Hvězdárna Vsetín logo Muzea regionu Valašsko logo Zlínského kraje
Z důvodu výjimečných opatření je hvězdárna pro veřejnost UZAVŘENA !
Kosmonautika

STS-123 Endeavour - posádka

Druhou letošní misí amerického raketoplánu je let STS-123 Endeavour. Start je naplánován na úterý 11. března 2008 v 6:28 UT. Při misi bude k Mezinárodní kosmické stanici ISS (International Space Station) dopravena část japonské laboratoře Kibo, konkrétně ELM-PS (Experiment Logistics Module – Pressurised Section), což je menší skladovací modul. Jeho dočasné umístění bude na modulu Harmony. Dalším vybavením dopraveným na ISS bude speciální zakončení staničního manipulátoru SSRMS, jenž nese označení SPDM (Special Purpose Dexterous Manipulator). Součástí mise bude také pět výstupů do volného prostoru, při nichž budou nainstalovány dovezené komponenty, připevněn nástavec OBSS a vyzkoušeny techniky opravy tepelné ochrany raketoplánu. Již standardním úkolem při letu raketoplánu ke stanici ISS je výměna dlouhodobého člena posádky. Francouzského astronauta Léopolda Eyhartse, člena Expedice 16, nahradí jeho americký kolega Garrett Reisman. Ten doplní dvojici Peggy Whitsonová a Jurij Malenčenko, kterou později vymění Expedice 17 ve složení Sergej Volkov a Oleg Kononěnko.

Dominic Lee Pudwill Gorie
Obr. 1: Dominic Lee Pudwill Gorie. [1]
Gregory Harold Johnson
Obr. 2: Gregory Harold Johnson. [3]
Richard Michael Linnehan
Obr. 3: Richard Michael Linnehan. [5]
Robert Louis Behnken
Obr. 4: Robert Louis Behnken. [7]
Michael John Foreman
Obr. 5: Michael John Foreman. [9]
Takao Doi
Obr. 6: Takao Doi. [11]
Garrett Erin Reisman
Obr. 7: Garrett Erin Reisman. [13]
Léopold Eyharts
Obr. 8: Léopold Eyharts. [15]
Posádka STS-123 Endeavour
Obr. 9: Posádka raketoplánu Endeavour STS-123, zleva: Richard M. Linnehan, Gregory H. Johnson, Robert L. Behnken, Garrett E. Reisman, Michael J. Foreman, Dominic L. Gorie a Takao Doi. [17]
Celá mise by měla trvat 16 dnů a přistání je zatím naplánováno na 27. března 2008. Bližší podrobnosti k technické části a průběhu mise budou uvedeny v následujícím článku STS-123 Endeavour – průběh mise. Přistupme ale nyní k tématu článku, kterým je seznámení čtenáře s posádkou mise STS-123 amerického raketoplánu Endeavour.

Dominic Lee Pudwill Gorie

Narodil se 2. května 1957 ve městě Lake Charles ve státě Louisiana. Je ženatý s Wendy Lu Williamsovou, se kterou má dvě děti. Mezi jeho koníčky patří lyžování, cyklistika, golf, rybaření a turistika s rodinou. V roce 1979 získal titul bakaláře na U. S. Naval Academy v oboru zabývajícím se studiem vlivu mořského prostředí na plavidla a stavby. Vzdělání si Gorie rozšířil v roce 1990 získáním titulu inženýra leteckých systémů na University of Tennessee. Svoji vojenskou kariéru zahájil roku 1981 na palubních útočných letounech A-7E Corsair a později přešel na moderní stíhací stroj F/A-18 Hornet. Od roku 1988 do roku 1990 působil jako testovací pilot amerického námořnictva. Bojové ostruhy získal Gorie v operaci Pouštní bouře, během níž absolvoval 38 misí. Celkem má nalétáno přes 6 000 hodin na 35 strojích a může se pyšnit více jak 600 přistáními na palubě letadlové lodě. Do výslužby odešel v září 2005.

