Astronomické jaro 2004

Večerní astronomická pozorování pro veřejnost se na vsetínské hvězdárně konají za jasné a bezmračné oblohy vždy v pátek. Na jaře obvykle probíhají v následujících časech: v dubnu od 20:30 do 22:30 hodin, v květnu od 21:00 do 23:00 hodin, v červnu pak od 22:00 do 23:30 hodin. Vstupné je pro dospělé 10,- Kč, pro děti a mládež 5,- Kč.

Stejně jako v předchozích dvou letech bude i letošní jaro neobyčejně bohaté na zajímavé astronomické úkazy. V hlavních rolích těchto nebeských představení vystoupí především tělesa sluneční soustavy.

Měsíc je v tomto období nejlépe pozorovatelný vždy v závěru jednotlivých kalendářních měsíců. V úterý 4. května před půlnocí nastane úplné zatmění Měsíce, jež bude na Valašsku viditelné téměř v celém svém průběhu.

Venuši můžeme již od loňského prosince sledovat na večerní obloze jako zářící Večernici. V sobotu 3. dubna přejde tato nejjasnější planeta přes jižní část známé otevřené hvězdokupy M 45 – Plejády (nachází se v souhvězdí Býka) a v pátek 21. května od 13:26 do 14:50 hodin SELČ nastane zákryt Venuše Měsícem. Vzhledem k denní době však bude tento pozoruhodný úkaz pozorovatelný pouze v dalekohledech.

Nejvýznamnější astronomickou událostí celého roku 2004 bude přechod Venuše přes sluneční disk v úterý 8. června od 7:20 do 13:23 hodin SELČ. Při jeho sledování bude rovněž nutné použít dalekohled a především si chránit zrak podobně jako při sledování zatmění Slunce! Všichni zájemci o pozorování tohoto velmi vzácného úkazu, který každý z nás může spatřit poprvé v životě, budou podrobně informováni v samostatném článku.

Saturn se široce rozevřenými prstenci a Mars, na jehož červenohnědém povrchu již tři měsíce úspěšně pracují dvě americká průzkumná robotická vozítka Spirit a Opportunity, budou pozorovatelní do začátku června, kdy postupně oba zmizí ve světle večerního soumraku.

A tak jedinou planetou viditelnou na noční obloze po celé jaro bude největší planeta sluneční soustavy Jupiter. Již v menších dalekohledech lze v jeho blízkosti spatřit i některý z tzv. Galileovských měsíců – Io, Europu, Ganymeda nebo Callisto. Pokud by se tyto čtyři velké měsíce nenacházely u Jupitera, ale obíhaly by přímo okolo Slunce, byly by díky své velikosti považovány za planety.

Na začátku května se nad jihozápadní obzor „vyhoupne“ kometa C/2001 Q4 (NEAT). Byla objevena 24. srpna 2001 pomocí 1,2-metrové Schmidtovy komory vyhledávacího systému NEAT (Near Earth Asteroid Tracking) na observatoři Mount Palomar v americké Kalifornii. Podle současných předpovědí by měla být v květnu viditelná pouhým okem jako poměrně jasná difuzní skvrna! S velkou pravděpodobností se tak stane nejjasnější od nás pozorovanou kometou od roku 1997, kdy naší obloze kralovala „kometa století“ Hale-Bopp.

Nejznámějším jarním meteorickým rojem jsou Lyridy. Jejich poměrně ostré maximum s frekvencí 10 – 15 meteorů za hodinu letos nastane v noci z 21. na 22. dubna.

Kromě Měsíce, planet a jasné komety uvidí návštěvníci jarních večerních pozorování dalekohledy hvězdárny i některé z mnohem vzdálenějších vesmírných objektů – známé vícenásobné hvězdy, hvězdokupy, mlhoviny nebo galaxie.