Valašsko ve vesmíru

Autor: Pavel Svozil <svozil(at)hvezdarna-vsetin.cz>, Téma: Astronomie, Vydáno dne: 12. 12. 2018

Vsetín, Valašské Meziříčí a Jablůnka. Co mají společného? Nachází se na Valašsku, na řece Bečvě. A nacházejí se také ve vesmíru! Ve Sluneční soustavě po nich totiž byly pojmenovány tři menší planetky. To ale není vše, neboť jména dalších pěti planetek mají rovněž aspoň částečný vztah ke kraji Valachů.

Planetka
Obr. 1: Většina planetek jsou menší tělesa pokrytá spoustou kráterů.
Zdroj: NASA
Jablůnka
Obr. 2: Jablůnka v roce 2018, tedy více jak půl století od doby, kdy zde pobýval Luboš Kohoutek.
Foto: Pavel Svozil
Josef Doleček
Obr. 3: Josef Doleček, první ředitel hvězdárny ve Valašském Meziříčí.
Fotoarchiv Hvězdárny V. Meziříčí
Dráha planetky Vsetín
Obr. 4: Oběžné dráhy Země, Marsu, Jupiteru a planetky (27079) Vsetín okolo Slunce.
Autor: Pavel Svozil
Plastika Planetka Vsetín
Obr. 5: Plastika Planetka Vsetín na vsetínském Dolním náměstí.
Foto: Pavel Svozil
Emil Březina
Obr. 6: Emil Březina na horách, tedy v prostředí, které měl velmi rád.
Foto: Miroslav Jedlička
Okolo Slunce, které se nachází v centru Sluneční soustavy, obíhá osm klasických planet se svými měsíci, prozatím pět známých trpasličích planet a dále obrovské, prakticky nespočitatelné množství menších těles – planetek, kometárních jader a drobounkých meteoroidů.

Nás z té spousty těles a tělísek budou nadále zajímat především planetky neboli asteroidy. Astronomové ve Sluneční soustavě do současnosti objevili již téměř 800 tisíc různých planetek!!! Z nich pak bylo přibližně 530 tisíc pozorováno minimálně ve dvou, většinou však ve více opozicích se Sluncem. Mají tudíž natolik dobře známou dráhu okolo naší mateřské hvězdy, že obdržely definitivní číslo v katalogu asteroidů a následně také mohou získat své jméno. Ovšem pojmenování ohromného počtu vesmírných objektů není nic jednoduchého, a tak se jménem prozatím pyšní jen 22 tisíc planetek.

Podobně jako planety a jejich měsíce dostávaly i první objevené asteroidy nejprve jména po bozích a hrdinech z antických bájí a pověstí. Když se jejich seznam vyčerpal, začaly se planetky nazývat po bozích z jiných světových kultur a náboženství a později po zemích, městech, horách, řekách a taktéž po více či méně významných osobnostech.

Čeští astronomové, především z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky v Ondřejově a z observatoře na vrcholu jihočeské hory Kleť, patří v oblasti objevování a zkoumání asteroidů ke světové špičce. Jelikož objevitelé nových planetek mají právo je pojmenovat, resp. navrhnout jména ke schválení příslušné komisi Mezinárodní astronomické unie (IAU), "poletuje" okolo Slunce již několik stovek planetek s názvy vztahujícími se k českým a moravským luhům a hájům. A několikrát se už dostalo i na Valašsko.

Překvapivě první byla z Valašska mezi hvězdy "povznesena" obec Jablůnka. Planetku (1942) Jablunka objevil 30. září 1972 na observatoři Bergedorf v německém Hamburku Luboš Kohoutek. Tento významný český astronom se po okupaci Československa v roce 1968 rozhodl nevrátit se z dlouhodobé stáže v západním Německu. Zůstal pracovat na bergedorfské observatoři, kde se mj. zabýval výzkumem planetárních mlhovin a objevil rovněž desítky planetek a několik komet.

O tom, proč se Kohoutek rozhodl zvěčnit ve vesmíru právě Jablůnku, vypovídá nejlépe oficiální citace zveřejněná v oběžníku Minor Planet Center (MPC): "Pojmenována po vesničce na východní Moravě v  Československu, která je stále živá ve vzpomínkách objevitele jako místo letních táborů, kde prováděl svá první astronomická pozorování. Věnováno všem přátelům z Jablůnky."

