

[1] CBS NEWS STS-125 Launch Windows. Dostupné z: http://www.cbsnews.com/network/news/space/125/125windows.html.
[2] STS Launch Manifest. Dostupné z: http://www.sworld.com.au/steven/space/shuttle/manifest.txt.
[3] STS-125 Atlantis Press Kit. Dostupné z: http://www.nasa.gov/pdf/331922main_sts125_presskit_050609.pdf.
[4] MEK –Virtual Mission Control Center. Dostupné z: http://mek.kosmo.cz/video/vmcc.htm.
[5] CBS NEWS STS-125 Flight Plan. Dostupné z: http://www.cbsnews.com/network/news/space/125/125flightplan.html.
[6] STS-125 Shuttle Mission Imagery. Dostupné z: http://spaceflight.nasa.gov/gallery/images/shuttle/sts-125/....
[7] Kennedy Media Gallery. Dostupné z: http://mediaarchive.ksc.nasa.gov/detail.cfm?mediaid=41114.
[8] Kennedy Media Gallery. Dostupné z: http://mediaarchive.ksc.nasa.gov/detail.cfm?mediaid=41123.
[9] HST/SM4 - Multimedia Gallery. Dostupné z: http://sm4.gsfc.nasa.gov/technology/sm4_sicdh.php.
[10] HST/SM4 - Multimedia Gallery. Dostupné z: http://sm4.gsfc.nasa.gov/multimedia/gallery1_cos.php.
[11] HST/SM4 - Multimedia Gallery. Dostupné z: http://sm4.gsfc.nasa.gov/multimedia/gallery1_wfc3.php.
[12] HST/SM4 - Multimedia Gallery. Dostupné z: http://sm4.gsfc.nasa.gov/multimedia/gallery2_gyro.php.
[13] HST/SM4 - Multimedia Gallery. Dostupné z: http://sm4.gsfc.nasa.gov/multimedia/gallery2_fgs.php.
[14] HST/SM4 - Multimedia Gallery. Dostupné z: http://sm4.gsfc.nasa.gov/multimedia/gallery2_batt.php.
[15] HST/SM4 - Multimedia Gallery. Dostupné z: http://sm4.gsfc.nasa.gov/multimedia/gallery1.php#loc.
[16] HST/SM4 - Multimedia Gallery. Dostupné z: http://sm4.gsfc.nasa.gov/multimedia/gallery2.php#loc.

Související články:
Simonyi podruhé kosmickým turistou (26.03.2009)
STS-119 Discovery – průběh mise (15.03.2009)
STS-119 Discovery - posádka (08.02.2009)
STS-126 Endeavour – průběh mise (17.11.2008)
Herní magnát letí do vesmíru (11.10.2008)
STS-125 Atlantis – Hubbleův vesmírný dalekohled (24.09.2008)
STS-125 Atlantis - online přenos (20.09.2008)
STS-124 Discovery – průběh mise (31.05.2008)
STS-124 Discovery - online přenos (02.05.2008)
STS-124 Discovery - posádka (02.05.2008)
Další expedice míří ke stanici (05.04.2008)
STS-123 Endeavour - průběh mise (08.03.2008)
STS-123 Endeavour - online přenos (08.03.2008)
STS-123 Endeavour - posádka (07.03.2008)
STS-122 Atlantis - průběh mise (21.11.2007)
STS-122 Atlantis - online přenos (19.11.2007)
STS-122 Atlantis - posádka (19.11.2007)
STS-120 Discovery - online přenos (22.10.2007)
STS-120 Discovery – průběh mise (22.10.2007)
STS-120 Discovery - posádka (21.10.2007)
STS-118 Endeavour - online přenos (06.08.2007)
STS-118 Endeavour – průběh mise (05.08.2007)
STS-118 Endeavour - posádka (10.07.2007)
STS-117 Atlantis – shrnutí mise (01.07.2007)
STS-117 Atlantis – online přenos (05.06.2007)
STS-117 Atlantis – průběh mise (04.06.2007)
STS-117 Atlantis – posádka (22.05.2007)
Sojuz TMA-10 a návrat Expedice 14 (07.04.2007)
Statistika letů raketoplánů Space Shuttle (14.06.2005)
Přehled vybraných významných letů amerických raketoplánů Space Shuttle (30.03.2005)
Kosmonautika XV - Velký čínský úspěch (20.12.2003)
Příčina havárie raketoplánu Columbia (12.09.2003)
Kosmonautika XI - Zkáza Columbie podruhé (14.04.2003)
Kosmonautika IX - Zkáza raketoplánu Columbia (04.02.2003)
| Autor: Michal Václavík | Vydáno dne 10. 05. 2009 | 8944 přečtení | Vytisknout článek