Hvězdárna Vsetín logo Muzea regionu Valašsko logo Zlínského kraje
Na základě opatření vlády proti šíření koronaviru je od pátku 18. 12. 2020 do odvolání Hvězdárna Vsetín UZAVŘENA !
Akce hvězdárny

Přednáška: Kosmické stanice aneb „Od Saljutů po ISS“

Hvězdárna Vsetín a KosmoKlub

pořádají přednášku

Kosmické stanice aneb „Od Saljutů po ISS“

Přednáší Michal Václavík

Přednáška se uskuteční ve středu 16. srpna 2006 od 18:00 v přednáškovém sále vsetínské hvězdárny.

Vstupné je pro dospělé 10,- Kč, pro mládež 5,- Kč. Členové astronomických kroužků a členové KosmoKlubu mají vstup zdarma.

Orbitální stanice Saljut 7
Obr. 1: Poslední orbitální stanice řady Saljut. [1]
Orbitální komplex Mir
Obr. 2: Monumentální ruská modulová stanice Mir. [2]
Orbitální stanice Skylab
Obr. 3: První americká orbitální stanice Skylab. [3]
Mezinárodní kosmiká stanice ISS
Obr. 4: Mezinárodní kosmická stanice ISS tak, jak ji zachytila posádka raketoplánu Disovery při misi STS-121. [4]
Krátký abstrakt k přednášce:

V letošním roce jsme oslavili 35. výročí od vypuštění první orbitální kosmické stanice na světě, ruského Saljtutu. Ten byl na oběžnou dráhu vypuštěn 19. dubna 1971, z kosmodromu Bajkonur, pomocí nosné rakety Proton. Do roku 1982 bylo vypuštěno celkem sedm těchto stanic, z nichž některé plnily vědecké úkoly, jiné zase sloužily k čistě vojenským účelům. Na palubě Saljutu 6 strávil, v roce 1978, téměř jeden týden i první a zatím poslední český kosmonaut Vladimír Remek.

V polovině osmdesátých let se schylovalo k vypuštění většího orbitálního komplexu, který později dostal jméno Mir. Ten se skládal z několika modulů, které byly postupně vynášeny na oběžnou dráhu kolem Země. Na palubě Miru se v průběhu patnácti let vystřídalo celkem 104 kosmonautů a astronautů, kteří hlavně v pozdějších letech zažili několik horkých chvil, které hraničily až s katastrofou. Symbol a chlouba ruské kosmonautiky zanikl při řízeném průletu atmosférou 23. března 2001.

Amerika se v 60. letech plně soustředila na projekt přistání lidí na Měsíci a zůstala tak pozadu za Sovětským svazem při budování kosmických stanic. Až v roce 1973 Američané vypustili svoji první kosmickou stanici pod názvem Skylab. Poslední (třetí) posádka opustila stanici 8. února 1974. Poté byla stanice navedena na vyšší oběžnou dráhu, aby se prodloužila její životnost. I to však bylo málo, protože první let amerického raketoplánu byl několikrát odložen. Kosmickou stanici Skylab se tak nepodařilo zachránit a zanikla při neřízeném sestupu atmosférou 11. července 1979.

V současné době nám nad hlavami létá Mezinárodní kosmická stanice ISS, která je společným dílem Spojených státu amerických, Ruska a několika dalších zemí. S její stavbou se počítalo již na sklonku 80. let pod názvem Freedom, později Alpha. První modul ISS byl vypuštěn 20. listopadu 1998, v průběhu následujících let postupně přibývalo další vybavení stanice. V únoru roku 2003 došlo k tragické havárii raketoplánu Columbia a plány na vybudování mohutné stanice byly v ohrožení. Nakonec se našlo řešení v podobě pouze dvoučlenných tzv. udržovacích posádek. Tento „nouzový stav“ byl ukončen letos v červenci, kdy byla stálá posádka stanice rozšířena na 3 členy. V následujících čtyřech letech by měla být Mezinárodní kosmická stanice ISS dokončena a její paluba by se měla stát domovem až pro 7 členů posádky.

Ukázka přednášky: Kosmické stanice aneb „Od Saljutů po ISS“

Plakátek k přednášce: Kosmické stanice aneb „Od Saljutů po ISS“

Plakátek můžete v případě zájmu vytisknout a vyvěsit - předem děkujeme.

[1] Página Espacial. Dostupné z: http://www.espacial.org/images/jpg/salyut7.jpg.
[2] Astronomy Picture of the Day. Dostupné z: http://antwrp.gsfc.nasa.gov/....
[3] Marshall Space Flight Center. Dostupné z: http://www.msfc.nasa.gov/....
[4] NASA Human Space Flight. Dostupné z: http://spaceflight.nasa.gov/gallery/....

| Autor: Michal Václavík | Vydáno dne 28. 07. 2006 | 15582 přečtení | Vytisknout článek