Komety XXX aneb "Opět drtivý dopad"

Deep Impact, je kosmická sonda složená ze dvou hlavních částí, mateřského tělesa a malého dopadového pouzdra – impaktoru, který bude naveden na kolizní dráhu s jádrem komety 9P/Tempel v červenci 2005. Při střetu vyhloubí na povrchu kráter o velikosti fotbalového hřiště a jeho hloubka bude srovnatelná se čtrnáctipatrovým domem. Vzniklou explozí bude uvolněno velké množství materiálu – ledu a prachu, který tak odkryje vrstvy ve větších hloubkách. Kromě samotné sondy budou ve vesmíru výsledky dopadu sledovat také Hubbleův kosmický teleskop (HST), Spitzerův dalekohled (v infračervené oblasti) a rentgenová laboratoř Chandra. Do výzkumu se zapojí i pozemské dalekohledy, a to jak ty největší, patřící profesionálním astronomům, tak desetitisíce malých přístrojů v rukou amatérů. Takto rozsáhlá spolupráce je nutná, abychom byli schopni získat co nejvíce informací o materiálu ukrytém v hloubi kometárního jádra. Ten totiž představuje poslední zbytky relativně nepozměněné hmoty, ze které vznikla naše sluneční soustava [1].

Obr. 1: Snímek komety 9P/Tempel pořízený na Hvězdárně Vsetín 21.97 dubna 2005 přes teleobjektiv MTO 8/500 mm CCD kamerou SBIG ST-7. Expozice 900 s (15x60 s). foto: autor [4]

Obr. 2: Snímek komety 9P/Tempel pořízený přístrojem MRI na palubě kosmické sondy Deep Impact 25. dubna 2005. [3]

Kosmická sonda Deep Impact, která je od ledna letošního roku na cestě ke kometě 9P/Tempel, se pomalu dostává do rozhodující fáze své mise, kterou je vysazení impaktního pouzdra na dráhu vedoucí ke kolizi s jádrem a vlastní blízké setkání s kometou. Pro účely koordinace jednotlivých kroků v předem připraveném plánu letu, je celá mise rozdělena na pět na sebe navazujících úseků.

Už v průběhu ledna 2005 byl zahájen první z nich – testování všech přístrojů sondy, jehož úkolem bylo zjistit, v jakém stavu se jednotlivé systémy nacházejí a zda nedošlo k jejich poškození při startu. Vyzkoušeny byly například autonomní navigační systém (na kalibračních cílech Měsíci a planetě Jupiter) a také vysokozisková anténa, která zajistí přenos všech získaných dat zpět na Zemi. Oba tyto životně důležité systémy fungují bez závad. Navíc byl uskutečněn zážeh hlavního motoru a provedena korekce dráhy, která byla natolik úspěšná, že nebylo potřeba provést druhý naplánovaný zážeh. Nyní se sonda pohybuje po dráze směřující k jádru 9P/Tempel a probíhá tak již druhá, přibližovací fáze letu, která skončí teprve 60 dní před setkáním se samotnou kometou.

Poměrně důležitým krokem v rámci testovací fáze mise byla také příprava hlavního zobrazovacího zařízení HRI (High Resolution Instrument) na stěžejní část mise. Prvním krokem bylo zahřátí kontejneru s dalekohledem i kamerou a odstranění zbytkové vlhkosti, která se dovnitř dostala v poslední fázi startovních příprav, tedy v době, kdy již sonda byla uchycena v nákladovém prostoru raketového nosiče, a také během letu atmosférou na oběžnou dráhu.

Po odvlhčení bylo zařízením HRI pořízeno několik testovacích snímků, které inženýrům mise přinesly nepříjemné překvapení. Ukázalo se totiž, že dalekohled není perfektně zaostřen. Ihned po tomto zjištění byl vytvořen speciální tým, jehož úkolem je precizně zhodnotit nastalou situaci a ve zbývajícím čase najít způsob (je-li to možné), jak teleskop doostřit. Teprve další testy ukážou, jak velká bude konečná odchylka od ideální ostrosti obrazu. "Není se však třeba obávat, že by tento malý nedostatek ovlivnil výsledky mise, nebo schopnost zasáhnout jádro komety", říká Rick Grammier, hlavní koordinátor mise.

Dr. Michael A'Hearn z University of Maryland k tomu dodává: "Jedná se teprve o první data ze všech zařízení a my jsme na začátku jejich zpracování. Zatím se zdá, že spektrometr pro infračervenou oblast funguje správně a i kdyby prostorové rozlišení nedoostřeného teleskopu HRI zůstalo na současné úrovni, stále budeme schopní získat ty nejdetailnější snímky povrchu komety, které byly kdy pořízeny." A navíc další dva teleskopy MRI (Medium Resolution Instrument) i ITS (Impactor Targeting Sensor) na palubě sondy, respektive dopadového pouzdra, fungují bez problémů [2].

Dne 25. dubna 2005, tedy jednašedesát dní před plánovaným těsným setkáním pořídila sonda Deep Impact první snímek jádra komety 9P/Tempel, a to ze vzdálenosti plných 64 milionů km. Jádro se podařilo nalézt hned na první pokus prostřednictvím teleskopu MRI, který má širší zorné pole. Na snímku jsou zachyceny hvězdy asi do +11 mag, což jsou 100 krát slabší objekty, než člověk může vidět pouhým okem.

Jedná se o první ze série mnoha snímků, které budou pořízeny v následujících týdnech a které pomohou inženýrům mise doladit přesnou dráhu pro setkání s jádrem. Navíc bude možné na pořízených fotografiích sledovat postupné přibližování sondy k jádru [3].

Dolores Beasley a Erica Hupp

Vyvrcholení celé mise Deep Impact je, jak již bylo řečeno, očekáváno s velkým napětím počátkem července tohoto roku. Jak profesionální tak amatérští astronomové, ale i laická veřejnost, se mají jistě na co těšit. Pokud byste se rádi dozvěděli o misi Deep Impact více, rád bych vás upozornil na přednášku s názvem Drtivý dopad – aneb Výzkum meziplanetární hmoty, která se na vsetínské hvězdárně uskuteční 8. června 2005. Ta bude věnována jednak probíhající misi Deep Impact, ale také jejím širším souvislostem pokud jde o oblast výzkumu meziplanetární hmoty.