Do skupiny astronautů NASA se snažil dostat již v rámci 14. výběru, ale podařilo se mu to až o dva roky později (přesněji 9. prosince 1994) při dalším náboru astronautů. Gorie prošel jednoletým výcvikem a později pracoval na mnoha pozicích, zejména však jako capcom při misích raketoplánů. Svůj první kosmický let absolvoval v červnu 1998 na pozici pilota při misi STS-91 raketoplánu Discovery. Jednalo se o devátou a zároveň i poslední návštěvu amerického raketoplánu u ruské orbitální stanice Mir. Na svůj další let si Gorie počkal do února 2000, kdy opět usedl do pilotního křesla raketoplánu, tentokrát to však byl Endeavour. Mise STS-99 měla za úkol zmapování povrchu Země pomocí výkonného radarového interferometru pracujícího v pásmu C (5,4 GHz) a X (10 GHz). Jako velitel se Dominic Gorie účastnil svého, zatím posledního, letu v prosinci 2001 při misi STS-108 Endeavour. V jejím rámci byla vyměněna dlouhodobá posádka (Expedice 4 za Expedici 3) a dovezeny zásoby a vybavení pro laboratoř Destiny v zásobovacím modulu MPLM Raffaello. Dominic Pudwill Gorie, 379. člověk ve vesmíru, strávil při svých třech misích v kosmu 32 dní, 21 hodin a 9 minut. Při misi STS-123 bude opět ve funkci velitele raketoplánu a bude to jeho v pořadí čtvrtý kosmický let a zároveň třetí na stroji Endeavour. [1, 2]

Gregory Harold Johnson

Narodil se 12. května 1962 ve Velké Británii v South Ruislip na periferii Londýna. Je ženatý s Cari Harbaughovou a mají spolu tři děti. Jeho zájmy jsou cestování, cyklistika, golf a hudba. V roce 1984 získal titul bakaláře v oblasti aerokosmických technologií na U. S. Air Force Academy a o rok později titul inženýra konstrukce letadel na Columbia University. O dvacet let později ještě vystudoval marketing a management na University of Texas. K americkému letectvu se připojil v roce 1984 a o dva roky později se stal instruktážním pilotem T-38A Talon. Následně přesedlal na stroj F-15E Eagle. V rámci operace pouštní bouře odlétal 34 bojových misí a dalších 27 v rámci podpůrných misí po skončení války v Perském zálivu. Od roku 1994 Johnson působí jako testovací pilot amerického letectva se specializací na stroje F-15 Eagle a má zkušenosti i s velmi modifikovanou verzí NF-15B Agile Eagle. Odlétáno má přes 4 000 hodin na více jak 40 strojích.

Mezi astronauty NASA byl Gregory Johnson vybrán 4. června 1998 a kompletní výcvik dokončil v roce 2000. Následně se podílel na mnoha aktivitách. Byl členem podpůrného týmu posádek misí STS-100 a STS-108 nebo vyšetřovacího týmu havárie raketoplánu Columbia. Studoval zejména problematiku odpadávání kusů izolační pěny z vnější nádrže ET a testování jejich dopadu na náběžnou hranu křídla raketoplánu. Od roku 2005 se podílí na vývoji a testování nové kosmické lodě NASA. Poprvé do vesmíru se Gregory Herold Johnson podívá právě při misi STS-123 raketoplánu Endeavour a bude zastávat funkci pilota. [3, 4]

Richard Michael Linnehan

Narodil se 19. září 1957 ve městě Lowell v Massachusetts. Je dosud svobodný a mezi jeho koníčky patří jízda na horském kole, lyžování, plavání a turistika. V roce 1980 získal titul bakaláře v oblasti zvířecí mikrobiologie na University of New Hampshire, po pěti letech pak titul veterinárního doktora na Ohio State University. Po dokončení studií si Linnehan založil soukromou veterinární praxi a spolupracoval například s Baltimorskou zoo. Od roku 1989 pracoval pro americkou armádu a stal se vedoucím kliniky námořnictva věnující se savcům. Linnehan se zabýval zejména studiem anestezie, reprodukce a farmakologie u kytovců a ploutvonožců.

