Hvězdárna Vsetín logo Muzea regionu Valašsko logo Zlínského kraje
Od 13. 3. 2020 je hvězdárna pro veřejnost UZAVŘENA !
Astronomie

Komety XXIX aneb "Zajímavá tělesa na jaře 2005"

V následujících třech měsících budeme moci na obloze spatřit hned několik komet. Žádná z nich sice nebude viditelná pouhým okem a nejspíše pouze jedinou spatříme pomocí malého dalekohledu. Ty ostatní jsou slabými, ale zato velmi zajímavými tělesy, o kterých je dobré si něco málo povědět.

04q2-050404s
Obr. 1: Snímek komety C/2004 Q2 (Machholz) pořízený 4. dubna 2005 na Hvězdárně Vsetín pomocí CCD kamery SBIG ST-7 a teleobjektivu MTO 8/500 mm. foto: autor
9p-050404-900s
Obr. 2: Snímek komety 9P/Tempel pořízený 4. dubna 2005 na Hvězdárně Vsetín pomocí CCD kamery SBIG ST-7 a teleobjektivu MTO 8/500 mm. foto: autor
rosetta_by_erich_myer
Obr. 3: Snímek sondy Rosetta pořízený 4. března 2005 z Austrálie pomocí CCD kamery SBIG ST-6 a dalekohledu o průměru zrcadla 60 cm. [6]. foto: Erich Meyer
Nejjasnější a zároveň nejlépe pozorovatelnou kometou jara roku 2005 zůstane C/2004 Q2 (Machholz), která sice pomalu slábne a nebude již pozorovatelná pouhým okem, ale je stále dost výrazná na to, aby mohla být sledována triedry. Její jasnost by se měla pohybovat v rozmezí +8 až +10 mag. Navíc minimálně v dubnu a počátkem května budou nadále výborné podmínky pro její sledování ze severní polokoule. Kometa bude cirkumpolární až do druhé poloviny května, přičemž po celý duben se bude nacházet maximálně 30° od severního pólu, takže ji naleznete po celou noc vysoko nad obzorem. Kometa postupně přejde ze souhvězdí Draka (Dra) přes Velkou medvědici (UMa) do Honících psů (CVn). Měla by zůstat vizuálně pozorovatelnou až do podzimu.

První periodickou kometou, o které dnes bude řeč, je 9P/Tempel, cíl kosmické mise Deep Impact [1]. Kometa v uplynulých měsících zjasňovala výrazně pomaleji než se čekalo, ale přesto na přelomu února a března překročila jasnost +15 mag (CCD) a objevila se i první vizuální pozorování (kolem +13,5 mag). Během května by již tedy měla být výrazně jasnější, kolem +11,0 mag. Při průchodu periheliem počátkem července by mohla být dokonce jasnější než +10 mag. Tou dobou bude vrcholit také mise Deep Impact. Pokud vše půjde podle předpokladů, mělo by 4. července 2005 dojít ke střetu dopadové části sondy s jádrem komety. V souvislosti s tímto experimentem je očekáváno zvýšení aktivity jádra a některé optimistické předpovědi hovoří o tom, že zasažená kometa by na dobu několika dní mohla být pozorovatelná malými dalekohledy nebo dokonce pouhým okem.

Postupně začne zjasňovat i další periodická kometa 21P/Giacobini-Zinner. Již nyní by měla být jasnější +13 mag, ale údaje o jejím pozorování dosud chybí. Na počátku léta by mohla překročit hranici jasnosti +10 mag. Kometa 21P/Giacobini-Zinner je velmi zajímavým tělesem. Byla objevena 20. prosince 1900 a nalezl ji Michel Giacobini z Nice ve Francii. Byla tehdy sledována po dobu dvou měsíců a pozorovatelé odhadli její jasnost na +10 až +11 mag. Měla jen malou komu o průměru asi 1' a neznatelný ohon. Na počátku ledna 1901 začala rychle slábnout a naposledy byla spatřena 16. ledna 1901. Už během objevového návratu se podařilo rozeznat její periodičnost a určit dobu oběhu kolem Slunce na 6,52 roku. Na základě těchto poznatků byl její návrat předpovězen na rok 1907, ale geometrické podmínky pro její sledování byly tehdy tak nevýhodné, že se ji nalézt nepodařilo a neexistují ani záznamy o jakémkoliv negativním pozorování. Stejně špatné (ne-li horší) podmínky viditelnosti měla mít také při návratu v roce 1914. Ukázalo se však, že původní odhad doby oběhu byl chybný, skutečná perioda byla jen 6,46 roku a to způsobilo odchylku konečné předpovědi o téměř 6 měsíců. Kometa tak mohla být nečekaně znovuobjevena již v roce 1913. Tehdy ji z Bamberku pozoroval Němec Ernst Zinner jako objekt s jasností kolem +10 mag a průměrem komy asi 3'.

