Hvězdárna Vsetín logo Muzea regionu Valašsko logo Zlínského kraje
Astronomie

Komety X (speciál) aneb Tak náhodný objev, jak jen může být

Příběh vizuálního objevu komety C/2002 O4 Sebastianem F. Hönigem v noci z 21. na 22. července 2002.

h2
Obr. 1: Kometa C/2002 O4 Hoenig na fotografii pořízené 5.srpna členy AK3 při hvězdárně Vsetín.
Začněme malou otázkou. Co může dělat člověk za jasné noci, když nemůže spát? Zajímáte-li se o astronomii, je odpověď jednoduchá. Sbalte dalekohled a jděte pozorovat. Přesně to jsem udělal v pondělí 22.července časně ráno. Nasedl jsem do auta a rozjel se na mé oblíbené pozorovací stanoviště v Odenwaldu (asi 400 m.n.m.). Doslova hrozný pohled na sever a západ je zde kompenzován nádherným výhledem na jih a východ.

Obloha byla čistá a průzračná. Oblačnost se v ten den roztrhala poprvé po týdnu deště a mlh. Neměl jsem připraveno žádné pozorování, chtěl jsem se prostě jen toulat po obloze. Začal jsem rozbalovat dalekohled Schmidt-Cassegrain o průměru 254 mm od firmy MEADE a několika již rutinními kroky jsem ho sestavil. Poté jsem aktivoval navigační systém, který pracuje s geografickou polohou stanoviště, rovinou, přesným časem s jednou referenční hvězdou. Rovinu se nepodařilo přesně nastavit a baterie hodin byla vybitá. Čas jsem byl tedy nucen stanovit podle rádia. Po inicializaci navigace většinou kontroluji nastavení systému vyhledáním známého objektu (v tomto období to obvykle bývá galaxie M31 v souhvězdí Andromedy). To jsem tehdy udělal také a hups, jádro galaxie se nacházelo na úplném okraji zorného pole o průměru 1°, což bych jindy považoval za fatální nepřesnost. V tom okamžiku to však stačilo.

Celá příprava mi zabrala asi půl hodiny. Ve dvě ráno jsem začal prohlížet oblohu. Měsíc nízko nad západním obzorem se po chvilce schoval za nedaleký kopeček, a tak pozorování nerušil. Vysoko nad horizontem jsem prohlížel souhvězdí Andromedy a Pegase. Vzpomněl jsem si na staré dobré časy hledání objektů vzdáleného vesmíru a rozhodl se, že si prohlédnu několik kulových hvězdokup, které se v daném místě nacházejí, a zkontroluji, jsou-li stále tak krásné, jak si je pamatuji. Pootočil jsem dalekohledem mírně na sever a zastavil poblíž hvězdy Sirrah, severně od spojnice s b Peg. Na první pohled mě upoutal slabý difúzní objekt. Z mých dřívějších pozorování jsem si pamatoval, že se zde nachází několik malých galaxií. Pokud mě však paměť neklamala, byly slabší než 13 mag. Stejně dobře jsem věděl, že se zde nenachází ani žádná z již objevených komet. Byl jsem poněkud zaskočen. Jak už jsem zmínil, na žádné seriózní pozorování jsem se nepřipravoval. "Co to jenom může být," ptal jsem se sám sebe. "Že by nová kometa? Na téhle pozici? Vždyť se pohybuje téměř směrem od Slunce!? A navíc v místech, která jsou neustále prohledávána automatickými projekty jako LINEAR nebo NEAT."

