V americké NASA vrcholí přípravy k vypuštění letošní první meziplanetární sondy, která nese jméno Phoenix. Cílem mise v hodnotě 420 milionů dolarů (cena zahrnuje vývoj, vědecké vybavení, start a náklady na provoz) [1] je druhá nejmenší planeta sluneční soustavy – Mars.

Druhým letošním letem amerického raketoplánu je mise STS-118 Endeavour. Start je prozatím naplánován na 7. srpna 2007 ve 23:02:09 UT z rampy LC-39A kosmodromu KSC (Kennedy Space Center) na Floridě. Možnost startu trvá až do 23. srpna s tím, že se startovací okno posouvá každý den přibližně o 25 minut. Cílem mise sedmi astronautů je pokračování ve výstavbě Mezinárodní kosmické stanice ISS (International Space Station). Délka mise je stanovena na 11 nebo 14 dní a závisí na činnosti nového energetického systému SSPTS (Station-Shuttle Power Transfer System), který má umožnit napájení raketoplánu ze zdrojů stanice ISS.

Prvním letošním startem amerického raketoplánu Space Shuttle se stala mise STS-117 Atlantis. Cílem byla Mezinárodní kosmická stanice ISS, ke které raketoplán přivezl další stavební díl – příhradovou konstrukci ITS S3/S4 o hmotnosti 16 183 kg. Součástí vynášeného nákladu byla i další dvojice panelů slunečních baterií [1]. Posádku raketoplánu Atlantis tvořilo sedm astronautů: velitel Frederick Sturckow, pilot Lee Archambault, letoví specialisté James Reilly, Steven Swanson, Patrick Forrester, John Olivas a Clayton Anderson. Astronaut Anderson zůstal na stanici ISS jako člen dlouhodobé posádky a na Zemi se vrátí s misí STS-120 Discovery. Jeho místo v raketoplánu při přistání převzala Sunita Williamsová, která ukončila dlouhodobý pobyt na stanici. Stala se tak ženou s nejdelším kosmickým letem, jenž trval 194 dní 18 hodin a 2 minuty. Mimo to Williamsová uskutečnila čtyři výstupy do volného prostoru o celkové délce 29 hodin a 17 minut [2].

Na této stránce budete mít možnost, v průběhu mise STS-117 raketoplánu Atlantis, sledovat online živé přenosy ze zajímavých událostí, jako je start, spojení se stanicí ISS, výstupy do volného prostoru a mnoho dalších. Obecné informace najdete v článcích STS-117 Atlantis – posádka a STS-117 Atlantis – průběh mise. O chystaném online vysílání budete předem informování v záhlaví stránek Hvězdárny Vsetín, registrovaní čtenáři budou upozorněni emailem. V případě dotazů nebo nejasností se nebojte vyjádřit do komentářů pod článkem, v průběhu online vysílání budou komentáře nepřetržitě monitorovány a reakce na ně odesílány co nejdříve. Zájemci o velmi podrobné a odborné informace můžou navštívit encyklopedii SPACE 40.

Datum startu raketoplánu Atlantis k Mezinárodní kosmické stanici ISS bylo potvrzeno na 8. června 2007 v 23:38 UT (viz tisková zpráva M07-61 [1]). To pro našince již znamená sobotu 9. června a čas 01:38 SELČ. Mise STS-117 se účastní celkem 8 astronautů. Do velitelského křesla usedne Frederick Sturckow po jeho pravici pilot Lee Archambault. Posádku doplňují letoví specialisté James Reilly, Steven Swanson, Patrick Forrester, John Olivas a Clayton Anderson. Posledně jmenovaný se stane členem dlouhodobé posádky Mezinárodní kosmické stanice a jeho místo při návratu raketoplánu zaujme Sunita Williamsová. Podrobnosti a krátké životopisy jednotlivých členů mise naleznete ve článku STS-117 Atlantis – posádka [2].

Prvním letošním letem amerického raketoplánu je mise STS-117 Atlantis. Start je zatím naplánován na 8. června 2007 z rampy LC-39A kosmodromu KSC (Kennedy Space Center) na Floridě. Cílem mise sedmi astronautů je Mezinárodní kosmická stanice ISS (International Space Station), ke které bude raketoplán připojen 8 dní. V průběhu tří kosmických vycházek (tzv. EVA – Extra-vehicular Activity) bude nainstalována další část nosníku ITS (Integrated Truss Structure) a rozvinuty na něm umístěné solární panely. Na nosníku ITS-P6 budou pro změnu zase panely svinuty. I sestava dlouhodobé posádky (Expedice 15) stanice ISS dozná změn. Americkou astronautku Sunitu Williamsovou vystřídá její kolega Clayton Anderson. Bližší podrobnosti k technické části mise budou uvedeny v následujícím článku STS-117 Atlantis – průběh mise.