Od té doby byla kometa pozorována při každém návratu kromě let 1920 a 1953. Velmi zajímavým byl návrat v roce 1946, kdy 21P prolétla v malé vzdálenosti pouhých 0,26 AU od Země a byla pozorovatelná jako objekt s jasností na hranici viditelnosti pouhým okem. Zajímavé také je, že kometa při některých návratech jeví nepravidelná zvýšení aktivity, která vedou ke zjasnění asi o 0,5 mag. Vůbec nejjasnějším návratem byl ten v roce 1959, kdy dosáhla jasnosti +7 mag a měla vytvořen ohon o délce 1°. Kometa je mateřským tělesem meteorického roje Drakonid, který sice v současnosti není příliš aktivní, ale v průběhu 20. století se několikrát projevil meteorickými dešti s frekvencí několik tisíc meteorů za hodinu (1933 a 1946) [2].

Možná nejzajímavějším tělesem následujících měsíců bude periodická kometa P/1983 V1 (Hartley-IRAS), dnes již nesoucí označení 161P, kterou v listopadu 1983 nezávisle na sobě objevili M. Hartley (U. K. Schmidt Telescope Unit, Austrálie) a tým vědců pracujících se snímky z kosmické observatoře pro infračervenou oblast IRAS (Infrared Astronomy Satellite). Kometa má oběžnou dobu 21,45 roku a prošla přísluním 8,71 ledna 1984. Byla velmi jasným objektem s maximem kolem +7 mag, který jevil naprosto nestandardní chování pokud jde o vývoj jasnosti v závislosti na vzdálenosti od Slunce [3]. Její letošní návrat je proto sledován s velkým očekáváním. Kometa se dosud nachází na obloze velmi blízko Slunce a je pravděpodobně zatím dost slabá. V průběhu května a června by však měla výrazně zjasnit až na hranici kolem +10 mag. Periheliem ve vzdálenosti 1,275 AU od Slunce projde 21. června 2005 a nejblíže Zemi (1,477 AU) se bude nacházet 11. července 2005. Vzhledem k tomu že průchod periheliem nastává jen 21 dní před přiblížením k Zemi, bude se kometa pohybovat po obloze velmi rychle, urazí až 1° za den.

Na závěr bych rád zmínil ještě dvě zajímavosti, které s kometami úzce souvisí. Dne 4. března 2005 (rok a 2 dny po startu) proletěla v blízkosti Země evropská sonda Rosetta, která tak provedla jeden z gravitačních manévrů na své dlouhé cestě k jádru komety 67P/Churyumov-Gerasimenko [4]. K největšímu přiblížení k naší planetě došlo ve 22:09:14 UT, kdy Rosetta prolétala nad tichým oceánem západně od Mexika ve výšce 1954,74 km, rychlostí 38 000 km/h. Průlet byl využit k otestování takzvaného "asteroid fly-by — AFM" módu, který bude v budoucnu použit při naplánovaném průletu sondy v blízkosti asteroidů Steins a Lutetia (v letech 2008 respektive 2010). Test probíhal po dobu 9 minut a byl úspěšný. Obě navigační kamery fungovaly výborně, během testu úspěšně nalezly Měsíc, který při pokusu zastoupil úlohu asteroidů. Při průletu bylo také pořízeno několik snímků Země a Měsíce, které se podařilo úspěšně odeslat na Zemi. Kromě toho byly zapnuty také některé přístroje jako například ALICE (zobrazovací spektrometr pro ultrafialovou oblast), VIRTIS (mapovací spektrometr pro infračervenou i viditelnou oblast) a MIRO (mikrovlnné zařízení na palubě Rosetty). Účelem bylo otestování přístrojů s použitím Země a Měsíce jako kalibračních cílů. Průletem kolem Země byla sonda navedena na dráhu směrem k Marsu, kolem kterého prolétne 26. února 2007. Rosetta se na své cestě ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko setká se Zemí ještě dvakrát. Na dráhu kolem jádra 67P bude navedena v roce 2014 a vysadí na jeho povrchu přistávací modul Philae. Složitá cesta se čtyřmi gravitačními manévry je důležitá pro získání dostatečné rychlosti pro setkání s kometou. Bez zajímavosti není ani fakt, že počátkem července 2005 bude sonda Rosetta ve výhodné pozici pro sledování dopadu impaktní části americké mise Deep Impact na jádro komety 9P/Tempel. Zvlášť důležitá pro výsledky mise Deep Impact by mohla být data získaná přístrojem ALICE [5].

Druhá zajímavost se tentokrát vztahuje k jednomu pozorovatelskému úspěchu. Po mnoha neúspěšných pokusech se konečně podařilo znovuobjevit periodickou kometu 141P/Machholz (tedy přesněji její komponentu A), která přilétá ke Slunci poprvé po fragmentaci jádra, ke které došlo při minulém průchodu přísluním. Pozorování provedl Michael Jäger (Rakousko) 28. února, 2. a 3. března 2005 svým dalekohledem Schmidt-Cassegrain o průměru 20 cm vybaveným CCD kamerou. Složka A byla vzdálena takřka 0,5° od předpovězené pozice a měla jasnost asi +11,5 mag. Druhá největší část, komponenta D, nebyla a nejspíš nebude nalezena vůbec. Zřejmě ji potkal podobný osud jako několik menších úlomků, tedy úplná destrukce. Kometa bude v průběhu dubna rychle slábnout a její jasnost se od předpovědi může výrazně lišit. Další astrometrická i fotometrická pozorování (jakož i vizuální odhady) jsou velmi potřebná [7].