Přes všechny otázky jsem se rozhodl získat alespoň polohu objektu (což může být velký problém, chybí-li vám hvězdná mapa, a nemáte ani kus papíru). Polohu jsem napoprvé odečetl z údajů navigačního systému, ale nepřesnost, se kterou jsem se spokojil na začátku pozorování, změřenou pozici naprosto znehodnotila. Našel jsem tedy v autě láhev s malou vinětou a kuličkové pero, a začal jsem postaru zakreslovat polohu objektu mezi hvězdami. Poté jsem se rozhodl počkat zhruba 20 minut bez nahlížení do dalekohledu, abych mohl zaznamenat případný pohyb tělesa. (A dvacet minut je pěkně dlouhá doba, když nemůžete dělat nic jiného než čekat. Bál jsem se dokonce pohnout dalekohledem, abych objekt neztratil.)

Po dvaceti minutách jsem zpozoroval malý posun. Udělal jsem tedy další kresbu. Jak ale změřit rychlost pohybu, nemáte-li u sebe hvězdnou mapu? Rozhodl jsem se použít metodu přechodu objektu přes pevný bod v zorném poli (například nitkový kříž), kterou obvykle používám při odhadování průměru komy. Zaznamenal jsem však další poměrně neobvyklou věc. Rychlý pohyb kolem 1´ v deklinaci, ale téměř nulovou změnu rektascenze. Objekt měl magnitudu 12 a průměr komy 2´.

Nyní jsem měl dost informací. Rozmontoval jsem dalekohled a vydal se na cestu domů. Během ní jsem začal pochybovat o tom, zda to co jsem viděl, bylo skutečné. Všechny události této noci mě tak unavily, že jsem bez rozmýšlení upadl do postele a dlouho spal.

Vstal jsem asi hodinu před polednem. V klidu jsem se najedl, odešel na nákup a teprve po návratu domů jsem začal pracovat na pozorování z minulé noci. Nejprve jsem odečetl polohu objektu a souřadnice zadal do MPCheckeru (služba Minor Planet Center vyhledávající známé objekty na zadané pozici) [1]. Domníval jsem se, že poloha může obsahovat chybu 1 nebo dokonce 2 stupně. Proto jsem zvolil vyhledávací oblast v okolí 5°. A výsledek: V zadaném poli se nenachází žádná ze známých komet. Tato informace mi vehnala adrenalin do žil, rozklepaly se mi ruce. Podobný pocit jsem měl při objevu své první SOHO komety, tento byl však stokrát intenzivnější. Rychle jsem zkontroloval polohy a jasnosti galaxií v poli. Jak jsem předpokládal, byly příliš slabé (a samozřejmě se nemohly pohybovat). Celý postup jsem opakoval ještě několikrát, abych se ujistil, že jsem nikde neudělal chybu. Nakonec jsem zavolal přítelkyni, abych jí jako první oznámil, že jsem něco našel. A byla to vlastně ona, kdo mě přemluvil poslat oznámení o objevu do CBAT (Central Bureau for Astronomical Telegrams) [2].

Bylo kolem páté odpoledne, když jsem zavolal Maikovi Meyerovi (známý německý astronom zabývající se kometami) do práce. Abych mu oznámil, co jsem pozoroval. Byl velice překvapen, a musel jsem mu všechno pečlivě vyprávět. Tímto telefonátem začalo nejdelších 24h v mém životě. Věděl jsem, že může trvat nějaký čas než přijde odpověď z CBAT, ale nedostal jsem žádnou až do úterý. Rozhodl jsem se tedy zeptat, co se stalo s mým pozorováním a zároveň požádat o potvrzení objevu další dva pozorovatele - Američana Alana Halea (jednoho z objevitelů C/1995 O1 Hale-Bopp) a Akimasu Nakamuru z Japonska. Alan odpověděl obratem, že využije nadcházející noc a "mrkne na to". Jediným problémem mohlo být silné rušení měsícem v úplňku. Z původních dat jsem znovu propočetl předpokládanou pozici objektu pro nadcházející noc a zaslal ji zpět Alanovi.

