Hvězdárna Vsetín
-- | Hlavní stránka | Seznam rubrik | Download | Mapa stránek | Staré stránky | Kontakty | --
 
Pozorování v lednu
Meteorologie

Bouřková sezóna 2009

I když to tak až do června rozhodně nevypadalo, byla Vsetínská bouřková sezóna svým letošním průběhem nakonec nadprůměrná, počtem bleskových výbojů průměrná a počtem bouřkových dnů maličko nadprůměrná.

Počet bleskových výbojů v letech 2000 - 2009
Graf č. 1: Srovnání celkových ročních počtů bleskových výbojů za posledních několik let.
Počet bouřkových dnů v r. 2009
Graf č. 2: Počty a rozložení bouřkových dnů v roce 2009 – křivka proložená daty ukazuje, kdy nastalo maximum bouřkové činnosti.
Hodinové úhrny bleskových výbojů mezi 29. 6. 2009 - 2. 7. 20
Graf č. 3: Součty hodinových úhrnů bleskových výbojů za 29. 6. až 2. 7. včetně. Vodorovná osa představuje hodiny dne v SEČ.
Strom zasažený bleskem zdálky
Obr.1: Strom po zásahu bleskem na úbočí vrchu Bečevná. Foto: Emil Březina
Torzo stromu po zásahu bleskem
Obr.2: Torzo stromu na Bečevné zblízka. Foto: Emil Březina
Strom po zásahu blesku u Lysného
Obr.3: Strom po zásahu bleskem nedaleko vrchu Lysný. Obrázek úplně vpravo ukazuje celkem blízko procházející vedení vysokého napětí. Foto: Emil Březina
Blesk v noci 23. července 2009
Obr.4: Bleskové výboje za noční bouře z 23. na 24. 7. Foto: Emil Březina
První výboj letošního roku zachytil náš počítač blesků až 17. března a šlo opravdu jen o jediný blesk. Dnem s největším počtem bleskových výbojů se stal 1. červenec, kdy byl dosavadní denní rekord počtu bleskových výbojů z 9. června 2004 (193 výbojů) překonán 212 výboji. Vůbec celé období přelomu června/července bylo na bleskové výboje velmi bohaté: 24. června – 86 výbojů, 25. června – 60 výbojů, 26. června – 41 výbojů, 29. června – 101 výbojů, 30. června – 93 výbojů, 1. července už zmíněných 212 výbojů a 2. července – 72 výbojů. Ostatně – k této zajímavé bouřkové epizodě se v dalším textu ještě vrátíme. Poslední výboj letošního roku byl zachycen 11. října ve 12:47:13 SEČ. Celkový počet zaznamenaných blesků dosáhl v letošním roce čísla 994 (graf č. 1 nabízí srovnání s minulými lety) a stalo se tak během 44 bouřkových dnů (tj. dnů s alespoň jedním zaznamenaným výbojem – viz graf č. 2).

Hned první silnější bouřka roku (bylo zaznamenáno celkem 14 výbojů), která proběhla 6. dubna, bohužel napáchala hmotné škody na usedlosti U Sivků (Huslenky), kde blesk udeřil do stromu a z něj ještě následně „přeskočil“ na stodolu, jejíž střechu zapálil. Na serveru YouTube.com si můžete prohlédnout videozáznam z výjezdu hasičů k této události. Za podrobné informace patří velký dík Martinu Zapletalovi.

Rozhodně nejzajímavější částí této sezóny bylo již zmíněné období mezi 24. červnem až 2. červencem a zcela konkrétně mezi 29. červnem až 2. červencem včetně, kdy se nad naším územím vyskytovalo dosti instabilní zvrstvení atmosféry, díky čemuž docházelo prakticky každý den k vývoji místních bouřek z tepla. Je samozřejmé, že za daných podmínek jevila bouřková oblačnost klasický denní chod, kdy se bouřky pravidelně vyskytovaly kolem poledne a počátkem odpoledne (viz graf č. 3). V tu dobu byl zemský povrch už dostatečně prohřátý, aby docházelo k vytváření výrazné konvekce, vydatně podporované zmíněnou instabilitou. Protože nad střední Evropou bylo v té době nevýrazné tlakové pole, byly tyto bouřky málo pohyblivé a jejich postup pomalý. Z toho vyplývá i vysoký počet zachycených výbojů – bouřky jednoduše našemu počítači blesků „neutekly“ z dosahu. Málo pohyblivé bouřky představují také značné riziko vzniku náhlých povodní, což se Vsetínu naštěstí tentokrát vyhnulo. Vysoká koncentrace bleskových výbojů typu oblak-země (jiné náš počítač neregistruje) na malém území, se projevila i poměrně „vysokým“ počtem zasažených stromů v blízkém okolí Vsetína.

Jeden z těchto stromů byl viditelný přímo od hvězdárny, a to i když se nacházel ve vzdálenosti téměř dvou kilometrů (viz obr. 1) – bílé dřevo zbavené kůry bylo mezi okolní zelení nepřehlédnutelné. Nacházel se na úbočí vrchu Bečevná (nad Rokytnicí) a z celého stromu zůstalo jen torzo (viz obr. 2) – patrně šlo o silný výboj. Zajímavé bylo také to, že v nedalekém okolí se nacházely i vyšší stromy, které ovšem blesk nezasáhl.

Druhý ze stromů se nacházel nedaleko vrchu Lysný, směrem ke Vsetínu, přímo na žluté turistické značce. I když nebyl zdaleka tak poškozen jako strom v předchozím případě, podobně se však v jeho blízkosti nacházely značně vyšší stromy a co bylo poměrně kuriózní – ve vzdálenosti necelých padesáti metrů prochází vedení vysokého napětí (viz obr. 3 vpravo). Tato vedení jsou přitom chráněna proti úderu blesku nejvýše umístěným vodičem, který v podstatě tvoří horizontálně konstruovaný bleskosvod (tzv. zemnící lano). Toto kovové lano má samozřejmě mnohem vyšší vodivost než dřevo (byť syrové) a je proto zvláštní, že úder blesku nesměřoval spíše do tohoto vedení. Určité vysvětlení by se snad nabízelo v tom, že mohlo jít o rozvětvený výboj, který udeřil do zemnícho lana, a současně i některá jeho boční větev zasáhla také strom – ovšem tento předpoklad už zpětně nelze nijak doložit.

A konečně třetí strom byl asi nejméně zajímavý – k zásahu došlo na samotném vrcholu kopce Ratibořský Grúň (nachází se nad Semetínem). Jaký byl reálný počet stromů zasažených při těchto bouřích se lze jen dohadovat – tři případy popsané výše byly jen náhodnými objevy.

Dovolím si ještě malou vsuvku ohledně oněch zasažených stromů. Domnívat se, že do stromu (nebo jiného objektu), který není nejjvyšším bodem okolí blesk neudeří, nabízí jistotu opravdu jen statistickou. Ve skutečnosti může blesk zasáhnout i nízko položený objekt – a co hůř, jeho úder se za běžných okolností nedá předvídat. Na tyto skutečnosti je třeba za bouřek důsledně pamatovat.

Asi nejpěknější noční podívanou měla na svědomí bouřka z 23. na 24. července, jejíž průběh alespoň trochu dokumentuje uvedená fotografie blesku.

Takže vzhůru do bouřkové sezóny 2010!








[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5
| Autor: Emil Březina | Vydáno dne 24. 12. 2009 | 4285 přečtení | Vytisknout článek
  Web design: M-DS | Powered by: phpRS