Hvězdárna Vsetín logo Muzea regionu Valašsko logo Zlínského kraje
Z důvodu výjimečných opatření je hvězdárna pro veřejnost UZAVŘENA !
Meteorologie

Klimatické klasifikace Vsetína

Klasifikace podnebí je důležitým úkolem klimatologie. Jde především o vymezení charakteristických typů podnebí, které by v sobě co nejobjektivněji shrnovaly významné shodné podnebné prvky v různých částech Země (Horník, 1982).

Klimatické oblasti města Vsetína
Obr. 1: Klimatické oblasti města Vsetína (Quitt, 1975 – upraveno Navrátil, 2011). Mapový podklad viz [8]
Klima určité oblasti je podle Tolasze (2007) výslednicí dlouhodobého působení radiačních poměrů, všeobecné cirkulace atmosféry, nadmořské výšky, tvaru terénu, jeho sklonu a orientace ke světovým stranám, schopnosti odrážet a pohlcovat záření. Podstatný vliv na tvorbě klimatu mají lidské zásahy, především při hodnocení podmínek ve městech. Klimatické klasifikace souhrnně vyjadřují klimatické poměry s přihlédnutím ke vzájemným vazbám mezi jednotlivými meteorologickými prvky, případně k převládajícím typům atmosférické cirkulace. Klasifikací je velké množství a jejich konstrukce závisí na účelu použití.

V Česku patří mezi nejuznávanější Köppenova klasifikace, Klasifikace podnebí ČSR 1958 a Quittova klasifikace 1971. Quittova klasifikace je v Česku nejpoužívanější a nejčastěji prezentovanou klasifikací. Mezi další významné klasifikace patří například Alisovova klasifikace nebo klasifikace podle Atlasu podnebí 2007, která je ovšem pouze modifikací Quittovi klasifikace.

Z celosvětového pohledu leží Česko v mírném teplotním pásmu s rovnoměrným rozložením srážek během roku. Převládající cirkulační poměry ve střední Evropě a orografické poměry našeho území podmiňují klima Česka, kdy teplejší a sušší regiony jsou typické pro nížinné oblasti a chladnější regiony pro podhorské a horské oblasti (Tolasz, 2007).

Quittova klasifikace

Dle Quitta (1971) je podnebí Vsetína a okolí teplejší a sušší než v Moravskoslezských Beskydech. Projevuje se zde mírný srážkový stín za Hostýnskými vrchy a vyšší kontinentalita území. Jen jako vsuvku, když zde probíráme podnebí Vsetína, bych si dovolil zmínit v celku novou studii, ve které se Kyselý (2007) zmiňuje, že velký význam při utváření podnebí severovýchodní Moravy (tedy i oblasti Vsetína) má tlaková níže ve středomoří. Díky ní a orografii zde často proudí velmi teplý vzduch od jihu, doprovázený vyššími průměrnými a extrémní srážkovými úhrny a vyšší vlhkostí vzduchu.

Quittova klasifikace vychází z klimatických dat za časové období 1901–1950, publikovaných v Atlase podnebí ČSR 1958 (Vysoudil, 2006). Quitt (1971) v této práci rozděluje území Česka do 23 jednotek ve třech oblastech (teplá, mírně teplá a chladná). Převážná část Vsetína spadá do mírně teplé oblasti, podoblast MT2. Jasenice a Jasénka do chladné oblasti, podoblast CH7.

Klasifikace ze své podstaty neumožňuje jednoznačné srovnání změn výskytu či ploch klimatických okrsků. Tuto nevýhodu nemá upravená klasifikace – Atlas podnebí 2007, která přesně nepřebírá původní klasifikaci, ale zachovává její původní záměr a je jednoznačná. Je tudíž použitelná pro libovolné období a může být proto využita i pro sledování změn klimatu (Tolasz 2007).

Podle Tolasze (2007) se město Vsetín nachází v klimatické oblasti MT1, okolní hřbety spadají do oblasi MT7.