Ve středu ráno jsem napsal Carlu Hergenrotherovi zodpovědnému v těchto dnech za CBAT, že bych mohl provést následná pozorování. Odpověděl mi, že již požádal o potvrzení další dva pozorovatele, ale že se dosud nikdo neozval. Alan Hale nenalezl nic kvůli špatným pozorovacím podmínkám. Lépe se nevedlo ani Akimasu Nakamurovi a ani dalšímu japonskému pozorovateli Ken-ichi Kadotovi, kterého do hledání zapojil Akimasu.

Celý čtvrtek jsem čekal na odpovědi z Japonska. Přes ujišťování Carla Hergenrothera, abych nepřestával doufat, jsem pomalu začal pochybovat, že kometa bude znovu nalezena. V pátek jsem se již těšil na závod na kolečkových bruslích, který měl trvat tři dny (pátek 10 km, sobota 42 km a neděle 19,5 km). Ráno volal Maik Meyer s otázkou, co je nového. Smutně jsem mu oznámil, že žádné pozitivní pozorování nepřišlo. Navrhl, abych kontaktoval Michaela Jägera z Rakouska (nejlepšího fotografa komet na světě a objevitele C/1998 U3 Jäger). Poslal jsem mu e-mail s novou extrapolací dráhy z nyní již pět dní staré pozice a odhadl pohyb. Sebral jsem věci a jel závodit.

V sobotu jsem odjel maratónský závod ve vlastním rekordu. Na kometu jsem raději zapomněl a rozhodl se přespat u svého otce. Hned po večeři mi volal Maik, byl velice rozrušen a říká: "Tvůj objekt je na internetové NEO Confirmation Page." "Můj Bože", blesklo mi hlavou a rychle jsem se tam podíval. Spatřil jsem objekt zvaný "UnkHon" (neznámý Hönig), ANO, ten je můj!! Oznámil jsem to otci, ale myslím, že mu v tom okamžiku nedošlo, co se vlastně stalo. Maik zatelefonoval znovu a oznámil mi, že odeslal požadavek na potvrzení do MPC mailing list a obdržel odpověď od spousty pozorovatelů, kteří objekt viděli. Po několika minutách volal opět, rozrušený a poněkud šokovaný: "Tak to máš potvrzené!! Mám na stole obrázek pořízený z místa vzdáleného pouze 20 minut od Dosenheimu (města kde bydlím)." Znovu jsem si pomyslel: "Můj Bože." Maik mi ještě oznámil, že se jedná o první vizuální objev komety z Německa od roku 1946. Nikdy jsem si nemyslel, že objev tak slabého a difúzního objektu může v našem oboru znamenat historickou událost.

Zkoušel jsem zavolat Michaelovi Jägerovi, ale nebyl doma a navíc si zapomněl mobilní telefon. Po jeho ženě jsem vzkázal, že již nemusí po kometě pátrat, že objev je potvrzen. Za půl hodiny volal Michael zpátky, taky velmi rozrušený a šťastný: "Sebastiane, našel jsem tvůj objekt na pěti fotkách." Informoval jsem ho o aktuálním dění. Byl ještě šťastnější a slíbil mi, že okamžitě posílá své fotografie. Později mi ještě Carl Hergenrother oznámil, že Ken-ichi Kadota byl ten, kdo kometu znovu nalezl.

Ze soboty na neděli jsem naspal jen asi dvě hodiny a celou neděli jsem byl velice unavený. Vstal jsem už kolem sedmé hodiny a prohlédl si IAUC, oznamující můj objev komety. Teprve poté, co otec uviděl toto oznámení, pochopil, o co jde. Zmizel na několik minut a vrátil se zpět s velkou lahví šampaňského a skleničkami na oslavu mého objevu.

Rozhodl jsem se nezúčastnit se třetího závodního dne. Jednak kvůli nedostatku spánku a jednak díky poněkud slabé motivaci. Zkuste si představit proč.

