S blížícím se létem nastává období teplých večerů, kdy se snad každý z nás nejedenkrát zadívá na jasnou oblohu posetou hvězdami, ať už je to pohled milenců na dece v parku, či pohled čundráka nocujícího pod širákem. Často jsme schopni rozpoznat alespoň některá známá souhvězdí, ti s lepším zrakem si třeba zkouší najít galaxii M31 v Andromedě či nějakou tu hvězdokupu, jednou za čas při našem civění vzhůru oblohu prořízne jasný meteor. Po obloze se však pohybují i další objekty, kromě netopýrů (kteří jsou v nejnižší letové hladině), dále nejrůznějších létajících talířů a letadel jsou to především družice!

Dlouho očekávaný start raketoplánu Atlantis k misi STS-125 je naplánován po mnoha odkladech na pondělí 11. května 2009 v 18:01:49 UT [1]. Cílem jeho letu nebude Mezinárodní kosmická stanice ISS (International Space Station), jak je již několik let zvykem, ale raketoplán se naposledy podívá k Hubbleovu vesmírnému dalekohledu HST (Hubble Space Telescope). Nakonec se tak uskuteční dlouho diskutovaná servisní mise SM-4, která by měla zajistit prodloužení životnosti Hubbleova vesmírného dalekohledu minimálně do roku 2013. Pro případ, že by se v průběhu mise raketoplánu Atlantis stala událost, která by zabránila bezpečnému návratu zpět na Zemi, je připraven raketoplán Endeavour se čtyřčlennou posádkou k záchranné misi STS-400. Doufejme, že k takové situaci nedojde a lety raketoplánu budou nadále pokračovat letošními třemi misemi k Mezinárodní kosmické stanici ISS v červnu, srpnu a listopadu [2].

Ve čtvrtek 26. března 2009 v 11:49:18 UT [1] odstartovala z kazašského kosmodromu Bajkonur ruská kosmická loď Sojuz TMA-14. Jedná se o první letošní misi pilotované lodi Sojuz k Mezinárodní kosmické stanici ISS. Na palubě je jeden ruský a jeden americký kosmonaut, které doprovází kosmický turista Charles Simonyi s americkým občanstvím, ale maďarskými kořeny. K Mezinárodní kosmické stanici ISS by se měl Sojuz TMA-14 připojit v sobotu 28. března 2009 ve 12:14 UT.

Start amerického raketoplánu Discovery k misi STS-119 je prozatím naplánován na neděli 15. března 2009 ve 23:43:38 UT [1]. Jedná se o první letošní misi raketoplánu a jeho úkolem je dopravení poslední části příhradového nosníku ITS (Integrated Truss Segment) k Mezinárodní kosmické stanici ISS. Start této mise byl několikrát odkládán až bylo nakonec zvoleno březnové datum, kdy však musí raketoplán bezpodmínečně odstartovat, jinak hrozí kolize s datem startu ruské pilotované lodi Sojuz TMA-14. V takovém případě by musela být mise STS-119 opět posunuta, tentokrát se startem nejdříve 7. dubna 2009 a nebo zkrácena. Na letošní rok jsou ještě naplánovány další čtyři starty amerického raketoplánu. V květnu by se měl konečně vydat raketoplán Atlantis STS-125 k Hubbleovu kosmickému dalekohledu HST a následovaly by ho tři mise k ISS (červen, srpen, listopad) [2].

První letošní mise amerického raketoplánu je let STS-119 Discovery. Start je naplánován na neděli 15. března 2009 ve 23:43:38 UT [aktualizováno 12.3.2009, autor] z vypouštěcí rampy LC-39A na kosmodromu Cape Canaveral na Floridě. Hlavním cílem mise je dopravení posledního dílu příhradové konstrukce ITS (Integrated Truss Segment) k Mezinárodní kosmické stanici ISS (International Space Station). Jedná se konkrétně o díl ITS-S6, který zakončí 93 metrů dlouhou konstrukci s panely fotovoltaických článků, radiátorů termoregulačního systémů, čtveřicí gyroskopů CMG (Control Moment Gyroscope) a dalšími subsystémy a prvky.

Po úspěchu s přehledem startů kosmických raket pro rok 2008, jsme se rozhodli pokračovat v této činnosti a připravili jsme pro vás průběžně aktualizovaný přehled na rok 2009. Jeho součastí jsou opět i drobné informace k vybraným misím. Protože se jedná o celkem rozsáhlý soubor informací, mají čtenáři možnost se aktivně zapojit do jeho udržovaní v aktuálním stavu. Pokud zjistíte změnu datumu startu, užitečného nákladu či jiné relevantní informace, napište tuto skutečnost spolu s odkazem na zdroj informací do komentářů pod článkem nebo mailem autorovi. Samozřejmě také uvítáme jakékoli připomínky ke vzhledu a podávaným informacím.