Druhá "valašská" planetka bude v kosmu navždy připomínat osobnost českého spisovatele a novináře Ludvíka Vaculíka (1926 - 2015). Vaculík se narodil v Brumově-Bylnici a známý se stal koncem 60. let 20. století svým kritickým postojem ke komunistické ideologii, např. při projevu na IV. sjezdu československých spisovatelů, za což byl následně vyloučen z KSČ. V roce 1968 sepsal manifest Dva tisíce slov. Byl rovněž autorem řady fejetonů, románů a dalších prozaických děl.

Asteroid (10872) Vaculík objevili 12. října 1996 na kleťské observatoři Jana a Miloš Tichých. Zajímavostí je, že Jana Tichá je od roku 2000 členkou a od roku 2003 dokonce předsedkyní komise pro nomenklaturu malých těles Sluneční soustavy IAU, která schvaluje jména nově objevených planetek. Miloš Tichý zase 23. října 2000 objevil periodickou kometu 196P/Tichý, jež je prozatím poslední kometou objevenou v České republice.

Planetka (11126) Doleček je spojena se jménem Josefa Dolečka, prvního ředitele Hvězdárny Valašské Meziříčí. Doleček (1912 - 2003) se do Valašského Meziříčí přistěhoval roku 1932. Po skončení 2. světové války se velkou měrou (přípravy, organizování, ale i finanční dar) zasloužil o výstavbu tamní lidové hvězdárny. Když byla hvězdárna v roce 1955 otevřena, stal se také na šest let jejím ředitelem.

Kuriózní je, že planetka Doleček byla objevena jen o pouhé tři dny, či spíše tři noci, později než planetka Vaculík, tedy 15. října 1996. K objevu tentokrát došlo na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově a zasloužil se o něj Petr Pravec.

Jméno čtvrté planetky z našeho seznamu určitě potěší všechny příznivce české sci-fi literatury. Asteroid (17776) Troska získal své označení po rodákovi z Valašských Klobouk Janu Matzalovi (1881 - 1961), jenž ve 30. a 40. letech 20. století publikoval pod pseudonymem J. M. Troska. Z jeho dobrodružných, verneovsky laděných science fiction románů jsou nejznámější dvě trilogie: Kapitán Nemo a Zápas s nebem, ve které hlavní hrdinové podniknou cestu vnitřní částí Sluneční soustavy a dokonce se jim podaří přistát na planetkách. Asteroid Troska objevil v Ondřejově opět Petr Pravec, a to 22. března 1998.

U další planetky, kterou je (27079) Vsetín, si trošičku podrobněji popíšeme, jak probíhal celý proces od jejího objevení až po zveřejnění jména. Obdobně se v posledních letech postupovalo i po objevení všech ostatních nových planetek.

Nejprve 15. října 1998 (na den přesně dva roky po objevu planetky Doleček) pořídil Dr. Pravec pomocí CCD kamery umístěné na 0,65-metrovém zrcadlovém teleskopu v Ondřejově snímky malé části hvězdné oblohy. Na nich, po srovnání s pozicemi do té doby známých těles Sluneční soustavy uvedených v katalozích, objevil v podobě málo zřetelné skvrnky novou planetku. Ta byla krátce po svém objevu předběžně označena 1998 TO6. Po třech letech pozorování, během nichž se postupně zpřesňovala její dráha okolo Slunce, bylo planetce přiděleno číslo 27079, pod kterým je už navždy vedena v planetkových katalozích. Později se toto číslo stalo součástí jejího definitivního označení.

Na začátku roku 2002 se Dr. Pravec, jenž objevil již stovky asteroidů, rozhodl přenechat pojmenování několika z nich pracovníkům některých hvězdáren. Planetku s číslem 27079 věnoval vsetínským hvězdářům a ti pro ni navrhli jméno svého města. Návrh byl v IAU přijat a následným zveřejněním v cirkuláři MPC 27. dubna 2002 pak bylo jméno planetky oficiálně potvrzeno.

Planetku Vsetín ve vesmíru na vlastní oči asi nikdy neuvidíme. Alespoň symbolicky ji však můžeme spatřit přímo na vsetínském Dolním náměstí, kde se od roku 2007 nachází dva metry vysoká plastika Planetka Vsetín, kterou z brazilského granitu vytvořil akademický sochař Miroslav Machala. Kromě své estetické role v centru náměstí plní plastika zároveň funkci slunečních hodin a meteorologického sloupku.

