Komety XXIV aneb "Čekání na C/2001 Q4 (NEAT)"

Poté, co nebeské jeviště severní polokoule definitivně opustila kometa C/2002 T7 (LINEAR), která byla ozdobou oblohy po téměř celou zimu, je letošní jaro prozatím o jasnější vlasatici ochuzeno. To se však brzy změní. Už delší dobu se na jihu ke svému představení chystá velká kometa C/2001 Q4 (NEAT), která vrchol svého vystoupení v podobě průchodu periheliem předvede i nám. Stane se tak začátkem května 2004.

Obr. 1: Snímek ještě slabé komety C/2001 Q4 (NEAT), který byl pořízen 4. srpna 2003 z Austrálie. Poloha komety je vyznačena čarami. Ve spodní části obrázku je výřez z původní fotografie. Na snímku je zachycena teké řada galaxií. [3]

Obr. 2: Snímek komety C/2001 Q4 (NEAT), který byl pořízen 21. prosince 2003 z Austrálie. Zorné pole fotografie je cca 35'x20'. Tou dobou již kometa měla vyvinut poměrně dlouhý strukturovaný ohon. [3]

Obr. 3: Snímek komety C/2001 Q4 (NEAT), který byl pořízen 26. března 2004 z Austrálie. Zelená barva patří hlavě komety - komě, z ní vychází poměrně dlouhý úzký ohon. [3]

Obr. 4: Srovnání dvojice snímků komety C/2001 Q4 (NEAT), které byly pořízeny 13. (vlevo) respektive 14. dubna 2004 z Austrálie. Zachycen je dynamický vývoj v ohonu, kde je během 24 hodin patrný výrazný rozdíl. [3]

Obr. 5: Vyhledávací mapka pro kometu C/2001 Q4 (NEAT) v období 1. května - 10. června 2004. Poloha komety je zobrazena modrou čarou. Přesná pozice je vyznačeny vždy pro půlnoc daného dne. [4]

Kometa C/2001 Q4 (NEAT) byla objevena 24. srpna 2001 na snímcích, které byly pořízeny vyhledávacím projektem Near Earth Asteroid Tracking, tedy zkráceně NEAT [1]. Nově nalezené těleso tehdy dosahovalo jasnosti sotva +20 mag, přesto bylo ihned rozpoznáno jako nová vlasatice. Po několika týdnech pozorování se navíc ukázalo, že objekt projde periheliem teprve 15. května 2004, tedy více jak 2,5 roku od objevu. Každý, kdo se jen trochu zajímá o komety, při tomto čísle ihned zbystří. Tak dlouhá doba mezi objevem a průchodem přísluním totiž může znamenat, že kometární jádro je neobvykle veliké či aktivní.

A opravdu, zpočátku se dokonce zdálo, že C/2001 Q4 (NEAT) by mohla dosáhnout jasnosti až +0 mag, což je srovnatelné s nejnápadnější hvězdou letní oblohy - známou Vegou v souhvězdí Lyry. To by znamenalo, že stane nejjasnější kometou od roku 1997, kdy na obloze zazářila legendární C/1995 O1 (Hale-Bopp). Pozdější pozorování sice tyto velmi optimistické předpoklady částečně korigovala, ale současný vývoj nám dává dobrou naději, že v květnu 2004 na obloze uvidíme vlasatici srovnatelnou přinejmenším s kometou 153P/Ikeya-Zhang, kterou jsme měli možnost obdivovat téměř na den přesně před dvěma lety, na jaře 2002.

Podle analýzy, kterou na základě statistického zpracování vizuálních pozorování z celého světa provedl Andreas Kammerer z německé VdS-Fachgruppe Kometen [2], se nakonec zdá, že C/2001 Q4 (NEAT) by měla být dokonce o něco jasnější než zmíněná 153P. Během průchodu periheliem 15. května 2004 by totiž mohla na obloze zazářit s jasností kolem +2 mag, což je srovnatelné například s nejjasnějšími hvězdami v souhvězdí Velké medvědice. Vlasatice jsou ale tělesa nevyzpytatelná. Přestože kometě Q4 (NEAT) do přísluní zbývá slabých 30 dní, není zdaleka nic jisté. My tedy musíme doufat v nejlepší a počítat s nejhorším. Každopádně ale tuto vlasatici uvidíme pouhým okem!

