Komety XXVII aneb "Vánoční a Novoroční kometa – C/2004 Q2 (Machholz)"

Přestože sousloví "Vánoční kometa" je známé téměř každému s trochou kulturního povědomí, jen málo kdo už ví, že se v podstatě jedná o velký historický omyl. Jeho původcem je slavný italský malíř Giotto di Bondone, autor známé fresky v kapli Scrovegniů v Padově, která zachycuje narození Ježíše Krista. Nad jeho jesličkami je jako Betlémská hvězda znázorněna jasná vlasatice. Tehdy poprvé, více jak třináct století po narození Krista, bylo položeno pomyslné rovnítko mezi pojmy Betlémská hvězda a Vánoční kometa. Žádné historické záznamy, které by tuto souvislost prokazovaly, však neexistují a dnešní astronomové se kloní spíše k názoru, že tou pravou Betlémskou hvězdou byla planeta nebo přesněji dvojice planet – Jupiter a Saturn, které na počátku našeho letopočtu prošly několikrát velmi těsnou konjunkcí. Jako předlohu betlémské hvězdy však autor fresky použil kometu nám dnes známou jako 1P/Halley, která na nebi zářila teprve dva roky před tím, než začal na díle pracovat, tedy v roce 1301. Téměř jistě tedy můžeme říci, že naše předky do Betléma kometa nepřilákala.

Obr. 1: Klanění tří králů na fresce v kapli Scrovegniů v Padově. Nad jesličkami (nahoře ve středu) září kometa 1P/Halley – Giotto di Bondoneho Betlémská hvězda. [1]

Obr. 2: Objevitel komety C/2004 Q2 – Donald E. Machholz se svým dalekohledem. [2]

Obr. 3: Vyhledávací mapka pro kometu C/2004 Q2 (Machholz) v období 20. prosince 2004 až 9. ledna 2005. Kometa prochází souhvězdími Eridana a Býka. Vlevo se nachází jedno z nejznámějších souhvězdí zimní oblohy – Orion. Poloha komety je znázorněna pro 7. ledna, kdy dojde k jejímu přiblížení k otevřené hvězdokupě M 45 – Plejády.

Obr. 4: Snímek komety C/2004 Q2 (Machholz) pořízený 12. října 2004 na Hvězdárně Vsetín pomocí CCD kamery SBIG – ST7 a fotografického teleobjektivu MTO 8/500 mm. Kometa se tou dobou nacházela jen asi 10° nad ideálním jižním obzorem. Foto: Autor

Tím si však nemusíme kazit radost z vlasatic jako takových. Letošní Vánoce totiž kometou ozdobeny budou. Jako obvykle sice není předem jisté, jak výrazná tato okrasa v očích laika bude, ale "Vánoční kometa C/2004 Q2 (Machholz)" je již připravena. Je tedy na čase si o ní něco málo povědět.

Kometu C/2004 Q2 (Machholz) vizuálně nalezl Donald Edward Machholz 27. srpna 2004 prostřednictvím středně velkého dalekohledu o průměru hlavního zrcadla 150 mm. Jméno objevitele není v astronomickém světě neznámé, naopak. S hledáním komet Don Machholz začal už 1. ledna 1975 a pokračuje v něm stále již takřka 30 let. Za tu dobu napozoroval neuvěřitelných 7064 hodin a objevil celkem 9 komet, přičemž od jeho předposledního objevu uplynulo letos 13. srpna právě deset let. K nalezení své jubilejní desáté komety – C/2004 Q2 – potřeboval 1457 hodin [3].

V týdnech po objevu byla kometě věnována značná pozornost. Proto netrvalo dlouho a byla uveřejněna první předběžná dráha i fotometrické parametry předpovídající vývoj jasnosti nově objeveného tělesa. Dráha komety C/2004 Q2 ve sluneční soustavě je protáhlou elipsou s numerickou excentricitou 0,9995, tedy jen velmi málo odlišnou od paraboly s výstředností rovnou 1. Periheliem kometa projde 24.9 ledna 2005 ve vzdálenosti cca 1,2 AU od Slunce. Již první předpovědi jasnosti byly velmi optimistické a kometa se jich až nečekaně přesně drží. Její jasnost se již koncem listopadu 2004 pohybovala na hranici viditelnosti pouhým okem, tedy kolem +6,5 mag, a v současnosti je pozorovatelná jako objekt +5,5 mag. Pokud vše půjde i nadále podle předpokladů, měla by v průběhu ledna 2005 dosáhnout dokonce +4 magnitudy [4].

Podmínky pro sledování komety C/2004 Q2 (Machholz) nejsou nyní počátkem prosince 2004 nijak příznivé. Kometa se nachází na rozhraní souhvězdí Rydla a Eridana v deklinaci kolem -25°. Vychází již dvě hodiny před půlnocí a je viditelná až do rána, ale vzhledem k nízké deklinaci a pro obyvatele severní polokoule nevýhodné poloze se na obloze nedostane výše než asi 10° nad jižní obzor. Nejvýše se nachází kolem 1h 15 min SEČ.

Na lepší příležitost ke spatření této komety si budeme muset počkat alespoň do poloviny prosince. Během dvou týdnů totiž stoupne její deklinace o takřka 30° a vlasatice se přesune přes Eridana do souhvězdí Býka, které je v zimě pozorovatelné po většinu noci vysoko nad obzorem. Již o Vánocích tak bude možné kometu C/2004 Q2 (Machholz) spatřit hned z večera, přičemž nejvýše nad jižním obzorem (asi 40°) se bude nacházet kolem 21h 30 min SEČ.

Na začátek příštího roku si pro všímavé pozorovatele připravila příjemnou lahůdku. Průlet kolem známé otevřené hvězdokupy Plejády (M 45), která se nachází v souhvězdí Býka. Poblíž "Kuřátek", jak bývá toto seskupení hvězd také nazýváno, se kometa bude nacházet 6. – 8. ledna 2005. K nejtěsnějšímu přiblížení však dojde 7. ledna, kdy se bude nacházet cca 4° od pomyslného středu kupy (situace je zachycena na přiložené vyhledávací mapce).

V průběhu ledna 2005 by kometa měla stále zjasňovat a podmínky k jejímu pozorování budou taktéž neobvykle výhodné. Vzhledem k poloze její dráhy ve sluneční soustavě ji totiž máme možnost ze severní polokoule pozorovat nejlépe právě v době nejvyšší jasnosti. Například v okamžiku průchodu periheliem (tedy 24. ledna 2005 v 22 h SEČ), bude ke spatření v souhvězdí Persea takřka 60° nad obzorem. Navíc ji nalezneme poblíž velmi jasné hvězdy gPer (+2,9 mag). Jedinou nevýhodou v tomto konkrétním okamžiku pro pozorování bude Měsíc v úplňku zářící vysoko nad východním obzorem jen asi 30° od komety. Vzhledem k již tradičně nepříznivému zimnímu počasí však bude třeba využít každé příležitosti, pokud ji chcete opravdu spatřit.

Jestliže kometa C/2004 Q2 (Machholz) opravdu nezklame a zjasní tak, jak je dnes předpovídáno, jistě se máme na co těšit. A nebojte se, vyhledávací mapka pro zbytek ledna a počátek února bude k dispozici včas. O případných novinkách vás budu aktuálně informovat.