Do týmu astronautů NASA byl Richard Linnehan vybrán 31. března 1992 a po roce tréninku v Johnsonově vesmírném středisku JSC se kvalifikoval na letového specialistu. Pracoval na letovém systému pro laboratoře vezené v raketoplánu a přípravě užitečného nákladu pro budoucí mise. Prvního kosmického letu se Linnehan dočkal v červnu 1996 při misi STS-78 Columbia, při níž byl v nákladovém prostoru raketoplánu umístěn přetlakový laboratorní modul Spacelab. Na jeho palubě se zkoumal vliv stavu beztíže na živé organismy a prováděli se technologické experimenty. Na přelomu dubna a května 1998 se Linnehan účastnil druhého kosmického letu, opět na palubě Columbie, při misi STS-90. V nákladovém prostoru opět zaujímal místo laboratorní modul Spacelab, tentokrát však vybavený pro neurologické experimenty. Oba lety poskytly informace využité pro pobyt astronautů na Mezinárodní kosmické stanici ISS. Zatím poslední let Richarda Linnehana proběhl březnu 2002 (STS-109 Columbia) a jeho cílem byl Hubbleův vesmírný dalekohled HST (Hubble Space Telescope). Jednalo se o čtvrtou servisní misi, při níž byly vyměněny panely slunečních baterií, řídící jednotka a instalována výkonná kamera ACS. Jednalo se o poslední let raketoplánu Columbia před jeho havárií 1. února 2003. Richard Michael Linnehan se stal 347. člověkem ve vesmíru a na svém kontě má prozatím 43 dní, 17 hodin a 48 minut v kosmu. Při letu STS-123 Endeavour bude stejně jako při všech svých předchozích letech na pozici letového specialisty. [5, 6]

Robert Louis Behnken

Narodil se 28. července 1970 v městečku Creve Coeur v Missouri, ale za své rodné město považuje nedaleké St. Ann. Je nejmladším členem posádky STS-123 a dosud svobodný. Mezi jeho záliby patří jízda na horském kole, lyžování, turistika a stanování. V roce 1992 získal na Washington University dva tituly bakalář, jeden za fyziku a druhý za strojnictví. O rok později se stal strojním inženýrem na California Institute of Technology a v roce 1997 získal ve stejném oboru doktorát. V americkém letectvu působil Behnken zpočátku jako technický manažer a vývojový inženýr nových zbraňových systémů. Následně se účastnil testování na letounech F-22 Raptor, F-15 Eagle a F-16 Fighting Falcon. Na svém kontě má přes 1 000 letových hodin na 25 typech letadel.

Mezi astronauty NASA byl vybrán 26. července 2000 a od srpna prodělal 18-ti měsíční výcvik. Poté byl převelen na kosmodrom Cape Canaveral na Floridě, kde byl v podpůrném týmu pro startovní a přistávací aktivity raketoplánu. Mise STS-123 raketoplánu Endeavour bude jeho první kosmickou zkušeností. [7, 8]

Michael John Foreman

Narodil se 29. března 1957 ve městě Columbus v Ohiu, ale za své rodné město považuje Wadsworth, který je taktéž v Ohiu. Je ženatý s Lorrie Danceovou a mají spolu tři děti. Jeho koníčky jsou golf, běh, lyžování, domácí práce a rodina. V roce 1979 získal Foreman titul bakaláře v oblasti aerokosmických technologií na U. S. Naval Academy a roku 1986 se stal inženýrem ve stejném oboru na U. S. Naval Postgraduate School. K americkému letectvu vstoupil Foreman v roce 1981 a létal například na letounech včasné výstrahy E-2 Hawkeye. V roce 1991 začal působit jako testovací pilot námořního letectva a má specializaci na bezpočet letadel. Celkem má nalétáno přes 5 000 hodin na více jak 50 strojích.

Do skupiny astronautů NASA se Foreman dostal 4. června 1998 a absolvoval výcvik na systémech amerického raketoplánu a Mezinárodní kosmické stanice ISS. Mimo mnoho jiných aktivit zajišťoval, před svým zařazením do mise STS-123, styk mezi Johnsonovým vesmírným střediskem JSC a floridským kosmodromem Cape Canaveral. Na svůj první kosmický let si musel Michael John Foreman počkat téměř deset let, až do březnové mise raketoplánu Endeavour. [9, 10]

Takao Doi

Narodil se 18. září 1954 v japonské Minamitamě blízko Tokia. Je ženatý s Hitomi Abeovou a mezi jeho zájmy patří létaní, plachtařství, běhání, tenis, fotbal a astronomie. Od roku 1978 studoval na University of Tokyo a roku 1983 zde získal doktorát z aerokosmických technologií. Své vzdělání si rozšířil i na poli astronomie a v roce 2004 obdržel, na Rice University, v tomto oboru titul doktora přírodních věd. Doi se věnoval zejména studiu chemických a elektrických pohonných systémů v japonské organizaci ISAS a později i v NASA.

