Hvězdárna Vsetín logo Muzea regionu Valašsko logo Zlínského kraje
Kosmonautika

Marsochody na pochodu

K rudé planetě odstartovala v rámci projektu Mars Exploration Rovers (MER) první z dvojice nových sond, které mají dopravit do různých oblastí Marsu dvě identická robotická šestikolá vozidla určená k průzkumu povrchu. Jejich pohyblivost má být mnohem větší, než mělo v roce 1997 vozítko Sojourner. MERy budou schopné urazit až 100 metrů denně (podle jiných zdrojů 40 metrů denně), zatímco Sojourner najezdil za 30 dnů 52 m.

Mars Exploration Rover
Obr. 1: Mars Exploration Rover (MER) na povrchu rudé planety – zatím pouze v představě počítačového grafika. [1]
První MER, jménem Spirit, startoval 10. června 2003 a druhý, Opportunity, by měl odstartovat 25. června 2003. Každý z MERů má hmotnost 180 kg (Sojourner měl pouze 11,5 kg) a k Marsu dorazí přibližně v lednu 2004.

Technika přistání je shodná jako u mise Pathfinder (jejíž součástí byl i výše zmíněný Sojourner) – po počátečním krátkém zabrždění o atmosféru, kdy je sonda chráněna tepelným štítem, bude její další sestup zpomalovat padák. V určité výšce se nafoukne „kokon“ ze speciálních airbagů, odhodí se padák a sonda volně dopadne na povrch Marsu. Protože airbagy jsou pružné, bude skákat po povrchu ještě alespoň kilometr, než se zastaví. Poté se zorientuje do správné polohy, airbagy se vyfouknou a složí. Následně dojde k rozevření třech panelů, dosud chránících přístroje vozidla. Pak se postupně uvedou do pracovní polohy systémy MERu – kamery, antény, kola a solární články. Vozidla by měla pracovat nejméně po dobu 90 marsovských dnů (tzv. solů). Je ovšem poměrně pravděpodobné, že pokud budou MERy po této době ještě v dobrém stavu, bude mise prodloužena. Každé z vozidel má na palubě tyto přístroje:

  • Pancam (stereoskopická panoramatická kamera) – dvojice kamer s vysokým rozlišením (přibližně 3 krát vyšším, než měly kamery Pathfinderu), která je také součástí navigace MERu. Bude pořizovat snímky povrchu v různých vlnových délkách.
  • Mini–TES (infračervený spektrometr) – Mini–Thermal Emission Spectrometer – přístroj pro sledování tepelných emisí objektů. Údaje z tohoto přístroje by měly vědcům pomoci rozpoznat uhličitany, křemičitany, organické molekuly a také minerály, které vznikají ve vodě. Lze také zjišťovat tepelnou kapacitu skal či půdy.
  • Microscopic (mikroskop) – je kombinací mikroskopu a kamery. Bude provádět detailní průzkum povrchu skal a půd. Jedním z úkolů je také pomáhat rozlišit, zda má daná hornina charakter sedimentu.
  • Mössbauer Spectrometer (Mössbauerův spektrometr) – slouží k detekci železa, které mnohé minerály na Marsu obsahují. Tento přístroj bude také zjišťovat magnetické vlastnosti povrchu materiálů a určovat minerály, které vznikly v teplé či horké vodě a mohou tedy obsahovat případné fosilní důkazy o životě na Marsu.
  • APXS (rentgenový spektrometr) – Alpha–Particle–X–Ray Spectro-meter – bude zkoumat základní chemické složení kamenů a půd. Je schopen určit zastoupení většiny prvků s výjimkou vodíku.
  • Rock Abrasion Tool – RAT (bruska) – čištění povrchů skal od prachu a odstranění částí vystavených působení atmosféry – usnadňuje práci ostatním přístrojům. Bude hrát úlohu geologického kladívka a umožňovat nahlédnout pod povrch skal. RAT (což přeloženo z angličtiny mimochodem znamená krysa) je schopen očistit plochu o průměru 50 mm do hloubky kolem 5 mm.

Hlavním cílem této mise je získat co nejvíce poznatků o historii klimatu a vody na Marsu, v místech, kde snad v minulosti byly podmínky příznivé pro život. Cílové oblasti pro přistání MERů, kráter Gusev a planina Sinus Meridiani, byly vybrány na základě pečlivých studií těchto míst ze sondy Mars Global Surveyor i z jiných sond. V kráteru Gusev s největší pravděpodobností bývalo rozlehlé jezero, kdežto Sinus Meridiani je pokryta železitými písky a nachází se zde také rozlehlý ostrov hematitu – toto místo v minulosti patrně tvořilo dno marťanského moře. Pokud bude mise úspěšná, pak je rozhodně na co se těšit.

[1] Mission to Mars. Dostupné z: http://athena.cornell.edu/.
[2] NASA. Dostupné z: http://www.nasa.gov/.

Související články:
Phoenix – úkol splněn! (14.11.2008)
Kosmonautika XXV – První úkol pro Rosettu (26.08.2008)
Kosmonautika XXIV - MESSENGER hlásí Merkur v dohledu (12.01.2008)
Budoucnost výzkumu sluneční soustavy kosmickými sondami VII - Juno (22.10.2007)
Kosmonautika XXIII – Dawn (03.10.2007)
Budoucnost výzkumu sluneční soustavy kosmickými sondami VI (a trocha exobiologie) - ExoMars (05.08.2007)
Kosmonautika XXII – Mýtický Fénix míří na Mars (04.08.2007)
Budoucnost výzkumu sluneční soustavy kosmickými sondami V - Aktuální stav k lednu 2007 (27.01.2007)
Kosmonautika XX - Venus Express u cíle (18.06.2006)
První snímky Marsu ze sondy MRO (30.03.2006)
Kosmonautika XIX – Deset let SOHO (27.12.2005)
Budoucnost výzkumu sluneční soustavy kosmickými sondami IV - Asteroidy, Jupiter, Kuiperův pás a ještě dál (12.12.2005)
Budoucnost výzkumu sluneční soustavy kosmickými sondami III - Mars (18.08.2005)
Budoucnost výzkumu sluneční soustavy kosmickými sondami II - Merkur a Venuše (16.08.2005)
Marťanská vozítka budou jezdit ještě dlouho (27.06.2005)
Budoucnost výzkumu sluneční soustavy kosmickými sondami I - Měsíc (25.03.2005)
Pusťte Mars k vodě! (27.12.2004)
Cestovatel na pokraji Vesmíru (20.08.2004)
Kosmonautika XVII - Cíl mise: Merkur (09.08.2004)
Sonda Cassini a pán prstenců (14.06.2004)
Dvanáct kol na Marsu (24.02.2004)
Duch na Marsu (16.01.2004)
Mars Express u cíle (27.12.2003)
Konec sondy Galileo (02.10.2003)
Konečně i k Plutu (05.07.2003)
Kosmonautika XIII - Mars Express na cestě (19.06.2003)
S atomovým reaktorem k Jupiteru (09.05.2003)
Sonda Pioneer 10 poslala k Zemi svůj poslední signál (02.03.2003)
| Autor: Emil Březina | Vydáno dne 20. 06. 2003 | 4932 přečtení | Vytisknout článek