Trojané jsou planetky obíhající ve stejné vzdálenosti jako mateřská planeta pouze s posunem na její oběžné dráze o ±60°. Tedy všechny planetky nashromážděné v libračních centrech L4 a L5. Librační centra, neboli Lagrangeovy body jsou místa v soustavě dvou těles, v nichž je gravitační přitažlivost obou těles stejně velká, ale v opačném směru. Silové účinky obou těles na malé třetí těleso, v našem případě planetku - trojana, umístěného v libračním bodě jsou v rovnováze. Tudíž na něj nepůsobí žádnou silou. Vlastnosti těchto center odvodil v roce 1772 Lagrange při řešení problému soustavy tří těles.

Už několik set let je na Jupiteru znám obrovský oblačný útvar, větší než naše Země, nazývaný Velká rudá skvrna. Dlouho se vědci domnívali, že nic tak velkého už v atmosféře této planety není. Nicméně snímky z meziplanetární sondy Cassini, která v roce 2000 prolétala kolem Jupiteru na své cestě k Saturnu, pomohly odhalit, že skutečnost je poněkud odlišná.

Po krátké odmlce nastal čas na pravidelný příděl informací o kometách viditelných tentokrát na březnové obloze nad střední Evropou. Jak je patrné již z podtitulu, bude toto vydání věnováno především kometě C/2002 Y1 Juels - Holvorcem.

Pro všechny zájemce o komety přinášíme aktuální informace o tělesech viditelných ze střední Evropy v únoru roku 2003.

Každý astronom nosí ve svém srdci několik úkazů, které by chtěl za svůj život alespoň jedenkrát spatřit. K těm nejvíce obdivovaným jevům patří bezesporu úplné zatmění Slunce, velká jasná kometa, meteorický déšť a samozřejmě mnohé další. Po Hale-Boppově kometě z roku 1997 a úplném zatmění Slunce z 11.srpna 1999 zbývala vsetínským astronomům amatérům na seznamu jen jedna položka z první trojice, a sice meteorický déšť. To platilo do 19. listopadu loňského roku.

Po dlouhé době se opět setkáváme u dalšího dílu seriálu o kometách. Ne že by dosud nebylo o čem psát, ale školní povinnosti během posledních měsíců převážily nad astronomickými zájmy, a tak rubrika o kometách musela jít stranou. Události uplynulých několika týdnů jsou však natolik zajímavé, že si zaslouží vlastní článek.

V měsíci září se mimo dosah amatérských přístrojů ocitly všechny letní komety, a tak je třeba se na nějaký čas ohlédnout po jiném, pokud možno aktuálním, tématu. Abychom však učinili za dost "zpravodajské povinnosti", je nutno zmínit poslední aktuality o tělesech, která jsme měli možnost pozorovat v průběhu minulých měsíců.

V polovině srpna letošního roku se pozornost mnoha vědeckých pracovníků, ale i amatérských astronomů, upínala na oběžnou dráhu kolem Země v očekávání začátku jedné z kosmických výprav ke kometám, které byly v plánu programu Discovery pro počátek 21. století. Po famózním úspěchu sondy Deep Space 1, která 22. září loňského roku proletěla kolem periodické komety 19P/Borrelly, byla mise CONTOUR (COmet Nucleus TOUR) provázena velkým zájmem. Bohužel, jak už se při tak náročném podniku, jako je poznávání vesmíru, občas stává, nepovedlo se a sonda byla ztracena ještě dříve, než jsme si o ní stačili něco povědět. Jako poctu všem, kteří na projektu pracovali, jsem se rozhodl vám jej v krátkosti přiblížit i přes zmíněný neúspěch.

Příběh vizuálního objevu komety C/2002 O4 Sebastianem F. Hönigem v noci z 21. na 22. července 2002.

Několik dní poté, co jsem v minulém díle našeho seriálu odsoudil letošní červenec jako nezajímavý, pokud jde o vizuálně dosažitelné komety, stalo se pár pozoruhodných událostí, o kterých byste určitě měli vědět. Kometa C/2002 C1 Ikeya-Zhang dostala v průběhu července definitivní označení periodické komety 153P/Ikeya-Zhang. Důvodem pro udělení konečného čísla jsou čtyři pozitivně identifikované návraty v letech 877, 1273, 1661 a 2002. Kometa je stále pozorovatelná v souhvězdí Vah. Je však velmi difúzní a její jasnost se pohybuje kolem 11 mag, což je poněkud nad rámec těchto článků.

Červenec a srpen jsou považovány za měsíce astronomii zaslíbené i přes poměrně krátké noci, kdy Slunce klesá jen málo stupňů pod obzor. Tou zásadní výhodou jsou dostatečně vysoké noční teploty, při kterých člověku nepřimrzají prsty k dalekohledu.

Po krátké odmlce se opět setkáváme u dalšího dílu seriálu o kometách. Tentokrát bude pravděpodobně naposledy objektem našeho zájmu kometa C/2002 C1 Ikeya-Zhang. Tato bezesporu nejzajímavější kometa posledních pěti let pomalu slábne a je tedy čas na malou rekapitulaci toho, co jsme dosud viděli. K tomu nám poslouží jednak několik fotografií pořízených známými rakouskými pozorovateli Michaelem Jägerem a Geraldem Rhemannem a také křivka odhadů jasnosti a průměru komy sestavená na základě pozorování z celého světa, která jsou shromažďována organizací International Comet Quarterly (ICQ). Originály fotografií je možné shlédnout na adrese [1] a data jdou dostupná z [2].

Od 27. dubna 2002 se lze se jménem Vsetín setkat nejen na planetě Zemi, ale i ve vesmíru! Podle valašského města totiž byla pojmenována planetka číslo 27079.

Když byla začátkem února objevena kometa C/2002 C1 (Ikeya-Zhang), asi jen málokdo doopravdy čekal, že půjde o třetí (či čtvrtou) nejkrásnější kometu pozorovatelnou na severní polokouli za posledních 20 let. Zdá se Vám čtvrté místo málo? Pak je třeba připomenout, s jak neobvyklou konkurencí musela C/2002 C1 soupeřit.

Vážené dámy a vážení panové, show začíná. Leštěte čočky a zrcadla, trénujte oči, velká jarní kometa přichází. V minulém článku jsem vás předběžně informoval o "nové" kometě C/2002 C1 Ikeya-Zhang, která byla objevena 1.února 2002. Od té doby se mnohé změnilo. Na základě dalších měření polohy a vizuálních pozorování byly opraveny dráhové elementy a upřesněna předpověď jasnosti. Nové výsledky přinesly několik překvapení.