Tab.1: Charakteristika klimatických podoblastí podle Quitta 1971 a upravená klasifikace podle Altasu podnebí Česka 2007
Klimatická charakteristikaQuitt (1971)Tolasz (2007)
MT2CH7MT1MT7*
Počet letních dní20–3010–3020–3030–40
Počet dní s průměrnou teplotou 10°C a více140–160120–140120–140140–160
Počet dní s mrazem110–130140–160160–180110–130
Počet ledových dní40–5050–6040–5040–50
Průměrná lednová teplota-3– -4-3– -4-5– -6-2– -3
Průměrná červencová teplota16–1715–1615–1616–17
Průměrná dubnová teplota6–74–65–66–7
Průměrná říjnová teplota6–76–76–77–8
Průměrný počet dní se srážkami 1 mm a více120–130120–130120–130100–120
Srážkový úhrn ve vegetačním období450–500500–600500–600400–450
Srážkový úhrn v zimním období250–300350–400300–350250–300
Počet dnů se sněhovou pokrývkou80–100100–120100–12060–80
Počet zatažených dní150–160150–160120–150120–150
Počet jasných dní40–5040–5040–5040–50

*Charakteristika je vázána na hřbety hor kolem města

Vysoudil (2006) hodnotí letní den jako den, kdy maximální denní teplota byla vyšší než 25 °C. Mrazový den je takový, kdy minimální denní teplota klesne pod 0,0 °C. Během ledového dne nevystoupí maximální denní teplota nad 0,0 °C.

Köppenova klasifikace

Tato práce je v globálním měřítku nejuznávanější ze světových klasifikací. Mapa klimatických oblastí podle Köppena zařazuje Česko do kontextu světového klimatu. Jako základ jsou brány průměrné teploty nejteplejšího a nejchladnějšího měsíce, průměrná roční teplota a průměrný měsíční a roční úhrn srážek. Vymezuje 5 hlavních klimatických pásem označených velkými písmeny A až E, v nichž se rozlišuje 11 typů a další podtypy.

Vsetín spadá do podtypu Cfb – podnebí listnatých lesů mírného pásma. Jedná se o mírně teplé podnebí se stejnoměrným rozložením srážek v průběhu roku. Čtyři a více měsíců mají průměrnou teplotu nad 10 °C (Horník, 1982).

Klasifikace B. P. Alisova

Věnuje zvýšenou pozornost cirkulačním faktorům podnebí. Jde především o tyto procesy v atmosféře: horizontální přenos teplých a chladných vzduchových hmot, jejich přeměnu vlivem zemského povrchu a cyklonální činnost. Alisov dělí podnebí do šesti zón.

Vsetín spadá do zóny mírného podnebí, kde převládají vzduchové hmoty mírných šířek. Území je ovlivňováno jednak působením mořského vzduchu, ale také působením kontinentálních vzduchových hmot. Zima je chladná a léto teplé. Úhrn srážek je výrazně menší než v Západní Evropě, ale vyšší než ve východní části Evropy, jejich maxima pozorujeme v létě (Horník, 1982).

Klasifikací je samozřejmě daleko víc, snažil jsem se zde podat pouze přehled těch nejzákladnějších, aby si každý čtenář dokázal představit, jaký je asi ve Vsetíně dlouhodobě průměrný chod meteorologických prvků.


[1] HORNÍK, S. a kol. (1982): Základy fyzické geografie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 398 s.
[2] KÖPPEN, W. (1936): Das geographische Systém der Klimate, Handbuch der Klimatologie, herausgegeben von W. Köppen und R. Geiger, Bd. 1, Teil C, Berlin.
[3] QUITT, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Studia Geographica. GgÚ ČSAV, Brno, 73 s.
[4] QUITT, E. (1975): Klimatické oblasti ČSR (1: 500 000). Brno, GgÚ.
[5] TOLASZ, R. a kol. (2007): Atlas podnebí Česka / Climate atlas of Czechia. UP Olomouc, Olomouc, 255 s. ISBN 978-80-244-1626-7.
[6] VYSOUDIL, M. (2006): Meteorologie a klimatologie. UP Olomouc, 281 s. ISBN 80-244-1455-4.
[7] FORMATION OF HOMOGENEOUS REGIONS FOR REGIONAL FREQUENCY ANALYSIS OF EXTREME PRECIPITATION EVENTS IN THE CZECH REPUBLIC. Dostupné z: http://www.ufa.cas.cz/….
[8] Google mapy, Česko; Dostupné z: http://www.maps.google.cz.

| Autor: Bořek Navrátil | Vydáno dne 23. 09. 2011 | 6960 přečtení | Vytisknout článek