S poděkováním Carlu Hergenrotherovi za příjemné odpovědi na mé e-maily; Alanu Haleovi za rychlou odpověď a pokus o vyhledání komety; Akimasu Nakamurovi a obzvláště Ken-ichi Kadotovi, kteří zajistili znovuobjevení; Maiku Meyerovi za pomoc a rychlé informování o aktuálním vývoji a Michaelovi Jägerovi za rychlý a úspěšný pokus o fotografování komety.

Sebastian F. Hönig

S poděkováním Sebastianu F. Hönigovi za hezkou kometu, která rozčeřila poněkud klidné vody letošního astronomického léta.

[1] MPChecker, Dostupné z: http://cfa-www.harvard.edu/iau/mpc.html.
[2] Central Bureau for Astronomical Telegrams, Dostupné z: http://cfa-www.harvard.edu/iau/cbat.htmll.

Související články:
Komety XXXVII aneb „Deset let komety století“ (29.05.2007)
Komety XXXVI aneb „Ohlédnutí za C/2006 P1 (McNaught)“ (23.02.2007)
Komety XXXV - aneb "Kometa roku - 73P" (10.03.2006)
Komety XXXIV aneb "Jasná C/2006 A1 (Pojmanski)" (20.02.2006)
Komety XXXIII aneb "Ziggy Stardust se vrací" (04.02.2006)
Komety XXXII aneb "Článek nejen pro pamětníky" (10.10.2005)
Komety XXXI aneb "Deep Impact po impaktu" (04.07.2005)
Komety XXX aneb "Opět drtivý dopad" (06.05.2005)
Komety XXIX aneb "Zajímavá tělesa na jaře 2005" (10.03.2005)
Komety XXVIII aneb "Drtivý dopad" (10.01.2005)
Komety XXVII aneb "Vánoční a Novoroční kometa – C/2004 Q2 (Machholz)" (09.12.2004)
Komety XXVI aneb "Horké novinky pro říjen – prosinec 2004" (08.10.2004)
Komety XXV aneb "Červenec – září 2004" (08.07.2004)
Komety XXIV aneb "Čekání na C/2001 Q4 (NEAT)" (07.04.2004)
Komety XXIII aneb "Na kometě" (17.02.2004)
Komety XXII aneb "Klid po prachové bouři" (06.01.2004)
Komety XXI aneb "Ziggy Stardust" (16.12.2003)
Komety XX aneb "V prosinci..." (05.12.2003)
Komety XIX aneb „Encke - 2 of 156“ (05.09.2003)
Komety XVIII aneb "Bezhlaví jezdci" (05.07.2003)
Komety XVII aneb "Byl pozdní večer..." (15.05.2003)
Komety XVI aneb "Rosettská deska" (05.04.2003)
Komety XV aneb "C/2002 Y1 Juels - Holvorcem" (14.02.2003)
Komety XIV aneb "V1 NEAT" (14.02.2003)
Komety XIII aneb "Jak na Nový rok, …" (04.01.2003)
Komety XII aneb "Sprchujete se rádi?" (04.10.2002)
Komety XI aneb "CONTOUR on tour" (04.09.2002)
Komety X aneb Letní novinky a překvapení (14.08.2002)
Komety IX aneb "I am falling into pieces" (17.07.2002)
Komety VIII aneb "Zavřete oči, odcházím" (03.07.2002)
Komety VII aneb "Volba mé miss" (03.04.2002)
Komety VI aneb Nová královna se slavnou minulostí (03.03.2002)
Komety V aneb Balíček jarních překvapení (01.02.2002)
Komety IV aneb Jasnější komety pouze v "síti sítí" (03.01.2002)
Komety III aneb "Velká Vánoční kometa" C/2001 WM1 (LINEAR) (01.11.2001)
Komety II aneb historický návrat 19P/Borrelly (01.10.2001)
Komety I aneb dva měsíce ve znamení C/2001 A2 (LINEAR) (01.09.2001)
| Autor: Jiří Srba | Vydáno dne 15. 08. 2002 | 3700 přečtení | Vytisknout článek