Mezi japonské astronauty NASDA (National Space Development Agency) se Doi dostal 7. srpna 1985. V letech 1990 až 1992 prodělal v NASA výcvik letového specialisty amerického raketoplánu a svůj první kosmický let absolvoval při misi STS-87 Columbia. V jejím rámci se prováděly experimenty v mikrogravitaci a naplánováno bylo i pozorováni Slunce ze samostatné plošiny Spartan 201. Pro její závadu se však pozorování nekonala. Doi si při tomto letu zapsal také jedno prvenství – stal se prvním japonským astronautem, který vystoupil do volného prostoru. Při misi STS-87 uskutečnil nakonec dva výstupy s celkovou délkou 12 hodin a 45 minut. Takao Doi se stal 367. člověkem ve vesmíru a celkem v kosmu strávil 15 dní, 16 hodin a 34 minut. Při misi STS-123 Endeavour bude na pozici palubního specialisty a bude „dohlížet“ na montážní práce japonského modulu ELM-PS. [11.
, 12]

Garrett Erin Reisman

Narodil se 10. února 1968 ve městečku Morristown ve státě New Jersey, ale za své rodné město považuje Parsippany. Je doposud svobodný a mezi jeho koníčky patří létání, lyžování, snowboarding, slézání skal, horolezectví a přístrojové potápění. V roce 1991 získal Reisman tituly bakaláře z ekonomiky a aplikované mechaniky na University of Pennsylvania. O rok později titul inženýra ve stejném oboru a v roce 1997 doktorát na California Institute of Technology. V letech 1996 až 1998 pracoval pro společnost TRW, kde se zabýval problematikou řízení, navigace a ovládání kosmických těles.

K astronautům NASA byl Reisman zařazen 4. června 1998 a prošel výcvikem na pozici letového specialisty. Později pracoval na zdokonalování systémů kokpitu amerického raketoplánu. V rámci mise STS-123 Endeavour, která je jeho první, bude dovezen na Mezinárodní kosmickou stanici ISS a zařazen do stálé posádky. Nejprve půjde o Expedici 16, kde bude spolu s Peggy Whitsonovou a Jurijem Malenčenkem. Ty později vystřídá dvojice ruských kosmonautů Expedice 17 ve složení Sergej Volkov a Oleg Kononěnko. Zpět na Zemi se Garrett Reisman vrátí při misi STS-124 raketoplánu Discovery, která je naplánována prozatím na konec května. [13, 14]

Léopold Eyharts

Narodil se 28. dubna 1957 ve francouzském městě Biarritz. Je ženatý s Dominique Eyhartsovou a mají spolu jedno dítě. Jeho zájmy jsou čtení, počítače, tenis a jízda na horském kole. V roce 1979 dokončil studia na French Air Force Academy jako letecký inženýr. Ve francouzském letectvu létal zejména na stroji SEPECAT Jaguar, ale má velké zkušenosti i s letouny Mirage 2000, Alpha Jet apod. Od roku 1988 je veden jako testovací pilot a na svém kontě má přes 3 500 letových hodin na 40 různých letadlech, navíc má za sebou 20 seskoků padákem a jednu katapultáž z letadla.

V únoru roku 1990 byl Eyharts vybrán mezi francouzské astronauty pro program malého raketoplánu Hermes, jehož projekt byl však zrušen. Léopold Eyharts se ale dostal do druhého výběru astronautů Evropské kosmické agentury ESA a v letech 1991 a 1993 prodělal dva krátkodobé výcviky ve Hvězdném městečku u Moskvy. Plnohodnotný výcvik proběhl v roce 1995, kdy se připravoval jako člen záložní posádky Sojuzu TM-24 pro společný rusko-francouzský let Cassiopeia ke stanici Mir. Poprvé do vesmíru letěl Eyharts na palubě kosmické lodi Sojuz TM-27 na přelomu ledna a února 1998. Zpět na Zemi se vrátil na palubě Sojuzu TM-26. Celkem jeho let trval 20 dní 16 hodin a 37 minut a stal se 373. člověkem ve vesmíru. Při misi STS-122 raketoplánu Atlantis byl Eyharts dopraven na Mezinárodní kosmickou stanici ISS jako člen dlouhodobé posádky Expedice 16, kde nahradil amerického astronauta Daniela Taniho. Na Zemi se Léopold Eyharts vrátí v březnu 2008 při misi STS-123 raketoplánu Endeavour. [16, 15]