Ve stejné době jako Vsetín se do vesmíru dostalo i Valašské Meziříčí. Ale nikoliv pod jménem Valašské Meziříčí, ale v jeho populární zkrácené podobě Valmez. Petr Pravec planetku (27088) Valmez objevil v Ondřejově 22. října 1998, tj. o týden později než planetku Vsetín, a zdůvodnění jejího pojmenování bylo v MPC zveřejněno 27. dubna 2002: "Valmez je hovorové označení pro moravské město Valašské Meziříčí, vstupní bránu do regionu Valašska. První zmínka o něm je z roku 1297. V roce 1929 zde byla založena malá soukromá hvězdárna, která se stala předchůdkyní významné lidové hvězdárny založené zde v roce 1955 a proslulé pro svou architektonickou krásu."

Asi nejméně má s Valašskem společného planetka (48171) Juza, která byla pojmenována po českém stelárním astronomovi Karlu Juzovi (1951 - 1994). Juza zde působil jen poměrně krátkou dobu, konkrétně od podzimu 1976 do léta 1977 pracoval na hvězdárně ve Valašském Meziříčí, kde se zabýval stelární astronomií (hvězdami) a pozorováním zákrytů hvězd tělesy Sluneční soustavy. Poté odešel pracovat na Slovensko. Asteroid Juza objevili 23. dubna 2001 v Ondřejově Petr Pravec společně se svým slovenským kolegou Peterem Kušnirákem.

Poslední planetkou, jejíž jméno se vztahuje k Valašsku, je (82559) Emilbřezina. Proč bylo jedno z menších těles Sluneční soustavy pojmenováno právě po Emilu Březinovi, jenž před několika lety nečekaně zemřel v mladém věku, velmi dobře vypovídá citace zveřejněná v MPC: "Emil Březina (1975 - 2012) byl český amatérský astronom a dlouholetý spolupracovník hvězdárny ve Vsetíně, které věnoval většinu svého času a energie. Zabýval se pozorováním komet, meteorů a extrémních meteorologických jevů. Mezi jeho další zájmy patřilo fotografování, jazzová hudba a horská turistika."

Asteroid Emilbřezina byl objeven 28. července 2001 v Ondřejově, a to zásluhou většího týmu astronomů. Jak tato planetka vypadá? To samozřejmě nikdo neví, ale alespoň nějakou představu si můžeme udělat po zhlédnutí jejího zmenšeného modelu, který zhotovil Petr Stolařík a od podzimu letošního roku je umístěný ve věži vsetínského zámku.

Kdybychom se na Valašsko podívali v širším záběru, do našeho přehledu by přibyly ještě další planetky. Třeba (2581) Radegast, která je pojmenovaná po slovanském bohu, jehož socha se nachází nedaleko vrcholu valašské poutní hory Radhoště, nebo planetky (4318) Baťa a (6149) Pelčák, jež dostaly jména po zlínských rodácích – obchodníkovi Tomáši Baťovi a kandidátovi na kosmonauta Oldřichu Pelčákovi. Vraťme se však zpět k osmičce představených asteroidů.

Všechny uvedené planetky jsou součástí hlavního pásu planetek a okolo Slunce tak obíhají mezi dráhami Marsu a Jupiteru. Jejich oběžné doby trvají v rozmezí od 3,5 do 4,5 roku. Jedná se o nepravidelná tělesa, která jsou pokryta značným množstvím kráterů. Nejsou příliš velké, řádově jen několik kilometrů. Například planetka Vsetín s velikostí přibližně dva kilometry je o mnoho menší než pozemský Vsetín. Vzhledem ke svým malým rozměrům a docela velké vzdálenosti od Země jsou všechny "valašské" planetky pozorovatelné pouze většími teleskopy. V dalekohledech, jež používají amatérští hvězdáři, popř. jaké mají k dispozici na většině lidových hvězdáren, je nikdy neuvidíme.

Planetek s valašskou stopou ve jméně známe tedy prozatím osm. Věřme, že v budoucnu jejich počet vzroste. Vždyť spousta planetek teprve na pojmenování čeká a mnohem více jich nebylo ještě vůbec objeveno.

Zdroje informací:
The International Astronomical Union - Minor Planet Center
Planetky se jmény vztahujícími se k Česku nebo Slovensku
Tichý, Miloš. Jména planetek v českých rukou
Svozil, Pavel. Vsetín mezi hvězdami
Archiv Hvězdárny Valašské Meziříčí