Přechod Venuše přes Slunce 8. června 2004

V úterý 8. června dopoledne jsme si na vsetínské hvězdárně nenechali ujít příležitost na vlastní oči sledovat zajímavé a především neobyčejně vzácné astronomické představení – přechod planety Venuše přes sluneční kotouč.

Obr. 1: Společný snímek členů astronomického kroužku AK III, redaktorů bulletinu Athena a účastníků projektu Venus Transit 2004 před kopulí vsetínské hvězdárny. Marián Trlica

Obr. 2: Slunce a Venuše v projekci na podložku. Foto: Marián Trlica

Obr. 3: Jeden z nejmladších pozorovatelů přechodu. Foto: Michal Václavík

Další snímky naleznete v naší fotogalerii.

Do toho dne tento výjimečný úkaz ještě nikdo z dnes žijících lidí neviděl! Naposledy byl pozorován našimi předky 6. prosince 1882, tj. před téměř 122 roky. K přechodům Venuše přes Slunce totiž dochází pouze čtyřikrát za každých 243 let. Nastávají vždy ve dvojicích po 8 letech vzdálených od sebe střídavě 105,5 a 121,5 roku.

Přechody vnitřních planet přes Slunce jsou podobným úkazem jako prstencová zatmění naší centrální hvězdy Měsícem. Nastávají tehdy, když se Merkur či Venuše v době dolní geocentrické konjunkce se Sluncem (planeta je mezi Sluncem a Zemí) zároveň nachází i nedaleko roviny ekliptiky, tj. v blízkosti vzestupného nebo sestupného uzlu své oběžné dráhy.

Kdyby Venuše přecházela přes sluneční disk v blízkosti jeho středu, trval by celý transit až 8 hodin. Letošní přechod však byl jen 6-hodinový. Na Valašsku začal prvním kontaktem planety se Sluncem v 7:20 hodin SELČ a skončil ve 13:23 hodin SELČ, kdy Venuše sluneční kotouč opět opustila (4. kontakt).

Vsetínská hvězdárna byla po celou dobu přechodu volně přístupná. Zájem veřejnosti o pozorování byl tentokrát mimořádný! Na ojedinělý úkaz se přišlo podívat 360 lidí, což byla jedna z největších návštěvností v historii hvězdárny. Většinou se jednalo o žáky a studenty místních základních a středních škol, ale byli zde například i návštěvníci z Nizozemska.

I když byla Venuše se svým úhlovým průměrem 58” na obloze 33 krát menší než Slunce s úhlovým průměrem 1890” ≈ 0,5°, lidé s dobrým zrakem ji na slunečním disku pozorovali pouhým okem (samozřejmě chráněným filtrem, např. svářečským sklem) jako maličkou tečku.

Mnohem zajímavější a krásnější však bylo sledování přechodu dalekohledem. V kopuli hvězdárny jsme jej pozorovali 0,2-metrovým refraktorem přes helioskopický okulár resp. metodou tzv. projekce, při níž jsme si Slunce promítali na list papíru. Navíc byly na zahradě před kopulí umístěny menší dalekohledy s tmavými objektivovými filtry, které dostatečně ochránily náš zrak před možným oslepnutím, jež jinak při přímém teleskopickém pozorování Slunce hrozí.

Výjimečnosti úkazu odpovídala i naše snaha o zdokumentování jak samotného přechodu, tak i atmosféry, která při něm na hvězdárně panovala. Fotografovalo se klasickými i digitálními fotopřístroji a natáčelo na videokameru. Redaktoři Atheny rovněž přenášeli přechod pomocí CCD kamery Oscar umístěné na hlavním dalekohledu v kopuli přímo na plátno v přednáškovém sále hvězdárny a aktuální snímky prezentovali téměř v reálném čase na internetové stránce Hvězdárny Vsetín http://vsetin.astronomy.cz. Na této stránce je možné si prohlédnout galerii našich nejlepších snímků, a to nejen z letošního přechodu, ale i mnoha akcí hvězdárny v minulosti.

Někteří členové astronomického kroužku se se svým pozorováním, fotosnímky a videem zúčastnili soutěže studentů středních škol o nejlepší internetové stránky v rámci mezinárodního vzdělávacího projektu Venus Transit 2004 organizovaného některými evropskými astronomickými institucemi v čele s European Southern Observatory. Výsledkem jejich snažení je pěkně udělaná internetová stránka dostupná na http://www.inext.cz/mgv/vt2004/data/index_cz.htm.

Stejně jako při předchozích významných astronomických událostech (např. úplné zatmění Slunce v srpnu 1999, maximum Leonid v listopadu 2002, loňský přechod Merkuru přes Slunce, poslední dvě úplná zatmění Měsíce) bylo i tentokrát počasí na straně vsetínským hvězdářů. Medard nás sice neustále strašil oblačností, ale v okamžicích všech čtyř kontaktů se v místech, kde se na obloze nacházelo Slunce, naštěstí vždy vyjasnilo! V době největšího náporu návštěvníků (v podobě školních tříd) bylo rovněž téměř jasno, takže nakonec všichni největší nebeské divadlo letošního roku viděli. A tak jediným (ale malým) zklamáním bylo, že jsme při 2. a 3. kontaktu nespatřili typickou tzv. černou kapku, kterou pozorovali (asi horší technikou než je ta dnešní) astronomové při minulých přechodech Venuše.

Další a zároveň i poslední přechod Venuše přes sluneční disk v tomto století nastane 6. června 2012. Jeho geometrické podmínky však nebudou tak příznivé jako letos a úkaz bude z České republiky pozorovatelný až v samotném závěru při východu Slunce nad obzor.