Hvězdárna Vsetín logo Muzea regionu Valašsko logo Zlínského kraje
Astronomie

Komety XXVI aneb "Horké novinky pro říjen – prosinec 2004"

Letošní rok je doposud na jasnější komety neobvykle bohatý a naštěstí pro nás, nadšené obdivovatele vlasatic, tomu tak bude i nadále. Některé z objektů, které jsou ke spatření v poslední čtvrtině roku 2004, budou sice obtížně pozorovatelné, ale to je mnohdy na sledování komet to nejzajímavější. Navíc se jedná o tělesa naprosto nevyzpytatelná a každý okamžik strávený u dalekohledu se může stát chvílí objevu takřka pro každého, ať se jedná o zkušeného pozorovatele či naprostého nováčka. K tomu je však třeba mít dostatek odvahy na to, udělat si čas, který sledování noční oblohy věnujete. Věřte mi, stojí to za to.

03k4pod
Obr. 1: Snímek komety C/2003 K4 (LINEAR) pořízený 4. srpna 2004 CCD kamerou SBIG ST-7 a teleobjektivem MTO 8/500 mm na Hvězdárně Vsetín. Foto: autor
01q4pod
Obr. 2: Snímek komety C/2001 Q4 (NEAT) pořízený 16. září 2004 CCD kamerou SBIG ST-7 a teleobjektivem MTO 8/500 mm na Hvězdárně Vsetín. Foto: Emil Březina
03t4
Obr. 3: Snímek komety C/2003 T4 (LINEAR) pořízený 16. září 2004 CCD kamerou SBIG ST-7 a teleobjektivem MTO 8/500 mm na Hvězdárně Vsetín. Foto: Emil Březina
78p
Obr. 4: Snímek komety 78P/Gehrels pořízený 16. září 2004 CCD kamerou SBIG ST-7 a teleobjektivem MTO 8/500 mm na Hvězdárně Vsetín. Foto: Emil Březina
29pa
29pb
Obr. 5 a 6: Dvojice snímků komety 29P/Schwass- mann-Wachmann. Snímek nahoře byl získán 9. září 2004, snímek dole pak 16. září 2004. Jasně patrná je změna vzhledu komety. Horní snímek zachycuje pozdní výbojové stádium předchozího outburstu, ke kterému došlo v průběhu léta. Spodní je pak dokladem nového vzplanutí starého jen několik dní. Snímky byly pořízeny CCD kamerou SBIG ST-7 a teleobjektivem MTO 8/500 mm na Hvězdárně Vsetín.
04q2map
Obr. 7: Vyhledávací mapka pro kometu C/2004 Q2 (Machholz) pro období 20. října 2004 – 8. ledna 2005. Kometa prochází souhvězdími Zajíce (Lep), Holubice (Col), Rydla (Cae), Eridána (Eri) a Býka (Tau). Její poloha je zobrazena pro 20. prosince 2004. Na mapě jsou hvězdy do jasnosti +7,0 mag.
Nejjasnější kometou příštích tří měsíců bude pravděpodobně nově nalezená vlasatice nesoucí označení C/2004 R2 (ASAS). Byla objevena teprve 3. září 2004 na snímcích, které pořídil mezinárodní tým pozorovatelů prostřednictvím automatického systému dalekohledů polského projektu ASAS (All Sky Automated Survey) [1], jehož hlavním úkolem je fotometrické monitorování hvězd do +14 mag (zhruba 107 objektů). Systém ASAS-3, který objevový snímek získal, je složen ze tří teleskopů – dvou širokoúhlých teleobjektivů Minolta 2,8/200 mm a dalekohledu s úzkým zorným polem typu Cassegrain o průměru primárního zrcadla 250 mm a světelnosti 1:3,3. Celý systém je umístěn na observatoři Las Campanas [2] v Chile.

