Planetární maratón

V nejbližších dnech budeme mít poměrně vzácnou příležitost k pozorování všech sedmi planet sluneční soustavy (nepočítejme Zemi, tu máme pod nohama) na obloze během jediné noci. Ovšem k dosažení tohoto cíle potřebujeme určitou dávku trpělivosti a také velmi dobré technické vybavení, protože ne všechny planety budou v ideální pozici pro pozorování.

Obr. 1: Kompletní sbírka planet vyfotografovaná během jediné noci členem astroklubu Martinem Machalou. K pořízení fotografií posloužil mobilní telefon (!) umístěný před okulár dalekohledu.

Vzhledem ke zmiňovanému handicapu v poloze některých planet je tento článek určen jako vodítko spíše zkušenějším pozorovatelům. Například planeta Merkur se úhlově nevzdálí od Slunce tak výrazně jako v dubnu tohoto roku, ovšem ve zmiňovaném období zase nebyla na noční obloze k nalezení planeta Uran. Jinými slovy, v průběhu roku je možné sledovat jednotlivé planety v lepších pozicích vůči pozorovateli, ale častokrát ne všechny během jedné noci.

Postup pozorování:

Na takzvaný „planetární maratón“ se začněme připravovat ještě před západem Slunce. Máme-li k dispozici dalekohled vybavený slunečními filtry, můžeme v tuto chvíli maratón obohatit o pozorování Slunce. Těšně po západu Slunce je potřeba rychle přejít k vyhledávání planety nejbližší našemu sluníčku – Merkur. K úspěšném nalezení na večerní obloze použijme souřadnic, tedy deklinace a hodinového úhlu. Bez nich je vypátrání Merkura nad západním obzorem pouze dílem náhody. Po rozlousknutí tohoto nesnadného oříšku následuje poměrné pohodové vyhledání Venuše. Ale ani tady bychom neměli váhat, neboť planeta se již rychle přibližuje k západnímu obzoru. Následuje relativně jednoduché vyhledání a pozorování Marsu. Jistě mi dáte zapravdu, že Mars vykazoval v zimním období větší úhlový průměr, ale jak už to bývá, tehdejší situace na obloze nedovolila pozorovat některé jiné planety. Posuňme se proto dále. Další planetou sklánějící se nad západní obzor bude Saturn. Stejně jako Mars, najdeme Saturna i bez pomocí souřadnicového systému. Pohledem na Saturn se můžeme kochat již bez dalšího spěchu, neboť po rychlém sprintu na úvod našeho pozorování přichází několikahodinová pauza. Tu lze vyplnit pozorováním běžných deep-sky objektů, případně Měsíce nacházejícího se ve vhodné fázi. Teprve po půlnoci se dostává nad východní obzor planeta Jupiter. S pozorováním vyčkejme až na chvíli, kdy se dostane výš nad obzor a naše observace nebude tolik rušena chvěním atmosféry v blízkosti horizontu. Společně s Jupiterem se nad obzor dostanou i poslední dvě planety, a to Uran a Neptun. Minimálně v případě Neptuna budeme pro jeho nalezení potřebovat souřadnicová data. Uran lze ještě vyhledat pouze s pomocí deklinace, na Neptuna raději použijme data pro obě osy dalekohledu. Neptuna bych rovněž doporučil na samotný závěr pozorování, neboť planeta s hvězdnou velikosti 7,8 mag se ve druhé polovině noci dostane nejvýše nad obzor.

Zkušeným pozorovatelům přeji úspěšné naplnění „planetárního maratónu“. Všem ostatním doporučuji návštěvu vsetínské hvězdárny, kde během večerního pozorování pro veřejnost můžeme některé z planet zhlédnout pomocí našich dalekohledů.

P.S. V noci ze 16. na 17. července uskutečnili pracovníci hvězdárny a členové astroklubu pozorování planet v rámci „planetárního maratónu“. Akce proběhla úspěšně. Postupně jsme odpozorovali všechny planety sluneční soustavy během jediné noci.