Hvězdárna Vsetín logo Muzea regionu Valašsko logo Zlínského kraje
Kosmonautika

Mars Express u cíle

Evropa má u Marsu (a patrně i na něm) svoji první meziplanetární sondu. Zařadila se tak po bok zemí jako je Rusko a USA, které s dobýváním rudé planety začaly už v 60. letech 20. století. Zdá se však, že stejně jako ony se ani Evropa nevyhnula problémům, které průzkum planet provázejí.

Sonda Mars Express
Obr. 1: Kresba orbitální části sondy Mars Express u Marsu. [2]
Časně ráno, 25. prosince, vstoupila sonda Mars Express po zhruba 205 dnech cesty na oběžnou dráhu kolem Marsu. Přibližně ve stejnou dobu přistávací modul Beagle 2 začal, chráněn tepelným štítem, brzdit o atmosféru Marsu. Očekávaná doba přistání na povrchu byla kolem 03:53 SEČ, nicméně osud pouzdra je nejasný. Zhruba dvě až tři hodiny po dosednutí na povrch měl Beagle 2 navázat rádiový kontakt s americkou sondou Mars Odyssey, k čemuž však nedošlo. Bohužel, také následující snahy o navázání spojení selhaly. Poslední pokus o kontakt, v době vzniku tohoto článku, se odehrál z 26. na 27. prosince 2003, ale byl rovněž neúspěšný. Odborníci v ESA ještě neztrácejí naději, ovšem šance, že by se pouzdro z povrchu Marsu ozvalo, s rostoucím časem rapidně klesají.

Pokud se týká přistávacího pouzdra, můžeme tuto část mise hodnotit jako (zřejmě) neúspěšnou. Jinak je tomu s orbitální sekcí, která (pokud je známo) pracuje bezchybně. Zde naopak můžeme být spokojeni s dosavadním průběhem letu a očekávat příval cenných informací o rudé planetě. Mars Express se nyní nachází několik tisíc kilometrů od Marsu, na velice protáhlé eliptické dráze, s velmi malým sklonem vůči rovníku planety. ESA plánuje změnu dráhy na polární a méně protáhlou, kde by se nejnižší bod měl nacházet asi 300 km nad povrchem a nejvzdálenější 10 000 km od něj. Výsledný sklon k rovníku bude činit 86°.

Zhruba v polovině ledna roku 2004 budou postupně aktivovány přístroje na palubě sondy a o něco později by měla začít první vědecká měření. Můžeme jenom doufat, že vše už bude probíhat jak má a Mars Express se stane jednou z úspěšných misí k Marsu.

[1] ESA - Mars Express. Dostupné z: http://www.esa.int/export/SPECIALS/Mars_Express/.
[2] Merry Christmas from Mars. Dostupné z: http://www.esa.int/esaCP/SEMAD8374OD_index_1.html.

Související články:
Phoenix – úkol splněn! (14.11.2008)
Kosmonautika XXV – První úkol pro Rosettu (26.08.2008)
Kosmonautika XXIV - MESSENGER hlásí Merkur v dohledu (12.01.2008)
Budoucnost výzkumu sluneční soustavy kosmickými sondami VII - Juno (22.10.2007)
Kosmonautika XXIII – Dawn (03.10.2007)
Budoucnost výzkumu sluneční soustavy kosmickými sondami VI (a trocha exobiologie) - ExoMars (05.08.2007)
Kosmonautika XXII – Mýtický Fénix míří na Mars (04.08.2007)
Budoucnost výzkumu sluneční soustavy kosmickými sondami V - Aktuální stav k lednu 2007 (27.01.2007)
Kosmonautika XX - Venus Express u cíle (18.06.2006)
První snímky Marsu ze sondy MRO (30.03.2006)
Kosmonautika XIX – Deset let SOHO (27.12.2005)
Budoucnost výzkumu sluneční soustavy kosmickými sondami IV - Asteroidy, Jupiter, Kuiperův pás a ještě dál (12.12.2005)
Budoucnost výzkumu sluneční soustavy kosmickými sondami III - Mars (18.08.2005)
Budoucnost výzkumu sluneční soustavy kosmickými sondami II - Merkur a Venuše (16.08.2005)
Marťanská vozítka budou jezdit ještě dlouho (27.06.2005)
Budoucnost výzkumu sluneční soustavy kosmickými sondami I - Měsíc (25.03.2005)
Pusťte Mars k vodě! (27.12.2004)
Cestovatel na pokraji Vesmíru (20.08.2004)
Kosmonautika XVII - Cíl mise: Merkur (09.08.2004)
Sonda Cassini a pán prstenců (14.06.2004)
Dvanáct kol na Marsu (24.02.2004)
Duch na Marsu (16.01.2004)
Konec sondy Galileo (02.10.2003)
Konečně i k Plutu (05.07.2003)
Marsochody na pochodu (20.06.2003)
Kosmonautika XIII - Mars Express na cestě (19.06.2003)
S atomovým reaktorem k Jupiteru (09.05.2003)
Sonda Pioneer 10 poslala k Zemi svůj poslední signál (02.03.2003)
| Autor: Emil Březina | Vydáno dne 27. 12. 2003 | 4906 přečtení | Vytisknout článek