[1] Srba, J.; Komety XVIII; ATHENA 8 (I/2005). Dostupné z: http://www.hvezdarna-vsetin.inext.cz/showpage.php?name=athena.
[2] Gary W. Kronk's COMETOGRAPHY; Comet 21P. Dostupné z: http://cometography.com/pcomets/021p.html.
[3] Gary W. Kronk's COMETOGRAPHY; Comet P/1983 V1. Dostupné z: Gary W. Kronk's COMETOGRAPHY; Comet P/1983 V1.
[4] Srba J.; Komety XIII; ATHENA 5 (I/2004). Dostupné z: http://www.hvezdarna-vsetin.inext.cz/showpage.php?name=athena.
[5] Rosetta performs ESA's closest-ever Earth fly-by. Dostupné z: http://www.esa.int/export/esaCP/Pr_13_2005_p_EN.html.
[6] Rosetta Up Close photo contest winners announced. Dostupné z: http://www.esa.int/SPECIALS/....
[7] Yahoo Comet-ml. Dostupné z: http://groups.yahoo.com/group/comets-ml/.
[8] Archiv Hvězdárny Vsetín. Dostupné z: http://www.hvezdarna-vsetin.inext.cz/old/images/04q2-050404f.png.
[9] Archiv Hvězdárny Vsetín. Dostupné z: http://www.hvezdarna-vsetin.inext.cz/old/images/9p-050404-900f.png.

Související články:
Komety XXXVII aneb „Deset let komety století“ (29.05.2007)
Komety XXXVI aneb „Ohlédnutí za C/2006 P1 (McNaught)“ (23.02.2007)
Komety XXXV - aneb "Kometa roku - 73P" (10.03.2006)
Komety XXXIV aneb "Jasná C/2006 A1 (Pojmanski)" (20.02.2006)
Komety XXXIII aneb "Ziggy Stardust se vrací" (04.02.2006)
Komety XXXII aneb "Článek nejen pro pamětníky" (10.10.2005)
Komety XXXI aneb "Deep Impact po impaktu" (04.07.2005)
Komety XXX aneb "Opět drtivý dopad" (06.05.2005)
Komety XXVIII aneb "Drtivý dopad" (10.01.2005)
Komety XXVII aneb "Vánoční a Novoroční kometa – C/2004 Q2 (Machholz)" (09.12.2004)
Komety XXVI aneb "Horké novinky pro říjen – prosinec 2004" (08.10.2004)
Komety XXV aneb "Červenec – září 2004" (08.07.2004)
Komety XXIV aneb "Čekání na C/2001 Q4 (NEAT)" (07.04.2004)
Komety XXIII aneb "Na kometě" (17.02.2004)
Komety XXII aneb "Klid po prachové bouři" (06.01.2004)
Komety XXI aneb "Ziggy Stardust" (16.12.2003)
Komety XX aneb "V prosinci..." (05.12.2003)
Komety XIX aneb „Encke - 2 of 156“ (05.09.2003)
Komety XVIII aneb "Bezhlaví jezdci" (05.07.2003)
Komety XVII aneb "Byl pozdní večer..." (15.05.2003)
Komety XVI aneb "Rosettská deska" (05.04.2003)
Komety XV aneb "C/2002 Y1 Juels - Holvorcem" (14.02.2003)
Komety XIV aneb "V1 NEAT" (14.02.2003)
Komety XIII aneb "Jak na Nový rok, …" (04.01.2003)
Komety XII aneb "Sprchujete se rádi?" (04.10.2002)
Komety XI aneb "CONTOUR on tour" (04.09.2002)
Komety X (speciál) aneb Tak náhodný objev, jak jen může být (15.08.2002)
Komety X aneb Letní novinky a překvapení (14.08.2002)
Komety IX aneb "I am falling into pieces" (17.07.2002)
Komety VIII aneb "Zavřete oči, odcházím" (03.07.2002)
Komety VII aneb "Volba mé miss" (03.04.2002)
Komety VI aneb Nová královna se slavnou minulostí (03.03.2002)
Komety V aneb Balíček jarních překvapení (01.02.2002)
Komety IV aneb Jasnější komety pouze v "síti sítí" (03.01.2002)
Komety III aneb "Velká Vánoční kometa" C/2001 WM1 (LINEAR) (01.11.2001)
Komety II aneb historický návrat 19P/Borrelly (01.10.2001)
Komety I aneb dva měsíce ve znamení C/2001 A2 (LINEAR) (01.09.2001)
| Autor: Jiří Srba | Vydáno dne 10. 03. 2005 | 4148 přečtení | Vytisknout článek