Dráha komety C/2001 Q4 (NEAT) má pro pozorování ze severní polokoule poměrně vhodnou polohu v kosmickém prostoru. V době průchodu přísluním ve vzdálenosti cca 0,96 AU od Slunce, se bude Q4 NEAT zároveň nacházet poměrně blízko nás - asi 0,4 AU od Země. Tím bude dán její velmi rychlý pohyb po obloze. Nejrychleji "poletí" ve dnech 5. až 7. května, kdy za hodinu urazí na své pouti souhvězdími až 14,5', což přibližně odpovídá polovině úhlového průměru Měsíce v úplňku. Takový "úprk" je na obloze pozorovatelný prakticky pouhým okem, a to během několika minut. Lépe patrný však bude v obyčejném Obr.4: Srovnání dvojice snímků komety C/2001 Q4 (NEAT), které byly pořízeny loveckém triedru, kde se bude vlasatice znatelně posouvat na hvězdném pozadí.

Kometa C/2001 Q4 (NEAT) bude poprvé ke spatření ze severní polokoule 6. května zvečera jen nízko nad jihozápadním obzorem (ovšem bude-li dost jasná). Již na 7. května si však pro všechny pozorovatele připraví první lahůdku - blízké setkání s dvojicí otevřených hvězdokup M 47 a M 46, které se nacházejí v souhvězdí Lodní záď (jen 13° východně od nejjasnější hvězdy oblohy - Siria s jasností -1,6 mag). Večer 7. května kometu naleznete asi 2° severně od nich. Pozorování tohoto úkazu bude možné jen v místech s nízkým jihozápadním obzorem. K jeho sledování však postačí malý triedr.

Dne 8. května prolétne kometa C/2001 Q4 (NEAT) pouze několik úhlových minut od jasné hvězdy a Mon (+3,9 mag) v souhvězdí Jednorožce. K nejtěsnějšímu přiblížení sice dojde v dopoledních hodinách, ale i tak bude tato stálice vhodným orientačním bodem pro ty, kteří se pokusí kometu hledat 7. či 8. května. Další setkání s poměrně jasnou hvězdou je připraveno na 12. května. Tentokrát půjde o druhou nejjasnější stálici v souhvězdí Raka - Altarf (b Cnc, +3,5 mag).

Vrcholem představení však bude přiblížení C/2001 Q4 (NEAT) k další otevřené hvězdokupě (tentokrát s označením M 44), která se nachází také v souhvězdí Raka. Tato poměrně rozsáhlá skupina hvězd je známa pod jménem Praesepe neboli Jesličky. Je velmi výrazným útvarem, který je i za průměrných atmosférických podmínek pozorovatelný pouhým okem. Setkání sice nebude nijak těsné, kometa bude nejblíže asi 1,5° od pomyslného centra kupy, ale jelikož sama bude pravděpodobně poměrně rozsáhlým objektem s dlouhým ohonem, může být toto setkání velmi zajímavé.

Během měsíce května procestuje C/2001 Q4 (NEAT) hned 8 souhvězdí a urazí na obloze více jak 100°. Zatímco 1. května o půlnoci bude mít v rovníkových souřadnicích deklinaci -65°, o měsíc později to bude již +45°. Začátkem června se usadí v souhvězdí Velké medvědice, kde setrvá až do konce srpna. Za tyto extrémní změny polohy je zodpovědná velmi zvláštní dráha komety C/2001 Q4 (NEAT), která svírá s ekliptikou (rovinou oběžné dráhy Země) úhel ~99,6°. Kolem Slunce tedy projde prakticky kolmo vhledem k drahám všech planet. Navíc C/2001 Q4 (NEAT) prolétá vnitřními částmi sluneční soustavy zřejmě poprvé a zároveň naposledy. Excentricita její dráhy totiž stoupne díky gravitačnímu působení planet na hodnotu větší než 1 (~ 1,0007), což znamená, že se vyřítí ze sluneční soustavy po neuzavřené křivce, konkrétně hyperbole (narozdíl od planet, které obíhají po uzavřených elipsách s excentricitou v rozmezí 0 až 1), a unikne tak ze sféry vlivu Slunce do mezihvězdného prostoru.

Po průchodu přísluním 15. května bude kometa C/2001 Q4 (NEAT) poměrně rychle slábnout. K jejímu pozorování pouhým okem je tedy třeba využít zbytek května. Malými dalekohledy ji bude patrně možné pozorovat ještě alespoň dva měsíce. Jelikož vývoj jasnosti je u komet asymetrický před a po průchodu periheliem, nelze samozřejmě dopředu říci, jak jasná Q4 (NEAT) tou dobou ve skutečnosti bude. Ale rozhodně se máme v příštích několika měsících na co těšit.