Na základě pouhých několika desítek astrometrických měření z celého světa byla spočítána první dosud parabolická dráha nově nalezeného objektu, která naznačuje, že nic není jisté, pokud jde o jeho konečnou jasnost. Kometa projde periheliem 7. října 2004 ve vzdálenosti pouhých 0,11 AU od Slunce. Pokud se jedná o novou vlasatici, která poprvé přichází do centrální oblasti sluneční soustavy, mohlo by se stát, že její jádro nepřežije průlet přísluním. K definitivní předpovědi je však třeba provést řadu fotometrických měření a kontinuálně sledovat aktivitu jádra.

Aktuální jasnost komety C/2004 R2 (ASAS) se sice pohybuje okolo +8 mag (25. září 2004), ale podmínky její viditelnosti jsou pro středoevropany velmi nevýhodné. Kometa se nyní koncem září nachází na rozhraní souhvězdí Hydry a Poháru jen asi 17° od Slunce a nad střední Evropou vychází teprve kolem 6 h SEČ. Podmínky pro její pozorování se navíc začátkem října ještě zhorší, neboť 7.10. 2004 kometa projde na obloze ve vzdálenosti pouhých 1,1° od Slunce. Tou dobou by měla být pozorovatelná v koronografech kosmické sluneční observatoře SOHO [3]. V maximu by mohla dosáhnout jasnosti až +3 mag. Po průchodu periheliem však bude zřejmě rychle slábnout. Již v druhé polovině října bude zvečera pozorovatelná i od nás. Při elongaci kolem 22° se však bude nacházet jen nízko (asi 15°) nad jihozápadním obzorem v souhvězdí Hada a pravděpodobně již bude nevýrazným objektem jasnosti kolem +6 mag.

Druhou nejjasnější kometou následujícího období snad bude další z horkých zářijových novinek C/2004 Q2 (Machholz), kterou 27. srpna vizuálně objevil Donald Edward Machholz prostřednictvím dalekohledu typu Newton o průměru hlavního zrcadla 150 mm. Pro zajímavost několik slov o objeviteli. S hledáním komet začal 1. ledna 1975 a pokračuje v něm stále již takřka 30 let. Za tu dobu napozoroval neuvěřitelných 7064 hodin a objevil celkem 10 komet, přičemž od jeho posledního objevu uplynulo letos 13. srpna právě deset let. K nalezení komety C/2004 Q2 potřeboval 1457 hodin.

Podmínky pro sledování komety C/2004 Q2 (Machholz) nebudou především v říjnu a listopadu nijak příznivé, což nás může jen mrzet, neboť již nyní je jasnější +10 mag. Kometa se totiž nachází na rozhraní souhvězdí Zajíce, Holubice a Rydla v deklinaci -28°. Vychází sice již kolem půlnoci, ale vzhledem k nízké deklinaci se nedostane výše než asi 10° nad jižní obzor. Podmínky pro její pozorování se však budou výrazně zlepšovat v průběhu prosince, kdy její deklinace začne díky geometrii dráhy prudce vzrůstat. Koncem prosince se kometa dostane do souhvězdí Býka a mohla by být pozorovatelná i pouhým okem. Na začátek příštího roku si pro pozorovatele připravila několik lahůdek jako například průlet kolem otevřené hvězdokupy Plejády (M 45). O tomto úkazu si však podrobněji povíme příště.

Třetí jasnou vlasaticí, která bohužel z našeho území nebude pozorovatelná, je kometa C/2003 K4 (LINEAR). Jak je patrné z označení, byla objevena již v loňském roce, a jelikož v průběhu první poloviny roku 2004 byla dostatečně jasná a pozorovatelná ze střední Evropy, byla kontinuálně sledována také ze Vsetína. Pro nás není bez zajímavosti, že se 4. října bude na obloze nacházet jen 2,6° od Slunce a mohla by tedy být taktéž ke spatření v některém z koronografů, observatoře SOHO [4] jako poměrně rozsáhlý objekt o jasnosti asi +6 mag. Po průchodu přísluním bude tato kometa pozorovatelná jen z jižní polokoule.