[1] Astronaut Bio: Dominic L. P. Gorie. Dostupné z: http://www.jsc.nasa.gov/Bios/htmlbios/gorie.html.
[2] MEK – Gorie, D. L. P. Dostupné z: http://mek.kosmo.cz/bio/usa/00379.htm.
[3] Astronaut Bio: Gregory H. Johnson. Dostupné z: http://www.jsc.nasa.gov/Bios/htmlbios/johnson-gh.html.
[4] MEK – Johnson, G. H. Dostupné z: http://mek.kosmo.cz/bio/usa/00468.htm.
[5] Astronaut Bio: Richard M. Linnehan. Dostupné z: http://www.jsc.nasa.gov/Bios/htmlbios/linnehan.html.
[6] MEK – Linnehan, R. M. Dostupné z: http://mek.kosmo.cz/bio/usa/00347.htm.
[7] Astronaut Bio: Robert L. Behnken. Dostupné z: http://www.jsc.nasa.gov/Bios/htmlbios/behnken-rl.html.
[8] MEK – Behnken, R. L. Dostupné z: http://mek.kosmo.cz/bio/usa/00469.htm.
[9] Astronaut Bio: Michael J. Foreman. Dostupné z: http://www.jsc.nasa.gov/Bios/htmlbios/foreman.html.
[10] MEK – Foreman, M. J. Dostupné z: http://mek.kosmo.cz/bio/usa/00470.htm.
[11] Astronaut Bio: Takao Doi. Dostupné z: http://www.jsc.nasa.gov/Bios/htmlbios/doi.html.
[12] MEK – Doi, T. Dostupné z: http://mek.kosmo.cz/bio/ostatni/00367.htm.
[13] Astronaut Bio: Gerrett E. Reisman. Dostupné z: http://www.jsc.nasa.gov/Bios/htmlbios/reisman.html.
[14] MEK – Reisman, G. E. Dostupné z: http://mek.kosmo.cz/bio/usa/00471.htm.
[15] Astronaut Bio: Léopold Eyharts. Dostupné z: http://www.jsc.nasa.gov/Bios/htmlbios/eyharts.html.
[16] MEK – Eyharts, L. Dostupné z: http://mek.kosmo.cz/bio/ostatni/00373.htm.
[17] STS-123 Shuttle Mission Imagery. Dostupné z: http://spaceflight.nasa.gov/gallery/images/shuttle/....

Související články:
STS-125 Atlantis – průběh mise (10.05.2009)
Simonyi podruhé kosmickým turistou (26.03.2009)
STS-119 Discovery – průběh mise (15.03.2009)
STS-119 Discovery - posádka (08.02.2009)
STS-126 Endeavour – průběh mise (17.11.2008)
Herní magnát letí do vesmíru (11.10.2008)
STS-125 Atlantis – Hubbleův vesmírný dalekohled (24.09.2008)
STS-125 Atlantis - online přenos (20.09.2008)
STS-124 Discovery – průběh mise (31.05.2008)
STS-124 Discovery - online přenos (02.05.2008)
STS-124 Discovery - posádka (02.05.2008)
Další expedice míří ke stanici (05.04.2008)
STS-123 Endeavour - průběh mise (08.03.2008)
STS-123 Endeavour - online přenos (08.03.2008)
STS-122 Atlantis - průběh mise (21.11.2007)
STS-122 Atlantis - online přenos (19.11.2007)
STS-122 Atlantis - posádka (19.11.2007)
STS-120 Discovery - online přenos (22.10.2007)
STS-120 Discovery – průběh mise (22.10.2007)
STS-120 Discovery - posádka (21.10.2007)
STS-118 Endeavour - online přenos (06.08.2007)
STS-118 Endeavour – průběh mise (05.08.2007)
STS-118 Endeavour - posádka (10.07.2007)
STS-117 Atlantis – shrnutí mise (01.07.2007)
STS-117 Atlantis – online přenos (05.06.2007)
STS-117 Atlantis – průběh mise (04.06.2007)
STS-117 Atlantis – posádka (22.05.2007)
Sojuz TMA-10 a návrat Expedice 14 (07.04.2007)
Statistika letů raketoplánů Space Shuttle (14.06.2005)
Přehled vybraných významných letů amerických raketoplánů Space Shuttle (30.03.2005)
Kosmonautika XV - Velký čínský úspěch (20.12.2003)
Příčina havárie raketoplánu Columbia (12.09.2003)
Kosmonautika XI - Zkáza Columbie podruhé (14.04.2003)
Kosmonautika IX - Zkáza raketoplánu Columbia (04.02.2003)
| Autor: Michal Václavík | Vydáno dne 07. 03. 2008 | 7318 přečtení | Vytisknout článek