Přednáška: Historie OKB-1 aneb „Jak se staví rakety“

Přednáška pro veřejnost o vývoji nosných raket v SSSR a Rusku se uskuteční v pátek 1. června 2007 od 18:00 hodin v přednáškovém sále hvězdárny. Přednáší spolupracovník hvězdárny Michal Václavík a součástí přednášky bude i velké množství unikátních videonahrávek. Po skončení přednášky bude za příznivých povětrnostních podmínek probíhat večerní astronomické pozorování.

Obr. 1: Komplex nosné rakety Eněrgija a kosmoplánu Buran. [2]

Obr. 2: Start nosné rakety Sojuz s kosmickou lodí Sojuz TMA-2. [3]

Krátký abstrakt k přednášce:

S vývojem silných raket schopných nést hlavici s výbušninou dosáhli v průběhu 2. světové války největších úspěchů němečtí raketoví konstruktéři pod vedením Wernhera von Brauna. Jejich činnost vyvrcholila postavením a operačním nasazením rakety A-4, známé spíše pod názvem V-2. Po konci války začaly jak ve Spojených státech amerických, tak i Sovětském svazu studie neměcké raketové techniky, zejména již zmíněných raket A-4.

V SSSR se touto problematikou začala v Podlipkách u Moskvy zabývat skupina NII-88 pod vedením Sergeje Koroljova, který se stal duchovním otcem velkého množství sovětských raket používaných jak pro vojenské, tak i kosmické účely. První práce na raketách (např. řada R-1) využívaly technologie rakety A-4, postupně se ale začala formovat zcela samostatná sovětská raketová technika. V roce 1956 vznikla, pod vedením Koroljova, konstrukční kancelář OKB-1. V té době také vrcholil vývoj nové balistické rakety R-7 a dne 4. října 1957 byla pomocí této rakety vypuštěna první umělá družice - Sputnik.

Na řadu přišlo vypuštění prvního živého tvora, první meziplanetární sondy, prvního člověka, atd. U všech těchto úspěchů sovětské kosmonautiky stál Sergej Koroljov a "jeho" OKB-1, která však samozřejmě úzce spolupracovala s dalšími konstrukčními kancelářemi. Mimo rakety R-7, kterou dnes známe zejména v modifikaci Sojuz, se Koroljov zasloužil i o postavení měsíční rakety N-1. Bohužel se nedočkal jejího startu - zemřel nečekaně 14. ledna 1966.

Konstrukční kancelář OKB-1 však nezanikla a i nadále byla tahounem sovětského kosmickém programu. V průběhu let pronikla do všech oblastí kosmonautiky od pilotovaných letů, přes kosmické stanice, raketoplán Buran, meziplanetární sondy až po komerční nebo špionážní družice. V současné době nese OKB-1 název na počest Koroljova S. P. Korolev Rocket and Space Corporation Energiya (Ракетно-космическая корпорация Энергия им. С.П.Королева).

Hlavní náplní přednášky bude přehled kosmických i vojenských raket a přidružených projektů.

Ukázka přednášky: Historie OKB-1 aneb „Jak se staví rakety“