Je to už 20 let - psal se 15. listopad roku 1988. Na kosmodromu Bajkonur stál zbrusu nový raketoplán Buran. Pevně spojen s moderní a silnou nosnou raketou Eněrgija byl chloubou Ruské kosmické techniky. Měl být první z řady sovětských raketoplánů. Jeho start měl začít novou etapu sovětských letů do vesmíru. Měl být prostě první. Kdo mohl tenkrát tušit, že první let Buranu byl zároveň poslední cestou těchto raketoplánů do vesmíru. Premiéra a zároveň labutí píseň v jedné chvíli.

Start amerického raketoplánu Endeavour k misi STS-126 proběhl v sobotu 15. listopadu 2008 v 00:55:39,052 UT [1]. Jde o poslední letošní misi raketoplánu a jeho posláním je dovezení zásob na Mezinárodní kosmickou stanici ISS, ke které dorazí v průběhu třetího letového dne. Původně měl letos startovat ještě raketoplán Discovery k důležité servisní misi Hubbleova vesmírného dalekohledu HST (Hubble Space Telescope), ale z důvodu závady na jeho počítači byla mise odložena až na duben či květen příštího roku. Aktuální let raketoplánu je v pořadí již 124. mise tohoto kosmického plavidla a 22. mise stroje Endeavour, který svůj křest absolvoval na začátku roku 1992 při letu STS-49. Do předpokládaného ukončení letů raketoplánů v roce 2010 se podívá Endeavour do vesmíru ještě jednou v roce 2009 a dvakrát v roce následujícím [2].

Odevzdáním podepsané a ratifikované Dohody o přístupu České republiky k Úmluvě Evropské kosmické agentury ESA (European Space Agency) do úschovy francouzského ministerstva zahraničních věcí se dnem 12. listopadu 2008 stává Česká republika oficiálně osmnáctým členským státem tohoto prestižního kosmického společenství (a prvním státem z bývalého východního bloku).

Poslední letošní let ruské kosmické lodi je doslova za dveřmi. Na neděli 12. října 2008 je naplánován v 7:01:33 UT [1] start Sojuz TMA-13, který se vydá směrem k Mezinárodní kosmické stanci ISS. Nosnou raketou je již léty osvědčený Sojuz-FG a účelem mise výměna dlouhodobé posádky ISS a také let dalšího kosmického turisty.

S výstavbou velkého vesmírného dalekohledu, který by kroužil na oběžné dráze kolem Země, uvažovali astronomové již od poloviny 50. let minulého století. Technika však musela ještě hodně pokročit, aby se lidstvo takového přístroje dočkalo. Stalo se tak 24. dubna 1990, kdy raketoplán Discovery při misi STS-31 vynesl na oběžnou dráhu Hubbleův vesmírný dalekohled (HST – Hubble Space Telescope) [1, 2, 3]. Cesta k jeho vypuštění však byla dlouhá a doprovázela ji i jedna z nejhorších katastrof americké kosmonautiky.

Na této stránce budete mít možnost, v průběhu mise STS-125 raketoplánu Atlantis, sledovat online živé přenosy ze zajímavých událostí, jako je start, přílet k Hubbleovu vesmírnému dalekohledu HST, výstupy do volného prostoru a mnoho dalších. Obecné informace najdete v článcích STS-125 Atlantis – posádka a STS-125 Atlantis – průběh mise. O chystaném online vysílání budete předem informování v záhlaví stránek Hvězdárny Vsetín, registrovaní čtenáři budou upozorněni emailem. V případě dotazů nebo nejasností se nebojte vyjádřit do komentářů pod článkem, v průběhu online vysílání budou komentáře nepřetržitě monitorovány a reakce na ně odesílány co nejdříve. Podrobný a aktuální přehled událostí k misi naleznete kompletně v češtině na serveru kosmo.cz pod označením VMCC.

Evropská sonda Rosetta již téměř čtyři a půl roku putuje meziplanetárním prostorem ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko, k níž by měla doletět ve druhé polovině roku 2014. Do té doby ji čeká několik úkolů, které ji zpříjemní velmi dlouhou cestu k vytoužené kometě.

Pod zkratkou RBSP se skrývá mise dvou identických sond Radiation Belt Storm Probes, které hodlá vypustit organizace NASA ve spolupráci s The Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory (JHUAPL).

Možná jste zaznamenali nedávnou návštěvu amerického astronauta s československými kořeny Eugena Andrewa Cernana. Přijel k nám do České republiky na pozvání Národního muzea a premiéra Mirka Topolánka. Pobýval zde od úterý 17. června až do soboty 21. června 2008. Bohužel se v jeho nabitém programu nenašel čas pro uspořádání akce přístupné široké veřejnosti. Přesto se jedna příležitost našla, ale o tom až později.