Hvězdárna Vsetín logo Muzea regionu Valašsko logo Zlínského kraje
Astronomie

Hvězdná laboratoř

Zhruba 10 000 světelných let od Země, obklopena výraznou mlhovinou, se nachází jedna z nejmasívnějších hvězd jaké známe. Jde o Éta Carinae, která je nejméně stokrát těžší než naše Slunce. Ze střední Evropy ji však naneštěstí nikdy nespatříme. Nachází se totiž hluboko na jižní obloze v souhvězdí Lodního kýlu (latinsky Carina). Hvězda svou činností (tj. zářením a hvězdným větrem) spouští v okolní mlhovině procesy vedoucí k masivní tvorbě nových hvězd.

Éta Carinae
Obr. 1: Snímek části mlhoviny Éta Carinae v infračervené oblasti spektra. Červená barva na fotografii znázorňuje prachové útvary, horký plyn má barvu zelenou. Zárodečné hvězdy mají žlutou a bílou barvu. Malý snímek vlevo dole ukazuje stejnou oblast ve viditelném světle [2].
Ačkoliv odborníci věděli již z dřívějška, že v této oblasti vznikají nové hvězdy, teprve nová pozorování v infračervené části spektra provedená Spitzerovým kosmickým dalekohledem (SST - Spitzer Space Telescope) jim odhalila nevídané množství zárodečných stádií hvězd různých hmotností a stáří. Předešlé snímky pořízené ve viditelném světle zachytily prachové 'pilíře' spořádaně ukazující k Éta Carinae (do takové podoby je zformovalo záření této hvězdy). Infračervené oči SST však dokázaly spatřit více a odhalit tak nejen hvězdná embrya dosud skrytá uvnitř, ale i další, zatím neznámé pilíře [1].

Mlhovina, ve které se Éta Carinae nachází, měří napříč zhruba 200 světelných let a dala vzniknout nejen této hvězdě, ale i několika, jen o něco málo lehčím kolegyním. Nedlouho po svém vzniku začalo záření těchto masívních hvězd stlačovat okolní plyn a prach v mlhovině. Díky tomuto procesu se stal materiál tvořící mlhovinu nestejnorodým a v některých částech se zvýšenou hustotou mohlo dojít ke gravitačnímu kolapsu, což ve výsledku vedlo až ke tvorbě nových hvězd.

Na vrcholu 'rodokmenu' se tedy nachází Éta Carinae a její sourozenci, níže pak jejich početné potomstvo různého věku a velikosti. Je pravděpodobné, že podobným procesem vzniklo kdysi (ovšemže v jiné mlhovině) i naše vlastní Slunce.

[1] Spitzer Captures Fruits of Massive Stars' Labors; Dostupné z: http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2005-087.
[2] All Pillars Point to Eta; Dostupné z: http://www.spitzer.caltech.edu/Media/releases/ssc2005-12/ssc2005-12a.shtml.

| Autor: Emil Březina | Vydáno dne 15. 08. 2005 | 2415 přečtení | Vytisknout článek