Čtvrtou zajímavou kometou na obloze je již slábnoucí "hvězda" uplynulých několika měsíců C/2001 Q4 (NEAT), která v maximu jasnosti v průběhu května dosáhla +3 mag a byla pozorovatelná pouhým okem. Její aktuální jasnost se pohybuje na hranici +10 mag, a k jejímu spatření budete tedy potřebovat alespoň středně veliký dalekohled. Oproti předpovědi je asi o něco slabší (25. září, +10,1 mag). Podmínky pro její pozorování jsou poměrně příznivé, během celého období bude cirkumpolární a bude se nacházet vysoko nad obzorem v souhvězdích Malé medvědice, Draka a Kefea.

Dalším objektem, na který je třeba upozornit, je kometa C/2003 T4 (LINEAR), která by měla být ozdobou oblohy v příštím roce. Je v současnosti (25. září) ještě slabá, její jasnost se pohybuje kolem +14 mag, ale v závěru roku 2004 by již měla překročit magickou hranici jasnosti +10 mag a stát se tak pozorovatelnou malými dalekohledy či triedry. Vlastníte-li však větší dalekohled, můžete se pokusit o její nalezení již nyní. Podmínky pro její sledování jsou totiž poměrně výhodné. Kometa je po celé období pozorovatelná večer nad severozápadním obzorem v elongaci kolem 70°. Její výška nad obzorem se však bude postupně snižovat a proto bude v závěru období lépe pozorovatelná ráno nad obzorem severovýchodním.

Pro majitele středně velkých dalekohledů nebudou v následujícím období bez zajímavosti ani některé krátkoperiodické komety. Především pak dvě z nich, 78P/Gehrels a 29P/Schwassmann- Wachmann. Prvně jmenovaná projde přísluním 27. října 2004 a tou dobou bude pozorovatelná jako objekt o jasnosti kolem +10 mag. Už nyní je však poměrně zajímavým tělesem o jasnosti kolem +12 mag s vyvinutým ohonem. Podmínky pro její sledování jsou navíc velmi výhodné. Po celé následující tři měsíce se bude pohybovat na rozhraní souhvězdí Býka a Berana a bude tak pozorovatelná po celou noc dostatečně vysoko nad obzorem. Tuto kometu objevil Tom Gehrels v roce 1973 na deskách exponovaných Schmidtovou komorou o průměru 122 cm observatoře Mount Palomar [4]. V současnosti obíhá kolem Slunce jednou za 7,22 roku po dráze s excentricitou ~0,46. Nejblíže slunci se dostane na 2,01 AU (za drahou planety Mars) a nejdále se může nacházet 5,47 AU od Slunce (což je za drahou planety Jupiter).

Druhá jmenovaná, 29P/Schwassmann- Wachmann, je bezesporu nejzajímavějším tělesem kometárního typu vůbec. Byla objevena již v roce 1927 německými astronomy Arnoldem Schwassmannem a Arthurem Wachmannem, kteří v té době pracovali na hvězdárně v Hamburku [5]. Se svou téměř kruhovou dráhou (perihelium 5,72 AU, afelium 6,25 AU, excentricita ~0,044) a periodou oběhu 14,65 roku je 29P pozorovatelná prakticky kdykoliv se na obloze dostane dále než 30° od Slunce. Navíc je známa svými častými outbursty (krátkodobým výrazným zvýšením aktivity a také jasnosti až o 5 mag), při kterých během několika aktivních týdnů prochází třemi fázemi, kdy je nejprve téměř stelárním objektem o jasnosti kolem +11 mag, přes difúzní obláček o rozměrech několika úhlových minut takřka bez centrální kondenzace, až po nenápadný objekt jasnosti kolem +15,5 mag v klidnějším období. Takových výbuchů prodělala kometa letos již několik. Poslední byl zaznamenán v polovině září a vzhledem k tomu, že kometa prošla v létě přísluním lze očekávat, že období její zvýšené aktivity zdaleka nekončí. Aktuálně se její jasnost pohybuje kolem +12 mag.