V sobotu 7. dubna 2007 odstartovala z kosmodromu Bajkonur kosmická loď Sojuz TMA-10. Start proběhl v 19:31:14 SELČ a na palubě byla trojice kosmonautů - velitel Oleg Valerijovič Kotov, pilot Fjodor Nikolajevič Jurčichin a pátý kosmický turista Charles Simonyi. První dva kosmonauti tvoří tzv. Expedici 15, čili 15. dlouhodobou posádku Mezinárodní kosmické stanice ISS. Se stanicí se Sojuz TMA-10 podle plánu spojil v pondělí ve 21:10:44 SELČ. Po několika desítkách minut se již posádka Sojuzu TMA-10 vítala s obyvateli stanice Michaelem Lopez-Alegriou, Michailem Tjurinem a Sunitou Williamsovou. Přistání předchozí posádky (Expedice 14) a kosmického turisty Simonye bylo původně naplánováno na pátek 20. dubna, ale pro špatný stav terénu v přistávací oblasti bylo odsunuto na sobotu 21. dubna 2007. Kosmonauti přistanou v předchozí kosmické lodi Sojuz TMA-9 a to z toho důvodu, že lodě Sojuz mají garantovanou životnost přibliže půl roku a musí se tedy u stanice vyměňovat. Na stanici po odletu Sojuzu TMA-9 bude působit již zmíněná Expedice 15 a Sunita Williamsová, kterou vyzvedne v průběhu roku raketoplán. Odpojení Sojuzu TMA-9 a jeho přistání pro vás budeme opět živě přenášet. První vysílání (odpojení od ISS) zahájíme v 10:45 SELČ a druhé (přistání) ve 13:15 SELČ. (pozn. autora: aktualizováno 19. 4. 2007)

Po více než roční přestávce [1, 2, 3, 4] se opět podíváme, jak to vypadá s robotickým průzkumem nejbližšího i vzdálenějšího okolí Země. Jak se říká, člověk míní, doba mění - a jinak tomu není ani v případě vypouštění umělých kosmických těles.

V sobotu 16. prosince 2006 odstartovala z amerického kosmodromu Wallops Island nosná raketa Minotaur s dvojicí technologických družic TecSat-1 a GeneSat-1. Start proběhl přesně v 7 hodin místního času (13:00 SEČ) a způsobil překrásné divadlo na ranní obloze, které mohli sledovat obyvatelé východního pobřeží Spojených států amerických [1]. Jednalo se již o šestý start tohoto kosmického nosiče, a je potřeba zdůraznit, že zatím všechny byly úspěšné.

Vesmírné dalekohledy určené k pozorování exoplanet musejí být velmi výkonné, zároveň je však potřeba odstínit světlo mateřské hvězdy, které je tak silné, že planetu spolehlivě přezáří. Se zajímavým řešením tohoto problému přišel profesor Webster Cash z University of Coloredo, Boulder.

Určitě jste zaznamenali úspěch evropské sondy Mars Express, která od prosince 2003 zkoumá planetu Mars. Odborníci z Evropské kosmické agentury ESA se rozhodli na platformě Mars Expressu postavit novou sondu Venus Express. Ta se vydala 9. listopadu 2005 na svou pětiměsíční cestu k Zemi nejbližší planetě – Venuši. Start proběhl z ruského kosmodromu Bajkonur pomocí nosné rakety Sojuz-FG s horním stupněm Fregat.

Americká sonda Mars Reconnaissance Orbiter (MRO), která se 10. března tohoto roku stala nejnovější umělou družicí Marsu, pořídila první snímky jeho povrchu.

Slunce je pro udržení života na Zemi nezbytné, a proto je mu už několik století věnována soustavná pozornost vědců. S rozvojem kosmonautiky se objevila možnost pozorovat Slunce a jeho projevy z vesmírného prostoru. Do dnešních dnů bylo vypuštěno 194 družic a sond, které se nějakým způsobem podílely na zkoumání Slunce a jeho působení na dění ve sluneční soustavě. Nás však bude především zajímat sonda SOHO (SOlar & Heliospheric Observatory), která v prosinci 2005 oslavila 10 let od svého vypuštění.

Na konec tohoto seriálu o průzkumu sluneční soustavy se podívejme na sondy, které jsou určeny ke zkoumání asteroidů hlavního pásu, galileovských měsíců a objektů Kuiperova pásu. Nejdříve se však, stejně jako v minulých dílech, krátce ohlédneme za historií a uvedeme stručný přehled misí budoucích.

Již před staletími si lidé kladli otázku, zda jsme ve vesmíru sami. Později s pokroky v astronomii a dalších přírodních vědách vyšlo najevo, že život (alespoň takový, jaký si umíme představit) je podmíněn existencí vhodných planet, na kterých se může vyskytovat. Logickým krokem tedy bylo takovéto planety hledat. To ovšem není jen tak. Podívejme se tedy stručně na historii objevování planet obíhajících cizí hvězdy a na ambiciózní projekty USA – Kepler, Space Interferometry Mission (SIM), Terrestrial Planet Finder (TPF) a evropský Darwin, které mají (mimo jiné) hledat planety zemského typu.