Jak je nesporně patrné z předchozích řádků, je letos na podzim opravdu z čeho vybírat. Doufejme tedy, že nám počasí bude přát alespoň tak jako doposud.

[1] The All Sky Automated Survey. Dostupné z: http://archive.princeton.edu/~asas/.
[2] Las Campanas Observatory. Dostupné z: http://lco.cl/lco/index.html.
[3] The Solar and Heliospheric Observatory SOHO. Dostupné z: http://sohowww.nascom.nasa.gov/.
[4] Gary W. Kronk's Cometography - 78P. Dostupné z: http://cometography.com/pcomets/078p.html.
[5] Gary W. Kronk's Cometography - 29P. Dostupné z: http://cometography.com/pcomets/029p.html.

Související články:
Komety XXXVII aneb „Deset let komety století“ (29.05.2007)
Komety XXXVI aneb „Ohlédnutí za C/2006 P1 (McNaught)“ (23.02.2007)
Komety XXXV - aneb "Kometa roku - 73P" (10.03.2006)
Komety XXXIV aneb "Jasná C/2006 A1 (Pojmanski)" (20.02.2006)
Komety XXXIII aneb "Ziggy Stardust se vrací" (04.02.2006)
Komety XXXII aneb "Článek nejen pro pamětníky" (10.10.2005)
Komety XXXI aneb "Deep Impact po impaktu" (04.07.2005)
Komety XXX aneb "Opět drtivý dopad" (06.05.2005)
Komety XXIX aneb "Zajímavá tělesa na jaře 2005" (10.03.2005)
Komety XXVIII aneb "Drtivý dopad" (10.01.2005)
Komety XXVII aneb "Vánoční a Novoroční kometa – C/2004 Q2 (Machholz)" (09.12.2004)
Komety XXV aneb "Červenec – září 2004" (08.07.2004)
Komety XXIV aneb "Čekání na C/2001 Q4 (NEAT)" (07.04.2004)
Komety XXIII aneb "Na kometě" (17.02.2004)
Komety XXII aneb "Klid po prachové bouři" (06.01.2004)
Komety XXI aneb "Ziggy Stardust" (16.12.2003)
Komety XX aneb "V prosinci..." (05.12.2003)
Komety XIX aneb „Encke - 2 of 156“ (05.09.2003)
Komety XVIII aneb "Bezhlaví jezdci" (05.07.2003)
Komety XVII aneb "Byl pozdní večer..." (15.05.2003)
Komety XVI aneb "Rosettská deska" (05.04.2003)
Komety XV aneb "C/2002 Y1 Juels - Holvorcem" (14.02.2003)
Komety XIV aneb "V1 NEAT" (14.02.2003)
Komety XIII aneb "Jak na Nový rok, …" (04.01.2003)
Komety XII aneb "Sprchujete se rádi?" (04.10.2002)
Komety XI aneb "CONTOUR on tour" (04.09.2002)
Komety X (speciál) aneb Tak náhodný objev, jak jen může být (15.08.2002)
Komety X aneb Letní novinky a překvapení (14.08.2002)
Komety IX aneb "I am falling into pieces" (17.07.2002)
Komety VIII aneb "Zavřete oči, odcházím" (03.07.2002)
Komety VII aneb "Volba mé miss" (03.04.2002)
Komety VI aneb Nová královna se slavnou minulostí (03.03.2002)
Komety V aneb Balíček jarních překvapení (01.02.2002)
Komety IV aneb Jasnější komety pouze v "síti sítí" (03.01.2002)
Komety III aneb "Velká Vánoční kometa" C/2001 WM1 (LINEAR) (01.11.2001)
Komety II aneb historický návrat 19P/Borrelly (01.10.2001)
Komety I aneb dva měsíce ve znamení C/2001 A2 (LINEAR) (01.09.2001)
| Autor: Jiří Srba | Vydáno dne 08. 10. 2004 | 5417 přečtení | Vytisknout článek